Die Umerziehung 11.

17. prosince 2014 v 14:46 | Saline A. |  die Umerziehung
Když Bill Davidovi říkal, že potřebuje zařídit menší místnost, kde by se mohl setkat se svou probační úřednicí, očekával příjemný salónek, nadýchané polštářky a tak. Namísto toho dostal v podstatě kumbál. Buď David potřeboval dovolenou, nebo kapela nového manažera. V celé místnůstce byl jeden prťavý gauč, miniaturní stoleček a křeslo, které bylo pro afektovanou úřednici úplně ideální.

Bill se poskládal do jednoho rohu gauče, aby byl od Bushida, který měl za poslední týden návrhy perverznější než obvykle. A Bill z toho šílel.

"Bille, Bushido!" vtrhla do místnosti Rollerová, s širokým úsměvem na tváři krátce stiskla ruku oběma mužům. "Ráda vás vidím v téhle blízkosti."

"Tak blízko jsme si proto, že kdybych chtěl být dál, musel bych stát za oknem," odfrkl Bill posměšně a odvrátil od Bushida hlavu. "A na to se mám moc rád."

"My oba tě na to máme moc rádi," Bushido mu poslal vzdušný polibek.

"Oh," Rollerová překvapeně zamrkala. "Pánové, jaký pokroku vás proběhl během uplynulého měsíce?"


"Už se kvůli jeho společnosti nechci zabít," zabručel Bill.

"To je dobré znamení!"

"Teď chci totiž zabít jeho," zamračil se. "Madam, nezlobte se na mě, ale je pro mě neuvěřitelně složité s Bushidem vycházet, tuplem v současné době. Pokud by šlo jen o můj soukromý život, tak budiž, ale tohle zasahuje i do mé kariéry."

"Ano, já vím. A také vím, že právě toto vaše společné focení," vytáhla ze svých desek nějaký časopis, "slaví poměrně velký úspěch."

"Co to…!" Bill s vykulenýma očima po časopisu chňapnul, v šoku jím zběsile listoval. Pierre je chtěl použít jako kampaň, ale do háje, on z toho udělal obsáhlý článek! V GQ! A samozřejmě tam dal i tu fotku, kde to vypadá, jako kdyby snad s Bushidem měl orgasmus. Do očí se mu nahrnuly slzy.

"Bille, ty fotografie jsou velmi populární."

"Ale mě to nezajímá!" vykřikl a časopisem praštil po Bushidovi. "Já už jsem vyčerpaný, mám toho dost! Neustálé sexuální narážky, narušování pracovních příležitostí. Je mi jedno, jak populární ty fotky jsou, jsou populární špatným smyslem! Já nechci být známý jako homosexuál, nechci aby mě tak znali! Mám toho dost!" prudce vystřelil ze svého místa, v slzách vyběhl z komory rovnou do tourbusu, kde se zhroutil do své postele. Chtělo se mu umřít.

*

Zatímco Bill ve své posteli zažíval návaly vzteku a pláče, Bushido se zdržel s jejich probační úřednicí. Měli spolu poměrně dlouhý a závažný rozhovor. Samozřejmě, že se ze začátku snažil všechno vyřešit žertováním, ale nakonec se nechal přemluvit k rozhovoru, během nejž toho celkem dost pochopil.

Když se vracel k tourbusu, požádal Toma, aby následující cestu strávil v tourbusu s Georgem a Gustavem. Možná bylo na čase, aby si s tím chlapcem opravdu promluvil. Jenže když ho viděl, tu maličkou hromádku neštěstí, nezmohl se na slovo. Jen tam stál a sledoval ho. Než si ho chlapec všiml.

"Vypadni," zašeptal

"Ne," rozhodně Bushido zavrtěl hlavou. "Mám přikázáno žít s tebou."

"Ale já nechci, abys tu žil!" Bill zoufale vyskočil z postele, ignoroval slzy vzteku a rozhořčení tekoucí po jeho tvářích. "A oba víme, že ty tu taky nechceš žít. Jediné, co chceš, je ošukat mě, protože jsi věčně nadržený prase a já už prostě takhle dál nemůžu! Jsem na dně a tobě je to jedno, protože tě zajímá jen můj zadek!"

"To není pravda," ohradil se Bushido dotčeně.

"Nelži!" uhodil ho pěstí do ramene. "Aspoň to přiznej, ty zatracenej bastarde!" znovu ho uhodil.

"Fajn, tak víš ty co, ty princezno?" Bushido ho za ruku chytil a škubnul s ním k sobě. "Fajn, kdybych s tebou nemusel žít, už dávno bych tě ojel a pak odešel a už nikdy bych se nevrátil. Ale kdybys nebyl sobec, přiznal bys, že to samé bys udělal i ty!" zavrčel.

"To není pravda," odsekl a v Bushidově náruči se zazmítal, slzy mu nepřestávaly téct.

"Lžeš," štěkavě se zasmál. "Urážíš mě tu, ale přitom jsi stejně ubohej, jako já."

"Já nejsem ubohý!" vyhrkl Bill a znovu se zazmítal, takže mohl Bushida několikrát praštit do ramene a hrudníku.

Bushido zavrčel, chlapce přitiskl na zeď. "Přestaň si hrát na Boha, ty jedna primadono!"

"Naser si," zasyčel Bill v odpověď. To Bushida popudilo ještě víc.

Popadl chlapce a praštil s ním na postel, kde ho okamžitě přišpendlil vlastním tělem a tvrdě ho políbil. Ve svých rtech tak umlčel další Billův vzlyk. Chlapec ho ještě párkrát uhodil, než to vzdal a do polibku se zapojil. "Už ses uklidnil?" vydechl Bushido po chvíli, když uznal, že Bill se pod jeho tělem uvolnil.

"Trochu," chlapec sklopil pohled, s povzdechem zatahal za lem Bushidova trička. "Ne, že bych snad svoje slova nemyslel vážně, ale… promiň."

Bushido se zasmál, dlaní pohladil chlapce po břiše. "Neomlouvej se. Byla otázka dní, než bys to ze sebe všechno vypustil. Čekal jsem to dřív."

"No jasně," Bill protočil očima. Co jen se to s ním stalo? Psychicky se zhroutil před mužem, kvůli kterému psychické problémy má, a nakonec skončil v jeho náručí, hledajíc u něj útěchu. Co se to s ním stalo? "Byla Rollerová hodně naštvaná, že jsem odešel?"

"Vlastně se divila, že jsme přišli oba," s úsměvem Bushido Billovi otřel slzy. "Obvykle to prý lidé minimálně čtvrt roku bojkotují. S podobným výbuchem i počítala," lehnul si na bok vedle něj. "Mimochodem, ty fotky jsou fakt zatraceně úžasný."

Bill si povzdechl, promnul si obličej. "Já vím," uznal. "Jsou skvělý. Věděl jsem to už od chvíle, co mi přišly kurýrem. Jen jsem prostě nečekal takovouhle propagaci. Muselo to jít přes Dunju a ona mi nic neřekla, prostě jsem byl v šoku. Nechci, aby svět věděl, že jsem gay… Chci mít alespoň kousek svého soukromí pro sebe."

"To chápu," přikývl starší muž, prsty hravě přejížděl po úzkém pruhu pokožky na břiše, který nebyl zahalen látkou oblečení. "Počkej, máš ty fotky už delší dobu?"

"Možná?" pokrčil Bill rameny. Zalovil v šuplících postele, než Bushidovi podal velkou obálku. "Vždycky si nechávám fotky expresně zaslat," přetočil se na bříško, pevně objímajíc polštář.

Bushido zaujatě sledoval fotky, jednu po druhé detailně zkoumal. Okamžitě si jednu oblíbil. Bill stál u okna, zahalený stínem a ve tváři jemný úsměv. Bushido stál u komody a s rukama zkříženýma na hrudi ho zaujatě pozoroval. Vzhlédl k Billovi, aby mu fotku ukázal, ale musel se pousmát.

Bill, očividně vyčerpaný předchozí slabostí, sladce oddechoval. Bushido si ho přitáhl do náruče a přehodil přes ně peřinu. Alespoň jednou ho bude mít u sebe bez nějakého vzpírání.

*

Černovlásek se s trhnutím probudil o několik hodin později. Byl zmatený. Autobus byl v pohybu, ale někdo ho objímal kolem pasu. Rozespale se rozhlédl, jen aby spatřil Bushidovu spící tvář. Povzdychl a s jemným úsměvem lehce přejel prsty po jeho čelisti. Jasně si uvědomoval, že tady Bushido zůstal i přes jeho zhroucení, za což si zasluhoval obdiv. Kromě Toma jeho plačtivé nálady nezvládal nikdo.

"Hej, maličký," s výdechem zamumlal Bushido po pár minutách, co ho Bill pozoroval.

Chlapec okamžitě stáhl ruku k sobě, ale jinak v jeho náruči dál zůstával ležet. "Promiň. Nechtěl jsem tě vzbudit."

"To je v pohodě," zamručel muž. Promnul si obličej, načež chlapce pohladil po zádech a se zájmem na něj pohlédl. "Proč nespíš?"

"Nevím. Nějak jsem se prostě vzbudil," pokrčil Bill rameny. Blíž se k němu přitiskl, když ho ovál chladný vzduch. "Tak… co říkáš na ty fotky?"

"Jsou opravdu dobré," uznale se pousmál Bushido. Dlaní zajel pod chlapcovo tričko, prsty ho jemně hladil po páteři. Bill zavrčel, ale zabořil mu hlavu ke krku a dotykům se zcela poddal. "Líbí se mi ta, kde stojíš u okna a usmíváš se."

"Oh, tahle…" vydechl Bill. "Ta je dobrá."

"Na co ses díval?"

Billovi na tváři znovu vyvstal úsměv při vzpomínce na výjev, který viděl. "Na rodinu. Jeden z návrhářů, jejich oblečení jsme měli na sobě, tam byl se svým partnerem a rozkošnou holčičkou. Hráli si na prolejzačkách."

"Toužíš po rodině?" Bushido překvapeně zamrkal.

"Nevím," s pokrčením ramen přiznal chlapec. "Chci říct… Někdy v budoucnu by to samozřejmě mohlo být hezké, ale… Zatím jsem na takové plánování mladý. Ani nemám s kým plánovat," zamumlal.

"Hej, nevěš hlavu, krásko," pobaveně do něj Bushido jemně šťouchnul. "Jsem si jistý, že se najde někdo, kdo si ten tvůj snovej zadek bude chtít někdo napořád."

"Oh jo, děkuju," Bill protočil očima, ale s úsměvem ho objal kolem pasu a znovu oči zavřel. "Dobrou noc, Bu," zamumlal, pomalu upadajíc do sladkého spánku.
 


Komentáře

1 Katerííína | E-mail | Web | 23. prosince 2014 v 15:57 | Reagovat

píšeš super! (y) :)

2 Saline A. | 26. prosince 2014 v 22:09 | Reagovat

[1]: Moc děkuji! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.