Příběh 851. - Horečka předsvatební noci

4. června 2014 v 14:30 | Saline A. |  Tisíc a jeden příběh

Krátce jsem se zasmál a ramenem žďuchnul Toma do jeho ramene."přestaň si kousat ty nehty, zítra už bych to nezachránil." Protestně si cosi zabručel pod nos, ale pokorně ruku od pusy odtáhl, namísto toho si ale začal tahat za dredy. S protočením očí jsem ho plácl přes prsty. "Přestaň!"


"Jsem nervózní!" vyhrkl zoufale to, co my všichni u stolu, a dokonce i číšnice, už dávno věděli. Namísto toho, aby pil jednoho panáka za druhým a slavil svou poslední noc jako svobodného, seděl div ne v klubíčku a pohled měl doslova přilepený na telefonu.




"Ano, Tome, to my všichni už dávno víme, dal jsi nám to najevo dostatečně jasně. Ale já ti znovu, už asi po milionté, opakuju, že nemáš vůbec žádný důvod se stresovat. Kay se dneska určitě opije, ale zítra bude první, kdo bude stát před oddávajícím, zatímco jestli ty se budeš stresovat ještě chvíli, tak přijdeš pozdě, protože budeš přikovaný k záchodu!" našpulil jsem rty rozdurděně. "Přestaň se stresovat, že se něco stane, protože všechno bude v pořádku."


"Ale co když…" zkusil to znovu, ale já mu rovnou vrazil menší facku.


"Vzpamatuj se! Jestli od tebe uslyším ještě něco, tak dostaneš další, ale tentokrát mnohem větší, Tome. Dneska máš rozlučku se svobodou, na kterou dorazili přátelé z celého světa, udělali si kvůli tobě volno ze svých plánů," zamračeně jsem ukázal na několik přátel z Ameriky. "Takže okamžitě přestaň fňukat a koukej jim vynahradit ten čas, který ti věnují. Bože, vždyť Ria přiletěla z Thajska a odmítla kvůli tobě módní přehlídku!"


"Chovám se jako idiot, viď?" nakrčil nos.


"Probliknul ti mozek?" protočil jsem očima, ale usmál se. "Klidně se zlij jako dobytek - slibuju, že tě ráno postavím na nohy, ale nefňukej tady a bav se, Tomi. Vážně by sis dnešek měl užívat."


"Já vím, že jsem hroznej," pousmál se, konečně sahajíc po sklence s alkhokolem. "Ani nevím, proč tak vyvádím. Ale je to pro mě úplně nové. Kay je všehovšudy můj první vztah a rovnou se bereme. Trošičku mě to děsí, víš? Není to úplně jednoduché si na to všechno zvyknout. Nebo… Nevím, jak přesně říct, jak se cítím. Hrozně se bojím třeba toho, že něco pokazím, udělám něco špatně. Být přítel není zas tak těžké, ale být manžel je o něčem úplně jiném."


"Tome, co to plácáš?" krátce jsem se zasmál. "Být manžel je úplně o samé jako být přítel, jenom máte jiné oslovení, víc pravomocí a tak. Co se vztah týče, není to v podstatě žádná

změna. Pořád jste spolu, pořád žijete v jednom domě, dokonce se i pořád můžete rozejít. Už jen prostě nebudeš přítel, ale životní partner, manžel. Žádná jiná změna v podstatě není."


"Asi máš pravdu a já jen úplně zbytečně vyšiluju," přikývl souhlasně.


"No konečně!" s nadšeným úsměvem jsem pozvedl sklenku. "Tak na dnešní noc, kdy jsi ještě stále oficiálně svobodný. A žádné cavyky, chci, abys celý život na dnešní party vzpomínal."


"Takže na dnešní noc," přitakal pobaveně.


*


Vždycky jsem se na všechno poctivě připravoval, nikdy se nestalo, že bych snad někam dorazil s kocovinou, natož ještě opilý. A nikdy bych neřekl, že první událost, na které se něco takového stane, bude právě Tomova svatba.


Rozlučka se svobodou se dala oficiálně považovat za úspěšnou - pokud tak tedy považujete fakt, že kromě pár útržků si nikdo nic nepamatoval, a že přes všechny životabudiče každého z nás trápila otřesná kocovina. Moje sliby, že Toma postavím na nohy, tak vyšly vniveč, jelikož já sám na tom byl asi nejhůř.


Hlava mi třeštila, jako kdyby mě do ní někdo mlátil kladívkem, do zarudlých očí jsem nakapal snad půl lahvičky kapek a žaludek by klidně mohl uspořádat závody ve veslování. A to ani nemluvím o tom, že v koupelně jsem kvůli svému katastrofálnímu vzhledu musel být o hodinu déle. Tomovi bych tohle nikdy nemohl vynahradit, kdyby on ovšem nevypadal dost podobně.


"Nemůžu uvěřit, že jsi mě takhle zřídil," se zaúpěním jsem Tomovi zašíval poslední drobnost na košili. "První kocovina a okno a z tvého loučení se svobodou!"


"Není to znamení, že to byla pařba roku?" zasmál se tiše.


"To sice ano, ale upřímně se modlím, aby z ní neexistovaly žádné fotky ani videa. Lepší asi je, že si vůbec nic nepamatujeme. Nikdo. Bůh ví, co všechno jsme dělali. Matně si vzpomínám, že jsem přepadl do umyvadla a volal Anisovi, ale kdo ví, co bylo jinak."


Tom se hlasitě rozesmál. "Už jsi s ním dneska mluvil?"


"Ne, mám plné ruce práce s tebou a se svojí kocovinou," se zabručením jsem mu podal zašitou košili. "Hodlám ale předstírat, že jsem vlastně nikdy na žádné rozlučce nebyl."


"A cokoliv tvrdí ostatní, je lež, že ano?"


"přesně tak," zazubil jsem se. "A ty si teď koukej nakapat do těch očí. Nevyplácal jsem na tebe svůj nejkvalitnější make-up jen aby celkový dojem zkazily tvoje oči. A teď dělej, budeme muset vyrazit, nebo přijedeme pozdě.


*


Svatba opilců. Asi takhle by se dal charakterizovat celý obřad. Všichni zúčastnění obou rozluček vypadali prostě příšerně, akorát s tím rozdílem, že my, co jsme byli na Tomově rozluččce, jsme díky mně vypadali míň hrozivě. O všechny jsem se postaral svou bleskovou záchrannou akcí, nemohl bych je před fotografy vpustit v tom stavu, v jakém byli. Obrovskou výhdou bylo, že úsměv tu hrůzu alespoň trochu zamaskoval.


Horší ale bylo, že po krásném a dojemném obřadu, po kterém jsem musel vyčerpat zbytek kapek do očí, začínala další akce. Tentokrát o to horší, že jsme tam byli všichni. Tudíž dvojnásobek lidí, se kterými si musíte připít. Už před šestou se mi pletly nohy, oči klížily a jazyk jsem mel zauzlovaný.


"A… vzpomínáš si," vyhrkl Anis mezi dalším záchvatem smíchu," včera, když jsi mi volal… Byl jsi… na záchodech. A spadl jsi do umyvadla a… křičel jsi, že's spadl do záchodu, ale že… že ty saponáty ti udělaly boooží vlasy. Objem a ten lesk! Bože, ten lesk. Pěl jsi ódy na saponát do záchodu, Bille!"


Rudý až na zadku jsem mu schoval hlavu pod rameno, ale uvolněně se zasmál. "Sklapni, Anisi."


"Ten lesk, bože Anisi, ten lesk! Musím si koupit Mr. Proppera, ale jen s vůní citronu!" parodoval mě se smíchem. Pěstí jsem ho jemně praštil do břicha, aby sklapnul. "Óch a nebo melounu, budu jako malý sladký melounek," zahýkal. Znovu jsem ho praštil, a abych ho umlčel, za kravatu jsem si ho přitáhl k sobě a tvrdě ho políbil. Všichni byli tak opilí, že zatleskali a okamžitě o nás ztratili zájem.


Ten ale neztratil Anis. Okamžitě se nade mě naklonil, chytajíc si mě za pas a polibek naléhavě prohloubil. Tiše jsem do polibku zakňučel. Pod vlivem alkoholu byl Anis rozvášněný víc než obvykle, což vzrušovalo mě. V kombinaci toho, jak vypadal v obleku… Moje myšlenky byly všechno, jen ne slušné.


"Anisi," zafňukal jsem zoufale, když mi dlaní zabrousil pod košili. Jen se ale přiopile usmál a vysadil si mě na klín, tvrdě si mě na sebe za zadek natiskl. Tiše jsem zasténal. Co to jen se mnou provedl, že jsem měl chuť nechat ho užít si se mnou, i když jsme byli na veřejnosti?


"Dneska ne, kotě," zamručel mi do ucha, zatímco se o mě otíral a dál mi masíroval zadek. Zmateně jsem k němu vzhlédl, už jen při představě, jak do mě přiráží, se mi chtělo zoufale křičet. "Dneska si tě nevezmu. Ne, dneska se tě nedotknu. Budu tě mučit až do zítřka, budu tě žhavit. Chci, abys zítra prosil o dotyky, abys žadonil. A já slibuju, že tě budu šukat tak tvrdě, že budeš hořet, Bille," zamumlal tak střízlivě, jak jen dokázal. Hlas měl zastřený touhou.


Mezi prsty jsem sevřel jeho košili a frustrovaně trhl. Knoflíčky se rozletěly. Omámeně jsem sledoval jeho tělo, znovu se začínajíc vrtět na jeho klíně. Kašlal jsem na to, co říkal. Chtěl jsem ho, chtěl jsem ho v sobě a chtěl jsem ho hned.


"Ty nějak zlobíš, zlato," nespokojeně mlasknul.


"Sklapni, Anisi," tvrdě jsem na něj dosedl, rukama mapujíc jeho hrudník. "Můžeš si za to sám," zavrčel jsem, ale v tu chvíli mě Anis prudce přetočil pod sebe a natěsnal se mi stehna. Díky bohu za široké polstrované sedačky.


"Jsi moc drzý," přirazil proti mně. Okamžitě jsem mu sevřel boky koleny a rukama ho objal kolem pasu. "A příliš opilý. Stačí ti málo. Zřídím tě až zítra," odfrkl.


"Sakra Anisi!" vykřikl jsem, nehty mu silně zarývajíc do zad.


"Sklapni," umlčel tentokrát on mě, "Sklapni a drž," zavrčel, novu se mi tisknouc na rty v tvrdém polibku. Přimkl jsem se k němu, jako bychom byli jedno tělo, nadšeně polibek opětujíc. Když mi nedá sex, užiju si ho alespoň takhle, co nejvíc to jde.
 


Komentáře

1 hihi | 6. června 2014 v 22:19 | Reagovat

úúžasné =)))))))))))

2 šárka | 18. června 2014 v 9:23 | Reagovat

jo Anis to s Billem umí : )) skvělé, moc se těším na pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.