Die Umerziehung 3.

20. října 2014 v 9:23 | Saline A. |  die Umerziehung
Když se Bill probudil, za okny panovala hluboká noc. Jak dlouho musel spát, když domů jel po obědě s Tomem? Moment. Oběd s Tomem. Bushido řídil. Slíbil, že Billa vzbudí. Nevzbudil. Což znamenalo... Ostražitě se rozhlédl. Byl ve své ložnici a ve své posteli. S Bushidem a jeho rukou kolem svého pasu. A on...
V šoku se napřímil a přitáhl si k tělu pokrývku. Nejen, že byl kromě boxerek nahý (to zvrhlé prase ho svléklo?!), ještě, jako by toho snad nebylo málo, ležel na Bushidovi! Zarytě ignoroval fakt, že mu mozek oznamoval, že se cítil příjemně. Bushido byl nepopiratelně hezký, charismatický a přitažlivý muž, ale... Ale! Bill se prostě nebude tulit k nikomu, koho zrovna pustili z vězení, a kdo se chová jako věčně nadržené prase! Byl to hrubián, který jistojistě ojel každý zadek, a to dívčí i chlapecký, který mu přišel do cesty. Na to on zvědavý není.


Trucovitě si přitáhnul peřinu blíž k tělu a spěšně zamířil do obýváku, kde okamžitě padl na pohovku. Choulíc se do malého klubíčka musel uznat, že v posteli mu bylo příjemněji. Tělesné teplo je přeci jen tělesné teplo, ať už je od kohokoliv. Samozřejmě, že odpor k Bushidovi to mírně ztěžoval, ale dalo se to zvládnout.
Jenže Bill to nemohl zvládnout. Byl znechucený z představy, že s tím mužem musí nedobrovolně strávit celý rok, a i když přitažlivý byl, odrazovala ho ta povinnost, která je k sobě poutala. Když už měl v posteli mít chlapa, chtěl si ho vybrat sám. Navíc se mu vůbec nelíbilo, že Bushido ho bral, jako by už měl jistotu, že s ním do té postele půjde. Myslel si, že ho má jistého, ale to se teda přepočítal. On se jen tak do postele dostat nenechá. A už vůbec ne od něj.
Se slastným výdechem se zavrtal hlouběji do sedačky a zavrněl. Pohovka byla ideální místo na zajištění klidu pro jeho zadeček.


*


"Jsi první, kdo mi utekl z postele," zahučel Bushido ode dveří z kuchyně, zatímco Bill si lhostejně listoval novinami. Po svém prvním probuzení spal až do pozdního rána, díky čemuž se vyspinkal do růžova - měl skvělou náladu. "Na to by sis neměl zvykat."
"Spíš ty by sis neměl zvykat, že ve tvé posteli ležím," ušklíbl se Bill. "Těch pár hodin nevědomosti byly ty jediné, které jsem ve tvé posteli zažil. Můžeš nad nimi celý život fantazírovat."
"Ale kocourku," Bushido se krátce zasmál a přešel k chlapci, chytajíc ho za bradu. "Ještě mě budeš prosit, abych tě k sobě pustil," zamumlal tiše. K Billovi se přiblížil na vzdálenost několika centimetrů, využíval toho, že chlapec je jako zhypnotizovaný. "Budeš prosit, abych tě svýma pevnýma rukama držel za boky, svalnatým tělem se na tebe tisknul. Budeš kňučet, abych tě nepřestával líbat," vydechl mu na rty. "Oba víme, že to chceš udělat už teď," krátce se pousmál, než se odtáhl a s tichým pohvizdováním přešel k lince.


Bill v šoku zamrkal a oklepal se, po zádech mu běhal mráz. Měl chuť si nafackovat, protože všechno, co ten zmetek řekl, ho vzrušovalo, a navíc si toho byl zatraceně vědom. Bože, i panic by si všimnul jeho zrychleného dechu a suchých rtů, které div nekřičely: "Polib mě! Polib mě!"
"Dal by sis kafe, kocourku?" Bushido ho pobaveně sledoval. "Nebo třeba sex?"
Bill pevně semknul čelist a tiše zavrčel. Ten ničema nad ním převahu mít rozhodně nebude! Nahodil jeden ze svých nejvíce okouzlujících úsměvů a otočil se k němu. "Prozatím mi stačí jen to kafe, děkuju. Sex necháme na později, hm?" zacukroval.
"V tom případě tady je jedna káva pro tebe," Bushido před něj s širokým úsměvem položil šálek s horkou tekutinou. Billovy smysly okamžitě zaplavily kofeinové výpary, díky nimž naprosto lhostejně přikývnul, a okamžitě začal pít.


Bushido ho pobaveně sledoval. Ten kluk byl proměnlivý jako počasí, přičemž změny spouštěly maličkosti. Byla celkem zábava ho pozorovat, jak si užívá chutí. A jestli takhle perfektně vypadal při pití kávy... Bože, jak musel vypadat při sexu? V penisu mu mocně zacukalo při představě, jak ho noří hluboko do úzkého těla chlapce. Sakra.
"Vidíš mě hodně rád, že?" Bill se uculoval do hrnečku. Nikdy v životě by ale nepřiznal, že boule rostoucí v Bushidově klíně ho víc než zaujala.
"Ještě radši ale v mysli vidím sebe v tobě," přiznal Bushido bez okolků, provokativně si do rozkroku sáhnul a sevřel se u kořene. Zasténal. "To, jak bych do tebe zasouval... tvrdě. Vášnivě. Mhm a u toho bych tě ještě honil. Hezky bych rukou přejížděl po celé délce..." tiše mumlal, zatímco sám sebe se dotýkal.


Bill polknul, Bushido byl... velký. Sakra, přesně pro něj! Cítil, jak se mu rosí krk, přičemž penis už se taky začínal hlásit o slovo. Musel zmizet.
"No, tak doufám, že máš bujnou představivost, protože to je jediné místo, kde mě uvidíš v podobné pozici," zahuhlal lehce nakřáple, než se zvednul. Spěšně se k Bushidovi otočil zády ve snaze zamaskovat své vzrušení, ale Bushido si ho k sobě chvatně přitáhnul za boky a klínem se natisknul na jeho zadeček.
"Cítíš tohle?" zasténal mu do ucha, zatímco se o něj líně otíral, "tohle je to, co tě už brzo naloží do ráje," vydechl. Bill na okamžik oněměl. Ten pocit byl opravdu perfektní. Přesně k sobě pasovali. "Budeš můj," oznámil mu jednoduše Bushido. Jednou dlaní sjel k jeho klínu, který mu lehce promnul, zatímco rty mu přejel přes krk. Bill přivřel oči.


Kruci, je tak dobrý! Prudce oči otevřel a v šoku odskočil, jen co mu ta myšlenka probleskla hlavou. Se zrychleným dechem zíral na snědého muže, jemuž na rtech pohrával samolibý úsměv. Do prdele. "Už nikdy se mě nedotýkej," zavrčel Bill, načež spěšně vyběhl do koupelny, kde na sebe okamžitě pustil studenou sprchu.
Co se to kruci stalo? Jak jsem to mohl dopustit? Bože, ještě chvilku a klidně bych se nechal ošukat! Ale ty jeho ruce... A ten rozkrok...!
Bill frustrovaně zakňučel. Nejraději by se sebral, vrátil se do kuchyně, kde by vyskočil na linku a nechal se od Bushida ojet. Ale copak mohl? Bushido je hajzl a zločinec a Bill nepotřeboval mít sex s kriminálníkem, přestože s ním žil. Protivil se mu a neskutečně ho iritoval svým sebejistým chováním.


Bylo mu úplně jasné, že jen co odešel, Bushido v tom, co začal, pokračoval i bez Billa. Vůbec neřešil rozpaky ani nic podobného, prostě se chtěl bavit, a když mu zábavu neposkytl Bill, tak si jí užil i sám.
Bože, nejraději by mu jednu vrazil! S hlavou opřenou o dlaždičky se svezl na zadek a přitáhl si nohy k tělu, nechávajíc vodu, aby mu stékala po ramenou. Bushido s ním žil jen pár dní a Bill už bylnaprosto vyčerpaný. Děsil se toho, co bude, až se vydají na turné. Obvykle bývaly tourbusy po dvou. Jak to udělají teď, když Bushido musel žít s ním? Bude další tourbus? Nebo ho nějak nacpou do jeho a Tomova tourbusu?
Měli před sebou ještě stále jedenáct měsíců a několik dní, ale Bill to chtěl vzdát. Raději by se vzdal svého kosmetického bohatství, než aby celý rok musel žít v těchhle podmínkách. Vždy to ani nemohlo být legální!


"Jestli potřebuješ pomoct, krásko, stačí říct!" najednou se ozvalo zaklepání.
"Vypadni!" křikl Bill, jakmile se trochu vzpamatoval z prvotního šoku, a hodil po dveřích mýdlem. Okamžitě se rozlámalo na kousky. Bylo jeho oblíbené.
Bushido se rozesmál, ale nejspíš skutečně odešel, jelikož bylo ticho. Bože, prosím, ať se stane něco, díky čemuž se budu cítit líp. Cokoliv, jen ať takhle nemusím trpět.
Bill se tiše modlil. A poprvé svou modlitbu myslel vážně.

 


Komentáře

1 G. | 26. října 2014 v 2:30 | Reagovat

Skvělá kapitola, působila na mě dost vyzývavě :)
Kvůli téhle povídce sem chodím ^^

2 Saline A. | 26. října 2014 v 6:36 | Reagovat

[1]: Moc děkuji! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.