Příběh 110. - Kousky štěstí

20. prosince 2013 v 0:01 | Saline A. |  Tisíc a jeden příběh

Pairing: Billshido

Nakonec to nebylo tak hrozné. Ačkoliv se na nás zrovna ódy nepěly, kromě několika nesouhlasných náznaků to byly víceméně jen krátké zprávy s oznámením a fotkou. Byl jsem z toho poměrně překvapený - očekával jsem, že budou hledat špínu, drby, ale to si nejspíš nechávali na později, až nebudou mít o čem psát. Teď bylo důležité informovat o samotném vzniku vztahu.

Lhostejně jsem několikery noviny odložil a vrátil se do postele zpátky k Anisovi. "Co píšou?" zamumlal rozespale, jakmile jsem mu zabořil hlavu ke krku.

"Nic zajímavého," zabručel jsem. "Ale je tam několik moc pěkných fotek, možná si je vystřihnu a přidám k těm, které jsi nafotil ty," s drobným úsměvem jsem ho jemně políbil na rameno.



"Anebo můžu vylovit polaroid z tašky a udělat pár nových fotek," Anis se zazubil, prsty přejíždějíc po mé páteři. "Rozespalého tě ještě nafoceného nemám. A to jsi paradoxně nejvíc pomilování hodný; s rozcuchanými vlasy, zbytky líčení pod očima a rudými líčky," s tichým výdechem mi za bradu zvedl hlavu a mlčky si mě prohlížel, načež se sklonil a hravě mě políbil. "Miluju tě po ránu víc, než celý den. Tuplem, když se probudím vedle tebe. To je pak hotová slast."

"Tebe určitě vystřihli z nějakého románu," s úsměvem jsem ho objal kolem krku a polibek prohloubil. Téměř okamžitě se Anis překulil nade mě, něžně mi mnouc boky.

"Rovnou třeba ze Sparksova, ne? Máma o něm často básní, muži v jejích románech jsou očividně naprostí hrdinové nebo světci," zasmál se krátce. "Bohužel tě ale musím zklamat, nejsem tak dobrý, jak si myslíš, že jsem."

"Oh, já ale vím přesně, kdo jsi," pobaveně jsem ho pošimral pod bradou. "Jsi neurvalý rapper Bushido, který ještě minulý rok touhle dobou trousil posměšné výroky o každém druhém, mně nevyjímaje, přestože jsme v tu dobu byli dobří známí a s Tomem jste dokonce byli přátelé. Pak ses ale jako mávnutím kouzelného proutku změnil v okouzlujícího a milujícího přítele, což mě přivádí k myšlence, že to celé byla jenom tvoje maska, abys byl drsný. O to víc mě ale překvapuje to, že ses k našemu vztahu přiznal, protože teď už se mnou budeš navždycky spojovaný a už nebudeš drsňák, který klátí děvky, ale Anis Ferchichi, který chodil se mnou."

"Asi jsem se zamiloval do způsobu, jakým říkáš Ferchichi," s úsměvem mě krátce políbil. "Ale zpátky k tvé sáhodlouhé dedukci o mně… Vážně mě takhle rozebíráš?"

"Co tě napadá? Tohle je jen začátek," zasmál jsem se. "Znáš mě, jsem jedna velká dedukce, pořád nad něčím přemýšlím a rozebírám to. Je to jedna z mých největších zálib!"

"A bez ní už bys to nebyl ty," znovu mě políbil, uvelebujíc se mi mezi stehny.

°°°

"Co to provádíš?" Anis mi něžně stisknul rameno a vtiskl polibek do vlasů. Celý večer se potuloval někde se svými přáteli a já měl čas sám pro sebe, čehož jsem nadšeně využil.

S úsměvem jsem přivřel notes a odložil sklenku vína, vzhlížejíc k němu. "Brzy budeme muset začít nahrávat novou desku, takže je nejvyšší čas, abych začal pracovat na textech, ať jich máme dostatek."

"Můžu to vidět?" posadil se ke mně.

"Ne," krátce jsem se zasmál. "Je mi líto, ale texty neukazuju ani Tomovi, dokud nejsou hotové. A pak na nic ještě pracuji s pár lidmi z týmu, takže… Musíš si počkat, až vyjde deska s těmi vyvolenými, které budou dovedeny k naprosté dokonalosti," s pobaveným úsměvem jsem se naklonil pro polibek. "Ne, že bych ti nevěřil, ale jsou to zatím jen mé surové myšlenky, téměř nezpracované a kolikrát jsou to hovadiny."

"To znám, většina mých textů jsou nahodilé hovadiny," rozesmál se.

"Ale ne, jsem si jistý, že ti, kteří tvou hudbu poslouchají, v ní vidí nějaký hlubší smysl, zase se nepodceňuj."

"Tomu říkám diplomatická odpověď," se smíchem mě pohladil po stehně. "Ale vím, že ty si myslíš, nebo aspoň myslel, že to jsou hovadiny. Ale nezlobím se za to."

"Dobře, přiznávám, že jsem si to skutečně myslíval," s pobaveným uculením jsem mu lehce prohrábnul vlasy. "Ale nedávno jsem si četl některé z nich a určitou hloubku přeci jen mají, nepíšeš úplné blbosti. Jen se mi nelíbí způsob podání hudby. I když… to, jak rychle mluvíš a pohybuješ pusou… to jsou opravdu dobré věci."

"Znám mnohem lepší způsoby, jak využít svojí pusy," zamručel a dlouze mě políbil, dlaní vyjíždějíc výš k mému klínu. "A ne jen pusou."

"Oh, to já moc dobře vím, jak šikovný umíš být," pousmál jsem se. Bez protestů jsem ho nechal, aby se mi mezi stehna natiskl a objal mě kolem pasu. "Ale takové věci nemůžeš předvádět veřejně."

"Ani nevíš, jak rád bych každý den na internet postoval všechny fotky, které jsem stihl nafotit, když spíš, probouzíš se, vycházíš ze sprchy nebo vaříš. Všichni by puknuli závistí," jemně mě líbnul na krk.

"Když budeš hodný, možná ti to čas od času dovolím," skousnul jsem si ret. Představa, jak mu zaplňuju instagram, byla skutečně rozkošná. "Možná ještě dneska."

"A můžu sám vybrat, kterou?"

"Můžeš, ale stejně ti to musím schválit," tiše jsem se rozesmál.

Anis na mě vrhl pohled, kterým se mě nejspíš snažil obměkčit, ale jelikož mu to nevyšlo, vrhnul se mi na rty a zatlačil mě do pohovky. To byl spolehlivý způsob, jak mě přinutit souhlasit.

°°°

"Nemůžu tomu uvěřit, Tome, vypadá to, jako kdyby se na nás oba konečně obrátilo štěstí. Mám pocit, že je všechno skvělé. Včera mi volal táta a nadšeně mi k Anisovi pogratuloval, říkal, že je hrozně šťastný, že oba máme po boku někoho, kdo nás miluje," s úsměvem jsem se u Toma zavrtal do pohovky. "Dokonce si dělal srandu z toho, že nebude mít vnoučata!"

"Říkal jsem ti, že to bude v pohodě," pobaveně protočil očima. "Ačkoliv to celou dobu vypadalo opačně, táta je paradoxně ten, kdo naše vztahy stoprocentně podporuje. Sám jsem z toho docela překvapený, nečekal jsem, že zrovna táta bude podporovat homosexuály, ale zdání očividně klame. A díky bohu za to. Co tisk?"

"Šílenství, jako vždycky," trochu mi pohasl úsměv. "Cestou sem za námi jela dvě auta, před domem mi div nestanují. Domluvil jsem se se sousedy a měsíčně jim budu posílat peníze jako kompenzaci za ten humbuk. Upřímně jich lituju, nejradši bych se kvůli nim odstěhoval, ale ten byt je prostě tak úžasný! Nad postelí mám okna. Musíš si ho někdy prohlédnout, posledně jsi neměl moc času."

"Jo, to si pamatuju, to jsem tě musel křísit," krátce se zasmál. "Ale z tisku si nic nedělej, však ono je to brzy přejde. Víš, že ta kauza se Simone, jim vydržela asi jen měsíc."

Překvapeně jsem odtrhl pohled od nehtů a vzhlédl k Tomovi. "Opravdu jsi naší mámu právě nazval jménem?"

"Nebuď tak překvapený… Slovo "matka" mi jde přes rty už jen opravdu těžko a není se čemu divit. Po tom všem, čemu mě vystavila, a stoprocentně by nejradši vystavila i tebe, si nezaslouží, abych jí říkal mami. To by se musela chovat jinak," pokrčil rameny, ale uhnul pohledem a poklepal prsty na opěrku křesla.

S povzdechem jsem přikývl. Částečně jsem ho chápal. Matčino chování bylo opravdu více, než hrozné, Tomovu reakci si samozřejmě zasluhovala. Teda myslím… Porodila nás, vychovala z nás slušné muže. Opravdu si nezasloužila ani oslovení "máma"? "Snažím se ti porozumět, já jen… Pro mě to asi vždycky bude máma."

"Však já tě nenutím, abys jí říkal Simone," povzbudivě se usmál. "Nic ti nezazlívám, naprosto to chápu. Tohle je ve mně, nějaký blok nebo co, kdo ví. Ale to neřeš," mávnul rukou. "Kay přišel s názorem, že bych se jí měl postupně zbavit, odstranit jí ze svého života a já myslím, že to není úplně špatný nápad. Sice jsem si nechal fotky a videa, ale strčil je do garáže za Kayovy staré věci."

"Jo, to je… asi rozumné rozhodnutí. Myslím, že by ses měl soustředit hlavně na to pozitivní."

Tom si s úsměvem skousnul ret, mlčky přitakal. "Budeme se s Kayem brát," vyhrkl po chvíli nadšeně.

Překvapeně jsem zamrkal, úplně mi došla slova. Jen mlčky jsem na něj zíral, v duchu si dávajíc dohromady jeho oznámení. Svatba… Páni. "Já nemám slov," upřímně jsem zamumlal, ale s pousmáním se zavrtěl. "Samozřejmě je to skvělá zpráva, moc vám to přeju, Tome. Jsem rád, že váš vztah berete tak moc vážně."

"Abych byl upřímný, na svatbu jsem nepomyslel do té doby, než mi Kay dal prstýnek, a i tak jsem z toho pořád dost v šoku. Nějak se nedokážu smířit s tím, že já, lovec všech hezkých tváří, jsem nakonec podlehl jednomu jedinému muži, že je ze mě vzorný přítel a budoucí manžel. Je to obrovská změna."

"Přesně takhle často přemýšlím i já nad Anisem," s mírným úsměvem jsem přitakal. "Pořád totiž nedokážu uvěřit tomu, že ten drsný rapper, který se vždycky snažil urazit všechno a všechny, který nešetřil vulgarismy a zvrhlými touhami, je jeden z nejvěrnějších a nejvíc milujících lidí v mém životě. Opravdu, nikdy bych do něj neřekl, že bude tak moc chápavý. Je to neuvěřitelné."

"Stejně jako to, že jsem u něj nikdy neviděl pyšnější úsměv, než když konečně mohl ukázat světu, že jsi jeho, Bille. A to myslím vážně. Je na něm vidět, že je po tvém boku neskutečně šťastný. Jinak si nedovedu představit, že by se pohádal s Luise," významně na mě mrkl. "To, že to udělal, je snad největší důkaz lásky, který ti kdy dá. Pokud je ochotný pohádat se s Luise pro to, aby přijala váš vztah, myslí to s tebou smrtelně vážně."

Dojatě jsem rozmrkal slzy a vzhlédl ke dveřím, ve kterých jsem zaregistroval pohyb. Díval jsem se do Anisových očí, které prozrazovaly, že Tom měl naprostou pravdu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.