The treasure from Philippines 5.

6. července 2012 v 12:57 | Saline A. & PéTina |  The treasure from Philippines
Zdravím z malé vesničky s malým synovečkem na klíně! :)) Mějte krásný víkend :*

Pairing: Kay One/ Tom

Pobaveně jsem se ušklíbl nad jeho poznámkou, je mi naprosto jasné, že by mě zlikvidoval, kdybych mu dal falešné nebo i omylem špatné číslo. Sice znělo lákavě, že by mě zlikvidoval sexuálním způsobem, ale takhle jsem měl alespoň možnost nějakého rozptýlení během nekonečně dlouhé koncertní šňůry.

S úsměvem jsem dosedl hned vedle Billa, ke géčkům se naklonil a obdaroval je pobaveným úšklebkem. Kolenem jsem šťouchl do Billa, očividně ne moc dobře naladěného. "Jaké jsi měl odpoledne?"

"Nesahej na mě," zavrčel a nohou cuknul, oddalujíc se ode mě.

"Co ti zase přeletělo přes nos?" zamračil jsem se znepokojeně.

"Nic mi nepřelétlo přes nos," odsekl. "Doufám, že jsi měl skvělé odpoledne s Kennethem!" prskl na mě zlostně, div se mu obočí nesrazilo, jak se mračil. Chvilku jsem na něj jen nechápavě zíral a snažil se přijít na to, o co mu kruci jde.

"Vlastně jsem se docela bavil, což se o tobě zřejmě říct nedá, jak se na tebe dívám," odvětil jsem stejně rozezleným tónem, jeho rozmrzelé nálady mě přestávaly bavit.


"To jsem slyšel, jak ses bavil," odfrkl si, ale pokračoval hned dál, "byli jste slyšet přes celé patro! Nehledě na to, i kdybych si náhodou nebyl jistý, co jste dělali, jeho osobní značka, kterou ti udělal, mi to říká dost jasně," prsty znechuceně poklepal na místo vzadu na krku, kousek pod vlasy.

Zamračil jsem se. Nebylo mi úplně tak jasné, při jaké příležitosti mi tam flíček stihl udělat, ale ať to bylo kdykoli, právě teď jsem byl víc než kdy jindy vděčný, že Gustav s Georgem si hned po vyjetí narazili sluchátka a nevnímali nás. Pochopili, že se schyluje k hádce. "No a?" pokrčil jsem rameny. "Ostatně už na chodbě jsi mohl vidět, že jsem se nijak nebránil. Nechápu, proč ti to tak vadí, sám jsi je pozval!"

"Tak to ne, pozval jsem jen Bushida, Kenneth se přidal kvůli tomu, že zoufale toužil po tvé společnosti, Anis mi to říkal! Dost by mě zajímalo, kdy a kde jste se zrovna vy dva dali dohromady, že o tom nic nevím," založil si ruce na hrudi, probodávajíc mě pohledem.

"Jak bys o tom mohl vědět, když jediné, co tě od příjezdu do Hamburgu zajímalo, bylo, kdy tě konečně Bushido ojede? Setkali jsme se na tom večírku, kde jsi se bravurně ztratil hned mezi dveřmi a až do dnešního rána po mně ani nevzdechl. Nemůžeš se divit, že jsem s někým odešel za zábavou, když jsi mě tam nechal trčet samotného, Bille!" zlostně jsem vrčel a sledoval jeho obličej, který se rázem proměnil jako mávnutím kouzelného proutku.

"Tomi," okamžitě zjihl a přišoupl se ke mně, rukou mě zlehka pohladil po noze. "Omlouvám se, kdybych věděl, že se to stane..."

"Co, Bille?" skočil jsem mu do řeči. "Že si tam náhodou najdu chlapa, kterýmu ses nedostal do kalhot, ale mně se to podaří bez sebemenší námahy? Zůstal bys celý večer vedle mě a nehnul se na krok?" odsekl jsem.

"Tomi," otřel se mi nosem o tvář, ale já nekompromisně uhnul a zadíval se z okýnka. "No tak miláčku, přece by ses na mě nezlobil?"

"Ale já se zlobím, Bille," zavrtal jsem se hlouběji do sedačky, aby mě nikdo neviděl a promnul si kořen nosu. Bill se okamžitě sesunul ke mně a znovu mě pohladil po stehně.

"Promiň, Tomi, moc se omlouvám," lehce mě políbil na hranu čelisti. Tiše jsem zavrčel, ale zavrřel oči, což pro Billa znamenalo zřejmě pobídnutí, takže mě opatrně políbil na rty. Když jsem nijak neprotestoval, ještě mě trochu sesunul na sedačce a drze se mi vecpal do objetí, hned mě políbil. Díky bohu za tohle osmimístné auto, nikdo neměl šanci vidět, co se tu děje.

Lehl jsem si na sedačky a Billa si se zaúpěním přitáhl k sobě, prohlubujíc polibek. Byla od něj neuvěřitelná sviňárna, že si mě usmiřoval právě polibky, protože věděl moc dobře, že jim nikdy neodolám. Ale opravdu jsem si, víc než kdy jindy přál, aby nás někdo vyrušil, protože jsem chtěl odolat.

"Bille," odtáhnul jsem se od něj po chvíli se záminkou doplnění vzduchu. Konečky prstů mi zajel pod tričko, ale vzhlédl ke mně s drobným úsměvem na rtech. "S tímhle musíš přestat."

"S čím?" nechápavě naklonil hlavu.

"S tímhle chováním. Vážně se musíš přestat chovat tak majetnicky, když chceš na celý večer zmizet. Buď zůstaň příště se mnou nebo počítej s tím, že nebudu sám a je jedno, s kým skončím, jestli s holkou nebo klukem. Drž se svého Bushida a všechno bude ok."

"Co vidíš na Kennethovi?" zamračil se a odtáhl se ode mě, rukama si objal kolena. "Jak tě dostal?"

"Já nevím," přiznal jsem s povzdechem. "Prostě večer přišel a nenechal se odradit, ať jsem dělal cokoliv, byl neodbytný. Když jsem se pak u něj doma opil..."

"Ty's byl u něj doma?" nevěřícně vydechl a vzápětí vyčítavě zamumlal: "Já u Anise nikdy nebyl."

"Ano, byl. Když jsem se opil, šlo to prostě samo, na nic jsem nemyslel a nechal se pohltit situací, prostě se tak stalo," pokrčím rameny.

"A dneska?" vzhlédl ke mně s pohledem malého dítěte.

"Nedokážu to vysvětlit. Nejdřív mě zatáhnul do postranní uličky a byl... Já nevím, Bille, prostě v sobě má něco, co když se spojí s jeho neodbytností, tak to vytvoří neodolatelnou kombinaci," promnul jsem si spánky.

"Chceš ho vidět znovu?"

"Bille," zaúpěl jsem. "Nechci se o tom bavit, prosím. Máme před sebou tři měsíce na cestách a tak je zbytečné rozebírat, co bych chtěl nebo nechtěl, když se ve městě teď hodně dlouho neukážeme."

"Takže chceš," tiše si povzdechl a schoulil se do klubíčka u protějšího okýnka, co nejdál ode mě. Posadil jsem se, abych mu to umožnil, nechávajíc jeho poznámku bez odpovědi, jelikož jsem sám nevěděl, co chci. Hluboko uvnitř mě se bouřilo několik různých emocí, z nichž jsem nevěděl, kterou z nich vybrat jako tu správnou. Část mě, ta namyšlená, mi napovídala, abych si urychleně nafackoval už jen kvůli tomu, že nad Kayem vůbec přemýšlím. Já jsem Tom Kaulitz, já nepřemýšlím nad sexuálními partnery. Oni promrhávají noci přemýšlením nade mnou. Ale ta další část, ta světu skrývaná, ta si chtě nechtě přiznávala, že jsem si čas s Kayem užil, že to byla zábava a vzrušení. Nové a konečně i kvalitní zkušenosti v jinak obyčejném a skrz naskrz prozkoumaném světě sexu, dosud s dívkami. Tam už mě nemělo co překvapit nebo dostat do kolen, znal jsem všechno. Ale Kay... to bylo zkrátka něco nového a kurevsky dobrého.

Mlčky jsem se podíval na Billa, který se smutně díval z okýnka. Obvykle bych mu nabídl útěchu v podobě mého objetí, ale dnes jsem se na to ani v nejmenším necítil, proto jsem si na uši nasadil sluchátka a s hudbou obklopující mě ze všech stran se uvelebil, upadajíc do spokojeného spánku.

*

"Tak posloucháš mě?!" rozezleně mě Bill zatahal za copánek.

"Co?" překvapeně jsem k němu vzhlédl, jako už po několikáté toho večera. Myšlenkami jsem se neustále pohyboval kdesi v hotelu v Hamburgu, takže jsem ho absolutně nevnímal.

"Vůbec mě neposloucháš," vztekle rozhodil rukama a vstal, přecházeje k oknu. "Jsi úplně mimo!" roztržitě si zapálil cigaretu.

"Bille," omluvně jsem vydechl, ale nevěnoval mi jediný pohled. Bylo mi naprosto jasné, co ode mě očekával a já byl ochotný mu to bez sebemenších protestů splnit, neměl jsem náladu na panovačného Billa. Vstal jsem a mlčky přešel k němu, zezadu ho objímaje kolem pasu. "Promiň, Billi."

"Nech mě být," zavrčel, ale beze špetky přesvědčivosti v hlase. "Mluvím tu na tebe už dobrých deset minut a jak vidím, tak tebe to vůbec nezajímá."

"Promiň," zamumlal jsem, aniž bych ještě něco dodával. Jednoduše jsem mu odhrnul vlasy z krku a lehce ho tam políbil. Zareagoval téměř okamžitě - naklonil hlavu stranou a tiše vydechl, cigaretu odkládajíc do popelníku.

"Nesnáším, když mě ignoruješ," zašeptal.

"To bych si nedovolil," s úsměvem jsem mu dlaní zajel pod tričko, nepřestávaje ho líbat na krku. Viditelně pod mými dotyky tál, což bylo dobré znamení. Žádostivě natočil hlavu, dožadujíc se polibků. Ochotně jsem ho políbil, ale on lačně žádal další a další, až jsem si ho v objetí přetočil čelem k sobě a polibek okamžitě prohloubil. Zoufale se na mě tisknul.

Sevřel jsem v dlaních jeho drobný zadek, Billa směřujíc k prázdné posteli. Když do ní dopadl, hned lacině roztáhl nohy, vzývajíc mě tak k němu. Hlavou mi probleskla myšlenka, jestli se takhle levně chová pokaždé, ale honem jsem ji zahnal do koutku hlavy a sklonil se k němu.

"Vezmi si mě, Tomi," zasténal mi do rtů, hbitě nás oba zbavujíc kalhot, zatímco já nás svlékal z triček.

"Kondom," vydechl jsem rozrušeně, když už jsme proti sobě klouzali nazí.

"Já ho nechci, Tomi," zafňukal plačtivě, ale já nekompromisně zavrtěl hlavou, nasazujíc si ho. Už jen kvůli tomu, že bez kondomu chodil určitě se všemi a já nechtěl ponechat nic náhodě. Jen co byl nasazený na mém penisu, přesunul jsem se blíž k Billovi a začal do něj pomalu vstupovat. Hned mě objal kolem ramen, dravě mě líbal na rty, zatímco já do něj začal v pravidelných intervalech přirážet. Byl jsem v sedmém nebi z úzkosti, kterou mi jeho tělo poskytovalo.

Při jednom z prudších přírazů jsem s hrdelním zasténáním zaklonil hlavu a zavřel oči, ale hned je zase otevřel, když se mi před očima zjevil Kay dosahující orgasmu v mém těle. Šokovaně jsem vydechl, ale tentokrát ze zjištění, že mi tělem projela vlna touhy a mě ten výjev vzrušil ještě víc.

Tiše jsem zavrčel do Billova krku a začal do něj přirážet s ještě větší vervou, ale nevnímal jsem jeho dlaně pevně mi tisknoucí zadek, ani rty, jež mi cosi šeptaly do ucha mezi náruživými steny. Ne, vnímal jsem pouze vzpomínky na pocit, když byl Kay ve mně a přesně mířenými přárazy mi drtil prostatu. Když jsem si vybavil chvíli, kdy se do mě s hrdelním stenem udělal, naprosto mě to pohltilo a já s hlasitým výkřikem vyvrcholil.

Vyčerpaný, ale spokojený jsem dopadl vedle Billa, který mi hned sundal použitý kondom a důkladně mě očistil, než si vylezl ke mně a políbil mě.

"Všechno v pořádku, Tomi?" starostlivě mě pohladil po tváři, sotva si všiml zamračené vrásky mezi mým obočím.

"Jsem jen unavený," přikývl jsem chabě, ignorujíc jeho tělo, které se mi žádostivě dralo do náruče. Bez sebemenšího zájmu jsem přehodil ruku kolem jeho pasu, ale odvrátil od něj hlavu a pohlédl na zamračenou oblohu. Vypadalo to na pořádnou bouřku, a to nejen venku za okny, ale i tady, uvnitř mě.

*

Přehlídka polonahých těl, přesně tak se dal popsat dnešní koncert a následná afterparty. Ani jednu z dívek, které měly to štěstí a dostaly se až do klubu, neodradilo od miniaturních sukýnek a téměř chybějících triček ani to, že venku zuřila šílená bouřka s pořádnou vichřicí. S největší pravděpodobností žádná z nich neměla s sebou nic, díky čemu by se před ostře ledovými kapkami mohly schovat, ale v nejmenším jim to nevadilo. Žily okamžikem.

Žily tím, že se mohly smyslně svíjet na parketu ve snaze dostat se někomu z nás čtyř do postele, ať už komukoliv. Hlavně, že sbalí někoho z Tokio Hotel, jedné z nejúspěšnějších kapel současnosti. Chtělo se mi zvracet z jejich levnosti, přestože mě to kdysi vzrušovalo. Dnes mě to nechávalo naprosto chladným.

"Hej brácho, jsi v pohodě? Už hodinu tu cumláš jednu vodku s redbullem," šťouchl do mě Georg.

"Nemám náladu na pařbu," pokrčil jsem rameny. Byla to pravda, kdybychom účast neměli povinnou, už dávno bych ležel v posteli na hotelu a v nejlepším případě spal. Třeba Bill, ten si to vyřešil skvěle - ustlal si bez nějakých výčitek na mně a hluboce spal.

"Tak proč nejdeš do hotelu?" nechápavě nakrčil obočí.

"Propagace, Hagene, propagace," pokrčil jsem rameny. Překvapeně jsem sebou trhnul, když jsem v kapse ucítil vibrující telefon. "Prosím?"

"A já myslel, že's říkal, že mě nikdy o nic prosit nebudeš," zasmál se mně důvěrný hlas.

"Počkej chvíli, jen dojdu někam, kde tě uslyším," spěšně jsem zadrmolil. Naprosto mrtvého Billa jsem opatrně opřel o opěrku pohovky a hned na to vyrazil před klub, kde jsem se postavil pod stříšku poskytující alespoň minimální ochranu před deštěm. "Ahoj, už můžeš."

"Paříš někde beze mě?" zahuhlal Kay.

"Pokud si pod pařbou představuješ otrávené posedávání na sedačce a usrkávání z jedné skleničky s vodkou, tak ano, pařím bez tebe," pobaveně jsem se ušklíbl.

"Zní to jako bezmezná zábava," rozesmál se. "Proč jen mi připadá, že se vůbec nebavíš?"

"Bingo! Protože nebavím," zabručel jsem. "Je to povinná after, takže tu ještě hodinu musím vydržet, ať jsem unavený sebevíc."

"Bill tě nedokáže rozptýlit?"

"Ani v nejmenším, spokojeně si vyspává na pohovce, zatímco se tam ty mladý holky svíjí ve snaze dostat se mu pod kalhoty. Kdyby tak věděly, chudinky," rozesmál jsem se. "Nemají sebemenší šanci."

"A to ani u Kalitze staršího, co?" uchechtl se. Zřetelně jsem si dokázal vybavit posměšný úšklebek pohrávající mu na rtech.

"Vzhledem k tomu, jak moc unavený jsem, tak opravdu nemají," ušklíbl jsem se a opřel se zády o zeď, mnouc si kořen nosu.

"Chudáčku malý," zamlaskal, až jsem protočil oči. "Řekni, Tome, chybím ti?"

"Kayi prosím tě," zaúpěl jsem. "Nemáš tam nějakou lepší otázku? Nějakou, na kterou bych ti třeba mohl odpovědět?"

"Okey. Jak se choval Bill, když jsi dorazil do auta?"

"Myslím, že je ti víc než jasné, že byl naštvaný. Na chvíli jsem si ho udobřil a pak se zase urazil, ale teď už je v pohodě, nevydrží beze mě dlouho."

"To se nedivím, nikdo bez tebe nevydrží moc dlouho," zabručel.

"Sladké," zasmál jsem se pobaveně. "Hádám tedy, že ti chybím."

"Tome?" ozval se za mnou úsečný hlas, trhnutím jsem se za ním otočil a spatřil naštvaného Billa. "Můžeš mi říct, proč jsi nebyl vedle mě, když jsem se vzbudil?"

"Protože telefonuju a uvnitř jsem toho moc neslyšel," ukázal jsem na telefon u mého ucha.

"Kdo to je?" sevřel rty do úzké linky a zamračil se.

"Kay," odvětil jsem jednoduše, ale sevřel ruku v pěst. Jestli se takhle bude chovat pokaždé, když budu v kontaktu s Kayem, dost mi to znepříjemní.

"Kenneth?" zavrčel zlostně. "Dal jsi mu své číslo?"

"Existuje snad důvod, proč bych nemohl, Bille?" odsekl jsem. "Myslím, že jsem se ti k tomu dost jasně vyjádřil včera při odjezdu a stojím si za tím, že ti do toho nic není. Teď buď tak laskavý a vrať se zpátky do klubu, ať můžu dokončit hovor." Nevěřícně zalapal po dechu. Byl tak moc v šoku, že se bez protestů otočil na patě a zamířil dovnitř, mrmlajíc si pod nos, že jsem idiot. Sedl jsem si na bobek a spěšně si zapálil cigaretu. "Jsi tam ještě?" zamumlal jsem do telefonu.

"Jsem," okamžitě přitakal.

"Omlouvám se. Bill je trochu..."

"Žárlivý?" skočil mi do řeči. "Jo, to mi Bushido říkal taky, včera prý hysterčil na pokoji."

"Kurva," promnu si spánky. "Kayi promiň, ale budu končit, docela mě to rozhodilo, potřebuju se uklidnit. Ale díky, že jsi zavolal, zase se někdy ozvi," omluvně jsem zamumlal a hovor vypnul. Byl jsem naštvaný a rozmrzelý a měl jsem chuť někoho zbít. Chtělo se mi brečet.
 


Komentáře

1 vivien.lo | 6. července 2012 v 14:36 | Reagovat

Skvela kapca,jen ten Bill je pekna hysterka,jsem napnuta na pokracko,diky za tvrdou praci je to uzasny!

2 Pétina | Web | 6. července 2012 v 14:59 | Reagovat

Ou, perfektní ^^ Mně se prostě líbí ta naše směska párů v tom :P a hned mám nápad, jak začít další díl ^^ a taky miluju styl, kterým tuhle povídku píšeme. . .ahahahahaha <3

3 Danchen | 6. července 2012 v 20:02 | Reagovat

Safra :D
Bille ty jedna zarliva svinucho :D Nech Tomcovi aspon trochu soukromi, at se taha s kym chce, pokud teda nespi s Bushidem, ze jo :D
Ty si taky uzivas  ^^ a ta jejich scena byla stejne nejlepsi, sex ma Bill snad s kazdym :D ale sakra moc se mi to libi :)
Jen tak dale holky :)

4 Mykerina | 6. července 2012 v 22:23 | Reagovat

oh..no teda...wooow..já... nevím co říct.... skvěly to je...miluju tu povídku

5 Saline A. | E-mail | Web | 8. července 2012 v 13:41 | Reagovat

[1]: Moc děkuji! :)) Ano, hysterka je, ale tím je to právě skvělé :)

[2]: Já tu naší povídku miluju :D ♥ jsem ráda, že máš nápad, alespoň to bude plynulý, dneska to Janče pošlu :))

[3]: :D :D To by byla síla, kdyby spal s Bushidem :D Hehe, to už by bylo hooodně promíchaný :D
Moc děkujeme! :))

[4]: Děkujeme moc!! :))*

6 Aňa | 14. července 2012 v 11:19 | Reagovat

Dvojčata si to rozdávají mezi sebou? Nějak komplikované vztahy, ne? Budu hádat, byl to Billův nápad svést Toma, a ten, protože svému nadrženému bratrovi nedokáže odolat, podlehl. Wow, tak to je mazec. Ale tak aspoň si užije i Tom :* Ještě kdyby si to dělali Bushido s Kennethem a já padnu :D Jinak fakt tuhle povídku miluju :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.