Friends with benefits 5.

15. září 2012 v 1:54 | Saline A. |  Friends with benefits

Z Patricka se ukázal naprosto báječný společník, který rozhodně ví, jak pobavit dívku, přičemž rozhodně dbá na její pocity. Často se mě ptal, jestli ještě nemám žízeň, hlad nebo jestli mi něco nechybí, přičemž ani jednou nezněl otráveně nebo tak. Byl opravdu milý, až mi bylo líto, že je večer u konce a já tak musím jít domů. Tedy, samozřejmě jsem nemusela, ale protože mi s Patrickem bylo tak skvěle, chtěla jsem to vzít postupně, podle nepsaných pravidel.

"Děkuju ti za dnešní večer, opravdu jsem si ho užil," lehce mě pohladil kloubky dlaně po tváři, když už jsme stáli před mým domem.

"Já taky," s úsměvem jsem přikývla. "Doufám, že se brzy uvidíme znovu, bylo mi s tebou moc dobře."


"Můžu přijít hned zítra," tiše se zasmál. Mlčky jsem znovu přikývla a natáhla se na špičky, abych mu na rty mohla vtisknout letmý polibek, ale sotva se naše rty setkaly, s tichým výdechem jsem omotala ruce kolem jeho krku a polibek prohloubila. Nelenil ani Patrick, jelikož mě pevně objal kolem pasu, tisknouc mě víc na sebe. Líbali jsme se dlouho, nedbajíc na nedostatek vzduchu v plicích.

"Přijeď hned zítra," souhlasně jsem přikývla, když jsme se od sebe odtáhli. "A nezlob se, že tě nepozvu nahoru, ale..."

"Nechceš to uspěchat," skočil mi pobaveně do řeči. "Nic se neděje, chápu to a počkám si. Všakjá to chvíli bez sexu vydržím."

"Děkuju," vděčně jsem ho políbila "Zítra přijď kdykoliv, budu doma. Třetí patro, vrátného na tvůj příchod upozorním, aby nedělal žádné problémy. Těším se!"

"Já taky," přikývl s úsměvem a znovu mě políbil. "Zítra!" Pobaveně jsem se usmála, oddalujíc se od něj, abychom ani jeden nepodlehli pokušení vrhnout se na sebe. Zatímco Patrick s tichým smíchem nastoupil do auta a odjel, já s připitomělým úsměvem výtahem vyjela nahoru do svého bytu. Už jsem se viděla v posteli pod peřinami a spící, ale jen co jsem vešla do bytu a v obýváku na gauči spatřila Nyzeho, bylo mi jasné, že se do postele ještě dost dlouho nedostanu.

"Ahoj," pousmála jsem se, míříc do kuchyně pro vázu, do které jsem vložila kytici od Patricka. "Jaký byl den ve studiu?"
"Šlo to," pokrčil rameny. "Byla jsi venku?" pokynul hlavou ke květinám.

"Jo, zavolal mi Patrick, chtěl se sejít, tak jsem šla," postavila jsem vázu na konferenční stolek před ním a usadila se hned vedle něj. "Přes den jsem se prospala, takže se mi udělalo lépe."

"Patrick?" nechápavě nakrčil obočí. "Který?"

"Fler," zasmála jsem se. "Včera večer jsem se s ním dala do hovoru a slíbila mu schůzku, kterou si dnes večer vybral."

"Uvidíte se znovu?" zvědavě se na mě zadíval.

"Zítra," s úsměvem jsem přikývla. "Je moc milý a má dobrý smysl pro humor, skvěle jsme se bavili."

"Aha," zakýval hlavou párkrát. "Hádám tedy, že naše občasná povyražení jsou u konce, když teď randíš s... Flerem."

"Asi už to tak bude," pohladila jsem ho po tváři, opírajíc si hlavu o jeho rameno. "Ale s naším přátelstvím se jinak vůbec nic neděje, Nyze, pořád budeme kamarádi, jen už spolu nebudeme spát."

"Jasně, vždyť já to chápu," s povzdechem mě pohladil po vlasech. "Bude dost zvláštní, když už se tě nebudu moct dotýkat tak, jak jsem si už zvykl. Všechno to komplikuješ!" zasmál se.

"Já vím, promiň," zasmála jsem se s ním. "Nechceš tu dnes v noci přespat? Nechci být sama a zároveň začneme s tréninkem udržování našeho vztahu v přátelské rovině."

"Jo, to zní jako docela dobrý nápad," přikývl a vstal, přičemž rovnou na nohy vytáhnul i mě. "Tak pojďme na kutě," za ruku mě odvedl do ložnice, kde mě vysvlékl jen do spodního prádla, načež se svlékl i on sám a společně jsem zapadli do postele. Bez výčitek jsem se k Nyzemu přitulila, nechávajíc se ukolébat ke spánku.

*

Vzbudila jsem se krátce po půl desáté, načež jsem rovnou zamířila do sprchy, a poté připravit snídani mně i ještě stále spícímu Nyzemu. Přemýšlela jsem nad včerejšími událostmi a napadlo mě, jestli Tom Nyzemu řekl, že jsme se spolu vyspali nebo ne, protože mi připadalo, že je Nyze dost v pohodě, což mě trochu zaráželo, ostatně stejně jako jeho přístup k mému randění s Patrickem, jelikož vždy byl docela zdrženlivý a odmítavý, pokud jsem si někoho našla... Nicméně jsem nehodlala nic říkat, pokud je s tím smířený a nic nenamítá, byla bych hloupá, kdybych udělala něco, co by to mohlo změnit.

"Když se daří, tak se daří!" objaly mě něčí paže kolem pasu a na krk se přitiskly rty. Překvapeně a vyděšeně jsem vypískla, otáčejíc se od linky, ale sotva jsem uviděla Patricka, uklidnila jsem se.

"Ahoj," jemně jsem ho políbila, objímajíc ho kolem krku. "Nečekala jsem, že přijdeš tak brzy, ale je dobře, že jsi tu. Akorát jsem dělala snídani pro mě a Nyzeho, doufám, že si dáš taky."

"Nyze je tady?" překvapeně se rozhlédl a pevněji mě objal kolem pasu.

"Je v ložnici, ještě spí," s kývnutím jsem se v jeho objetí otočila znovu k lince a pokračovala v chystání snídaně, přidávajíc ještě jednu porci. "Když jsem v noci přišla, byl tady a mně se nechtělo ho vyhazovat, tak nakonec zůstal přes noc. Ani bych nevěděla, že tam spal, kdyby mě v noci nevzbudila rána, když jsem ho shodila z postele."

"Oh, jasně," zabručel, opírajíc si hlavu o mé rameno. S úsměvem jsem otočila hlavu a políbila ho na tvář.

"Nemusíš se ničeho bát, Patricku. Sice jsem s Nyzem spávala, ale respektuje to, že jsme teď my dva spolu a jsme už jen velmi dobří přátelé, dobře?"

"Jasně, v pohodě," přikývl a znovu mě jemně políbil. "Těšil jsem se na tebe, doma byla celou noc šílená nuda. Původně jsem tě chtěl velmi mile vzbudit, ale zkazila jsi mi plány."

"To mě opravdu moc mrzí," zasmála jsem se, ale vlastně mě to vůbec nemrzelo. Byla jsem za to ráda, protože by stoprocentně nesnesl způsob, jakým jsem kolem Nyzeho byla omotaná, natož fakt, že mě Nyze jednou rukou držel pevně za zadek a tu druhou měl ležérně položenou na mých prsou. "Příště budu spát tak dlouho, dokud mě nepřijdeš vzbudit!"

"Tak se mi to líbí, to je moc dobrý nápad," zasmál se. Rukou mi jemně zajel pod tričko a pohladil mě po bříšku, zatímco zuby zlehka okusoval mou kůži na krku. Tiše jsem se zavřenýma očima vzdychla, objímajíc ho jednou rukou kolem krku. Rozhodně věděl, co udělat, abych šla do kolen.

"Musím udělat tu snídani," jen neochotně jsem se odtrhla od jeho rtů se zrychleným dechem. "Ale slibuju, že ti to ještě dneska rozhodně velmi ráda vynahradím."

"Kam se podělo tvé odhodlání počkat?" pobaveně se ušklíbl.

"Kašlu na to," se smíchem jsem co nejrychleji začala dodělávat tu proklatou snídani. "Dřív nebo později bychom se spolu stejně vyspali, tak na co čekat? Alespoň zjistíme, jestli si rozumíme i v posteli."

"Bože ty jsi úžasná," kousl mě do ramene, ale poodstoupil, aby mi dal prostor v práci. "Bál jsem se, že budeš jedna z těch holek, která nás oba bude držet v celibátu tři měsíce."

"Čtvrt roku?" nevěřícně jsem k němu vzhlédla, podávajíc mu talíř s jídlem. "Bože můj, tak to bych asi hodně brzy skočila do postele prvnímu klukovi, kterého bych viděla, i kdyby byl odporný. Jak se někdo může dobrovolně vzdát sexu?"

"Obvykle takoví lidé bývají malomyslní," ozvalo se ode dveří rozespale. "Dobré ráno," mávnul na nás Nyze.

"No ne, ty ses vzbudil!" se smíchem jsem ho políbila na tvář. "Akorát jsem dodělala snídani, studené toasty, tak si vezmi a najez se, než půjdeš domů."

"Jsi prostě skvělá," zívnul, popadl svůj talíř a usadil se ke stolu naproti Patrickovi. S úsměvem jsem se svou porcí přisedla k Patrickovi, užívajíc si dobrou náladu. Ani na vteřinu jsem si nevšimla, že Patrick a Nyze se měří ne zrovna přátelskými pohledy, brala jsem to prostě tak, že si oba užívají krásné ráno v tichosti nad dobrou snídaní, stejně jako já. Že všechno není úplně v pořádku mi došlo, když se ke mně Nyze sklonil, aby mi poděkoval za snídani. Zatímco tisknul rty na mé líčko, zlostně se díval na Patricka.

"Zase se brzy ukaž," s úsměvem jsem ho pohladila po tváři. "A vezmi i ostatní, ať si nemyslí, že tě nějak upřednostňuju."
"Neboj, přijdeme celá parta," se smíchem přikývl a ještě mě políbil na čelo, než se narovnal a na Patricka jednoduše kývnul, než se otočil, rychlým krokem míříc k výtahu.

"On bydlí tady někde?" zvědavě se na mě Patrick podíval od své snídaně. "Možná jsem se už ptal, ale asi mi to vypadlo."
"Bydlí přímo pode mnou," přikývla jsem s úsměvem. "Díky tomu jsem se s ním i ostatními seznámila, omylem jsem mu totiž hned první den vlezla do bytu. Nastěhovali jsme se ve stejný den."

""Aha," chápavě pokýval hlavou, ale na tváři mu pohrával úšklebek. Rozhodla jsem se to ignorovat, protože ať už mezi sebou měli cokoliv, bylo to jen mezi nimi a já se jim do toho za žádnou cenu nechtěla plést. Ať si případné spory řeší sami a mě z toho vynechají.

Jakmile jsme dojedli, naskládala jsem nádobí do myčky a s úsměvem se k němu otočila. Se zájmem mě pozoroval hladovým pohledem, až jsem se pod intenzitou jeho pohledu musela otřást. Dvěma rychlými kroky jsem k němu přišla a sklonila se, abych ho mohla vášnivě políbit. Téměř okamžitě vstal, vyzvedávajíc si mě do pasu. Omotala jsem kolem něj ruce i nohy a vzdychla.

"Patricku," tiše jsem mu zasténala do rtů. Pobaveně se ušklíbl, ale dál neomylně mířil přímo do mé ložnice, kde mě shodil na postel a okamžitě se mi znovu přisál na rty. Roztouženě jsme se začali ihned svlékat, ale jakmile jsem byla jen ve spodním prádle, Patrick mě prudce povalil do peřin.

Překvapeně jsem zamrkala nad jeho náhlou razancí, ale přesto jsem zasténala, když mi dlaněmi přejel přes prsa. Pobaveně se usmál a jedním rychlým chmatem mi přivázal zápěstí k pelesti postele šátkem, který se tam válel.

"Zábava začíná," chytil lem mým kalhotek a napasoval se mi mezi stehna. Zábava začíná.
 


Komentáře

1 báři | Web | 15. září 2012 v 16:44 | Reagovat

No, tak to ještě bude zajímavé. :D Ti dva se ještě přestanou kvůli ní bavit a ona si tam bude užívat se všemi, ne? :D Ale pěkný díl, nabitý vášní a chtíčem na každém řádku. :) A ten konec? No doufám, že v další kapitole to bude řádně rozepsané! :)

2 Saline A. | E-mail | Web | 15. září 2012 v 16:49 | Reagovat

[1]: Se všemi ne, slibuju. :D Moc děkuji :* A neboj, na příští díl už se moooc těším! ^^

3 Pétina | Web | 17. září 2012 v 8:59 | Reagovat

[2]: když se těšíš, tak už by dávno měl být napsaný! :D já se na něj taky moooc těšim, takže. . .:D

4 Saline A. | E-mail | Web | 17. září 2012 v 9:45 | Reagovat

[3]: TAkže napsaný ještě není. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.