Friends with benefits 4.

6. září 2012 v 16:14 | Saline A. |  Friends with benefits

A taky bylo. Hlava mi třeštila neuvěřitelným způsobem, žaludek zřejmě pořádal vodní párty bez mého povolení, ale co bylo nejhorší, hned po vylezení z postele a následně i ložnice jsem se musela dívat do tváře úplně všech z "party", tedy i Tomovy. Cosi jsem zamumlala na pozdrav a krvavě rudá spěšně zamířila do koupelny, kde jsem si dala studenou sprchu a dala si trochu dohromady obličej. Opravdu by mě zajímalo, jak může Bill po podobných akcích vypadat vždycky skvěle.

"Hej," s tichým zaklepáním ke mně nakouknul Nyze. "Jak ti je?"


"Mám chuť se propadnout do země, ale žaludek a hlavu nechat na povrchu," s povzdechem jsem se nasoukala do spodního prádla. "Proč jste všichni přišli?" hlavně Tom, kterému jsem se chtěla vyhýbat, protože... Ten polibek byl tak zatraceně dobrý!

"Měli tvoje psaníčko a chtěli vidět, jestli jsi v pohodě," pokrčil rameny.

"Jak milé. Bohužel vás ale zklamu, nemám vůbec náladu na nějaké tlachání, chci si zalézt do postele a nic nedělat," vzhlédla jsem k němu, halíc se do krátkého župánku. "Dnes by jste asi měli jít, ale určitě se vám nějak ozvu a zajdeme... někam."

"No, vlastně jdeme všichni do studia, takže..." znovu pokrčil rameny. "Přijdu se za tebou později podívat, dobře?"

Přikývla jsem, ale zároveň pokrčila rameny, vlastně mi to bylo celkem jedno. Bylo mi jedno úplně všechno, chtěla jsem si jen zalézt do postele a několik dalších hodin nevylézat, i kdyby byl požární poplach. Nyze mě políbil do vlasů a s tichým zamumláním pozdravu zamířil pryč z mé koupelny i bytu. S hřebenem v ruce, se kterým jsem chtěla zkrotit své rozcuchané vlasy, jsem vyšla z místnosti, lenivě se česajíc.

"Chceš pomoct?" ozvalo se tichým bytem. Vyděšeně jsem vzhlédla, zíraje do Tomových očí.

"Co tu děláš?"

"Kluci šli do studia nahrávat a mě k tomu nepotřebují, tak jsem se rozhodl zůstat, kdyby se ti náhodou udělalo špatně nebo tak," pokrčil rameny. Vážně, co s tím všichni mají? "Nyze říkal, že nevypadáš zrovna zdravě a měl pravdu."

"Měl bys jít domů, Tome, já to tu zvládnu. Opilá jsem nebyl poprvé ani naposledy, vím, co dělat. Měl bys jít."

"Viktorie, poslyš, pokud jde o to, co se stalo v noci..."

"Tak to byl pitomost," skočila jsem mu do řeči. "Byla jsem zpitá pod obraz a rozhodně jsem to neměla dělat, byla to neuvěřitelná blbost a Kay musel být..." tentokrát umlčel Tom mě, ale polibkem.

"Byl pobavený a rozvášněný," dokončil mou předchozí větu s úsměvem. "Nemusíš se vůbec ničeho bát, s Kayem máme hodně volný vztah, tolerujeme si vedlejší "vztahy". Je pro nás důležité hlavně to, že se k sobě vrátíme. Teď mi dej ten hřeben a hybaj do ložnice, rozčešu ti ty vlasy," pokynul mi s úsměvem. Byla jsem tak moc vyvedená z míry, že jsem mlčky přikývla a poslušně zamířila do své ložnice, kde jsem se na posteli usadila do tureckého sedu. "Budeš moje česání milovat, Bill mě o to pokaždé prosil několikrát denně," s úsměvem dosedl těsně za mě, dávajíc se do práce.

"Chápu proč," slastně jsem zavrněla. "Za život jsem prošla pod rukama spoustě kadeřníků, ale nikdo se nestaral, jestli to náhodou netahá. Tohle je ale perfektní. Bože, měl bys být masér hlav nebo kadeřník!"

"Věř nebo ne, ale Bill se mě k tomu snažil dohnat. Teprve před půl rokem pochopil, že s tímhle u mě opravdu neobstojí," zasmál se.

"Oh, jaká škoda," nespokojeně jsem zamručela. "Byl bys v tom skvělý!"

"Jsem skvělý ve spoustě věcí," zašeptal, načež jeho pohyby ustaly. Nejistě jsem se nahrbila, ale nesebrala jsem dostatek odvahy k otočení se na něj. Po pár vteřinách mi Tom odhrnul vlasy na jedno rameno a políbil mě na odhalenou kůži na krku. Tiše jsem vydechla, zcela automaticky naklánějíc hlavu a usnadňujíc mu tak přístup. Tom polibky mapoval můj krk, přičemž rukama rozvázal mašličku od županu a pohladil mě po břiše, jednou rukou opatrně zajíždějíc pod kalhotky.

"Tome!" prohnula jsem se proti jeho dlani a přitiskla se na něj. Okamžitě mě políbil na spánek, načež mě k sobě otočil. Horlivě jsem se mu přisála na rty v zoufalém polibku, ale Tom mě od sebe pobaveně odtáhl.

"Klid, není kam spěchat," položil mě do peřin, soukajíc se mezi má stehna. Ochotně jsem ho nohama objala kolem boků a smířlivě si ho přitáhla pro jemný a líný polibek. Bylo překvapivé, že zrovna někdo jako Tom se mě dotýkal s takovou něhou, ale rozhodně jsem si na jeho laskavou píši nehodlala stěžovat. Byla příjemná změna od posledních zkušeností, že si mě nejprve důkladně připravil, než do mě, opravdu opatrně a pomalu, vstoupil. "Jsi tak krásná," zasténal mi do rtů při jednom z hlubokých přírazů.

"A ty tak dobrý," prohnula jsem se v zádech. Jeho něha a jemné polibky, kterými mi zasypával hrudník, byly snad ještě lepší, než Nyzeho divoké akce. Chybělo mi zacházení jako s princeznou. Zatímco jsem Tomovi pohyby pánví vycházela vstříc v přírazech, zároveň jsem mu oplácela lenivé polibky. Naprosto jsem zapomněla na čas, ztrácela jsem se v úplně jiné dimenzi, ze které jsem nikdy nechtěla odejít. Bohužel, po nějaké době Tom přeci jen trochu zrychlil, načež ze mě vyšel a vyvrcholil na mé bříško, tvrdě prohlubujíc polibek.

"Děkuju," zapřel se mi čelem o rameno. Překvapeně jsem zamrkala, ale s úsměvem ho pohladila po zádech, druhou rukou se natahujíc pro navlhčené ubrousky na utření.

"Já děkuju tobě."

"Za co?" lehl si vedle mě na bok a po již čistém bříšku mě pohladil.

"Za to, že jsi mi připomněl, jak vypadá něha," pousmála jsem se vděčně. "Zjistila jsem, že potřebuju, aby o mě někdo pečoval, staral se o mě a laskal mě, aby se zajímal o mé pocity a byl tu pro mě."

"Tohle zní jak z Divokého anděla," zasmál se tiše, ale objal mě kolem pasu.

"Já vím," přitakala jsem pobaveně. "Ale je to pravda. Chci vztah!"

"S Nyzem?" navrhl.

"Ne, to je jen můj kamarád," hned jsem odmítavě zavrtěla hlavou a víc se přitiskla do jeho náruče, bylo to neuvěřitelně fajn. "Kamarád výhodami, ale stále kamarád. Navíc mi ani v nejmenším nepřijde, že by stál o vztah, sám víš, že je hrozně přelétavý. Vím, že od mého příletu to tak sice nevypadá, ale já jsem věrná a požaduju to i od partnera."

"Viky, tohle mi přece vůbec nemusíš vysvětlovat," zasmál se. "Já tě z ničeho nesoudím, ani na to nemám právo, to mají jen tví rodiče a ty sama, nikdo jiný. Je to tvoje věc, jestli spíš s jedním klukem nebo s dvaceti, i když to už je trochu hardcore, uznávám. Pokud jsi potřebovala takový sex jako se mnou, aby sis něco uvědomila, asi to tak mělo být."

"A já si o tobě myslela, že jsi natvrdlý," se smíchem jsem mu vlepila polibek na líčko. "Znovu už si to nikdy nepomyslím, slibuju. Skrývá se v tobě mnohem víc moudra, než si kdo myslí."

*

Po povyražení s Tomem jsem znovu usnula, načež mé druhé probuzení přinášelo naději v lepší zítřky - konečně mi bylo o něco lépe psychicky i fyzicky, hlava už mě téměř nebolela a žaludek taky zakotvil v přístavišti. Trochu mě zklamalo že se Tom vypařil jak pára nad hrncem, očekávala jsem od něj něco jiného, ale zase na druhou stranu jsem to chápala, zřejmě měl něco domluveného s ostatními nebo tak.

Znovu jsem se oblékla během hrabání se z vyhřátých přikrývek a rovnou zamířila do kuchyně, z té fyzické aktivity mi vyhládlo a já rozhodně chtěla využít toho, že mě v nejbližších dnech nečekala žádná práce, tudíž kilečko navíc by mě nezabilo. V lednici jsem si vybrala dva vuřty, brambory se zelím ze včerejška a zatímco se brambory hřály vuřty jsem si osmažila na silné vrstvě slunečnicového oleje. Svět se nezblázní, když se jeden den najím kaloricky, ne?

Akorát jsem byla v půlce konzumování své porce, když se mi rozezvonil telefon. S překvapeně pozvednutým obočím nad neznámým číslem jsem dožvýkala sousto a zvedla to. "Viktorie Panettiere, dobrý den. Co potřebujete?"

"Tak se mi opravdu nezdálo, že nejkrásnější dívka Berlína mi dala své číslo," ozval se z telefonu pobavený hlas. Zmateně jsem zamrkala, ten hlas mi byl sice povědomý, ale nedokázala jsem ho přiřadit k žádnému jménu, natož obličeji.

"Omlouvám se, ale nemám tušení, s kým mám tu čest," přiznala jsem zahanbeně.

"To mě ani moc nepřekvapuje vzhledem k tomu, v jakém stavu jsi mi v noci to číslo dávala," krátce se zasmál. "Jsem Patrick, Fler. Už si trochu vzpomínáš?"

"Fler?" zavřela jsem oči a zamyslela se. "Oh, jasně! Měl jsi koncert s Kayem, Anisem a Nyzem! Povídali jsme si na baru, už si tě vybavuju. Vážně se omlouvám, do teď jsem si myslela, že si z noci pamatuju všechno. No, asi ne, jak se zdá," nervózně jsem se uchichtla.

"Nic se neděje, podobné stavy znám víc, než dobře. Nicméně, abych se dostal k tomu, proč volám - v noci jsme si docela dobře povídali a já bych to velmi rád zopakoval i střízlivý. Máš dneska čas?"

"Čas mám, ale nejsem si jistá, jestli vypadám na to, abych vylezla z domu," zasmála jsem se. "Upravit bych se ale asi zvládla... Proč, co's naplánoval?"

"Zatím nic, ale když budeš souhlasit, rád bych tě vzal na večeři. U Brandenburské brány je skvělá restaurace a myslím, že by se ti tam mohlo líbit. Co říkáš na sedmou hodinu?"

Pohled mi sklouznul na ciferník mých hodinek, měla bych dvě hodiny na přípravu... "V sedm přímo pod bránou," s úsměvem jsem odstrčila talíř s jídlem stranou a hned zamířila do koupelny. "Budu se těšit, Patricku."

Telefon jsem nechala v obýváku, dávajíc se do zkrašlovacích příprav. Holení se při sprše, mytí vlasů, fénování vlasů, namazání celého těla krémem, líčení se a další asi miliarda holčičích věcí, které ani nestojí za řeč, protože je zná každá dívka. Přesně o hodinu a půl už jsem kompletně oblečená, nalíčená i učesaná s Martinem za volantem křižovala Berlínskými ulicemi, míříc přímo k jednomu z největších skvostů, Brandenburské bráně. Patrickův výběr se mi zamlouval, bylo to krásné místo pro rande, jestli se tak tomu dá říkat.

Každopádně i když jsem tam dorazila s desetiminutovým předstihem, Patrick už tam stál, v ruce držíc velkou kytici růží. Chtělo se mi začít dětinsky pištět a tleskat.

"Ahoj," s úsměvem jsem ho políbila na obě tváře. "Ráda tě poznávám i střízlivá."

"Ahoj, já tebe taky," se smíchem přikývl a podal mi kytici. "Moc ti to sluší."

"Děkuju, i za květiny. Jsou moc krásné," lehce mi zčervenaly tváře. "Kterou restauraci jsi vybral? Jsem hrozně zvědavá a, nebudu lhát, mám hlad," pobaveně jsem k němu vzhlédla.

"To je dobře," nabídl mi s úsměvem rámě, které jsem samozřejmě přijala, dávajíc se na cestu. "Je to restaurace s opravdu velkou možností výběru, dělají tam pizzy, sladké jídlo, omáčky, saláty, maso... rozhodně si vybereš jak z hlavního chodu, tak i z dezertu, dělají bravurní zmrzlinové poháry."

"Hmm, už se mi sbíhají sliny," mlsně jsem se olízla. "Dneska jsem schopná sníst snad cokoliv!"

"Alespoň nebudeš počítat kalorie," tiše se zasmál, už nás vedouc do hloubi restaurace. Večer může začít!
 


Komentáře

1 Danchen | 6. září 2012 v 18:52 | Reagovat

Oh boze, to je takova svinucha, ze tam spi skoro se vsema :D!!
Jen jeste Flera, Billa, Anise dostan :D Vsechny VIki, vsechny :D :D

2 Petina | Web | 6. září 2012 v 19:46 | Reagovat

Danny, ona si to muze se svou postavou, vzhledem a charakterem dovolit. :D Jen at si uziva, nez prijde to, co ji osud chysta, pak ji ty moresy dat kazdymu prejdou.
Jeste ze vim, ze skvely, krasny, svalnaty Nyze bude tehle krasne, roztomile blondynce jeste zachranovat zadek!
Ach, oni dva jsou proste pohadkovi <3

3 Hanzuu | 6. září 2012 v 21:19 | Reagovat

jedna s mých oblíbených povídek :) sice nemám moc v oblibě slash, ale tuhle s radostí čtu. Čím to bude? Asi autorkou :)

4 Saline A. | E-mail | Web | 6. září 2012 v 21:38 | Reagovat

[1]: a jen ať si užívá, jak píše Péťa, dlouho už nebude. :D :D

[2]: ♥ A díky komu se to píše? :D Díky tobě! ♥

[3]: Moc děkuji, vážím si toho ♥

5 báři | Web | 8. září 2012 v 13:21 | Reagovat

Je nějaká hladová, jenom aby nebyla těhotná. :D A sex s Tomem, mmmh, to by se mi taky líbilo, takové něhy a péče. :) A jestli chce vztah, s Tomem by byl určitě lepší než s Nyzem, nemám pravdu? Nebo se nakonec dostane k Patrikovi a s ním zůstane? :) Těším se na další díl, snad se tady ukáže co nejdříve! :)

6 Saline A. | E-mail | Web | 8. září 2012 v 14:45 | Reagovat

[5]: Těhotná rozhodně nebude, nebo alespoň to zatím není v pořadníku dne. :D
S Tomem by byl určitě dobrý, ale Nyze je prostě třída, Nyze je nejlepší ^^ Alespoň pro mě, uvidí se, co si myslí Viky, že je nejlepší pro ní. :)
Na dílku pracuji, snad tu bude co nejdříve. :))

7 flixo | E-mail | 8. září 2012 v 19:36 | Reagovat

páni, já hetero povídku nečetla..no, vlastně naposledy v prvních měsících, co jsem se zapletla s TH, takže je to pět a půl let!!! :D hustě. :D
dneska jsem prostě měla chuť na "něco jiného" a ty jsi můj zaručený dodavatel úplně všeho. :D zhltla jsem to na jeden zátah. a to jsem si původně myslela, jak to se mnou už určitě nic neudělá. jenže to bys tam nesměla narvat celou Anisovu partičku a bóže, jak já nad těma chlapa pořád slintám. :) Tomem jsi to úplně vyšperkovala, až si mám chuť tiše vzdychat achano achano achano! :D
vždycky jsem měla nějakou větší slabost pro Flera, ani nevím proč. :) tak doufám, že se bude v tvé povídce chovat slušně, hajzlík jeden. každopádně na Nyze už se taky nebudu dívat tak jako dřív. dala bych si říct.. hmm, takovej gangbang se všema. :D:D:D

8 Saline A. | E-mail | Web | 8. září 2012 v 20:54 | Reagovat

[7]: Jé, tak to je opravdu síla! :D Jsem ráda, že jsi po pěti a půl letech přečetla hetero povídku zrovna ode mě, to je pro mě nesmírný úspěch! :D
Bez celé Anisovy partičky by to prostě nebylo ono, Co by to bylo za povídku? :D
Klidně si zavzdychej, mně to vadit vůbec nebude! :D
Já pro Flera slabost nikdy neměla, spíš pro toho Nyzeho, který má naprosto okouzlující úsměv, ale potěším tě, Fler se tu objeví hojně, víceméně bude ve většině povídky. :))
Jo, gangbang s nimi všemi by byl opravdu... Mmmmm :33 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.