The treasure from Philippines 10.

9. srpna 2012 v 10:41 | Saline A. & PeTiška |  The treasure from Philippines

(Z pohledu Kaye)

Seděl jsem na svém hotelovém balkonu, neklidně pokuřoval další z cigaret a mobil tisknul k uchu, bedlivě poslouchajíc Tomovy rozprávky ohledně dnešní ho dne s Billem. Nestalo se zase toho tolik, jak bych čekal - když to ze svého pohledu shrnu, Bill se choval tak, jak jsem čekal - uraženě, naštvaně, vztekle. Po té fotce, co jsme mu poslali, nebylo divu, byla to nevýslovná provokace, které jsme si s Tomem oba byli moc dobře vědomi.

"V maskérně na mě vztáhnul ruku, dal mi facku. V tu chvíli mě popadl takový vztek, že jsem mu prostě odseknul, že budu uvažovat dost nad tím, jestli nezruším turné. Nebo alespoň nebudu přítomný." Povzdychnul do telefonu a já slyšel z jeho hlasu dost zklamaný a vyčerpaný podtón, který mu Bill způsoboval poslední dny.


"Tímhle nic nevyřešíš, Tome." Zavrtěl jsem nesouhlasně hlavou a típnul nedopalek. "Že odstoupíš z naplánovaného turné, akorát způsobíš zbytečné problémy a Bill bude mít navrch, že si to vzdal, přestože bude rozčilený. To nechceme. Vím, že je to pro tebe těžké, všechno tohle dění, které se děje od dob, co se vídáme, ale je to jen těžký začátek, který musíme přejít a Billa naučit tomu, že i ty můžeš mít společnost v podobě jiných lidí a ne jen jeho. Hlavu vzhůru, copánku, chce to jen sílu trpělivost." Usměju se do telefonu, přestože můj vlídný obličej vidět nemůže.

"Já vím, ale…co mám dělat? Vysvětlovat mu to nemá cenu, o to už jsme se oba dost pokoušeli. Já nevím, co to do něj vjelo, že je najednou tak strašně moc majetnický. Když jsem běhal kolem holek…nebo spíš ony kolem mne, žádný problém nebyl, on byl v pohodě. Ale ty mu vyloženě vadíš, nechápu to. Dost mě to mrzí, protože se s ním nechci věčně dohadovat a být na něj mrzutý, ale zároveň se nechci přestat bavit s tebou, protože on si to prostě nepřeje. Dost mě to frustruje, abych se přiznal." Povzdychnul Tom. Měl jsem najednou sto chutí vyrazit za ním, pevně ho obejmout a říkat mu dokola, že to bude v pořádku. Jenže to bylo až moc romanticky podtržené!

"Víme přeci proč. Prostě nesnese, že mě nedostal a ty mě jo. Chlap je úplně něco jiného, než ženská, Tome, úplně jiná parketa a oba víme, že Bill hraje jen na mužské pohlaví. Žárlí, závidí, nemůže prostě unést fakt, že není pro každého tak neodolatelný, jak on si myslí. Tak to řeší tak, že to chce rozvrátit svou sobeckostí, protože doufá, že pro něj máš největší slabost."

"Jenže já mám, Kayi, já jí pro něj mám. Teď to v sobě možná dusím, protože jsem naštvaný a protože mám po boku tebe, kdy mi pomáháš se držet, ale já se bojím, že to dlouho nevydržím."

"Tomu nevěřím, že ty bys tak snadno podlehnul." Ušklíbnu se pobaveně, přesto mě ale uvnitř mě dost zamrzí fakt, že stále by přesto to všechno upřednostnil Billa. Po tom všem, co předvedl za divadlo, jak je nepřející zmetek a zákeřná mrcha, přesto by mu byl schopen odpustit a nechat se jím tak pokořit. Ale co bych čekal, dvojčecímu poutu nemůžu přeci konkurovat, to by byl každý až moc naivní. Odebral jsem se pomalu zpátky do svého pokoje, zavřel za sebou dveře a padnul do měkké postele.

"To bys nepochopil, Kayi." Zamručel Tom.

"No, možná i nakonec pochopil, takže v pořádku." Pokrčím rameny a promnu oči. "Co máš vůbec teď v plánu dělat?"

"Nevím. Asi se půjdu osprchovat, pak si objednám nějaké pořádné jídlo na pokoj, pak se usadím k televizi a budu koukat na trapné filmy a nejspíš si půjdu lehnout, zítra máme nějaký rozhovor už brzy ráno, takže bych měl něco málo alespoň naspat." Odpověděl pohotově.

"To zní jako skvělý plán, mohl bych tě napodobit." Zasměju se.

"To klidně můžeš, já mám jedině skvělé plány na večery!"

"Ještě lepší by bylo, kdybychom tenhle skvělý plán mohli zrealizovat spolu. Společná sprcha plná teplé, příjemné vody, co říkáš?" usměju se zasněně do telefonu.

"Mělo to pokračování, ty!" vztekal se naoko Tom do telefonu a já se musel zasmát.

"No dobře, pak bychom se spolu najedli pořádně až k prasknutí, koukli bychom na nějaký trapný, romantický film v televizi, přestože bychom mu pravděpodobně nevěnovali sebemenší pozornost a potom…bych tě šel uspat do postele, abys byl na ráno čilý." Zamručím do spojení a zavřu oči při představách. Nevím co to je, ale jakmile zavřu oči, přesně ho vidím v té sprše…v té posteli, jako kdyby mi úmyslně lezl do každého zákoutí mé mysli. Potřeboval bych ho teď vedle sebe nutně, protože mé potřeby začínají být téměř neukojitelné, co se Toma týče.

"Myslíš, že potřebuju uspat, abych večer v klidu usnul?" ozval se z druhé strany smích. Protočím očima. To zatracené děcko neumí absolutně vytušit tu atmosféru, kterou se snažím vytvořit.

"Určitě ano. Nebo je to alespoň spolehlivější, když ti někdo pomáhá." Mlasknu pobaveně a rukou pomalu zabrousím pod své tričko, hladíc se spokojeně po břiše.

"Podle toho, jak bys mi pomohl." Konečně zklidnil svůj smích a pobavený tón.

"Chceš to vědět, jo?"

"To chci."

"Nejlepší recept na rychlý spánek je maximální únava, vyčerpanost. Což ty nemůžeš pocítit po snězení plno jídla a koukání na trapný, romantický film." Ušklíbnu se pobaveně.

"Nemůžu?"

"Nemůžeš.

"Takže, jak bys mi k tomu pomohl ty, Kayi, abych byl maximálně vyčerpaný, přímo zralý na spánek. Že bych jen lehnul o polštáře a ihned okamžitě usnul, pověz mi." Slyšel jsem jeho mírně zatajený dech, který přes telefon nabíral rychlosti. Zaúpěl jsem potichu, tolik si ho přeju vidět, ležet vedle něj a…

"No. Hned potom, co bych tě vysvléknul, protože přeci spát v oblečení nemůžeš, bych ti pěkně rozmasíroval tvé přes den unavené a namožené tělo. Každý tvůj sval, každý záhyb tvého těla bych pořádně zmáčknul, že by ses zmohl jen na úlevné povzdechování."

"Ach, jo, přesně nějakou takovou masáž bych potřeboval nutně, nejlépe teď hned. Nicméně, i přes takovouto tvojí laskavost si nemyslím, že bych funěl absolutní únavou, co dál?"

Odfrknul jsem si. Pomalu jsem rozepínal své kalhoty, pomalu jsem se dostával přes knoflík a zip, zatímco jsem zavřel oči, aby mé představy mohly být přesnější a jasnější. Snažil jsem si vybavit každou zapamatovatelnou křivku Tomova těla a mělo to svůj ohlas. Má tvrdost narůstala každou vteřinou víc a víc, až mi bylo nepříjemné vedro a těsno ve spodním prádle.

"Pak bych, Tomi, jazykem zmapoval celou tvojí linii těla. Začal bych krkem, který bych lehce sál, zatímco rukama uklidňoval tvé už roztřesené tělo. Potom, co bys už prosil, ať pokračuju, bych sjel níž na tvou hruď, kde by čekaly o pozornost tvé bradavky. Vsál bych jednu a hrál si s ní tak dlouho, dokud by neztvrdla. Lízal bych, kousal bych, líbal…a teprve až by byla tvrdá, přesunul bych se na druhou, kde bych činy zopakoval." Zamručel jsem potichu, skoro až neslyšeně, jakoby hlasitější mluvení narušilo celou atmosféru. Během slov jsem se konečně osvobodil ze škrtících spodků a mohl tak pohlazením uspokojit svůj naběhlý penis. Rozrušeně jsem povzdychl. Stáhnul jsem předkožku a palcem začal kroužit po svém žaludu, představujíc si místo mé ruky právě tu Tomovu.

"Co dál, Kayi?! Pokračuj!" zaúpěl Tom na druhé straně s hlasem trochu nakřáplým. Pokud si dobře pamatuji, jakože u něho ano, je to přesně ten tón hlasu, který napovídá, že už je taky mimo svou kontrolu.

"Co děláš, Tome?" zeptal jsem se zvědavě.

"Já…hladím se. Ale pokračuj, slíbil si, že mi to řekneš, pořád se necítím tolik vyčerpaný, takže bys měl pokračovat, jinak to položím!" jeho výhružka zněla spíš jako zoufalá prosba. Usmál jsem se pro sebe, obemkl dlaň kolem chlouby a začal pomalu přejíždět po celé její délce.

"Po uspokojení tvé horní části, bych teda konečně zabrousil níže, na tvé bříško, které bych odbyl pár polibky, protože ty už začínáš být nepříčetný a netrpělivý. Pak už zbývá jen tvůj penis, který bych okamžitě stisknul pevně u kořene a jazykem ho začal ochutnávat. Nakonec bych tě vsál do pusy, jak nejhlouběji dokážu a sál tě, zatímco rukou bych si hrál s tvými varlaty. Až bych usoudil, že můžu zajít ještě dál, jelikož se začneš určitě slastí zmítat, osvobodil bych tvůj penis z úst a konečně se prsty dostával do tvého úzkého, příjemně teplého těla, Tome." Zaúpím už udýchaně. Mé tempo rukou nekontrolovatelně zrychlovalo a cítil jsem pot na čele. Uslyšel jsem táhlý sten na druhé straně spojení, takže jsem usoudil, že Tom je v podobné situaci. Pobídlo mě to rychle dokončit tuhle práci a oba nás dovést k orgasmu.

"Poslouchej mě." Zavrčel jsem. "Vím, že prsty ti po krátké chvíli nestačí, takže bych je začal pomalu nahrazovat svým penisem, který je tak tvrdý a velký, Tome, že se nezmůžeš jen na nic jiného, než tiché sípání a protáčení očí. Žádné zdržování, takže jakmile bych do tebe zajel až po kořen, nemilosrdně bych tě začal šukat, přidržujíc si tě pevně za boky."

"Kurva, co…Kayi!" ozvalo se Tom a já se jen potichu zasmál, drtíc svůj úd maximálně v dlani a ještě jsem razantně zrychlil své uspokojování.

"Byl bych tvrdý, možná až nepříčetný, protože se kolem mě začneš stahovat a můj penis by v tobě zběsile pulsoval, připraven každou chvíli vyvrcholit. A jakmile by ses mi začal hroutit pod rukama, obemknul bych tvůj úd rukou a začal tě honit, abych z tebe dostal všechny ty kapky slasti, které mi následně smáčí celou ruku." Zasípal jsem. Už mi docházel z toho všeho dech, nemohl jsem najednou pokračovat, protože tlak v klíně byl nehorázný a tělo sebou škublo v následném, mohutném orgasmu, který jsem dal Tomovi najevo hlasitým vykřiknutím. Následně jsem své tělo nechal spadnout uvolněně do peřin, s tichým vydechováním jsem si užíval zbytky uspokojení. Málem bych zapomněl, že jsem na drátě s Tomem, kdybych neuslyšel někde v blízkosti ucha podobné vykřiknutí, které jsem ze sebe vydal já před chvílí. Rozesmál jsem se upřímně, nikoliv pobavením, ale tím spokojením a
faktem, že Tom je kurevsky sexy i přes mobil a v mých představách. Natáhnul jsem se zpátky pro telefon, tisknouc jej v uchu.

"Tome?" písknul jsem do mobilu a chvíli čekal, než se mi taky vzpamatuje.

"Kayi, tohle bylo…"

"Dokonalý? Skvělý? Božský? Nepřekonatelný?" Zasmál jsem se do telefonu, čistíc kapesníčkem svojí ruku a potřeštěné břicho. Bude to chtít sprchu.

"No jasně." Zasmál se Toma a povzdychnul. "Děkuju, příště ale radši přijeď."

"Jsi naprosto utahaný?" usmál jsem se pobaveně.

"Naprosto."

"Tak to jdi spát, sprchu nech na ráno a alespoň přespíš hlad a nudné filmy."

"Máš pravdu. Tak dobrou, Kayi."

"Dobrou, Tome." Rozloučil jsem se s ním a ukončil hodinový hovor. To bude slušný účet za telefon tenhle měsíc, ale rozhodně mi bude stát za podobné průběhy, jako dnes. Odložil jsem jej na noční stolek, ještě chvíli jsem se líně převaloval na matracích, než jsem se konečně vydal do té vytoužené sprchy.

*
(z pohledu vypravěče)

Tom se otočil na druhý bok se zasténáním a pokusil se zase usnout a nevnímat to, co jej právě vytrhlo ze snění. Jelikož hlasy ale neustávaly, a čím déle byl vzhůru a probíral se, tím poznával bratra, posadil se nakonec a protáhnul ztuhlé tělo. Hlas Billa zněl vztekle a téměř hystericky, což Toma vyhrabalo z peřin a odebral se podívat na chodbu hotelu, co se děje. Vždyť byla jedna hodina ráno, co tu zase, sakra, předvádí?!

Odemknul své dveře a přivíraje oči pod náhlým proudem světla z chodby se rozhlídnul, než našel svého bratra pochodovat kousek od jeho pokoje s telefonem v ruce a urputně u toho gestikuloval rukama. S někým se dohadoval, očividně.

"Ty to nechápeš, on mi řekl, že možná zruší turné, to nemůže! Já to bez něj neutáhnu, nebuď blbý. On si neuvědomuje, jak moc ho potřebuji, víš? Já vím, že je Tom tvrdohlavý a občas vypustí z úst blbost, ale co když to myslí vážně? Zhroutím se!" plkal Bill rychle do telefonu a znělo to, že se každou chvíli rozbrečí. Tom jen pozvednul obočí, unaveně promnul oči.

"Bille…" rozhodnul se jej trochu uklidnit hlavně proto, aby neměl problémy s ostatními hosty. Jakmile zaslechl oslovený další hlas, prudce se otočil a vydechnul.

"Tom je tu, musím končit, ještě si zavoláme. Neboj, pokusím se, ahoj!" rozloučil se chvatně, složil mobil do kapsy a kouknul zdrceně na svého bratra.

"Proč, sakra, tak řveš v jednu ráno přes celou chodbu? Nemůžeš si své osobní hovory vyřizovat na pokoji tak, aby to neslyšela polovina hotelu?" zeptal se klidně Tom, přemýšlejíc nad tím, co Bill do telefonu říkal, někomu si stěžoval. To ovšem Tom nevěděl, že všechno tohle je jen jedno Billovo velké divadlo, plán.

"Když, Tomi, já…jsem tak zoufalý." Bill založil obličej do dlaní a jeho hlas najednou zněl nakřáple, jakoby se měl každou chvíli rozbrečet. A Tom vytušil, že přesně tohle se chystá. "Já vím, že jsem to přehnal, ale nemůžeš přeci odejít z turné, nechat mě tam, nezvládnu to!" vzlyklo černovlasé dvojče a Tom skousnul ret. Přesně tady byla ta jeho slabá stránka zvaná "Slabost pro Billa".

"Pojď dovnitř, tohle nemusí slyšet celý hotel." Pobídnul jej, za loket jej něžně přitáhnul k sobě do pokoje a zamknul za nimi. Usadil Billa do křesla a stoupnul si před něj. "Bille, nebreč, nemá smysl brečet." Zamručel a otřel mu palcem slzy v očích. "Jen si mě v ten moment natolik rozčílil, že jsem to plácnul v úmyslu, tě co nejvíc shodit, přiznávám. Ale zasloužil sis to, takže nebul. Já přeci turné neopustím, znáš mě." Pousmál se Tom povzbudivě a Bill zamrkal vděčně.

"Opravdu?" zachraptěl.

"Čestný! Nebylo by to férové vůči klukům z kapely a především vůči fanouškům. Tohle byl náš osobní problém a nebudu ho tahat do práce. Ale uklidnit by ses mohl." Přikývnul Tom naoko vážně a sledoval Billa, který dotčeně sklopil hlavu a opět natahoval.

"Když ty něco nevíš." Zašeptal skoro neslyšně, že Tom se musel sklonit, aby mu rozuměl.

"A co nevím?" pozvednul obočí.

"Nemůžeš být s Kayem, Tomi, to nejde." Bill se otřásl a v duchu byl nad sebou spokojený, jak skvělý herecký talent na situace má. Tom se lehce zamračil a za bradu jej otočil k sobě.

"A proč to nejde, vysvětli mi to." Posadil se na kraj křesla a Bill okamžitě vložil hlavu do jejich klína a nechal se vískat od Toma ve vlasech. Byl to takový jejich malý zvyk, důvěrný rituál. Bill se zhluboka nadechnul a otřel oči, sledujíc Toma nad sebou.

"Protože já Tě miluju, Tome, miluju tě víc, než by mohl v budoucnu někdo jiný. Protože jsi pro mě nepostradatelná část mé duše, na kterou jsem se tolik přilnul, že ani nedokážu přijmout fakt, že bych měl mít já, nebo ty po boku někoho jiného. Já tě totiž, Tomi, miluju i jinačí stránkou, než jen jako bratr. Já bych tě potřeboval mít u sebe i jako svého partnera, jako milence a podporu, na kterou se mohu vždy spolehnout. Žárlím, protože toužím s tebou po vztahu, díky kterému se noc co noc trápím a vevnitř mě to šíleně ničí. Noc co noc, když jsem sám, nad tím přemýšlím, jak moc závislý na tobě jsem a jak moc tě potřebuju mít. To nejde, nemůžu mluvit, omluv mě." Rozbrečel se opět naplno, až se jeho tělo otřásalo.

Tom překvapeně sledoval své dvojče, které mu vzlykalo v klíně a znělo opravdu přesvědčivě. Skousnul ret a zavřel na chvíli oči. Tohle je situace, která se stane velkou přítěží nejen pro něj.
 


Komentáře

1 Ariwa | Web | 9. srpna 2012 v 12:02 | Reagovat

Copánek mne rozesmál, krásné holky.
Jen Billíkovi bych to fakt nevěřila. Prý noc, co noc.. ehm ehm. Ale kolik těch nocí je Bill vlastně sám a bez partnera? Bude jich zatraceně málo ;D

2 Danchen | 9. srpna 2012 v 14:46 | Reagovat

Bille, Bille :D tysi takova herecka to neni mozne!! :D Doprej svemu starsimu bratrovi trosku stesti! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.