Splacený dluh 4.

22. dubna 2013 v 20:46 | Saline A. |  Splacený dluh
Tak, po velmi dlouhé době tu máte zase jednu z Tomových splátek. :) Snad vás to potěší. :)) Krásné počtení!


Pairing: Tom/Bushido

Jak se postupně ukázalo, Tomův čas trávený s Anisem utíkal překvapivě rychle. Ani se nenadáli a po Novém roce už se kvapem blížil svátek Valentýn, který sliboval záplavu srdíček, růží, plyšových medvídků a čokoládových darů po celém světě. Co se týkalo Toma samotného, na podobné komerční svátky nikdy v minulosti nebyl, naopak se Billovi ještě vysmíval za to, že ho takové věci berou. Nicméně nikdy předtím nebyl na svátek všech zamilovaných ve vztahu, a proto nevěděl, co všechno se od toho jediného dá očekávat.

Obrovským překvapením mu bylo, když se tři dny právě před tímto svátkem objevil Anis ve dveřích jejich domu se zářivým úsměvem a maličkou obálkou v ruce. Chráníc je oba před zvídavými pohledy novinářů a sousedů, kteří se na ně v poslední době zaměřili, Anise vtáhl dovnitř domu a pohledem sklouzl mlčky do jeho dlaně držící to tajemství. "Co je to?" pozvedl obočí nechápavě a přešlápl.


"Překvapení a dárek," Anis se tiše zasmál, a aby Toma ještě trochu potrápil, přitáhl si ho do objetí a dlouze ho políbil, pevně ho na sebe tisknouc. "Je doma Bill? Myslím, že by bylo dobré to ukázat i jemu, protože se ho to tak trochu týká taky."

Tomovo znepokojení vzrostlo, proto se nejistě odtáhl a zamračeně k Anisovi vzhlédl. "Vůbec se mi nelíbí, jakým směrem se tohle začíná stáčet. Víš, že nesnáším překvapení a ještě k tomu, když je to zároveň dárek, Anisi," nespokojeně našpulil rty. "Bill je v obýváku."

"Výborně, tak pojďme honem za ním," se smíchem chytil Toma za ruku a okamžitě ho táhnul do obýváku. Po několika dlouhých dnech, které u nich trávil, měl pocit jako kdyby byl ve svém druhém domě, znal to tu už téměř zpaměti. "Zdravíčko Bille!" zahlaholil vesele a stále nechápajícího Toma strčil na pohovku hned vedle Billa, přičemž se usadil přímo proti nim, na menší konferenční stolek.

Bill přimhouřil oči a podezřívavě si Anise prozkoumal pohledem. "Něco máš za lubem, že jo?" vydechl, přičemž koutkem oka zkontroloval Toma, který se s každou vteřinou nevědomosti mračil ještě víc, než tu předchozí. "A hádám, že Tom nic neví. No ty to schytáš!" škodolibě se zazubil a spokojeně se opřel o pohovku. "To bude zábava."

Anis se zašklebil, než se rozesmál a podal jim obálku. "Blíží se Valentýn, a ačkoliv nejsem vůbec romantickej typ, miluju příležitosti, kdy můžu někomu něco dát a vymluvit se na svátek, takže jsem něco pořídil pro vás oba!" nadšeně poposedl, div si dětinsky nezatleskal jako Bill, od kterého začínal pomalu, ale jistě, chytat pár gest. Příliš času s dvojčaty se občas prostě nevyplácí.

"Nechci vědět, co to je," Tom se zamračil ještě víc, takže jeho obočí připomínalo malou tlustou housenku, přičemž pod nosem se mu zachvělo maličké černé chřípí, které z maximální lenosti odmítal holit častěji, než třikrát denně. "Ať už jde o cokoliv, odmítám ti Valentýn slavit, Anisi. Je to svátek pro pošuky jako je Bill, což já nejsem, pokud sis ještě nevšiml."

"No dovol?!" Bill do Toma naštvaně kopnul a zamračil se. "Nejsem žádný pošuk. To, že rád slavím svátek zamilovaných, stejně jako prvního máje neznamená, že jsem pošuk. Prostě mám rád romantiku, stejně jako několik miliard lidí ve zbytku světa, takže nás všechny přestaň urážet jen kvůli tomu, že ty jsi absolutní dřevo!"

Tom se zašklebil a odvrátil pohled od obou mužů, ignorujíc Billovo roztrhnutí obálky a následné překvapené lapnutí po dechu, vzápětí se měnící na nadšené zapištění.

"Kruci Anisi, tohle je naprosto perfektní!" Bill odhodil obálku a vřítil se do Anisovy náruče, aby ho mohl vděčně obejmout. "Tímhle se absolutně vynulovaly všechny tisíciny procenta, které kdy fungovaly proti tobě jako Tomovu příteli," zasmál se. "Oh můj bože, až se na to podívá, bude nadšený, uvidíš!"

"Tím si nejsem tak jistý, když už tu jsem pár minut a on mi i tak věnoval jen pár letmých pohledů, během nichž se nemračil," pobaveně se usmál Anis a lehce do Toma ťuknul špičkou nohy. "Když ti slíbím, že netrvám na tom, abys ten dárek přijal, koukneš se na mě?"

"Ani náhodou," Tom zatvrzele zavrtěl hlavou. "Říkal jsem ti, že nic nechci. S dostatečným předstihem, Anisi. A co uděláš? Samozřejmě něco koupíš," odsekl.

"Já nic nekoupil," Anis se rozesmál. "Tobě ne," opravil se hned, aby později nedošlo k nedorozumění. "Billovi jsem něco koupil, ale pro tebe jsem udělal všechno zadarmo, abys mi to pak nemohl vyčítat, což děláš hrozně rád," s uculením se zvedl ze svého místa a přiklekl si před Toma. "Můžeš se na to prosím jen podívat?" stisknul mu stehna lehce.

Tom k němu sklouzl pohledem a nespokojeně nakrčil nos. "Proč tohle děláš, když víš, že to nesnáším, Anisi?" povzdechl.

"Protože vím, že mi stejně nikdy neodoláš a nakonec z toho budeš i nadšený," spokojeně se usmál; měl Toma v hrsti. To pochopil očividně i Bill, protože se, se širokým úsměvem, rozhodl tiše vypařit z místnosti a dopřát jim soukromí. "No tak, vážně to není nic tak velkého, jak to vypadá, Tome. V podstatě je to maličkost, jen napsaná na ozdobném papírku," zasmál se tiše.

Tom si cosi vztekle zabrblal pod nos, ale pokorně, ač s neochotou, se po obálce natáhl a vytáhl papír nadepsaný s jeho jménem. "Bill dostal to samé?"

"Ani náhodou," zavrtěl hlavou Anis. "Tohle je určené jen pro tebe a pro mě, Bill dostal něco vyloženě typického pro něj, tudíž dostal dva dny naplněné nakupováním, líčením a podobnými blbostmi od různých lidí, kteří se mi chtějí zavděčit," zazubil se spokojeně. "Jen jsem mu zaplatil noc a stravování v hotelu a trochu masáží a tak."

"Uhm, aha," přikývl Tom a trochu se pousmál. "To se nedivím, že byl tak nadšený. Hrozně dlouho o podobné akci mluvil."
"Já vím, proto jsem mu to i dopřál. Nechtěl jsem, aby mu bylo smutno, až si my dva budeme užívat tohohle," zatahal lehce za roh papíru a usmál se. "Tak už si to přečti, protože bychom měli co nejdříve vyrazit."

Tom se trochu zarazil a nakrčil obočí. "Vyrazit? My snad někam jedeme?" nechápavě Anise sledoval, ale ten mu jen pokynul hlavou k papíru, už trochu netrpělivě. Tom zaúpěl, ale konečně ho rozložil a dal se do čtení ozdobných písmen. Už od začátku mu bylo jasné, že všechno zařizovala nějaká žena, protože Anis by nikdy nedal dohromady něco tak… sladce ozdobného. Měl nutkání znechuceně zkřivit rty, ale silou vůle se přemohl; nechtěl zklamat Anise, očividně nadšeného tím, že mu mohl něco dát. "Takže… jedeme na nějakou chatu k jezeru, pochopil jsem to správně?" vzhlédl k němu, aby se raději ujistil.

"Přesně tak!" Anis nadšeně přikývl. "Mluvil jsem s vaším managementem a zařídil jsem tobě i Billovi, abyste si mohli vzít dovolenou od všech vystoupení, rozhovorů a veřejných akcí. Bill si se svým časem naloží jak chce, ale já bych byl opravdu rád, kdybychom spolu vyrazili mimo město. Myslím, že by nám to oběma prospělo, nemuset se nějakou dobu skrývat před veřejností a dotěrnými novináři, hm?"

Tom si povzdechl a sklopil pohled z jeho obličeje. Vypadal tím nápadem tak nadšeně, že se nemohl ubránit drobnému úsměvu. Samozřejmě bylo opravdu milé, že jim zajistil místo, kde se nebudou muset před nikým skrývat, ale naopak budou moci být sami sebou se vším všudy. Proč se tedy nemohl zbavit pocitu, že se něco stane? "Pojedu s tebou rád, to je jasné," hlesl nakonec a sklonil se k němu, aby ho mohl zlehka políbit. Nechtěl na Anise přenášet svoje paranoidní představy o všem, co by se na jejich první společné dovolené, pokud se tak tomu dalo říkat, mohlo stát. Zbytečně by ho děsil.

Po pár vteřinách lenivého líbání se ale přeci jen trochu v Anisově náručí uklidnil, proto ho vytáhnul k sobě na pohovku a přitiskl se k němu, spokojeně vdechujíc jeho omamnou vůni. Ať už dělali kdekoliv cokoliv, nikdy se nemohl nabažit toho, jak krásně Anis voněl. Nedokázal to ani k ničemu srovnat, byla to prostě dokonalá kombinace všeho, co Tom miloval. "Víš, příště bys měl začít být přístupný dárkům ode mě trochu dřív. Už jsem se začínal trochu bát, že mi dáš tentokrát vážně košem," zasmál se trochu Anis, zatímco prsty přejížděl přes linii Tomových vypracovaných zad.

"Promiň," Tom se krátce zasmál. "Ale je to poučení pro tebe, že opravdu nemám rád dárky. Jsme spolu už docela dlouho na to, aby sis toho byl vědom, Anisi. Na to, jak často nám s Billem něco dáváš, už bys měl být zvyklý, nemyslíš?"

"A ty bys měl být zvyklý, že opravdu zbožňuju, když můžu někomu něco dávat, takže bys měl přestat odporovat, protože je to absolutně zbytečné," pobaveně se ušklíbnul a stisknul mu bok.

"Na tohle si nezvyknu nikdy," mladý chlapec zavrtěl hlavou a zavrtal se hlouběji do objetí svého staršího přítele, vyhledávajíc tak v něm ochranu před neexistujícím nebezpečím. "Radši dárky dávám, než dostávám."

"To mě opravdu upřímně mrzí, že zrovna v tomto případě tvou duši nepotěším, protože já tě budu obdarovávat, Tome," Anis zajel prsty pod lem jeho trička a pohladil ho po holé kůži na vypracovaných zádech. Vyloženě si liboval ve chvílích, jako byly tyto, kdy spolu prostě jen leželi na nějakém pohodlném kusu nábytku a vzájemně se dotýkali. Samozřejmě ideální bylo, pokud to bylo po dlouhém a vášnivém sexu, ale v konečném důsledku nepohrdl ničím.

Tom jen tiše zabručel a znovu se víc zavrtal k Anisově tělu; už neměl síly na nějaké námitky, které se s každým dárkem jen opakovaly. Začínal se smiřovat s tím, že mu jeho přítel při sebemenší příležitosti něco podstrčí, ale v konečném důsledku - copak mu šlo odolat? Vždycky, ať se zpočátku rozčiloval sebevíc, nakonec Anisovi podlehl a oba si pak užili omamné poděkování. "Kdy máme odjet do té chaloupky, vily nebo co to je?"

"Menší vila," zasmál se tiše. "A měli bychom tam být na pátou večer, takže abychom za chvíli vyrazili, cesta trvá poměrně dlouho a nechci to zbytečně hnát na dálnici."

"Anisi, prosím tě," pobaveně se Tom odtáhnul tak, aby na něj v plném pohodlí pořádně viděl a opřel se dlaněmi o jeho hrudník. "Vsadím se, že ze všeho nejvíc se těšíš právě na to, až vyjedeš na dálnici a budeš moct prohnat motor. Z města jsi nevyjel pořádně dlouhou dobu, takže tu na mě nehraj citlivku."

"No dovol? Na žádnou citlivku si nehraju! Abys věděl, tak jsem jezdil za město, když jste měli s Billem práci ve studiu, dlouho to bez rychlé jízdy nevydržím," pokrčil rameny, přičemž prsty zatahal za jeden z Tomových cornrows. Nemohl se dočkat, až mu je zase rozplete. "Ale když budu mít na sedadle spolujezdce takové křehké zboží, jako jsi ty, prostě to nepůjde jet jako hovado," zasmál se.

"Přestaň ze mě dělat nějakou princeznu," nasadil Tom znovu svůj přísný výraz a tentokrát už Anise i lehce uhodil pěstí do ramene. "Laskavě začni respektovat, že nejsem žádná třasořítka. Víš moc dobře, že adrenalin a riskování za volantem zbožňuju stejně tak jako ty."

"Tak se hned nečerti," zazněla tichá odpověď, následovaná hned pevným objetím a přitáhnutím si mladíkova obličeje pro polibek. Po několika vteřinách tichého vzdorování a odmítání spolupracovat, se Tom nakonec přeci jen uvolil a s povzdechem se na Anise přitiskl, ačkoliv byl sám na sebe naštvaný, že mu vždy tak snadno podlehl. Proč bylo tak těžké udržet s ním vážnou tvář a čelit svým starostem nebo problémům? A proč kruci nedokázal nic jiného, než se k němu tisknout a naléhavě ho líbat?
 


Komentáře

1 Danchen | 22. dubna 2013 v 21:12 | Reagovat

Hej Anisi, ja mam za chvili maturitu, taky chci dostat nejaky darek .. a jeste budu mit i narozeniny, takze delej :D a nedelej zadne caviky .. :D
Ale opravdu se tesim na tu jejich chatu :)

2 Saline A. | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 21:15 | Reagovat

[1]: :D Taky bych brala podobné dárečky za všechny možné situace. :D :D

Já se na tu chatu samozřejmě těším také, až se jí jednou dočkáme. :D :) Děkuju :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.