Friends with benefits 1.

3. srpna 2012 v 12:55 | Saline A. |  Friends with benefits

Hlásím se s novou, heterosexuální povídkou, hehe. Nevím, jak často budou přibývat díly, snad častěji. :) A snad se vám to bude líbit. :) Krásné počtení!

Blaženě jsem se nadechla horkého letního vzduchu, jen co jsem vyšla ze dveří Berlínského letiště. Přestože jsem tu byla snad stokrát, stále jsem se toho "nového" světa nemohla nabažit a musela jsem se štípat do paže, abych se ujišťovala o skutečnosti dneška. Přestože mé rodné město, krásný New York, byla navždy vytesána do mého srdce, celým tělem i duší jsem neomylně patřila sem, do Německa. Do Berlína. Připadala jsem si jako ve snu, když mi má modelingová agentura poskytla nabídku s dvouletým angažmá právě tady, v Evropě. Byl to ráj!


"Slečna Panettiere?" poklepal mi kdosi na rameno. Otočila jsem se a s úsměvem na tváři kývla na postaršího muže. "Výborně, moc rád Vás tedy poznávám. Jmenuji se Martin a od této chvíle jsem Váš osobní řidič. Teď, když dovolíte, bych vzal Vaše zavazadla a zavezl Vás domů, abyste se mohla zabydlet a odpočinout si po jistě vyčerpávajícím letu."
"Jste tak milý!" nadšeně jsem se usmála, nechávaje ho, aby mi vzal kufry, ale s některými jsem mu pomohla a následovala ho k autu. "Řekněte, Martine, byl jste už uvnitř mého nového domova?"
"Ano, byl. Je to luxusní byt ve velmi slušné a klidné čtvrti Berlína," usmál se.
"Budu mít hodně sousedů?" vyzvídala jsem dál, jen co jsme se oba pohodlně usadili na svá místa.
"Jen dva," usmíval se, vyjíždějíc z letištního parkoviště. "Jde o třípatrový dům, kde v každém patře je jeden byt, vstupuje se přímo z výtahu. Vy máte byt úplně nahoře, se střešní terasou."

"Takže kdokoliv vstoupí do výtahu a zmáčkne číslo s mým patrem, bude moct bez výčitek vstoupit dovnitř mého bytu? To mi nepřijde zrovna dvakrát bezpečné," zamračila jsem se nespokojeně. To mám každý den s klidným vědomím opouštět byt, zatímco tam může kdokoliv vstoupit? Ani v nejmenším se mi to nelíbilo.
"Pokud vím, pár v prvním patře využil menší předsíně, která tam je a namontovali si tam bezpečnostní dveře. Budete-li chtít, řeknu správci, aby Vám je tam udělal také."
"To by bylo skvělé," přikývnu s úsměvem. "Povězte mi prosím něco o mých sousedech."
"Vlastně tam je zatím jen ten mladý pár. Je to novostavba s poměrně vysokými cenami za byt, takže se čeká na toho pravého, kdo si to koupí. Nicméně, Vaši prozatímní sousedé jsou moc milí a každým dnem očekávají nový přírůstek do rodiny. Jsem si jistý, že si s nimi budete rozumět," povzbudivě se usmíval, přičemž zaparkoval. "Mimochodem, krabice s Vašimi věcmi dorazily včera, rozdělil jsme je přesně podle Vašich pečlivých popisků."
"To je skvělé, moc děkuju! Teď si vezměte volno, už to zvládnu a kdybych něco potřebovala, určitě se Vám ozvu," vděčně jsem mu stiskla dlaň, když mi pomohl s kufry k výtahu. "Zatím se mějte, Martine," naposledy jsem mu zamávala než se dal výtah do pohybu. Nervózně jsem si pohrávala s klíči, které mi Martin dal a mlčky vystoupila z výtahu, ale zarazil mě hlasitý smích. Zvedla jsem pohled, nechápavě zírajíc na tři muže, kteří mi pohled opětovali.

"Neřekl jsi nám, že máš holku," s pozvednutým obočím se podíval menší, snědý chlápek na vyššího, naopak úplně bílého.
"Protože o žádné nevím?" tázavě se na mě podíval.
"Omlouvám se, jsem trochu unavená z letadla, takže jsem s největší pravděpodobností zmáčkla špatné patro," hned jsem začala couvat zpět do výtahu. "Omlouvám se, že jsem rušila," ještě jsem zamumlala, než jsem konečně zmáčkla číslo s mým patrem a dorazila domů. Stále zmatená tím "setkáním" s mými, patrně novými, sousedy, jsem se ani nijak pátravě nerozhlížela a rovnou zamířila do šatny, abych si mohla vybalit a připravit se na zítřek, kdy oficiálně začne můj život v Německu.

*

Ukázalo se, že Martin není jen skvělý řidič, ale zároveň i chodící diář. Po skončení ranního focení v příšerně studené vodě v nějaké rozpadlé továrně mě zabalil do měkoučkého županu a oznámil mi, že mám zhruba hodinu, než budeme muset na další focení, ale překvapením pro mě bylo, ž se musím zúčastnit nějakého večírku, jelikož součástí byla přehlídka spodního prádla, což pro mě znamenalo další práci. Přes to všechno jsem ale stále byla nadšená jako malé dítě, třebaže to byla má přinejmenším tisící přehlídka a já byla lehce unavená. Nemohl jsem se nabažit. Z toho důvodu jsem se rozhodla na večírku zůstat a Martina jsem poslala domů.

"Jednou Cosmopolitan, prosím," s úsměvem jsem se opřela o bar.
"Dejte jí Martini," ozvalo se vedle mě, takže jsem se jen překvapeně otočila, pohlížejíc do tmavých, černými stíny orámovaných, očí. "Věřte mi, ten Cosmopolitan chutná příšerně. Nevím, z čeho ho tu míchají, ale je opravdu hnusný. Jsem Bill Kaulitz, mimochodem."
"Opravdu?" rozzářil se mi obličej, hned jsem stiskla jeho nabízenou dlaň. "Moc ráda Vás poznávám, hodně jsem toho o Vás slyšela!"
"V tom případě mi můžeš tykat, Viktorie," zasmál se. "Zítra spolu máme focení, těším se na to. Musím říct, že když mi Karl řekl o spolupráci s americkou modelkou, nebyl jsem zrovna nadšení, jelikož Americe nefandím, ale když mi ukázal tvé fotky, byl jsem prostě nadšený! Jsi opravdu fotogenická a pro modeling ses, i přes svůj maličký vzrůst, narodila. To jsi nám ostatně dokázala i dnes při... Áá!" vypískl překvapeně, to když se mu kolem pasu omotaly něčí paže. Vzhlédla jsem k jejich majiteli a nemohla se zbavit dojmu, že ho odněkud znám.

"Tak my na tebe čekáme a ty si tu klábosíš?" kousl ho hravě do krku.
"Omlouvám se, ale musel jsem Viktorii zachránit, chtěla si koupit Cosmopolitan!" srandovně zakoulel očima. "A pak jsem jí musel vyseknout poklonu, protože zítra na to určitě vůbec nebude čas."
"To ty jsi ta, o které básní tak často, až jsem pomalu začal žárlit?" se smíchem ke mně natáhl jednu ruku od Billova pasu. "Jsem Anis, jeho přítel."
"Viktorie, těší mě," s úsměvem jsem přijala jeho dlaň.
"Poslyš, když tu sedíš sama, pojď si sednout k našemu stolu! Máme tu přátele, alespoň se seznámíš s někým novým, když tu nějakou dobu zůstaneš," nabídl mi Bill.
"To zní jako skvělý nápad," téměř okamžitě jsem vstala, urovnávajíc si kraťoučké šaty a zamířila za těma dvěma hrdličkama.

"Takže," majestátně zvolal Anis, aby mu všichni u stolu věnovali pozornost. "Tohle je Viktorie, jediná žena, která se kdy dostala do Billových snů," se smíchem ucukl před Billovým šťouchancem do ramene. "Viktorie, tohle je Tom, Billovo dvojče. Kay, můj dlouholetý kamarád a v poslední řadě Nyze, náš parťák ve všech nekalých činnostech." Se všemi jsem si potřásla rukou, ale když jsem se pořádně zadívala na Nyzeho, došlo mi, odkud je mi Anis povědomý.
"Ty jsi můj nový soused!" vyhrkla jsem, stále jemně svírajíc Nyzeho dlaň. "Proto jste mi povědomí, včera jsem ti vlezla do bytu!"
"Já si hned říkal, že tě odněkud znám," rozesmál se Anis, takže já sebou polekaně cukla, pouštějíc Nyzeho ruku. "Ale je to dobře, teď se můžeš s Billem vídat častěji, u Nyzeho budeme v jednom kuse."
"Alespoň Bill nebude jediná ženská v kolektivu," zasmál se Tom, nápadně se tisknouc ke Kayovi. Nechala jsem se od Anise postrčit k sedačce, na níž jsem se ochotně posadila a chvíli mlčky sledovala ty čtyři, jak se k sobě mají.

"Ty jsi taky gay?" nejistě jsem se na Nyzeho otočila.
"Ne," rozesmál se. "To je taky asi jediný důvod, proč jsem tu sám. Když holky vidí tyhle čtyři, automaticky si pak myslí, že kopu za stejný tým jako oni a předem to vzdávají. Docela se divím, že ty sis dokonce i přisedla."
"Neměla jsem moc na výběr," pokrčila jsem rameny se smíchem. "Ale je od nich nevýslovně kruté, že ti takhle odhánějí potenciální partnerky, měl by jsi s tím něco dělat. Třeba tetování na čelo, velký nápis 'hetero'. To by určitě zabralo."
"K odehnání i toho minima určitě," rozesmál se. "Takže Viktorie... Kolik ti je?"

"Příští měsíc třiadvacet," usmála jsem se. "Kolik tobě?"
"Jednatřicet," ušklíbl se. "Jsi o kousek starší, než tady naše dvojčata, můžeš si teď s námi dělat z nich srandu. Nesnáší, když jim někdo připomíná, o kolik jsou od nás mladší."
"To je od vás kruté! Myslím ale, že budu držet s nimi, protože jsem na svůj věk hrdá, a proti starším nic nemám," s úsměvem jsem k němu vzhlédla.
"Opravdu ne?" konečky prstů mi zlehka přejel přes stehno.
"Ne, stejně brzy umřete," se smíchem jsem pokrčila rameny a sundala jeho ruku z mé nohy, ale přidržela ji ve své dlani. "Řekni sousede... Jsi tu autem?"
"Máme objednaný taxík na druhou ranní. Můžeš jet s námi."
"V autě pro pět lidí? Jak?"
"Jednoduše, sedneš si mi na klín," pokrčil pobaveně rameny a natáhl se po své skleničce s alkoholem. Tohle by mohlo být zajímavé.

*

Bylo něco málo po druhé ranní všichni jsme už byli v té správné opilecké náladě, kdy jsme byli víc než přítulní, přičemž už jsme ale mířili domů. Vzadu byli namáčknutí Bill, Tom, Kay a Nyze, kterému jsem na vrch všeho seděla na klíně já. Anis seděl vepředu, protože jediný z nás téměř nepil, takže mohl řidiči diktovat adresy, zatímco my se vzadu pořád něčemu smáli, nejčastěji Billovi a Tomovi, přičemž Nyze mě neustále hladil po noze a břiše, bylo mu jedno, že ho ignoruju.

Jako první naši skupinku opustili Kay s Tomem, kteří se do sebe hned po vystoupení z auta zaklesli v hlubokém polibku a nepřestali dokonce ani po cestě k domu. O pár stovek metrů dál už nás opustili i Bill s Anisem. Jen co za nimi zaklaply dveře, vyčerpaně jsem se svalila na sedačky.

"Bolí mě nohy," zaúpěla jsem.
"Tak si sundej ty šílené boty," se smíchem je Nyze hned sundal a promnul mi chodila. Po mém slastném zamručení se pousmál, nohy mi bravurně masírujíc. "Co tě přimělo přestěhovat se sem?" zvědavě na mě pohlédl.
"Splnění celoživotního snu," usmála jsem se, nostalgicky (a opilecky) se ve vzpomínkách vracejíc do dětství. "Naši mě sem pravidelně brávali na dovolenou, každý rok dvakrát a já se zamilovala na první pohled, nikdy mě to tu neomrzelo, vždycky jsem tu chtěla žít. To se mi díky mé skvělé práci splnilo."
"Baví tě být modelkou?" dál vyzvídal.

"Většinu času ano," pousmála jsem se. "Pro mě je modeling stále taková pohádka, víš? Každá holka si přeje být princeznou, alespoň jednou za život. Já jsem princeznou pokaždé, když je nějaká přehlídka nebo focení. Kadeřníci, kosmetičky, nádherné oblečení... Navíc, při každém focení se ze mě stává někdo jiný. Jednou jsem sexy mrcha, jindy zase nevinná holčička. Miluju všechno, co s modelingem souvisí, hlavně tu pozornost," s kývnutím jsem se na něj podívala. "Co děláš ty?"
Pobaveně se zasmál. "Stejně jako ostatní jsem v hudební branži, rapuju. Závodně k tomu ale boxuju, takže..."
"Takže proto tolik svalů," chápavě jsem přikývla. "No, když tě to baví."
"Pávě teď mě spíš baví pohled na tebe," pobaveně se zasmál a naklonil se nade mě. "už ti někdy někdo řekl, že jsi neuvěřitelně krásná?"
"Denně asi... no, každý," se smíchem jsem přikývla. "Ale děkuju, je to od tebe opravdu milé."

"Něco zkusím," pošeptal. Nechápavě jsem nakrčila obočí, ale vzápětí pochopila, když mě políbil. Po počáteční nejistotě se odvážil zajít dál a polibek prohloubil, proti čemuž já neprotestovala. Omotala jsem mu ruce kolem krku, opětujíc polibek, ale po krátké chvíli taxikář zastavil se slovy, že jsme na místě. Nyze nespokojeně zaúpěl, ale vylovil peněženku a zaplatil, zatímco já vzala své boty a bosa capkala po dlážděném chodníku až k výtahům. "Kam mi utíkáš, Popelko?" pobaveně mě zezadu objal kolem pasu.
"Popelka utíká do postele, aby z ní ráno zase mohla být princezna," se smíchem jsem zmáčkla čísla Nyzeho i mého patra. "Mám totiž důležité focení s Billem, pamatuješ?"
"Jasně, jasně," otočil mě čelem k sobě a políbil. "Stav se po focení na skleničku."
"Dobrou, Nyze," pobaveně jsem ho vystrčila z výtahu. Jen co jsem dorazila k sobě, boty jsem odhodila do kouta a po cestě do ložnice se vyčerpaně svlékala, oblečení nechávaje přesně v těch místech, kam dopadlo. Jakmile jsem už ležela v posteli, během pěti minut jsem usnula.
 


Komentáře

1 Pétina | Web | 3. srpna 2012 v 18:32 | Reagovat

Takže. . .
1) Se z tebe asi zblázním, ty se prostě v povídce bez gayů neobejdeš a proč si tam nestrčit rovnou tyhle dva nejpestřejší, vid? :D Oni mají svých povídech málo :D Díky bohu, že si Nyzeho nedovedu jako gaye představit, dobrá Viktorie jemu! :D

2)Uplně vidim ten luxusní byt, ale ten všetečný výtah by mě štval. Nechala bych ho uzavřít před trapnýma sousedama co čekají :D. .

3) Já tu dvojici prostě zbožňuju a díky hrám a téhle povídce snad najdu zase zalíbení v hehtero témat (u těhlech určitě!). . .i když víš, že já romantiku nepodporuju a tim ti říkám, že je to na mne moc rychlé, to prostředí a všechno kolem v povídce je mi absolutně sympatický, dokonale se mi to čte a já se nemůžu dočkat dalšího dílu! <3
.............CHCI SEX!!!:)

2 Saline A. | E-mail | Web | 3. srpna 2012 v 20:31 | Reagovat

[1]:
1) Hehe, neodpustím si je, máš pravdu. :D  Ale neboj, bude se tu věnovat v konečném důsledku hlavně Kay a Tom, Nyze, bude tíhnout spíš ke Kayovi. :D Ne, kecám, nebudou tu nijak extra často. :D A víš, že ani já si ho nedokážu představit jako gaye? :D Hustý. :D :D

2) Já ten byt mám taky před očima, tuplem s tou střešní terasou, ňuch! Však Viky si ten výtah taky pořádně opatří, aby jí tam nikdo nemohl. :d

3) Neříkej, že bys nakonec mohla číst i moje další hetero povídky! :D Ale co, i tak je pokrok tenhle pairing, kor ve hrách, kde to bere do podrobna. :D
Na dalším dílku ti zapracuju, abys ho měla co nejdříve, už kousek mám. ^^ ♥
A sex bude, neboooj :D

3 vivien.lo | 3. srpna 2012 v 21:32 | Reagovat

moc hezké,těším se na pokráčko,díky za tvrdou práci

4 Saline A. | E-mail | Web | 3. srpna 2012 v 22:23 | Reagovat

[3]: Moc děkuji! :))

5 Danchen | 4. srpna 2012 v 11:01 | Reagovat

Anis s Billem, TOm s kayem? :D Boze proc nemuze byt tsahle povidka bez tech dalsich dvou :D
Ale jinak se opravdu tesim na pokracovani, i kdyz sem si rekla, ze hetero cist nebudu .. !! :D

6 Saline A. | E-mail | Web | 4. srpna 2012 v 13:10 | Reagovat

[5]: Protože jsou součást toho všeho, ono to později bude mít určité propletence. :D Ale nebudou to hlavní role a to je důležité. :D

Jsem ráda, že se ti to líbí! :D ♥

7 danchen | 4. srpna 2012 v 13:48 | Reagovat

[6]: Pockej pockej, takze spat bude kazdy s kazdym :D ooooo, to bude psycho :D :D

8 Saline A. | E-mail | Web | 4. srpna 2012 v 13:48 | Reagovat

[7]: Ne, to opravdu nebude. :D

9 báři | Web | 5. srpna 2012 v 11:38 | Reagovat

No sakra, ta se má. Osobního řidiče má, co já bych za to dala. :D Ty byty s vstupem rovnou z/do výtahu se mi vždycky líbily, akorát nevím, jak bych se tam cítila. Asi bych musela mít ještě jedny dveře. :D Ale představa je parádní.. Tak někomu vlézt do bytu, to by se tady stát nemohlo, jen co je pravda. :D Ohó, a Bill se hned o ni hezky postaral, aby jí chutnalo. Sakryš, takhle ho někdy potkat, tak jsem v sedmém nebi. :D A Bill je tady homo, no nevím, jak to překousnu, prostě si to nedovedu představit. A jestli je to doopravdy pravda, tak je to neskutečná škoda :D. A pochopila jsem dobře, že i Tom je gay? :D To je ještě méně představitelné. :D Wau. :D :D Kdyby mě tak někdo osahával už při prvním seznámení, asi bych ho poslala někam. :D A takové rychlé usnutí po alkoholu bych chtěla taky. Já se vždycky převaluju, no prostě děs. :D Těším se na další díl, snad bude co nejdřív! :D :)

10 Saline A. | E-mail | Web | 5. srpna 2012 v 15:48 | Reagovat

[9]: No jo, modelka, co bys chtěla? :D Nemůžeš čekat, že bude jezdit taxíkem, přeci! :D
Mně se právě taky vždycky líbily, ale teď při psaní jsem zjistila, jak šíleně nepraktické jsou, takže tam Viktorii skutečně nasadím dveře a bude útrum. :D I když by se možná hodilo, kdybych je tam nedala, vzhledem k tomu, jaké mám plány... Hm. Dilema! :D
Neboj se, Billa homosexuála tu nebudu nijak rozepisovat, od toho jsou ostatní povídky, tady to bude letem světem ;D A ano, pochopila jsi správně, i Tom je tu gay, hehe :D Ale fakt se neboj, nebude to nijak do detailů ;)
No ono jako, mě kdyby takhle osahával Nyze, tak bych se nechala! :D Protože to je kus! :D A co, pohlazení po stehnu není nic moc. :D
Fakt se převaluješ? :D Já lehnu a spím teda. :D

Doufám, že v dalším týdnu bych ho mohla přidat. :)) ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.