Starosti všedně nevšední dívky

2. října 2013 v 10:08 | Saline A. |  myšlenkám dávám zelenou
Nikdy jsem neměla moc přátel. Vždycky jen maličkou hrstku, na kterou jsem se ale mohla spolehnout. Věřila jsem, že s nimi je to přátelství na celý život a nic to nezmění. Nikdy by mě nenapadlo, že se to změní tak rychle...

Když moje nejlepší kamarádka, se kterou se bavím už od sedmé třídy, odcházela na vysokou do Brna, mezi poslední věci, které mi řekla, patřil i slib, že se mi co nejdřív ozve a určitě půjdeme ven, hned jak přijede zase do města. Odjížděla 12. září a já jí od 11. září neviděla, přičemž fakt, že mi od té doby napsala jednu jedinou zprávu, bych nejraději opomněla. Ačkoliv jsme se nikdy nevídaly zrovna často, přestože to od sebe máme půl minuty, tohle mě opravdu mrzí. Mrzí mě, že přede mnou dává přednost jiným a mně ani nenapíše a nezeptá se, jak se mám...


Možná z toho důvodu jsem se teď uzavřela přede všemi. Mám samotářské období, kdy téměř všechen čas trávím sama, ať už kvůli tomu, že nemám s kým jít ven, nebo kvůli tomu, že nemám chuť. Tahle "zrada" mě otrávila natolik, že jsem zanevřela na všechny ostatní přátele a přestala se jim svěřovat. Mrzí mě to a bojuju s tím, ale... jde to pomalu a těžce.

Snad by pomohlo, kdybych měla práci, což je další problém. Ačkoliv jsem měla přislíbenou velmi výhodnou pozici v Kauflandu, po problémech s maminkou ředitelky, která mě neměla ráda tak moc, jako celý Kaufland neměl rád ji, jsem o tuto možnost přišla, protože ona výslovně řekla, že mě na té pozici nechce. Co na tom, že všichni ostatní ano? Ona je někdo, takže... Kvůli ní jsem musela sklopit hlavu a přihlásit se na pracák. Moje sebevědomí šlo absolutně do háje, i když mě všichni uklidňují - nebýt toho, že se pár mých spolužáků dostalo na výšku a pár má zase dobré známosti, nejspíš bychom na pracáku byli všichni.

Ale i tak mě to hrozně... sráží k zemi. Měla jsem perfektní výsledky a teď... tohle.

Hodně mi v tom všem pomáhá maminka, která je tu pro mě, ale když vám někdo zvedne sebevědomí a vzápětí na to vám ho vlastní otec s ďábelským smíchem rozdupe na ještě menší kousíčky, dá se dát dohromady opravdu mizerně. S každým dnem z jeho strany přichází nová rána a ... ty rány jsou tak hluboké, že už se nedají stmelovat. Jen se hromadí...
 


Komentáře

1 Diverse A. | Web | 2. října 2013 v 20:17 | Reagovat

Krásko, teď je to hrozně těžký pochopit a věřit tomu, co Ti napíšu, ale tohle všechno z Tebe utvoří neskutečně skvělého člověka. Věř mi. Buď silná, je to jenom špatné období. Život má rád, když nám připraví několik ran za sebou, abychom se v tom pěkně vymáchali, ale nedělá to bez důvodu. Dává nám lekce, učíš nás být do budoucna odolnější, opatrnější, tvrdší, sebevědomější. Všechno tohle z Tebe potom člověka, ke kterému budu vzhlížet.

2 Saline A. | E-mail | Web | 2. října 2013 v 20:48 | Reagovat

[1]: ♥ Děkuju, moc děkuju, srdíčko. ♥

3 Katie | 3. října 2013 v 20:49 | Reagovat

Achjoo musím si najít čas a musíme si zase popovídat, klidně jen napsat ale nějak to mám taky hektický :(
Nechci omlouvat Terezku ale vím že přechod na novou školu není snadný.. a prostě ji tak trochu chápu. Jistě že může napsat jak se máš, ale zase ona je v novém městě, nové škole.. snaží se zapadnout a tak.
S tím Kauflandem.. jako vážně?? To fakt nechápu!! Dementní lidi jsou fakt všude! To mě tak vytáčí tohle bože .. do nepříčetnosti! Fakt jsem naštvaná! Grr..

4 Saline A. | E-mail | Web | 4. října 2013 v 15:07 | Reagovat

[3]: Mohly bychom se klidně i vidět, až budeš mít nějak volno :)
Já samozřejmě chápu, že to pro Terku není snadné, spíš mě mrzí to, že když byla doma, ani se nestavila, třeba i jen na deset minut, radši byla někde jinde nebo doma, o to mi jde...
No, Kaufland už jako... :D Skončili a nezájem, ani párem volů už mě tam nedostanou. Mrzí mě to kvůli tomu kolektivu, ale tohle je konec jako. Naštěstí jsem teď ale dostala místo v papírnictví na brigádu ^^

5 Katie | 4. října 2013 v 20:39 | Reagovat

Jé tak to jsem ráda... ty z toho taky dělaj jako kdyby Kaufland prostě bylo uplně to nejlepší co můžeš v životě dělat fakt :D .. Tak papírnictví si myslím že pro tebe je splněný sen :D
Jo no :) ted jsem nějaká nachcípaná a potřebuju hlavně začít konečně s bakalářkou ale vždycky se od někoho nechám někam ukecat tak budu muset konečně všem říct ne a začít.. :D

6 Saline A. | E-mail | Web | 4. října 2013 v 20:58 | Reagovat

[5]: A přitom je to to nejhorší :D
Jo, papírnictví rozhodně je, ale knihovna vítězí (tam bych MOŽNÁ mohla od ledna :3) :D
To bys měla, miláčku, abys měla na všechno dost času, protože toho je málo :D

7 Katie | 4. října 2013 v 22:18 | Reagovat

to jo no taky přemýšlím že podepíšu konec... ale je to taková jistota.. tak když začnou zas mít blbý kecy tak jim řeknu čau :D
jéé no vidíš :) držím palce
a neboj začnu :D musím :D

8 Aliwien | E-mail | Web | 10. října 2013 v 17:46 | Reagovat

Nepropadej pesimismu. Věř, že všechno se v dobré obrátí. Držím Ti palce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.