We Found Love In A Hopeless Place 8.

25. listopadu 2012 v 16:23 | Saline A. & Fee |  We Found Love In A Hopeless Place

Pairing: Harry Styles / Louis Tomlinson


HARRY
Asi nikdy jsem nezažil krásnějšího rána, když nepočítám to, kdy jsme se s Louisem poprvé probudili vedle sebe. Tentokrát jsem se neprobudil do společného objetí, ale do prázdné postele, nicméně vůně kakaa a čerstvého pečiva v pokoji naznačovala, že Louis nebude daleko.

Rozespale jsem rozlepil oči a zamžoural do sluncem ozářeného pokoje, hledajíc to mé osobní sluníčko. Jakmile jsem spatřil jeho tvář, skloněnou nad nějakými novinami, neodolal jsem slastnému povzdechu a spokojenému úsměvu. Hrudí se mi rozlilo teplo, když mi v hlavě proběhla myšlenka, že skutečně mám toho nejkrásnějšího přítele na světě.


Potichu jsem se vyhrabal z postele, abych Louise nevylekal ze začtení a přešel jsem až k němu. Jemně jsem ho políbil na rameno a polibky vyjel až nahoru k jeho uchu, do kterého jsem tiše zašeptal: "Dobré ráno, miláčku."
Louis téměř okamžitě otočil hlavu směrem ke mně, ruku mi lehce omotávajíc kolem krku. "Už jsi vzhůru? Chtěl jsem tě vzbudit, ale nějak jsem se začetl, promiň," omluvně zamumlal, než přitiskl rty na mé. S úsměvem jsem trochu zavrtěl hlavou, proplétajíc prsty do jeho vlasů a spokojeně polibek prohlubujíc. Dokázal bych si zvyknout, kdyby takhle vypadalo každé ráno.

LOUIS
Odhodil jsem poslepu své čtivo na nedaleký stolek, blaženě zamručel a oběma dlaněmi mu přejel po hřejících zádech. Jakmile se naše ústa oddělila, zářivě jsem se na něj usmál. Procitl sotva před minutou a má nálada už díky němu byla na hranici sta procent a rozrušeně mi z něj bušilo srdce.

"Jakpak se ti spalo?"
"Jako v nebi," předvedl dolíčky a já se uvnitř sebe zatetelil. Se zájmem jsem si prohlédl jeho nahou siluetu a rozpustile si skousnul ret.
"Udělal jsem ti kakao. Můžeme se vrátit do postele," navrhl jsem nevinně. A tentokrát jsem opravdu myslel jen na pohodlné snídání. Harry samozřejmě souhlasil. Zatímco jsem skládal nádobí na podnos, uvelebil se tam, sednul si do tureckého sedu a nahrnul si deku do klína, aby nebyl tak necudný. Pustili jsme se do máslových croissantů a povídali si o nepodstatnostech. Až za hodnou chvíli jsem přišel s tím, s čím jsem přišel, jelikož jsem nám nechtěl kazit atmosféru připomínáním reality.

"Ráno jsem měl na telefonu ztracený hovor od Liama, tak jsem mu zavolal, když jsem šel do pekařství. Akorát chtěl uklidnit, že se nám nic nestalo, když jsme nedorazili. Nevím jak tobě, ale mně se ještě nechce moc vracet. Myslel jsem si třeba na bazén, docela bych si šel zaplavat. Říkal jsem si, že bychom se jenom ukázali v domě, vzali si plavky a mohli se tam zastavit, kdyby se ti chtělo. Aiden s Mattem už tam byli, víš, v tom malém na předměstí, a prej je to tam fajn. Povinnosti máme až večer, tak proč toho nevyužít?" s bezelstným úsměvem jsem zakomíhal nohama, načež jsem od něj přijal nabízený ušák s kakaem a napil se ze stejné strany jako on.

HARRY
Zpočátku jsem byl z vidiny cachtání se v bazéně nesmírně nadšený, ale když mi došlo, že nebudu moct být zcela nahý, jak bylo mým zvykem, nadšení přeci jen opadlo - co to bude za koupání, když spolu s Louisem nebudeme moct koketně dovádět, lepit naše nahá těla na sebe a co hůř, nebudeme moct mít žádný intimní kontakt, jen zase ty šílené nenápadné náznaky?

Nicméně, i přes to všechno mě Louis dokázal znovu povzbudit díky pár dlouhým polibkům, které mi přeochotně věnoval a já si, samozřejmě, nestěžoval. Dokonce jsem svou rozmrzelost ještě trochu protáhnul, proč nevyužit jeho lísavosti?
Když jsme dojeli do místního aquaparku, nešťastnost mě opustila naprosto, když jsem spatřil rozlohu bazénu - tři velké plavecké, divoké koryto, vířivka, pak ještě nějaké zábavné atrakce, ale co hlavně - pět velkých toboganu. Byl jsem prostě nadšený jako malé dítě, takže jakmile jsme se převlékli a vstoupili do areálu, chytil jsem Louise za ruku a nedávajíc prostor na protesty ho k těm tobogánům táhl.

"Když už se s tebou nemůžu veřejně tulit v bazéně, chci s tebou blbnout jako male dítě!" usmál jsem se na něj, zatímco jsme šlapali do schodů. Věnoval mi pobavené zasmání, z čehož jsem usoudil, že mu to vůbec nevadí. Odolal jsem nutkání políbit ho a jen jsem mu stiskl ruku. "Pak si tě zatáhnu na chvílí do páry," koketně jsem mu zamručel do ucha a jemně mu skousl ušní lalůček. Jakmile nás nikdo neuvidí, můžu si s ním dělat, co chci.

LOUIS
"Už abychom tam byli," uculil jsem se. "Co tam budem dělat?" dodal jsem laškovně, aniž bych ve skutečnosti toužil po odpovědi, a když se posadil do vstupu do obří skluzavky, zatlačil jsem mu do ramen a za dvě vteřiny už jsem mohl slyšet, jak z plna hrdla rozpustile vřeští. Uchechtl jsem se tomu a hned ho čile následoval.
Pak jsme spolu zhruba dvě hodiny totálně kravili.

Harry počítal s tím, že se k sobě nebudeme mít, ale já s tím neměl problém. Že je kluk? No a co, dnešní společnost už je vůči projevům homosexuality na veřejnosti tolerantní, a pokud ne, je to jejich dilema. A neměl jsem strach ani z toho, že by nás někdo mohl poznat, v televizi jsme zatím byli všehovšudy třikrát, přičemž pouze včera bylo pravděpodobné, že nás mezi finálovou šestnáctkou někdo zaregistroval, do té doby nás byly davy a na diváka útočilo tolik obličejů. A i tak, nakolik je možné, že někdo, kdo se včera díval, bude právě tady, když byl bazén skoro vylidněný? Zkrátka a dobře jsem si tím nedělal vrásky.

Jakmile se mi zachtělo, připlaval jsem k Harrymu, opírajícímu se o stěnu bazénu, umístil paže po obou stranách jeho těla a mlsně ho políbil. Naštěstí nevyšiloval, a i kdyby ano, byl jsem si skálopevně jistý tím, že bych ho pár nepatrnými doteky dokázal přesvědčit. Takže jsem se mu záhy vloupal do náruče, objal jej rukama kolem krku a stehny kolem boků, voda nás hezky nadnášela, a tak jsme po tom prvotním bláznění společně chvíli odpočívali a tlachali.

HARRY
Po nějaké chvíli postávání u stěny jsem Louise "odnesl" ke zdejším podvodním lehátkům, přičemž jsem se na jedno vyhoupnul a jeho si vytáhl k sobě, aby se mi hned mohl stulit do náruče. Při prvních polibcích tady jsem si byl sice celkem nejistý, nicméně teď už mi nedělalo problémy sjet dlaněmi na jeho droboučký zadeček a stisknout ho, tlačíc ta jeho tělo proti svému. Užíval jsem si pocit, jak krásně do sebe naše těla zapadají, i jeho polibky, které se z něžných stávaly divokými a zpět zase k něžným. Všechno ostatní mi bylo jedno.

Tisknout se na sebe, tulit, líbat se a povídat si jsme vydrželi bezmála hodinu, než jsme se skokem šipky do vody znovu vrátili do hloubi bazénu, přičemž jsme zamířili až do divokého koryta. Voda byla znatelně teplejší, což, společně s rychlým proudem a vířivými tryskami působilo blahodárně na moje ztuhlé tělo. S Louisem jsme si zahráli na schovávanou, což bylo opravdu velmi vtipné vzhledem ke kruhovému tvaru bazénu.

Po několika minutách jsem ale ve schovce zvítězil, jelikož jsem chytře utekl. Samozřejmě ale ne na nějak dlouho, jen jsem si odběhl do nedalekého obchůdku se suvenýry, na který mě mile upozornila malá hystericky vřeštící holčička, která prostě nemohla pochopit, jak je možné, že podvodní fotoaparát fotí všechno pod vodou, když má fotit jen lidi. Louis by jí určitě uňuchňal k smrti.

"Vyhrál jsem!" objal jsem zmateného Louise zezadu kolem pasu a políbil ho na krk. "Byl jsem ti koupit dáreček!" s pobaveným úsměvem jsem mu vtiskl do dlaně menší foťáček, který nám určitě zpestří dnešní den.

LOUIS
"Páni, foťák do vody? Ten jsem ještě nikdy neměl v ruce," zatetelil jsem se zubatým úsměvem a obrátil se k němu čelem. "Děkuju pěkně. Ale příště mi aspoň oznam, že se vytrácíš, víš, jak jsem byl popletenej?" pobaveně jsem ho vyplísnil, přiložil si aparát k oku a vytvořil první snímek Harryho. Zakryl si obličej a zakvičel, ať neplácám film na normální fotky.
"Tak se potop!" zašklebil jsem se na něj a ponořil jsem se sám, načež jsem vyfotil jeho zadek.

"Cos to právě zvěčnil?" podezíravě se na mě usmál, když jsem vyjel hlavou zpátky nad hladinu a vytřel si vodu z očí.
"Co bys tak řekl?" vypláznul jsem na něj jazyk a nechal se k němu přitáhnout, obejmout kolem krku a potměšile políbit. Vzápětí jsme se společně ponořili. Ještě nikdy jsem nedostal polibek pod vodou, bylo to cool. Myslím, že je to jedna z těch věcí, které chce zažít každá holka. Jako polibek v dešti, polibek při oslavách nového roku na Times Square… a proto jsem to blejsknul. Nejen proto.

Během pár desítek minut byl celý počet snímků vyčerpaný, protože jsme s tím hrozně blbnuli. Hodlali jsme to hned nechat jít vyvolat. S klukama jsme průběžně fotili všechno možné a sebe vzájemně pořád už od našeho sloučení v bootcampu, protože jsme si nebyli jistí, jak dlouho pro nás tenhle sen bude trvat, a chtěli jsme mít na něj pokud možno aspoň památku, když už nic jiného.

A protože čas už solidně pokročil a naše kůže od extrémního promáčení dávno protestovala znatelnými varhánky, konečně jsme zamířili do sprch. Harry se jako obvykle nerozpakoval, svléknul si plavky a začal se oplachovat na Adama. Většinou jsem tohle ve veřejných bazénech vážně nedělal, ale tak napodobil jsem ho.
"Nestydo," mrknul jsem na něj, zatímco jsme si podávali sprchový gel. Všimnul jsem si, že mi nějaký postarší chlápek, který právě přišel, kouká na zadek. Hodil jsem na něj pofidérní grimasu, on na mě na oplátku zamrkal. To už Harry dopáleně zavrčel. Přešel ke mně, přitáhnul si mě na sebe tak, aby na mě nebylo vidět, a demonstrativně mě vášnivě políbil. Když se odtáhl, šmírák už nebyl k nalezení. Vybuchl jsem smíchy a nevěřícně zakroutil hlavou.

HARRY
Lehce jsem se zamračil, pleskl ho po zadku a zuby mu zatahal za spodní ret. "Nemysli si, že tě nechám okukovat ostatními," zamručel jsem. "Stačí, že tě teď budou veřejně okukovat desítky tisíc lidí a představovat si tě v situacích, ve kterých tě nikdy nesmí vidět."
"Snad bys nežárlil?" s pobaveným úsměvem mě prstem pošimral na krku. Pár okamžiků jsem se jen díval na jeho šťastný obličej, než jsem se k němu znovu sklonil a vášnivě ho políbil. Najednou se mi do žil vlila taková silná touha a majetnickost, že jsem ho k sobě musel pevně přitisknout, zatímco jsem ho směřoval poslepu k páře.

Bylo mi upřímně jedno, že jsem na zemi zanechal naše plavky, nebo skutečnost, že už jsme byli oba osprchovaní. Toužil jsem po něm tak silně, že mi to bylo doslova ukradené, prostě jsem ho dovedl do páry. Jediným pohledem jsem zkontroloval, jestli tam někdo je, ale po zjištění, že nám dnes vyloženě přeje štěstí a my tak máme celou místnost pro sebe, jsem si ho vyzvedl do náruče, nechávajíc ho, aby mi omotal nohy kolem boků.

Dlaně mi samy sklouzly k jeho zadečku, který jsem stiskl, zatímco jsem se usazoval na lavici. "Přiznávám, žárlím," zavzdychal jsem a lehce skousl jeho kůži pod uchem, načež mě nenapadlo nic jiného, než si ho tam označkovat. Malé a drobné znamínko, ale jasně značící, že je můj. "Vůbec se mi nelíbí představa, že by se tě měl dotýkat někdo jiný, než já, nebo se jen dívat na tohle krásný tělo," se zamručením jsem protáhl ruku mezi naše těla a obemkl ji kolem jeho, již vzrušeného, penisu. "Jsi můj," upřesnil jsem s dalším dravým polibkem.

LOUIS
"Oh yeah, na to vem jed," vydechl jsem, když propustil ze zajetí mé rty, a s výjimečně samolibým výrazem jsem se na něm lehce zhoupnul. Tohle byla vážně děsně zábavná situace; doufal jsem, že předtím, než nám sem někdo vtrhne a přistihne nás in flagranti, si aspoň stačíme něco užít.

"A co myslíš, že já, už teď si dokonale dovedu vybavit všechny ty holky, co si budou do školních sešitů čmárat tvoje jméno a na autogramiádách ti ukazovat prsa. Vsadím se, že budeš mít nejvíc fanynek z nás všech, to ty tvoje zatracený kudrny a šarm," napůl vztekle, napůl smyslně jsem zavrčel a bez vytáček ho rovněž začal líně honit. "Měl by sis včas vymyslet svůj umělecký podpis, pane Stylesi," dodal jsem s drzým úsměvem. "Nechám si ho vytetovat na zadek," syknul jsem mu do ucha. Vyvolalo to moc zajímavou reakci. Harry se opět rozvášnil, prudce mě ze sebe sundal a položil mě na tvrdou lavici, načež mě zatížil svou vahou. Na moment mi blesklo hlavou, jestli mě nehodlá pomilovat, protože jsem byl z noci ještě trochu namožený. Ale takový odvážlivec naštěstí nebyl.

"Kdybych tohle věděl dřív, řekl jsem to dávno," tlumeně jsem se zasmál, ale další kousavosti mi nedovolil, neboť jsem byl donucen zasténat nad tím, jak obratně mě uspokojoval. Tady už nebyl prostor pro srandičky.

HARRY
Moje pohyby se staly naprosto dravými, vášnivými a prudkými, ale zároveň neomylnými. Již zkušeně jsem pusou uspokojoval Louisovo neodbytné vzrušení a zároveň přitom rukou i svoje, protože ten drahoušek se nacházel v takovém stavu, že jen zlomený v pase sténal a jednu ruku mi zarýval do ramene, přičemž prsty druhé ruky měl propletené v mých vlasech, za které tahal. Normálně by mi to nejspíš vadilo, ale v téhle situaci to bylo tak strašně sexy!

Abych zbytečně nemučil nás oba, a zároveň nás tak ušetřil i případnému nachytání in flagranti, nijak jsem se s ničím nezdržoval, proto už po chvíli mi, zcela nečekaně, plnilo pusu Louisovo sperma. Zprvu jsem byl překvapený, ale jakmile mi došlo, co přesně se to stalo, v euforické extázi jsem vyvrcholil i já, automaticky obsah pusy polykajíc.

Věnovali jsme si pár utahaných polibků, znovu se dobelhali do sprchy, oblékli se a s potutelným úsměvem nasedli do auta míříc do obchodu, nechat si vyvolat ty naše skvosty. Shodou okolností měl Louis v batohu i normální foťák, takže jsme rovnou nechali vyvolat i ty. Zatímco se majitel obchodu ztratil v zadní místnosti, aby mohl splnit svou práci, my se s Louisem uchýlili na kožený gaučík a oddali se něžným polibkům a láskyplnému mazlení.

LOUIS
"Uvědomuješ si vůbec, že dneska možná půjdeme domů?" neodolal jsme po chvíli a nadhodil tohle akutní téma. Nutno však říct, že samotnému mi na tom zas tolik nezáleželo. Ne tak moc, jak by správně mělo. Jak už jsem zjistil, seznámení a vztah s Harrym mi značně pozměnilo můj žebříček hodnot. Nejdůležitější pro mě byl on a naše budoucnost, jak jsme se již několikrát vzájemně ujistili, nezávisela na X Factoru. A proto jsem netrpěl panikou. Ovšem samozřejmě, že pro mě tahle soutěž stále nějaký smysl a význam měla. Nemluvě o tom, že vypadnout už po prvním týdnu bylo vždy pro všechny smutné a tragické.
Pár minut jsme o tom klábosili. Vyjádřil jsem skromnou domněnku, že Harryho charisma snad na pár desítek holek už stačilo zapůsobit, a tak bychom se mohli udržet aspoň o kolo víc.

Chlap nakonec donesl snímky, z nichž asi musel být kapánek na větvi, snad nebyl, chudáček, homofóbní. Zaplatil jsem, obsadili jsme Cheryl a zamířili rovnou do našeho společného domu, už bylo na čase. Když jsme dorazili, úmyslně jsem zaparkoval kus stranou, abychom se mohli naposled nerušeně políbit, než si nasadíme zpátky masky nejlepších přátel.
"Miluju tě," vyznal jsem se mu se závěrečným střetnutím našich rtů. Ještě v pátek by mě ani ve snu nenapadlo, co všechno se udá…

A potom už to šlo ráz na ráz. Sotva jsme se stačili najíst a povědět klukům (ve stručnosti a pokřiveně, ovšem) zážitky, načež přijel obvyklý zástup dodávek a všichni jsme byli odvezeni do centra Londýna do studia na dnešní přímý přenos, tentokrát vyřazovací.

HARRY
Jakmile nás všechny dovezli do studia, už na mě dopadala nervozita. Samozřejmě, s Louisem jsme si snad nastotisíckrát slíbili, že nás možná prohra v soutěži v žádném případě nerozdělí, ale pořád tu bylo to zatracené 'ale'. Stále jsme od sebe žili dost daleko na to, abychom za sebou mohli denně jezdit a stěhování se, popravdě, nepřicházelo v úvahu, protože oba jsme byli příliš závislý na našich rodinách a ani jeden z nás nechtěl toho druhého nutit opustit je. Bylo by to příliš bolestivé, než abychom o to dokázali požádat.

Nechali jsme se napudrovat, učesat a obléct a už nás uspěchaně, jako vždy, řadili pod schůdky vedoucí k pódiu v pořadí, v jakém nás později vyzvou. Nervózně jsem se chytil Louisova ramene a opřel si o něj hlavu, se rty otočenými k jeho uchu.

"Jestli dneska postoupíme, rád bych o nás řekl klukům, pokud budeš souhlasit. Nechci se před nimi schovávat, když máme tak zoufale málo času pro sebe," tiše jsem mu zašeptal do ucha a něžně ho na něj políbil nenápadně.

LOUIS
Překvapeně jsem k němu pootočil obličej.
"Těší mě, že to říkáš, sám už jsem nad tím uvažoval... Představa, že bych s tebou beztrestně mohl spát v posteli a v prostoru našeho pokoje tě kdykoliv políbit..." na moment jsem se odtáhnul, ovšem jen proto, abych ho následně mohl pořádně obejmout. Ovinul jsem paže kolem jeho útlého těla a přivoněl si k jeho vlasům.
"Připadám si špatně, že jim lžeme, svazuje mě to. Nemám z nich strach, určitě to pochopí," vydechl jsem nadějně, abych se záhy podíval jejich směrem. "Hej, vy! Pojďte k nám," srdečně jsem se usmál, s Harrym jsme rozpřáhli ruce, a když se k nám ochotně nahrnuli, udělali jsme hromadné objetí.

Na pódium jsme vstupovali společně s našimi mentory, my se Simonem šli jako poslední. Tentokrát jsem nechtěl přijít o Harryho blízkost, a proto jsem si hned stoupnul k němu a položil mu ruku na rameno. Vnímal jsem, že je napjatý jako struna. Reflektory byly se svým ostrým světlem nepříjemné, fixoval jsem pohled na moderátora. Vysvětlil divákům pravidla o tom, že poslední dvojice vystupujících s nejmenším počtem hlasů ještě zazpívá píseň a sami mentoři nakonec rozhodnou, kdo z nich odejde. Poté už se s ničím nezdržoval a rovnou s několikavteřinovými prostoji začal odříkávat jména těch šťastných, odmlky poskytujíc jásajícím fanouškům a kamerám, které zabíraly obličeje vyvolených, a jak se objímají se svým slavným patronem. Aiden, Cher, Belle Amie, Matt, Rebecca... Lidí postupně ubývalo a my pořád nic. Harry přešlapoval z nohy na nohu, Zayn sepjal ruce a v duchu se modlil k bůhvíkomu. Zatraceně.

HARRY
Pět minut. Pět minut čirého zoufalství, kdy jsem měl pocit, že mé nohy zrosolovatěly, srdce že přinejmenším uteklo až do Cheshire, ruce že zažívají vlastní zemětřesení nejvyššího stupně Richterovy škály a dech že vůbec nespolupracuje s plícemi.

Celým pět nekonečně dlouhých minut trvalo, než z úst moderátora zaznělo naše jméno. Od nás všech okamžitě vyznělo hlasité zavýsknutí plné nadšení, načež jsme si skočili kolem krku a hned vzápětí i Simonovi. Nicméně na pódiu už jsme se nijak nezdržovali a s vděčným máváním divákům odběhli do zákulisí, abychom mohli slavit náš úspěch.

Já se rozhodl oslavit ho po svém, a to tak, že jsem hned po sestoupení ze schůdků skočil kolem krku Louisovi a nadšeně švitořil. Dnešní vítězství totiž neznamenalo pouze postup v soutěži, ale zároveň to byl vítězný krůček v našem vztahu, znamenalo to, že máme minimálně další týden nepřetržitého kontaktu, možnosti být celý den spolu, i když převážně jen jako přátelé. Ať tak či tak, bylo to vítězství a já netoužil po ničem jiném, než aby už byl večer, kluci spali a já mohl sevřít Louisovo drobné tělo ve svém objetí, kolébajíc nás oba ke společného spánku.

LOUIS
"Je to naše, baby," blaženě jsem mu vydechl do ucha a v rámci možností jej alespoň políbil na čelo. Nakonec jsem musel pustit naše propletené prsty, jelikož mi začal zvonit mobil. A nejen mně, nám všem. Nadšené a rozradostněné rodiny se ozývaly.

Po skončení onoho slavného ceremoniálu jsme ještě rozhodně neměli padla. My finalisté jsme dostali pokyn přesunout se ven před studio X Factoru a proběhla první improvizovaná autogramiáda přes zábrany. Nemusím snad říkat, jak ochotně jsme ji podstoupili, když právě tihle lidé mohli za náš úspěch. Tedy konkrétně v našem případě to byly hromady hlasitých holek, povětšinou mladších než my sami. S klukama jsme na sebe potutelně třeštili oči a čmárali neumělé autogramy na cokoliv, co nám podstrčily. Tolik komplimentů najednou jsem si v životě nevyslechl. Ovšem pouštěl jsem to jedním uchem tam a druhým ven, protože jsem si pořád připadal trochu jako ve snu.

Ve vile jsme s ostatními slavili asi jen přibližně do jedné. Všichni byli unavení, samozřejmě, ale já se cítil vážně utahaný jako kotě. Přičítal jsem to za vinu dnešnímu plavání a vyčerpávajícímu blbnutí v bazénu. Harry mě musel skoro křísit, abych byl schopný mu věnovat ještě aspoň několik polibků. Tenhle víkend stál opravdu za to.
 


Komentáře

1 Betty | Web | 25. listopadu 2012 v 17:25 | Reagovat

:3333 To je ta nejnádhernější povídka co jsem kdy četla...Vážně, nádhera ♥ :3 Nemůžu se dočkat dalšího dílu

2 Saline A. | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 20:06 | Reagovat

[1]: Děkujeme :)

3 Christie | 25. listopadu 2012 v 20:37 | Reagovat

Počkej *štípu se do ruky* ne, nezdá se mi to. Jako ve snu!
A gratuluju k řidičáku :))

4 Saline A. | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 20:40 | Reagovat

[3]: Nezdá, nezdá ;)
A moc děkuji! :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.