Your love over the sex 8.

13. června 2012 v 20:32 | Saline A. |  Your love over the sex

Odskočila jsem si od angličtiny, němčiny a společenské komunikace, tenhle týden mě zabíjí, ale v neděli přinesu článeček! Hezky si počtěte :*

Varování: Bill/Bushido

"Vstávej, Růženko," cosi mě pošimralo na nose, takže jsem vzápětí kýchnul. Lepší probuzení jsem si nemohl přát! "Skvělé, jsi vzhůru."
"A nesnáším tě," zabručel jsem v odpovědi na jeho smích. "Proč mě, pro všechny svaté na nebi, budíš?"
"Protože s tebou mám velké plány a jsou dvě odpoledne, chci je stihnout," sklonil se nade mě a jemně mě kousnul do břicha. "Vážně, vstávej."
"Vážně, nesnáším tě," odstrčil jsem ho od sebe, ale mátožně se posadil a podíval na něj. "Nechápu, kde bereš energii, Anisi."
"Ráno jsem byl běhat, trochu mě to probudilo," se smíchem pokrčil rameny.
"Běhat. Bože můj," protočil jsem očima se zaúpěním. "Jak my dva se proboha mohli dát dohromady?" rozesmál jsem se.
"Osud," pobaveně se ke mně natáhl a políbil mě. Ihned jsem mu omotal ruce kolem krku, tisknouc se k němu s náruživým polibkem. Nevím sice, kde se ve mně sebralo tolik energie, ale najednou jsem mu obkročmo seděl na klíne a ani nepřemýšlel nad tím, že bych ho v nejbližší době ze svého sevření propustil. Ze rtů mi unikl spokojený sten, když si mě Anis za zadek přitiskl na svůj klín. "Musíme jet, hvězdo."
"Ne, nemusíme. To, co teď musíš, je ošukat mě, Anisi," zavrčel jsem nespokojeně.
"Neboj, na to bude ještě spousta času," rozesmál se. "Oblékni se a připrav na veřejnost, mám pro tebe překvapení."


"Překvapení?" okamžitě jsem se odtáhl. "Ale nemám tu nic na sebe."
"A co třeba oblečení, které si tu po kouscích zapomínáš, když odcházíš v něčem mém?" se smíchem kývl ke skříni. "Máš dvacet minut, pak odcházím bez tebe," krátce mě políbil před tím, než mě shodil na postel a spěšně odešel z ložnice. Asi věděl, že bych ho nakonec stejně svedl. Jakmile zmizel za dveřmi, bleskově jsem se ke skříni vrhl a musel konstatovat, že už mám zabranou celou poličku. Vytáhl jsem si tedy černé džíny (kdy jsem odcházel bez kalhot?!) a oblíbené červené The Icon tričko, které jsem už oplakal jako ztracené, slabší svetr a Anisovy brýle. Oči jsem jen lehce orámoval tužkou, nechtěli se mi s tím piplat, když budou schované za brýlemi.

"Hotovo," nadšeně jsem přicupital do kuchyně s širokým úsměvem na tváři.
"A sekne ti to!" s úsměvem mlasknul a políbil mě na tvář. "Připravený na výlet?"
"Absolutně," horlivě jsem přikývl, nechávajíc se vést k autu.
Cesta sice netrvala dlouho, ale protože jel ulicemi, o kterých jsem ani neměl ponětí, že v Hamburgu jsou, s každým kilometrem, který jsme ujeli, jsem byl nervóznější a neklidnější, přičemž skutečnost, že se mi Anis škodolibě posmívá, všechno akorát zhoršovala. Zhruba po dvaceti minutách, během kterých jsem měl nepřekonatelnou chuť vyrvat řadící páku a omlátit jí Anisovi o hlavu, jsme konečně zastavili a já tak mohl vidět to překvapení. "Pouť? Opravdu?" překvapeně jsem vystoupil z auta s pohledem přilepeným na atrakce.

"Doufám, že to není moc romantické gesto," rozesmál se, ale objal mě kolem ramen a políbil na spánek.
"Jako vystřižené z románů Nicholase Sparkse," se smíchem jsem ho objal kolem pasu, pomalu míříc ke vstupu do areálu. "Ale je neskutečně milé a já ten tvůj nápad zbožňuju. Ani si nepamatuju, kdy naposledy jsem byla na nějaké podobné akci."
"Sláva mně, ještě pořád nemám úplně trapné a stařecké nápady. Takže, kam bys rád?"
"Nevím, ale těsně před tím, než budeme odcházet chci, abys mi něco vystřelil na střelnici, jinak odmítám odejít. Vždycky jsem chtěl mít doma růže ze střelnice."
"Neslibuju, že něco trefím, ale zkusit to můžeme," souhlasně přikývl a zamířil k jakési atrakci, kterou jsem já osobně viděl poprvé v životě.

"Co to je?" nedůvěřivě jsem k němu vzhlédl.
"Lavice. Chci ti vlít do těla trochu adrenalinu," zasmál se. Zaplatil za nás lístky, nechali jsme se usadit, přičemž já po něm stále nedůvěřivě pokukoval. Jakmile nás tam připásali a celá sedačka se zaplnila lidmi, pevně jsem chytil Anise za ruku. Povzbudivě se na mě usmál, ale v tu chvíli se už atrakce spouštěla. Nedokážu ani popsat svoje pocity během toho, ale rozhodně jsem byl vděčný všem svatým, že jsem "ráno" neměl čas nic sníst. "V pohodě?" starostlivě mi promnul Anis ramena, když jsme stáli pár metrů od atrakce a já měl stále zavřené oči.
"Naprosto! Jen ti příště budu mávat ze země," zasmál jsem se a přitiskl k němu. "Ale byla to sranda."

"Pojď, koupím ti něco k pití," se smíchem mě dovedl k nejbližšímu stánku, kde mi koupil ledovou tříšť. "Protože jsem počítal s variantou, že po první silné atrakci odpadneš, napadl mě řetízkáč nebo vláček."
"Á, nech toho!" pobaveně jsem ho šťouchnul do břicha. "Zas tak slabý nejsem! Co třeba ruské kolo? To vydržím určitě."
"Když už romantika, tak pořádná, co?" s úsměvem mi prohrábnul vlasy a sklonil se ke mně, aby mi mohl věnovat krátký polibek. "Pojďme, Růženko."
"Už nebudu hvězda ani hvězdička?" objal jsem ho kolem pasu po cestě na ruské kolo.
"Uvidím, jestli budeš hodný," mrkl na mě, ale vzápětí znovu koupil lístky a odtáhl mě na naši dvojsedačku.
"Příště platím já."
"Pozval jsem já tebe, pamatuješ? Je to překvapení pro mě, ne pro tebe," rozesmál se. Objal mě kolem ramen, takže jsem na něm v podstatě ležel, ale nemohl jsem si stěžovat. Výhled na město byl naprosto skvostný, asi nikdy jsem ho takhle neviděl, a Anis zřejmě taky ne, protože celou dobu jsme mlčeli a užívali si skvostný pohled, navzájem k sobě přitulení.

*

Den se pomalu, ale jistě blížil ke konci, Hamburg se tak zahalil do světel pouličních lamp, ale pouť rozsvítila světla vlastní a já nestačil žasnout. Připadal jsem si jako v pohádce, u níž jsem si přál, aby trvala věčně.
Akorát jsme s Anisem, po maratónu převážně klidných atrakcí a občasně adrenalinových pro něj, směřovali na poslední zastávku dnešního dne, a to na střelnici. Bylo mi úplně jedno, jestli mi Anis vystřelí růži nebo obrovského plyšového medvěda, ale šlo mi o pocit, že to kvůli mně vůbec zkusí. Prosím, ať je to aspoň ta růže.

"Neumím střílet."
"Když budeš šikovný a trefíš něco, co nebude sebemenší část mého dokonalého těla, dostaneš po návratu k tobě nějakou odměnu a troufám si říct, že bude sladká," s úsměvem jsem ho pohladil po zádech, když se zapřel o pult a nachystal si zbraň. Jen pobaveně zavrtěl hlavou, ale vzápětí se soustředil na svůj cíl a já se nestačil divit. Překvapeně jsem sledoval, jak sestřeluje bez zaváhání jednu růži za druhou a nakonec i toho obrovského medvěda. "Jsi utajený nájemný vrah?" vykulil jsem oči, když mi dal kytici papírových růží a medvěda.
"Měl jsem prostě dobrou motivaci," za bradu si mě přitáhl k sobě a políbil mě. Rukou, ve které jsem nedržel Anisovy úlovky, jsem ho objal kolem pasu a šeptal mu tichá slůvka díků. "Tak pojďme ke mně," usmál se. Chytil jsem ho za ruku, bez rozpaků s ním proplétajíc prsty a nechal se odvést až k autu, do kterého jsem narval medvěda a posadil se na své místo spolujezdce.

"Doufám, že to bylo rande, protože jestli ano, tak to bylo nejdokonalejší oficiální první rande, které jsem kdy zažil a už nikdy nechci zažít žádné jiné první rande."
"Jo, to byl účel," se smíchem kývl a vyjel na cestu. "Pro mě to bylo první rande vůbec, takže jsem rád, že jsem si neuřízl žádnou ostudu, ale naopak tě potěšil."
"První rande vůbec? A se mnou?" překvapeně jsem se na něj podíval, ale vzápětí se něžně usmál. "V tom případě musím říct, že všechny body, které se na prvním rande očekávají, tedy zábava, společná řeč, něha a romantika, jsi splnil do puntíku. Gratuluju k perfektně provedenému prvnímu rande a děkuju ti za něj."
"Uvádíš mě do rozpaků."
"A je to nesmírně sladké," pohladil jsem ho po stehně, pohodlně se opírajíc o sedačku a sledujíc noční Hamburg.
*

Sotva jsme dorazili k Anisovi domů, růže i plyšáka jsme zanechali na chodbě a rovnou se odebrali do kuchyně, která slibovala utišení našich hladových žaludků. Na pouti jsme sice navštívili stánek s občerstvením a později i sladkostmi, kterých mám v autě plný pytlík (doufám, že to někdo neukradne!), náš žaludek jakoby nevěděl, co znamená nejíst v pozdních hodinách. A, nebudu lhát, mně to bylo taky úplně jedno, proto jsem z mrazáku vytáhnul hříšně kalorické hranolky a Anisovi dal za úkol rozpálit olej na pánvi.

"Copak?" zasmál jsem se, když první várka nabírala pomalinku zlatou barvu, protože Anis mě pevně chytil kolem pasu a dětsky mě políbil na krk.
"Nic, jen... Dneska jsem se vážně bavil."
"To já taky," s úsměvem jsem přikývl a přetočil se v jeho objetí, takže jsem mohl vidět i jeho, jak se usmívá. "Byl to moc pěkný den, už dlouho jsem se tak dobře nebavil."
"Jsem rád, že to vnímáš stejně jako já," políbil mě na čelo. "Doufám jen, že ti tu radost zítra nezkazí nikdo z týmu, protože toho určitě budou plné noviny."
"Přiznám se, že jsem nad tím přemýšlel. Nakonec jsem ale došel k názoru, že pokud se mezi námi skutečně rozvine něco víc, je lepší, aby o tom veřejnost věděla hned od začátku. Nechci se schovávat jako nějaký uprchlý vězeň," zamumlal jsem a otočil se k pánvičce, abych mohl vyměnit várku, a poté mu zase vlezl do náruče.

"Jsi roztomilý, víš to?" pousmál se.
"A víš ty, že už se vážně chováme jako pár?" krátce jsem se zasmál. "Tohle je poprvé, co jsme spolu od rána a bez sexu. Jsme neuvěřitelní."
"To samé jsi říkal, když jsme spolu byli poprvé od rána a v sexu se nedokázali zastavit. Pamatuju si, že jsem se ti nemohl dva dny dovolat, protože jsi je celé prospal," rozesmál se.
"Jo a Tom si myslel, že's mi něco hodil do pití a chtěl tě zbít. Což tě chtěl vlastně pokaždé, když jsem za tebou šel, ale to už je jedno, vypadá to, že se uklidnil. A vážně by mě zajímalo, co stálo nebo stojí za tou změnou."
"Třeba to moje charisma a šarm, kterými jsem okouzlil tebe nakonec účinkují i na něj. Přeci jen, jste dvojčata."

"Zas tolik si nevěř zlato," se smíchem jsem znovu vyměnil porci na pánvičce. "Můj bratr je absolutně stoprocentní heterosexuál, obvykle ho musím přemlouvat i na narozeninovou pusu se mnou. Spíš si myslím, že pochopil, co mezi námi je, když jsem mu brečel v náručí. A taky si všiml, že jsem byl klidnější po tom našem hovoru předevčírem. Možná tě přeci jen vezme na milost."
"Ne, že bych si stěžoval, protože mám v plánu ukrást si tě na pár dnů za hranice Německa a vážně bych ocenil, kdyby mě Tom nenahlásil na policii za únos, ale popřál nám šťastnou cestu," ušklíbl se, vypínajíc plotnu a vybírajíc poslední várku. "Policie by nám kapku znepříjemnila odlet," mrkl na mě, když jsem na něj nechápavě zíral.
"Odlet? Co na mě zase kuješ, Anisi?" vytáhl jsem z lednice tatarku a kečup a usadil se za stůl, zvědavě na něj pokukujíc.
"Zaplatil jsem nám dovolenou na Maledivách," prohlásil, jako by se jednalo o zamluvení stolu v restauraci, ale já se začal dusit kouskem hranolky.
"Cože jsi?" šokovaně jsem k němu vzhlédl, jakmile jsem se trochu uklidnil s jeho pomocí.

"Zaplatil dovolenou na Maledivách," zopakoval to s pobaveným úšklebkem na rtech. "A ne, nedělám si z tebe srandu a ani se tě nesnažím zabít, i když to tak vypadalo, když ses dusil. Jen si myslím, že si oba zasloužíme vypadnout odtud a užít si klid, moře, relax, slunce a sex, aniž by nám stáli novináři za zády. Ty zvlášť ten odpočinek potřebuješ po tom, co se ti v posledních dnech odehrávalo a možná ještě pořád odehrává v hlavě."
"Nevím, co mám říct," zašeptal jsem, překvapený a dojatý zároveň.
"Co třeba: 'Děkuju, kdy odlétáme?'" zasmál se.
"Děkuju. Kdy odlétáme?" usmál jsem se tedy.
"Za tři dny, takže doufám, že se ti do té doby podaří přesvědčit Toma, že se v žádném případě nejedná o únos. Myslíš, že se ti to povede, hvězdo?"
"Udělám všechno, co bude v mých silách,"s úsměvem jsem vstal a vzápětí si osedlal jeho klín. "Ani nevím, jak ti mám poděkovat, protože jsem vděčný tak moc, že nenacházím slov."

"Vlastně mi docela stačí, že poletíš se mnou a nenecháš mě na ocet," zasmál se, ale já ho umlčel polibkem.
"Vážně věříš tomu, že bych tě mohl nechat samotného po dnešním naprosto úžasném dni?" zamumlal jsem mu do rtů. "Radši bych se ti narval do kufru a demonstroval nafukovací pannu, bez které nemůžeš usnout."
"Myslíš, že by ses vážně narval do kufru? Ušetřil bych za letenku!"
"Ty jsi zmetek, Anisi," rozesmál jsem se a praštil ho do ramene, ale vzápětí jsem se od něj nechal ochotně políbit. Pevně si mě přidržoval za pas, zatímco jazykem pronikal hluboko do mých úst. "Měli bychom se najíst," zamumlal jsem se zakloněnou hlavou, když opustil mé rty a zaměřil se mi na krk.
"Jídlo, jasně," souhlasně zamručel, ale nepřestával mě líbat.
"Anisi," zasténal jsem, ale odtáhl se. "Vážně, dojezme to jídlo. Nechci riskovat, že mě ve dvě ráno vzbudíš, až se budeš potajmu plížit do lednice s jasným účelem sníst všechno, co dokážeš."
"Fajn," rozesmál se a posadil mě na volnou židli, aby měl ničím nerušený přístup ke svému talíři.
 


Komentáře

1 Aňa | 14. června 2012 v 8:59 | Reagovat

Jéééé, krásný díleček, vyplatilo se čekat ;) Billda, jak se nám mění, řekla bych skoro na sladkého andílka :) A Anis je prostě zlatučký :*. Děkuji, jsi zlatíčko :*

2 Danchen | 14. června 2012 v 16:59 | Reagovat

A proc am neni treba a potkali Danchenku a dali ji podpis? :DD
Jinak nadherny dil jako vzdycky ^^ moc moc moooooc se mi libilo, jak is psolu uzili pout :) A Tom?! Tomu to bude jedno, hlavne jak jeho braska bude stastny:)

3 NikiTHa | 18. června 2012 v 18:53 | Reagovat

oooooh taková romantikaaaa ^^ nádherné jak se to u nich vše změnilo :) prostě mu závidím a tečka :D a jako vždy netrpělivě čekám na další díl :)

4 Saline A. | E-mail | Web | 18. června 2012 v 19:14 | Reagovat

Moc vám děkuji, dámy, jste miláčci! ♥

5 Mintam | Web | 27. června 2012 v 10:03 | Reagovat

Nesnáším místní internet! Napsala jsem takový dlouhý komentář, a než sem ho dopsala, tak se net vypnul a nešlo mi to ani zkopírovat, abych ho nemusela psát znovu! Grrr.... ale dobře, napíšu ho ráda znovu, ale už sem určitě půlku z toho, co všechno jsem naléhavě chtěla říct :D, zapomněla.

Vytáhl jsem si tedy černé džíny (kdy jsem odcházel bez kalhot?!) // Na tuto otázku bych taky chtěla rozhodně odpověď! :D On Bill chodí od Bushida natolik omámen, že už ani neví, co dělá :D (a ne že by se mu někdo divil ;)) Dokonce bych i věřila tomu, co říkal Anis, že i Tom je z něho omámen, z jeho šarmu, že změnil názor, protože ani jemu bych se nedivila (ač heterosexuálovi) a za druhé protože Bill nebyl jediný překvapený, když mu Tom ochotně vzal kufr a ještě ochotněji ho poslal k Anisovi. Leda bych těm byteček pro sebe, což by bylo pochopitelné, ale přeci jen mi na tom něco smrdí.... Nu inu dobře ;D :)
Ale Maledivi, úchvatné :) To je jiná liga! :) Dokonce, jestli se nepletu, (a omlouvám se, nemá to teď s povídkou skoro co dělat), byli jednou společně už na Maledivách - vím, že se objevili fotky dvojčat z Malediv a dva dny se na to, se objevila nahrávka od Bushida, jak nás zdraví z Malediv, krásná shoda dovolené :D (a moje různé zvrhlé myšlenky a představy létali na 120% :D ;D Nicméně takovéhle Maledivy, natož společné, se už nikdy, nebo ne v nejbližší době v realitě, konat nebudou. Jen v této povídce a proto si to o to více užiji :))

Krásný rande jim Anis zařídil :) :-* Taky bych si od Bushida nechala vystřelit medvídka a s ničím jiným už bych nikdy víc nechtěla usínat :-* Ňuch :) :-*

Jop, jdu na ten prozatimní poslední dílek, než se mi zase vypne internet *oči navrch hlavy* :)

6 Saline A. | E-mail | Web | 27. června 2012 v 17:45 | Reagovat

[5]: Ach jo, miluju tvoje komentáře, ať jsou dlouhý jakkoli ♥ Ale ten váš internet je teda zlo :DD

Já osobně si myslím, že Anisovi ukradl nějaký tepláky, jinak totiž vážně nevím, jak se mu mohlo povést odejít bez kalhot :D :D
Já myslím, že Tom nebude omámen nikdy, jelikož přestože víceméně jejich vztah respektuje, pořád Anisovi úplně tak nevěří, což se později ukáže jako docela správné :))

Vážně? Tak to ani nevím, ty voho! :D Hmmmm, copak nám tají, co? :D Já myslím, že takové se nebudou konat už nikdy, proto mě zpětně mrzí, že jsem jim věnovala jen jeden díl :/ Nevadí, jednou jim věnuji klidně celou povídku! :D

Že? Já bych klidně spala i s těma růžema, hlavně, že je to od něj, od pašáka! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.