Die Umerziehung 12.

22. prosince 2014 v 10:18 | Saline A. |  die Umerziehung
První, co černovlasý chlapec spatřil po svém probuzení, byl Bushidův obličej kousek od toho jeho. Mírně se pousmál, jen aby se vzápětí v šoku zarazil. Před postelí stál Tom a s hrnkem kávy v ruce je pozoroval, ani nedutajíc. Bill už už otevíral pusu, aby se nějak obhájil, ale v Tom Bushido ze spánku zabručel cosi nesrozumitelného a Billa si k sobě pevněji přitiskl. Zatímco chlapec zakňučel, Tom s vyprsknutím smíchu beze slova odešel.

"Bushido," zoufale Bill promnul jeho rameno, když se mu ani po několika dlouhých minutách nedařilo vysoukat z jeho objetí.

"Co je, krásko?" odvětil Bushido, s výdechem chlapci vtiskl rozespalý polibek na krk.

Bill protočil očima. "Potřebuju za Tomem, pusť mě."

"Jenom za pusu," otevřel jedno oko a na chlapce se pobaveně zazubil.


"No tak Bushido…"

"Ne." Bill frustrovaně zakňučel, než se neohrabaně natáhl a přitiskl rty na Bushidovy. Ten toho okamžitě využil, jazykem se dobývajíc do chlapcových úst. "Tak teď můžeš jít," spokojeně zavrněl a Billa propustil ze svého sevření, hned se schovávajíc pod peřinu

Bill se ušklíbl. Bože, je ze mě úplně v háji! Tak sladké… S vědomím, že má Bushida v hrsti a může si s ním tak hrát jako kočka s myší, se vyhrabal z postele, navlékajíc se do jedné z Tomových gigantických mikin a za svým bratrem zamířil.

Jen co ho Tom spatřil, hlasitě se rozesmál. "Už chápu, proč mě Bushido prosil, abych tady nespal. Ale čekal bych, že se budete aspoň snažit předstírat, jakože nic nebylo. Ne, já vás najdu v objetí. Vy jste tak rozkošní!" huhlal se smíchem.

"Ještě před dvěma týdny jsi z představy, že bych s ním něco měl, šílel," Bill pozvedl obočí.

"Počkej, ty jsi s ním fakt spal?" zarazil se Tom. Ve vteřině z něj byl starostlivý starší bratr.

Bill protočil očima a poskládal se na lavici vedle Toma. Se zívnutím se o něj opřel. "Nebuď směšný. Včera jsme měli schůzku s tou probační úřednicí a nějak… Jsem to nezvládl. Bouchl jsem a pak se tady rozbrečel. Nevím, jak se mu to povedlo, ale uklidnil mě. A ty víš, jaký je umění uklidnit mě, když už se rozbrečím. No a pak jsem asi usnul a v noci jsme se takhle nějak poskládali. Vždyť je skoro nemožný v týhle mrňavý posteli spát odděleně."

"Zhroutil ses? Bille, proč jsi mi nenapsal nebo nezavolal?" Tom mladšího bratra objal kolem ramen. "Hned bych přišel."

"Byl jsem v takovém stavu, že bych tě asi zabil, Tomi. Potřeboval jsem prostě vypustit vztek na Bushida a na to byl nejlepší on," spokojeně se o něj Bill opřel. "Cítím se zase o něco líp."

Tom ho s povzdechem pohladil po ruce. "Co vám řekla ta prohibice?"

Bill se rozesmál. "Myslíš probační úřednice? Nemám ponětí. Asi po deseti minutách jsem odcházel. Bushido tam s ní byl podstatně delší dobu, takže se zeptej spíš jeho."

"Nebudeš mít problémy z toho, když jsi tam nezůstal?" Tom se Billovi jemně probíral vlasy.

"Nevím. V tu chvíli mi to bylo úplně jedno, vůbec jsem nepřemýšlel. Prostě jsem je tam seřval a utekl. Nevím, co to do mě vjelo, tohle se mi nestává. A ty to víš, že ne. Normálně se na veřejnosti ovládám, ale Bushido…"

"Bushido tě nutí neovládat se," skočil mu do řeči Tom s chápavým kývnutím. "Něco v něm je. Něco, co tě nutí jednat nerozvážně, impulsivně. Zkrátka z tebe umí vytáhnout i věci, o kterých snad ani nevíš, že v tobě jsou."

Bill souhlasně zabručel. "Řekni mi, jak jste se poznali, prosím."

Starší z dvojčat si cosi nesouhlasně zabručelo pod nos. Nechtěl. Ať už Bushido byl čuně sebevětší, některé věci chtěl před Billem ponechat pod rouškou tajemství, a rozhodně věděl, proč. Jenže Bill si zasloužil konečně poznat pravdu. "Bushido mě zabije až zjistí, že to víš."

"Dřív nebo později se stejně zabijeme navzájem," rozkošně Bill zaryl prstíkem do Tomova trička.

"To je pravda," s krátkým zasmáním Tom přikývl. "Tak dobře, bylo to takhle…"

FLASHBACK
"Andreasi, ty vole, kam to chodíš, když jsme s Billem pryč?" Tom pochybovačně nakrčil nos, zatímco se se svým dlouholetým přítelem proplétal uličkami, do kterých by normálně bez svého bodyguarda ani nevkročil. Všudypřítomný zápach ho jen utvrzoval v domněnce, že tady neměl co dělat.

"Věř mi, vypadá to mnohem hůř, než to ve skutečnosti je. A uvnitř to je kompletně jiné," otočil se k němu Andreas s úsměvem. "Byl jsem tu už mockrát.

"Začínám pochybovat o tvém duševním zdraví, Andreasi," prohlásil Tom zcela vážně. Znechuceně nakrčil nos, když si všiml krysy na něčem si pochutnávající. Fuj.

Blonďatý kamarád se ušklíbl, ale bez zbytečných řečí zastavil pře domem, jenž kdysi možná sloužil k obývání. Po zabučení na mohutné dveře vystoupili dva muži, svaly doslova obalení. Tom nepatrně couvnul, sotva si za jejich opasky všiml zbraní. O to překvapenější byl, když se muži usmáli (jestli se teda zvednutí jednoho koutku v ještě děsivější výraz dá považovat za úsměv), a bez jediného slova jim uhnuli z cesty.

Andreas okamžitě zamířil do útrob domu bez jakéhokoliv náznaku ostychu nebo strachu, na rozdíl od Toma, který se nepřestával ostražitě ohlížet. Vůbec se mu to nelíbilo a lhal by, kdyby tvrdil, že ho ani jednou nenapadla myšlenka, že ho jeho nejlepší přítel zaprodal nějakému gangu.

Ačkoliv interiér budovy sděloval, že majitel se (bravurně) snaží okolí zmást ošuntělým zevnějškem, a uvnitř to vypadalo opravdu luxusně, Tom se stále snažil pamatovat, kudy by mohl nejrychleji utéct. Sotva ale vstoupili do prostorné haly, samým překvapením se mu rozšířily oči. Mocně mu škublo v rozkroku, jen co si všiml překrásných dívek sedících u baru.

Andreas na svého přítele významně pohlédl. "Ještě pořád chceš utéct?"

"Ne," odfrkl Tom úsměvně. "Ale pořád nechápu, kde ses tady sakra vzal ty."

"Vidíš támhle toho chlápka?" Andreas pokynul hlavou směrem ke gauči. Sedělo tam několik mužů, ale hned na první pohled bylo jasné, kdo tomu všemu velí. Snědý muž v elegantním, přesně padnoucím obleku, přes nějž bylo vidět, že ačkoliv není žádný stokilový hromotluk, nebude ani bábovka a tělo bude mít ocelově pevné. Všichni k němu vzhlíželi s respektem. "Udělal jsem pro něj pár kšeftů, sem tam s ním spolupracuju."

"V čem?"

"To tě nemusí zajímat," usmál se Andreas konejšivě. "Billovi o tom neříkej a dnešek si prostě užívej. Je jedno s kým, vypij co chceš, vykuř a sněz taky.dneska si to prostě užij bez zábran."

"Bill tě zabije," významně Tom na svého přítele pohlédl.

"Prostě se bav," poplácal Andreas Tomovi na rameno, než s širokým úsměvem zamířil za Bushidem, králem podsvětí.
KONEC FLASHBACKU

"Ne…" zamumlal zděšeně Bill.

"Ano…"

"BUSHIDO, TY BASTARDE, OKAMŽITĚ ZVEDNI ZADEK A POJĎ SEM!"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.