Die Umerziehung 7.

17. listopadu 2014 v 14:43 | Saline A. |  die Umerziehung
Měl pocit, že mu exploduje hlava. Ačkoliv mu masér dorazil vzhledově naprosto perfektní, jen co otevřel pusu, Bill věděl, že je to průšvih. Kromě nepřirozeně vysokého hlasu byl Jackie (Ano, skutečně Jackie. Žádný Jack. Jackie.) neuvěřitelně upovídaný. Po prvních pěti minutách mu bylo jasné, že kdyby jen naznačil zájem o sex, do hodiny by o tom věděla všechna média, a to nejen v Německu.

Po masáži tedy odcházel sice s uvolněnými svaly, ale hlavou jako střep. Každý, kdo ho potkal, se tak raději klidil z cesty. Věděli, že by riskovali své zdraví. Bushido si ale rád hrál s ohněm.

"Sleduj to," šťouchnul Tom do Georga, když si všiml, že Bushido míří k Billovi. "Ten chlap je buď úplně blbej, nebo se chce nechat zabít."

"Třeba doufá, že mu Bill ze samýho vzteku dá," Georg se rozesmál.

"Vsadím se, že Bill mu dá maximálně přes držku," ušklíbl se Tom a pohodlně se usadil, aby mohl v klidu pozorovat tu scénu.

Mezitím se Bushido posadil vedle trucujícího Billa na okraj pódia. "Co tě kouslo do zadku?"



Bill protočil očima. "Nic," zabručel. "A ocenil bych, kdybych tu mohl být sám."

"No, tak to mě velice mrzí, že tě musím zklamat. My dva spolu ale máme trávit čas," Bushido bez zájmu pokrčil rameny, než do chlapce lehce šťouchnul. "Tak co je, sex s masérem nebyl dobrý? Já ti to ale říkal, víš. Nikdo není lepší, než já."

"Bushido, prosím tě. Za chvíli máme zvukovou zkoušku a pak koncert a mě příšerně bolí hlava. Nemám náladu na podobné řeči, potřebuju se dát dohromady," prosebně k němu vzhlédl.

"S tím ti ale fakt můžu pomoct," pokrčil Bushido rameny.

"A jak, když mi nepomáhají prášky? A jestli navrhneš sex, tak už si na tebe pořídím ochranku."

Bushido se upřímně rozesmál, ale se zavrcením hlavy si kleknul. "Teď mi chvilku věř," zazubil se, než natáhl ruce k Billovu obličeji. Jemně mu začal masírovat spánky a kořen nosu.

Bill nejprve šokovaně vydechl, ale už po prvních vteřinách slastně přivřel oči a zaklonil hlavu. Nedalo se říct, že by bolest zmizela, ale Bushidovy dotyky byly tak dobré, že na ni téměř zapomněl. Na tváři se mu rozlil blažený úsměv.

"Tomu nemůžu uvěřit," vyhrkl Tom, nevěřícně ty dva sledujíc. On kdyby za Billem přišel, odcházel by vykastrovaný, ale od Bushida se nechá ošmatávat? Tuplem od Bushida, kterého ještě před pár hodinami chtěl zadupat do země? Ledaže by… Oči se mu rozšířily šokem. "No tak to snad… Bille!" vřísknul akorát ve chvíli, kdy chlapec otevřel oči a Bushida, plně soustředěného, si chtěl začít prohlížet. Okamžitě sebou škubnul a provinile pohlédl na svého staršího bratra. Tom mu gestem ruky naznačil, aby naklusal a sám poodešel stranou, aby je nikdo nemohl poslouchat.

"Co se děje?" zvědavě Bill sledoval svého bratra, slabý ruměnec na líčkách.

"Ty jsi s ním spal!" uhodil na něj Tom hned.

"Cože?" Bill s vykulenýma vykřikl, ale vzápětí si přitiskl ruku na pusu, když se lidé zvědavě ohlédli. "Copak ses úplně zbláznil? Kdo si ksakru myslíš, že jsem?! To si jako myslíš, že když mám v posteli chlapa, hned s ním musím spát?" syčel.

"Nedělej ze mě blbce, vidím, jak se na něj díváš!"

"Tome, koukej vyndat hlavu ze zadku!" odsekl. "To, že ty jsi s ním velký kamarád neznamená, že jsem i já. Nespal jsem s ním, jen mam dneska tak silnou migrénu, že nemám sílu poslat ho do háje. A potřeboval jsem uvolnit, což jemu se povedlo. Bože, kdybys zažil masáž od stejného chlapa jako já, taky by ti bylo jedno, kdo ti pomůže. Potřebuju být fit pro fanoušky."

"No…" Tom pochybovačně nakrčil obočí.

"Víš co, Tome, naser si. Ty se bav s kým chceš, ale proč mě to pořád zůstává kriminálník, který ošuká každou díru, kterou může a myslí si, že může i tu mojí, ale to se zatraceně mýlí," Bill otráveně zavrčel, míříc do šatny. Pomalu se dostával do stádia naštvanosti a frustrace, což nebylo zrovna dobré. Téměř pokaždé, když vystupoval naštvaný, tak se něco pokazilo. Potřeboval si vylít vztek.

Pohledem si vyhledával svou oběť. Jakmile spatřil menšího muže, měl jasno. "Davide!" vřísknul. Stejně za všechno mohl on!

"Bille, rád tě vidím," znervózněl. To Billa potěšilo. "Jak sis užil masáž?"

"Právě o tom s tebou chci mluvit," přimhouřil slastně oči. "Můžeš mi laskavě vysvětlit, podle čeho vybíráš služby pro mě? Protože ten chlap, který mě masíroval… Bože můj, mluvil jsi s ním?!"

"No… mluvil?" nejistě nakrčil nos.

"Tak jak jsi mi ho kruci mohl pustit do pokoje?! Sakra Davide, ten chlap pištěl jako ženská! To, že umí masírovat a hezky vypadá, neznamená, že nemusí i příjemně znít. Copak jsem tě za ty roky o sobě ještě nic nenaučil?"

"Kočička vystrkuje drápky?" ozval se z povzdálí Bushidův pobavený smích.

"Oh proboha Bushido, běž si vykouřit, strčit prst do zadku nebo cokoliv, ale mně dej pokoj!"

"Bille," David natáhl ruku, aby Billovi stiskl rameno, ale ten se po něm ohnal tak mocně, že vyděšeně ucuknul.

"Hej Joste," připomněl svou existenci Bushido, když viděl Billa odcházet směrem k šatnám. "Támhle se ti kutálejí koule. Ale dával bych si pozor. Jsou tak malý, že by ti na ně někdo mohl šlápnout!"

David se zamračil. Bushido měl pravdu, ale David dobře věděl, že jestli nechce přijít o místo, za Billem nesmí. Vlastně, spíš by mohl přijít o život, kdyby za ním teď šel. Kruci, měl by si navýšit pojištění, jeho povolání bylo až moc rizikové. Stálo mu to vůbec za to?

Jistě, peníze za to nebyly zrovna malé, ale co jinak z toho měl? V podstatě ty malé nevděčníky vychoval, a namísto poděkování se dočkal jen toho, že si z něj ta primadona udělala sluhu. Nechápal sám sebe.

Zatímco David řešil existenční krizi, Bill se musel vypořádávat s tou svojí. Plně na něj dolehla tíha událostí předešlé noci, konečně mu došlo, co se stalo. A tak místo, aby si vybíral kostýmy na večerní show, stál pod sprchou a vehementně drhnul svou drahocennou pokožku, sprostě u toho nadávajíc.

Jak vůbec mohl dopustit, aby se ho ten pobuda dotknul? Nezáleželo na tom, kolik měl peněz na účtu. Pořád to byl kriminálník. Drogový dealer a bůh ví, jestli náhodou ještě něco k tomu, přeci jen policie je plná tupců, co nic neví. Pravděpodobně ošukal každou díru, kterou mohl. Dost možná šukal i Toma podle toho, jak se občas baví.

Chtělo se mu zvracet. Jestli po skončení tohohle trestu někdy sedne za volant opilý, sám se odveze na policii a… Ne. Vlastně ne, protože oranžová fakt není jeho barva. To by prostě nešlo. Prostě se musí modlit, aby to přežil bez újmy. Nebo že nezabije Bushida. To už by se oranžové asi nevyhnul.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.