Die Umerziehung 23.

9. března 2015 v 10:39 | Saline A. |  die Umerziehung

Jak Bill předpokládal, letiště bylo doslova nacpané k prasknutí. Vzhledem k tomu, že Andreas byl pro pracovníky letiště "pouhý smrtelník", ani mu nemohli zařídit únikovou cestu, ať se Bill snažil sebevíc. Z toho důvodu byli on, Andy, Tom a samozřejmě i Bushido, obklopeni ochrankou ze všech stran. Bill měl navíc od rána divnou náladu, takže se co chvíli ohlížel po svých přátelích. Až do chvíle, kdy ho Andreas vševědoucně objal kolem ramen.

"Andy, brácho," procpal se k němu z druhé strany Tom. "Omlouvám se, ale budu muset jít už teď, je po mně sháňka. Užij si Ameriku a koukej se zase co nejdřív ukázat, okey?" s širokým úsměvem se zastavil. "Koukej nám psát postřehy. A díky, že ses u nás zdržel," pevně ho objal kolem ramen a poplácal po zádech.

"Jasný. Ty zase dávej pozor tady na tu princeznu," Andreas pokynul pobaveně k Billovi, který se zašklebil. Tom se smíchem přikývl, načež s posledním mávnutím spěšně zamířil, s ochrankou za zády, pryč.

Bill ušel ještě pár kroků k bráně, než se zastavil a smutně přešlápl. Nechtělo se mu loučit. Včera si přiznal, že má Bushida tak trochu rád a teď si o tom potřeboval promluvit s někým, kdo ho znal. "Promluv si s Tomem."


"Co?" Bill k němu zmateně vzhlédl. Nechal se vtáhnout do objetí.

"Řekni Tomovi všechno, co bys chtěl teď říct mně," mumlal mu Andreas do ucha tak, aby ho Bushido neslyšel. Ten naštěstí pochopil a kousek odstoupil. "Je to tvoje dvojče a pochopí tě, a i když třeba bude ze začátku mít nějaké chytré řeči, nakonec tě podpoří. Ale musíš mu to říct!"

Bill mu zabořil hlavu ke krku. "Budu ti často volat a budeme si psát. A ne, že se rozhodneš tam zůstat! Tříměsíční stáž a pak se koukej vrátit!"

"To víš, že se za tebou vrátím," Andreas mu vtiskl jemný polibek do vlasů. Byli přátelé snad celou věčnost a Billovi občas připadalo, že z nich tří byl jediný, kdo pobral rozum - díky tomu také plnil funkci staršího ochranářského bratra. "Běž se schovat k Sakimu."

Bill nic nenamítal, ochotně se ke svému nejmilejšímu bodyguardovi, kterého přemluvil, aby u nich zůstal, přesunul. Překvapeně zamrkal, když k Andymu přistoupil i Bushido. Dlouze o něčem tiše diskutovali, Bill v Andreasově obličeji vyčetl téměř až zoufalou naléhavost. Následovalo velmi krátké a vlažné objetí, po kterém se každý vydal na jinou stranu.

Bushido zamířil k chlapci, který okamžitě poznal, že mu to v hlavě šrotuje, ačkoliv nechce dát nic najevo. Bill zatoužil po objetí, ale místo toho ukázal na kapsu, kde schovával klíče od auta. "Co bys řekl na menší projížďku?"

"Nemám s tím nejmenší problém."

"Fajn," Bill úlevně vydechl. "Výborně, tak pojď. Necháme se vyvést ven, než nás někdo ušlape, mám pocit, že jsem zaslechl svoje jméno," nejistě se ohlédl. "Chci odtud vypadnout dřív, než někoho vůbec napadne za námi jít," pokynul týmu, který je s Anisem obklopil.

"Všechno v pořádku?" pohlédl na něj Bushido po cestě.

"Andreas je dobrý řečník…" pokrčil Bill rameny. "U tebe?"

Bushido se pousmál. "Andreas je první člověk, kterému jsem za posledních několik let opravdu naslouchal. Umí hodně dobře mluvit."

*

Zhruba hodinu bloumali jen tak kolem města, než vyjeli na jakous takous vyhlídku nad městem. Na začátku lesíka byl plac, odkud bylo skvěle vidět na celé město. Rozložili deku na kapotu a, pohodlně usazení vedle sebe, se dívali na překrásné panorama nočního Berlína. Nedotýkali se, dokonce spolu ani nemluvili. Oba toho měli na přemýšlení tolik, že ani jeden nemohl přinutit pusu mluvit.

"Můžeš pro mě něco udělat?" zamumlal Bill tiše, když se do něj dala zima. Bushido na něj mlčky pohlédl. "Zavez mě k Tomovi, prosím," hlesl téměř bezmocně.

Bushido rychle pochopil, že Bill uvnitř sebe s něčím bojuje, a že právě důvod jeho boje potřebuje rozebrat se svým bratrem. Nic nenamítal, jednoduše seskočil, z kapoty a pomohl i chlapci. Jemně ho dvěma prsty chytil za bradu, zkoumavě sleduje jeho tvář. Bill nejistě přešlápl, po chvíli hlavu odvrátil.

"Na, zabal se do té deky, než se zahřeje auto," Bushido chlapci omotal deku kolem ramen. Povzbudivě se usmál. Bill mu úsměv chabě opětoval, než nasedl do auta, kde se do deky zachumlal až po nos. Nejraději by se k Tomovi teleportoval, jen aby byl co nejdřív u něj a mohl mu všechno říct dřív, než ztratí veškerou odvahu. Už tak mu s každou minutou ubývala. "Hej, maličký?" jemně mu Bushido po cestě stisknul koleno. Bill k němu mlčky vzhlédl. "Nebuď smutný. Všechno bude dobrý."

"Děkuju," Bill se vděčně usmál a ruku mu stiskl.

*

Bushido se opřel lokty o kolena a promnul si bradu. Už zhruba půl hodiny seděl v obýváku a poslouchal, jak se Bill s Tomem hádají. Tedy, spíš jak Tom naštvaně křičí na Billa. Nerozuměl jim sice ani slovo, ale dle vibrací, které z kuchyně vycházely, by se ani nedivil, kdyby za okamžik slyšel tříštění porcelánu.

"Stokrát jsem ti to opakoval, Bille, stokrát! A ty si prostě nedáš říct!"

"A taky jsi mi párkrát říkal, že jestli ho chci políbit a tak, mám to prostě udělat."

"Ale to jsou tělesné touhy!" vykřikl Tom skoro až zoufale. "Klidně se od něj nech napichovat od rána do večera, Bille, ale láska? Zešílel jsi?!"

"A ty myslíš, že jsem chtěl?" zakňučel Bill ublíženě, do očí se mu hrnuly slzy. "Jsem s ním denně od rána do večera, trávím s ním všechen čas, zatímco ty na mě kašleš!" pomalu zvyšoval hlas i on. "Ani tě nenapadlo zeptat se, jak to všechno snáším, jak se cítím. Ptal ses jenom ve chvíli, kdy jsi s ním přišel do styku, ale jakmile jsme zmizeli, skoro jsi na mě zapomněl! Až Andy si se mnou pořádně promluvil. Sakra, dokonce i Bushido se zajímal víc než ty," vztekle si utřel slzy a polkl vzlyk. "Tak jak se mi vůbec opovažuješ vyčítat, že jsem ho začal mít rád? Nevíš ani hovno, Tome!" otočil se k útěku, ale ve dveřích se srazil s Bushidem. Zoufale zavzlykal, ale naplno se rozvzlykal, když ho Bushido objal kolem zad.


"Vezmu tě domů," zašeptal chlapci do ucha a pomalu ho vedl pryč. Na toma, Toma, který je spaloval vražedným pohledem, se neohlédl ani jeden z nich.
 


Komentáře

1 samba | 10. března 2015 v 16:09 | Reagovat

to se nám to vyostřuje. Pěkný díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.