Friends with benefits 12. kapitola

21. ledna 2013 v 22:34 | Saline A. |  Friends with benefits
Jak jsem slíbila, dnes máte díl. :) Krásné počtení! :))


Atmosféra celého odpoledne byla ve volném a hravém rázu, všichni, Billa a Anise nevyjímaje, se možná díky sklenkám vína, které rychle narůstaly, se vesele škádlili a užívali si pohodovou náladu. Chvíli sice byli překvapení a rozhořčení z toho, že jsem víno odmítla, když ho pijí vždycky všichni, každopádně už po chvíli se uklidnili a nechali mě být, přestože Bill na mě vrhl významný pohled.

Nicméně v tuhle chvíli už všichni byli minimálně v náladě a téměř všichni vyměnili víno za skotskou nebo vodku, využívaje toho, že odvoz je díky mému řidiči zajištěný nebo je k dispozici volný pokoj u Kaye a Toma doma.

Alkohol v krvi jim dokonce koloval v takové míře, že Bill se nejistě přisunul k Anisovi, a když ten nic nenamítal, položil mu ruku na stehno a přitulil se k němu. Anis na něj vrhl mlčenlivý všeříkající pohled před tím, než ho objal kolem pasu a políbil na spánek.


Rozněžněle jsem sledovala, jak se Anis k Billovi natočil, aby se mu mohl jemně probírat vlasy, zatímco Bill s přivřenýma očima slastně funěl. Vypadalo to na velkolepý návrat a já byla hrozně ráda, že si konečně uvědomili, že k sobě patří.

"Viktorko, půjdeme domů?" přitočil se ke mně přiopilý Nyze. Rozesmála jsem se při pohledu na jeho hořící tváře a prázdný pohled, ale souhlasně jsem přikývla a vstala do Toma, se kterým jsme sledovali průběh Billova a Anisova něžného sbližování a usmiřování. Byl krásný pohled na to, jak Anis Billa svírá kolem pasu, zatímco ho líbá na krk i obličej a Bill ho hladí po hrudníku se slastně přivřenýma očima, občasně naklánějíc hlavu, aby ho mohl nejistě políbit.

"Zavolám Martinovi, bude tu do pěti minut, takže se běž zatím obléknout, ať nemusí čekat," s úsměvem jsem Nyzeho postrčila směrem k předsíni. "Kdybys přepadával, tak dej vědět."

"Neboj, všechno naprosto zvládám," zahulákal opilecky.

"To vám teda pěkně děkuju, doma si s ním užiju," vyčítavě, ale s úsměvem, jsem se podívala na Toma, který byl jediný téměř střízlivý. "Myslím, že ho vyhodím u něj a půjdu k sobě."

"Oba víme, že si ještě ráda zalezeš k němu do postele a raději ho bude kontrolovat, jestli nezvrací nebo tak," pobaveně se usmíval. "Jak je vlastně možné, že sis dneska nedala ani skleničku vína?"

"Vůbec jsem na něj neměla chuť," pokrčila jsem rameny, zatímco jsem smolila smsku Martinovi. "Poslední dobou mě celkově ten alkohol neláká."

"To je zvláštní, nejsi třeba nemocná?"

"Ne, jsem zdravá jako rybička," s úsměvem jsem zavrtěla hlavou. "Možná to souvisí s tím, že budu mít své oblíbené ženské dny."

"Super, to s tebou bude zase jednou zábava," rozesmál se a pokynul hlavou k předsíni, odkud se ozvala hlasitá rána. "Myslím, že se ti právě přizabil přítel."

"Taky si myslím," s úšklebkem jsem popošla. "Raději s ním rovnou půjdu na vzduch, třeba trochu vystřízliví," políbila jsem Toma i Kaye na tvář. "Dopravte mi pak domů nějak Billa, prosím. Uvidíme se, pa," zamávala jsem jim, než jsem zamířila k předsíni, odkud už se začaly ozývat i nadávky. Nyze se samozřejmě válel na zemi a nedařilo se mu vstát. Protočila jsem očima a pomohla mu vyšplhat se na nohy, přičemž rovnou jsem ho vystrčila před dům na studený vzduch a rychle se obula.

"Martínek je tu!" vykřikl Nyze nadšeně, sotva auto dorazilo.

"No tak nedělej ostudu na veřejnosti a pojď si do auta sednout, pojedeme domů," pevně jsem ho objala kolem pasu, vedouc ho k autu. "Dobrý večer, Martine. Omlouvám se, Nyze to trochu přehnal s pitím."

"Nic se neděje, mohlo být i hůř," zasmál se a rovnou vyrazil. S úsměvem jsem si Nyzeho přitáhla k sobě a objala ho kolem ramen, nechávajíc se něžně hladit po noze.

*

Jeden z hlavních důvodů, proč jsem u Toma s Kayem nepila byl, že jsem se chtěla vyhnout otravnému a bolestivému skučení při každém trochu hlasitějším zvukem, což naprosto perfektně demonstroval Nyze. Z toho důvodu jsem ho po vlažné sprše uzavřela do ložnice s termoskou kávy, bylinkovým čajem a prášky na kocovinu a přikázala mu spát, protože na večer musel být naprosto v pořádku.

Jako každý rok se konala soutěž krásy od jedné z tisíců agentur, ale protože jsem právě u téhle měla částečné angažmá, mou povinností bylo zúčastnit se slavnostního ceremoniálu a Nyzeho povinností bylo dělat mi doprovod. Takže zatímco on se v posteli zotavoval ze svého opileckého večera, já toho času využila k návštěvě kadeřníka, kosmetičky i manikérky, načež jsem zašla i do oblíbeného salonu, kde už na m netrpělivě čekalo několikero šatů. Speciálním kurýrem jsem všechny, až na jedny jediné, nechala poslat na místo konání akce, aby mi je uložili do šatny a s těmi vyvolenými hlavními šaty se vydala zpátky domů, kde mi Bill ochotně pomohl navléknout se do nich.

"Ocitl jsem se v pohádce a stojí přede mnou hotová princezna!" překvapeně vydechl Nyze, když jsem si zapínala řetízek.

"Právě teď se jako princezna skutečně cítím," s úsměvem jsem k němu vzhlédla skrze zrcadlo a vděčně mu poděkovala, když mi opatrně dopnul řetízek. "Jsem ráda, že už jsi trochu v normě, za chvíli budeme muset vyrazit."

"Dám si bleskovou sprchu, obléknu se a můžeme jít," sklouznul dlaněmi po mých pažích a stiskl mi ruce. "Jsi nádherná, moc ti to sluší."

"Tak to počkej, až půjdeme na ten ples. To ze mě nespustíš oči," zasmála jsem se tiše.

"To se mi ani v nejmenším nechce už teď," sklonil se, aby mě mohl políbit na tvář. Stiskla jsem mu ruku a raději poodstoupila, než bych ho zdržovala rozněžnělou chvilkou.

"Běž, počkám na tebe v obýváku a zavolám Martinovi, aby tu za čtvrt hodiny byl, tak se zbytečně nezdržuj."

"Za deset minut už se můžeš naprosto v klidu obout, na podobné akce jsem vždycky připravený v rekordním čase," zazubil se pobaveně, načež už zmizel za dveřmi koupelny, takže já se odebrala splnit své poslední povinnosti.

*

"Upřímně, když jsi mi řekla, že je to soutěž krásy, věděl jsem, že tu bude spousta krásných žen, ale neměl jsem ani ponětí, že až tolik!" překvapeně mi Nyze zamručel do ucha, zatímco jsme se procházeli po červeném koberci a nechávali se fotit ze všech stran.

"Říkala jsem ti to," zasmála jsem se a vzhlédla k němu. "Ale ne, že se na některou budeš dívat moc dlouho!"

"Neboj se, všechny obdivné pohledy patří samozřejmě pouze tobě," s úsměvem mě jemně políbil, než jsme fotografům věnovali poslední soubor fotografií a přenechali místo dalším osobnostem, míříc do již přeplněného sálu.

"Slečno Panettiere, můžete na slovíčko?" jemně mi zaklepal na rameno postarší muž. Překvapeně jsem se ohlédla, ale když jsem si všimla diktafonu a malého zápisníčku, jen jsem se shovívavě usmála a o několik kroků společně s Nyzem poodstoupila, abychom nikomu nepřekáželi. "Dobrý večer, jsem Thomas Pierre z internetového portálu modniguru.de . Před konáním této akce jsme pro čtenáře vyhlásili anketu, s kým by chtěli rozhovor a s naprostým přehledem jste vyhrála Vy, proto jsme vybrali pět nejzajímavějších otázek, na které by zajímaly odpovědi i nás v redakci."

"Samozřejmě, odpovím ráda, jen se ptejte," s úsměvem jsem mu pokynula, nechávajíc se obejmout od Nyzeho.

"Výborně," zazubil se a hned si zapnul diktafon, zatímco si hledal příslušné otázky. "Takže, hned z kraje máme jednu osobní. Spousta čtenářů byla nadšená z Vašeho vztahu s Flerem, známým rapperem od Bushida. Proč vztah skončil?"

Nejistě jsem přešlápla, bleskově přemýšlejíc nad odpovědí. "Víte, vztah s Flerem byl ze začátku téměř jako z pohádky," pevně jsem Nyzemu stiskla ruku, aby nic neříkal, "byl to gentleman a snesl by mi i modré z nebe, ale postupem času jsme se začali rozcházet v názorech, přestali jsme si rozumět, proto bylo nejlepší rozumné řešení rozejít se."

"To chápu," hned souhlasně přikývl reportér. "Na to hned navazuje další otázka, a to jak do toho všeho zapadá tady Nyze?"

"Vlastně to byl Nyze, koho jsem poznala jako prvního," s úsměvem jsem k Nyzemu vzhlédla, objímajíc ho kolem pasu. "Bydlí hned o patro níž, než já, takže jsme se spřátelili hned v den mého příjezdu a dokonce jsme spolu měli i krátký románek. Nicméně to byl právě on, kdo mi po rozchodu s Flerem se vším pomohl. A jak už to tak bývá, slovo vzalo slovo a my se dali dohromady."

"Plánujete společnou budoucnost?" vyhrkl.

"O tom jsme spolu ještě tolik nemluvili. Chci říct, samozřejmě už jsme něco málo prohodili a byli bychom určitě oba moc rádi, kdyby nám to skvěle vycházelo i dál, ale zatím jsme to vyloženě neřešili."

"Takže děti, svatba…?" zvědavě pozvedl obočí.

"Ne, zatím tohle neřešíme," se zavrtěním hlavy jsem se usmála.

"Dobře," přikývl. "No a pak už tu mám jen poslední otázku, a to jak se Vám líbí v naší zemi?"

"Jsem naprosto nadšená, samozřejmě," nadšeně jsem se usmála. "Nikdy jsem se netajila tím, že Německo je mou osudovou zemí a jsem neuvěřitelně šťastná, že jsem dostala příležitost žít tu. Našla jsem si skvělé přátele i partnera, nemůžu být šťastnější."

"To jsme všichni moc rádi," oplatil mi vřele úsměv, zavírajíc bloček. "Jsem moc rád za poskytnuté informace, užijte si hezký večer a třeba se ještě někdy setkáme," potřásl mi rukou, než zmizel z dohledu.

"Proč jsi neřekla pravdu?" pátravě se na mě podíval Nyze, s křivdou vepsanou ve tváři.

"Řekla… Moje a Flerovy názory na společnou budoucnost, tak jsme se rozešli," pokrčila jsem rameny. "Nechci ze sebe dělat chudinku a z Flera kriminálníka. Nepotřebuju, aby celý svět věděl, že jsem byla obětí domácího násilí. Víme to my a naši nejbližší přátelé a víc nepotřebuju, Nyze."

"Měla bys o tom mluvit," zklamaně zavrtěl hlavou. "Lidé by měli vědět, že se to děje, a že je potřeba proti tomu bojovat. Měli by mít osobu, která jim v tom boji bude vzorem."

Něžně jsem se usmála a pohladila ho po tváři, než jsem se natáhla na špičky a políbila ho na rty. "Zkusím o tom popřemýšlet, ale teď na to nemysli a zkus si prostě užít večer, dobře?"

"Dobře," přikývl s povzdechem a pevně mě objal, tisknouc mě na sebe. "Chci, aby všichni věděli, co za hajzla jsi měla doma," procedil skrze zuby, takže jsem prostě znovu přitiskla rty na jeho a dlouze ho políbila.
 


Komentáře

1 Pétina | Web | 21. ledna 2013 v 23:09 | Reagovat

Skvělé, jako vždy :);) <3

2 Saline A. | E-mail | Web | 21. ledna 2013 v 23:31 | Reagovat

[1]: Vielen Dank ♥

3 Danchen | 22. ledna 2013 v 22:50 | Reagovat

No tak to bych chtela videt saty jake ma :)
ale pripada mi, ze to s tim nemeckem je spsie tvuj sen ne? nevim proc, ale az tede mi doslo, ze zrovna tohle mi tam nesedi, ale co je to jen povidka ne? :)
jsme zvedava na pokracovani Anise s Billem a vsech dvojic :D

4 Saline A. | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 20:23 | Reagovat

[3]:Jsou tam vložené v odkazu, můžeš si je otevřít. :)
A ano, tohle sice je můj sen, ale ona to hned v prvním díle krásně vysvětluje, takže si to když tak připomeň ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.