Your love over the sex 15.

2. srpna 2012 v 3:07 | Saline A. |  Your love over the sex

Bushidovi došla trpělivost s Billovými muži, o nichž věděl i nevěděl.

Pairing: Bill/Bushido
K Anisovi domů jsme jeli taxíkem, přičemž já toužil vyskočit z něj při každém zastavení na semaforech, ale pevný stisk mého stehna Anisem mi to neumožňoval. Celá tahle situace se mi vůbec nelíbila, chtěl jsem utéct daleko od něj, protože jeho výraz byl opravdu hrůzostrašný. Jakmile jsme zastavili, on zaplatil a pobídl mě, abych vystoupil. Sice nerad, ale přeci jen jsem raději vystoupil a na útěk ani nepomýšlel, abych ho zbytečně nedráždil. Asi jsem pořád hloupě doufal, že se jako mávnutím kouzelného proutku změní, jen co se za námi zavřou dveře.
Jak moc jsem se zmýlil mi došlo hned, jakmile mě tvrdě narazil na zeď. Bolestně jsem vydechl.


"Nech mě jít domů, Anisi, prosím," zažadonil jsem a vzhlédl k němu, ale vzápětí překvapeně zamrkal - v jeho očích nebylo nic jiného, než čirá zloba.
"Ty teď nikam nepůjdeš, protože na vlastní kůži poznáš, co to znamená urazit a ublížit Bushidovi," zavrčel zlostně, až jsem se vyděšeně přikrčil u zdi. Prsty mě silně stisk za bradu.
"Ale vždyť jsme měli dohodu!" namítl jsem tiše.
"Kterej normální chlap by tu dohodu myslel vážně?" zesílil stisk, zbělaly mu klouby. "Myslíš, že bych dovolil, aby někdo šukal něco, co patří mně, aniž by přišel zasloužený trest? Probuď se, Bille!"
"Věřil jsem, že to myslíš vážně. Že mi dáváš čas, protože ti na mně záleží."
"Jsi naivní," odfrkl si. "Nikdy nedovolím, aby se tě dotýkal někdo jiný, než já!"
"Bojím se, Anisi," tiše jsem zamumlal a snažil se sklopit hlavu, ale násilím mi jí zase narovnal a vrazil mi facku.
"Dívej se na mě, když s tebou mluvím!" zakřičel.
"Prosím, nech mě jet domů a já slibuju, že budu předstírat, jakoby se tohle nestalo," horlivě jsem šeptal, přemáhajíc vystrašené slzy. Nevím, co se stalo, že byl najednou tak zlý a násilnický, ale jeho doteky opravdu bolely a já se ho bál.

"Problém je v tom, že chci, aby sis pamatoval každou vteřinu, abys věděl, co se stane příště, pokud bys se mnou chtěl zase vyjebávat. Tohle je jedna z plánovaných lekcí," odsekl.
"Nevrátím se, pokud mi ublížíš, Anisi," hrdě jsem se mu pokusil vzdorovat, ale jedinou reakci byla další facka, kterou mi vrazil, tentokrát ale byla podstatně silnější oproti té předešlé, a tak mi rozsekl ret.
"Ode mě nikdo neodejde dřív, než řeknu já sám," prudce mnou smýkl k obýváku, kde jsem dopadl na kolena. "Vstávej," poručil mi, ale já setrvával ve stejné pozici. "Tak vstávej, ty jedna malá couro!" s hlasitým řevem mě chytil za vlasy a vytáhl znovu do stoje. "Když ti něco řeknu, tak to kurva udělej," zasyčel mi do obličeje. "A teď se svlékni."
"Ne!" okamžitě jsem zavrtěl hlavou. Další facka. "Udělám cokoliv, ale tohle ne," nedal jsem se. Znovu mi jednu vrazil. "Já nechci!"

"Já se tě neptám, jestli chceš, já ti říkám, co bez keců uděláš!" shodil mě na pohovku. "DĚLEJ!" Vyděšeně jsem vzlyknul a začal se neochotně svlékat, ale moje tempo mu zřejmě přišlo moc pomalé, a tak za mě oblečení jednoduše serval. Krčil jsem se na pohovce jako malé dítě, zatímco se Anis svlékal. Jakmile byl nahý, násilně mi roztáhl nohy a napasoval se mezi ně.
"Anisi prosím," plačtivě jsem ho pohladil po tváři ve snaze probudit v něm něhu, kterou mi v posledních dnech tak ochotně věnoval.
"Mlč," zavrčel a ruce mi zvrátil za hlavu, přičemž do mě začal prudce pronikat. Byl jsem tak stažený prožívanou hrůzou a šokem, že Anis měl problém dostat se do mě až po kořen. Nakonec se mu to ale povedlo, a tak se ke mně s táhlým stenem sklonil a políbil mě. Jen neochotně jsem ho pouštěl za bránu svých rtů, ale rukama mi drtil boky tak pevně, že jsem se bál odporovat. S každým jednotlivým přírazem jsem cítil, že mě trhá, bolelo to jako čert. Po krátké chvíli pomalých přírazů se dostal do ráže a přirážel takovou rychlostí, že já jen bolestně kňučel a vzlykal, nebyl jsem schopný ničeho jiného. Naštěstí to netrvalo dlouho, i když mně to připadalo jako hodiny, než se do mě s hrdelním stenem udělal. Okamžitě jsem ho od sebe odstrčil a stočil se do klubíčka, jasně jsem cítil, jak mi ze vstupu vytéká Anisovo sperma smíšené s mou krví.

"Vstávej," zamumlal, najednou naprosto klidný.
"Ne," zavrtěl jsem hlavou, nepřestávaje vzlykat. Vyděšeně jsem ucuknul, když mě chytil za rameno, ale vzápětí překvapeně vyhrkl, protože mě něžně chytil do náruče a zamířil do koupelny. "Pusť mě, nechci, aby ses mě dotýkal!"
"Já se tě neptám," zavrtěl hlavou a opřel mě o stěnu ve sprchovém koutu, přičemž hned pustil vlažný pramen vody a začal mě jemně omývat.
"Jdi pryč," vysíleně jsem vzlykal, zatímco mi omýval poraněný zadek.
"Nikam nepůjdu," znovu zavrtěl hlavou, vypnul sprchu a začal mě jemně otírat. "Zvládneš jít?"
"Bolí to," zašeptal jsem namísto odpovědi na jeho otázku. S chápavým kývnutím si mě znovu vyzvedl do náruče a rozešel se do ložnice, kde si spolu se mnou lehl do postele. "Nenávidím tě, nesahej na mě!" hystericky jsem křičel, když se na mě přitiskl a objal mě kolem pasu.
"Spi," konejšivě broukal, nenechal se odradit. Ještě chvíli jsem se snažil zmítat, ale během pár minut jsem vyčerpaně usnul v jeho náručí.

*

Vzbudila mě nesnesitelná bolest konečníku, vystřelující až k lopatkám. Bolestně jsem zasténal, ale přitiskl se blíže k Anisovi, potřeboval jsem cítit, že po tom všem je stále se mnou.

"O co se snažíš?" zamumlal Anis z polospánku.
"Já... Chci, aby ses mě dotýkal," nejistě jsem k němu vzhlédl.
"Tak na to rovnou zapomeň a slez ze mě," nešetrně mě ze sebe setřepal. Bolestně jsem zakňučel. "Bylo by fajn, kdyby ses oblékl a zmizel, v jednu budu mít společnost a nechci, aby tě tu viděl."
"Vyhazuješ mě?" vykulil jsem oči.
"Víceméně, když se to vezme kolem a kolem, ano," pokrčil rameny a zívnul. "A vážně bych ocenil, kdybys šel co nejdřív," vstal, aby se mohl pořádně protáhnout.
"Já nechci jít pryč!"
"Bille prosím tebe, nedělej mi tady scény, obleč se a zmiz, nechci tě tu. Zavolej nějakému ze svých milenců, určitě tě moc rádi uvidí, hm?"
"Ale já chci být s tebou!" prosebně jsem se posadil, nedbaje bolestí.
"Řekl jsem, abys zmizel, Bille. Myslím to vážně," zavrčel.

Zmateně jsem na něj poulil oči, chtělo se mi brečet, ale tentokrát ne kvůli tomu, že mi ublížil, ale že mě vyhazuje. Když viděl, že se stále nezvedám, sáhl do skříně a prostě po mně hodil nějaké oblečení. To už jsem se neudržel a tiše zavzlykal, ale bez dalších protestů se začal oblékat, protože jinak by to udělal on a určitě by nebyl zrovna něžný. Zatímco já se oblékal, Anis mi volal taxíka.

"Auto tu bude za pět minut, tak pohni, nebude na tebe čekat," zabručel otráveně.
"Už jsem," zašeptal jsem, berouc si do ruky kabelku. "Můžu někdy přijít?" nejistě jsem k němu vzhlédl. Překvapeně pozvedl obočí, ale hned se zase zatvrdil.
"Rozmyslím si to. Teď jdi," pokynul hlavou.

Přikývl jsem a se svěšenými rameny, jako zvíře jdoucí na porážku, jsem se opatrně rozešel pryč z jeho bytu. Bolel mě každý pohyb a po tvářích se mi kutálely obrovské slzy, ale přesto jsem netoužil po ničem jiném, než vrátit se k němu. Já vím, že každý by mi teď řekl, že jsem idiot, že bych měl vzít nohy na ramena a utéct, ale... Bylo tu něco, kvůli čemu jsem se na něj nemohl zlobit. Kayova slova, že jsem s ním celou dobu vyjebával, Anisova slova o tom, že jsem mu ublížil... Možná bylo správné, že mě potrestal tímhle způsobem? Ano, určitě ano, zasloužil jsem si každou facku, všechny slzy byly a jsou oprávněné, protože jsem Anisovi ublížil, když jsem si bez rozpaků užíval s cizími muži, zatímco on na mě čekal. Určitě ano.

Nastoupil jsem do taxíku a nadiktoval řidiči adresu, už mnohem klidnější, a tak jsem sáhl pro svou příruční kosmetickou taštičku se zrcátkem. Vzápětí jsem toho hluboce zalitoval. Měl jsem rozseknutý ret a modřinu pod okem, zřejmě důsledek jedné z Anisových facek, přičemž tam byla i tržná ranka. Okamžitě jsem vytáhl make-up a začal se líčit, abych minimalizoval důkazy před Tomem, nemusí nic vědět, zbytečně by se strachoval. A už nikdy by mě k Anisovi nepustil, a to rozhodně nechci.

"Jsme tu," usmál se na mě řidič, právě ve chvíli, kdy jsem se dolíčil.
"Děkuju," oplatil jsem mu úsměv a rozešel se k domu, na sedačku mu házejíc několik bankovek. "Tomi, jsem do- ahoj Moniko," usmál jsem se na rozespalou Moniku v Tomově starém tričku.
"Ahoj," rozpačitě přešlápla. "Tom je v kuchyni."
"Děkuju," s kývnutím jsem se pomalu rozešel. "Ahoj Tomi."
"Oh, jsi tu brzy!" překvapeně ke mně vzhlédl, ale hned se zamračil, když si všiml, že trochu kulhám. "Co jsi dělal? Kulháš a máš rozseknutý ret."
"Včera jsme byli v baru a já to trochu přehnal, nevychytal jsem pár schodů," zalžu pohotově.
"Proč piješ, když víš, že to neumíš?" rozesmál se a zavrtěl hlavou. "Bolí to hodně?"
"Trochu, ale přejde to," pokrčil jsem rameny. "Půjdu si ještě lehnout, dobře? Moc jsem toho nenaspal a Anis měl nějaké... setkání nebo co, takže jsem odešel, abych nezavazel."
"Jasně, klidně běž. Jen pozor na schodech," pobaveně na mě mrknul.
"Dobrou, tomi," usmál jsem se a loudavým krokem se rozešel ke svému pokoji, kde jsem téměř okamžitě padl do postele. Sice se mi vůbec nechtělo spát, ale pořád to bylo lepší, než myslet na to, jak moc bych chtěl být s Anisem.

*

"Bille?" kdosi mi zabroukal do ucha a pohladil mě po zádech.
"Hm?"
"Vstávej, Bille," pocuchal mi vlasy.
"Kolik je?" neochotně jsem otevřel oči a zamžoural na Toma, který se jemně usmíval.
"Půl třetí, ale druhý den," tiše se zasmál. "Spal jsi víc jak čtyřiadvacet hodin," začal mě vískat ve vlasech. "Jsi v pořádku?"
"Jo, jen jsem byl opravdu unavený," zívnul jsem. "A jsem unavený dál, ale měl bych jít k anisovi, myslím."
"Myslíš?" zamračil se nechápavě.

"Jo, minule jsem odcházel ve spěchu, nestihli jsme se na ničem domluvit, takže ani nevím, jestli bude doma," se sotva znatelným kývnutím jsem se začal líně hrabat z postele, míříc rovnou ke skříni, abych se mohl obléknout. Vykašlal jsem se na nějaký styling a vytáhl si obyčejné džíny s TH mikinou.
"Od čeho máš tu modřinu a tržnou ránu?" zamumlal Tom po chvíli, kdy jsem se soustředěně líčil. "Protože pádů na schodech jsem viděl opravdu hodně a ani jedna nevypadala takhle."
"Tak jsi jich asi neviděl dost," pokrčil jsem rameny "Proč bych ti lhal, Tome?"
"Možná proto, že ti to udělal Bushido a ty se ho snažíš krýt, abych ho okamžitě nešel zabít?" vzhlédl ke mně naštvaně. "A nesnaž se tvrdit, že nikdy nelžeš, protože kvůli němu už jsi mi jednou lhal."

FLASHBACK
"Jsi v pořádku?" překvapeně pootevřel Tom pusu, když jsem přišel domů a nemohl jsem se mu vůbec divit. Vlasy jsem měl divoce rozcuchané do všech stran, líčení lehce rozmazané, hodně nateklé rty a zrychleně jsem dýchal.
"Co?" roztržitě jsem se na něj podíval. "Jo, jasně."
"Máš modřinu na krku," naznačil prstem na přesné místo. Okamžitě mi tím směrem vystřelila ruka, aby to neviděl. "To není modřina, že ne?" zúžil oči do tenkých škvírek.
"Asi mě něco štíplo,"okamžitě jsem pohotově zalhal. Tom se ušklíbl a vstal, přešel ke mně a sundal mi ruku z krku, detailně si prohlížel ranku.
"Nějaký chlap, asi," zavrčel. "Kdo to byl?"
"Nikdo," zavrtěl jsem hlavou. "Je to štípnutí."
"Kdyby to bylo štípnutí, byl bys celý osypaný, Bille. Kdo to byl?!"
"Nech mě být," zavrtěl jsem hlavou a rozešel se ke své ložnici. Kdyby věděl, že jsem se znovu sešel s Bushidem, asi by mě zabil, v nejlepším případě. V tom horším by zabil Bushida.
Pevně mě chytil za ruku a otočil k sobě, v očích měl čirý vztek. "Byl to Bushido?" zavrčel.
"Ne a dej mi pokoj, Tome, nevím co je ti do toho, s kým spím. Já se o tvoje zářezy taky nezajímám," odsekl jsem, začínala se mi vařit krev.
"Byl to Bushido, poznám na tobě, když mi lžeš! Nemůžu uvěřit, že toho hajzla kryješ!"
"Proboha Tome, už mi není deset, abys mi stál pořád za zadkem! Ano, byl jsem s Bushidem, ale opravdu nechápu, proč bys k tomu měl cokoliv říkat zrovna ty!"
"Protože ti zlomí srdce. A nechce ti ho jen zlomit, chce ten proces hezky zblízka sledovat a já budu ten, kdo tě bude utěšovat," zavrčel.
"Jsi směšný, Tome. Párkrát jsem se s ním vyspal a ty tu meleš o zlomeném srdci, s tím na mě laskavě vůbec nelez, o nějakých citech tu vůbec nemůže být řeč."
"Ne? Tak proč jsi kvůli němu lhal? To jsi kvůli Danielovi nikdy neudělal."
"Časy se mění, Tome," jednoduše jsem pokrčil rameny a vytrhl se mu ze sevření. "A o Danielovi už nikdy nemluv, buď tak laskav. Teď jdu k sobě do pokoje a nepřeju si být nikým rušen, speciálně tebou ne."
KONEC FLASHBACKU
Poplašeně jsem k němu vzhlédl skrz zrcadlo, ale rázně zavrtěl hlavou. Nikdy se nesmí dozvědět, že je to skutečně od Anise. "Anis by mi neublížil."
"Zato vidím, že ty klidně ubližuješ mně, když mi v pohodě lžeš. Víš, že to na tobě poznám, Bille. Řekni mi jeden jediný důvod, proč bych ho teď neměl jít vlastnoručně zabít."
"Protože bych pak s tebou už nikdy nepromluvil," zamumlal jsem a vstal, dávaje si nejdůležitější věci do kabelky. "Jsem v naprostém pořádku, Anis za nic nemůže a já za ním odcházím. Nevím, kdy se vrátím, tak mě nečekej, klíče mám."
"Bille," chytil mě za ruku s povzdechem. "Buď opatrný, dobře?"
"U Anise jsem v bezpečí," přikývl jsem a zamířil ke garážím, nechtělo se mi pěšky. Ani nevím, proč jsem Tomovi řekl, že jsem u Anise v bezpečí, když mě ještě zřetelně pálila celá pravá tvář, ale necítil jsem strach nebo nebezpečí, když jsem parkoval u něj před domem. Cítil jsem úlevu. Vyšlapal jsem schody k jeho bytu, aniž bych ještě napadal na nohu a nejistě zazvonil.

"Ty?" překvapeně vydechl Kay, který zřejmě okupoval Anisův byt. "Nečekal bych, že budeš mít odvahu ještě se ukázat."
"Je tu Anis?" ignoroval jsem vše, co říkal. Pokrčil rameny a vpustil mě dovnitř, čehož já okamžitě zalitoval. Z obýváku se mísilo několikero dámských stenů se steny Anisovými. Chtěl jsem se otočit a utéct, ale Kay se mi zapřel rukou do beder, strkajíc mě tak hlouběji do útrob bytu. Při pohledu na scenérii v obýváku se mi chtělo brečet. Anisovi na klíně rejdila jakási děvka, která zároveň uspokojovala pusou ještě jednu. V druhém rohu se vášnivě líbaly další dvě, zřejmě čekaly na Kaye.
"Máš návštěvu, brácho," zachechtal se Kay a aniž by mi věnoval další pohled, zamířil k jeho dvojici dívek.

Anis ke mně zvedl naprosto lhostejný pohled, nepřestávajíc přirážet do dívky. "Běž si sundat ten make-up," zavrčel.
"Ale já..." zkusil jsem zaprotestovat. Že to byla chyba, mi došlo hned vzápětí, Anis po mně vrhl zlostný pohled. Mlčky jsem tedy přikývl a zamířil do koupelny, kde jsem si v slzách odličoval tvář. Byl jsem téměř u konce, když mi někdo zvedl tvář a začal mi slíbávat slzy. Odevzdaně jsem zavřel oči po zjištění, že je to Anis, přestože se ve mně vařila krev a měl jsem sto chutí mu plivnout do obličeje.
Jakmile mi slíbal slzy, opatrně s polibky přešel na zraněnou tvář, mlčky se mi tak omlouval.
"Běž do postele," zamumlal, než mě vášnivě políbil. Trochu jsem usykl, ret se mi ještě ani nezačal hojit.
"Pojď se mnou," plačtivě jsem zašeptal. Nechtěl jsem, aby se vrátil k těm děvkám.
"Za chvíli přijdu," nekompromisně odvětil a odtáhl se ode mě. "Počkej na mě nahý," poručil ještě, než zamířil zpátky do obýváku. Tiše jsem vzlyknul, ale splnil všechny jeho příkazy, takže jsem teď nahý ležel v posteli, zachumlaný po lopatky v peřinách a čekal na něj.
 


Komentáře

1 Mykerina | 2. srpna 2012 v 12:37 | Reagovat

no...nevím no :( Já být Billem, tak mu to asi neodpustím..ale je fakt že i on Bushidovi ubližil, ale....nevím..příjde mi to moc tvrdě...a Bill je trubka, že ho nechá

2 Turmawenne | 2. srpna 2012 v 16:35 | Reagovat

Upřímně.. až do breku mi bylo. Je mi Billa hrozně líto. Chápu, že mu Anis chtěl dát nějakou lekci po tom všem, ale náhle mi to přijde jako šílený zvrat. Do teď se k němu choval skvěle a náhle tohle.. nezdá se mi to.

3 Mintam | Web | 2. srpna 2012 v 19:34 | Reagovat

Jo jo, musím souhlasit, bylo mi dokonce i do breku. Ale to že na mně tvé psaní působí moc emotivně už víš ;) Tentokrát sem opravdu cítila strach, bolest a lítost s Billem. Nemůžu říct, že se mi Anisova odplata líbí, ale zároveň nemůžu říci, že by si to Bill nezasloužil. A ač to Billa bolí jakkoliv, myslím že si MOC dobře uvědomuje, že si to zaslouží. Jen mám prostě sporný názor na to, jak se Billovi "pomstít". Necítím z toho nic pozitivního. Nemůžu vůbec vytušit, zda tohle bude v budoucnu lepší, či horší... Budu si muset počkat a nechat se překvapit. Snad příjemně.

4 Danchen | 2. srpna 2012 v 21:49 | Reagovat

A to mi se zase libilo :D ja mam rada trosku nasili, ale verim tomu, ze Anis se mu tedkom bude omlouvat :) ale no musime se nechaqt prekvapit, nad jeho chovanim .. ale kdo mu to rekl? :/ jaka svina ho praskla ..:/

5 Aňa | 3. srpna 2012 v 12:38 | Reagovat

Ouu, tak teď bych teda s Billem neměnila :( Doufám, že bude Anis v dalších dílech zase taký zlaťučký. A upřímně řečeno, já bych za ním už nešla ;)

6 Ariwa | Web | 3. srpna 2012 v 23:09 | Reagovat

[2]: Souhlasím, také se mi to nezdá.

7 Iveth Biersack | Web | 5. srpna 2012 v 19:41 | Reagovat

teda jako čekala sem hodně, ale tohle ne Oo chudinka Billy :(( zajímalo by mě kdo ho napráskal oO že to bude dobrý T.T já nechci aby na něj byl zlý T.T achjooo chudinka malej :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.