Haus für ungewollt 20.

3. června 2012 v 4:29 | Saline A. |  Haus für ungewollt

S Kuličkou, jak jsem ji elegantně pojmenoval, jsme strávili spoustu skvělého času, během něhož jsme téměř nevylézali z postele. Neustále jsme se mazlili, takže jsem měl náhradu za Anise, pro kterého stále zůstávala tajemstvím. Chtěl jsem ho překvapit, až se vrátí od otce, ale datum příjezdu mi zůstávalo utajené a Anis už byl pryč skoro týden. Vzhledem k tomu, že příští týden už mi začínala škola a kurzy a byla sobota, už jsem byl trochu rozmrzelý. Stýskalo se mi.

Sklenička vína v jedné ruce, velký kus čokoládového dortu v druhé ruce a Kulička schovaná pod stolem se svým masovým dortem, tak jsem trávil sobotní večer. Bylo mi smutno, potřeboval jsem obejmout, ale Tom někde pařil a Anis... Anis byl kdovíkde. Ze zoufalství už jsem přemýšlel i o Lukasovi, ale nakonec jsem si řekl, že zas tak zoufalý nejsem. A tak jsem skončil sám.


"Víš, že ti ještě nebylo osmnáct?" zničehonic se mi otočily kolem pasu něčí ruce. Hystericky jsem vykřikl, sklenka s vínem i dort letěly rovnou k zemi. Prudce jsem se otočil, ale s úlevou zjistil, že ten někdo je Anis.
"Já tě zabiju! Takhle mě děsit," jemně jsem ho praštil do ramene.
"Promiň, nedalo mi to," se smíchem mě objal znovu kolem pasu a políbil mě. "Stýskalo se mi."
"Mně taky," nadšeně jsem mu vroucný polibek oplatil, ale vyděšeně jsem se odtáhl, když se ze země ozvalo vyčítavé štěknutí.
"Co to bylo?" rozhlížel se zvědavě Anis.
"To je," sehnul jsem se pro Kuličku, "to je překvapení. Neměla kam jít," ustaraně jsem se díval na Anise, Kulička házela svůj štěněčí pohled, kterému nešlo odolat.
"No nazdar, to je nadělení," zabručel, ale ke Kuličce se s úsměvem sehnul, aby ji podrbal za ušima. "Takže ty jsi náš nový strávník? A jak se jmenuješ?"
"Kulička," šťastně jsem se zaculil. "Měl jsi ji vidět, když jsem si ji bral, byla schoulená do klubíčka a vypadala jako sněhová koule."
"Když máme Pralinku, můžeme mít i kuličku," se smíchem pokrčil rameny. "Co jste tu celou dobu dělali beze mě?"
"Mazlili se. Dlouze se mazlili. Zabrala tvoje místo v posteli."

"To je drzost!" uraženě Kuličku vzal, ze země sebral nakřápnutou skleničku, a poté se znovu přitočil ke mně. "Za to přijde zasloužený trest, miláčku," dravě mi skousnul ušní lalůček. Potěšeně jsem Anise objal kolem ramen, abych mu byl blíž. Nechával jsem si okusovat lalůčky i krk, zatímco jsem prsty zkoumal jeho jemnou pokožku na zádech. "Pojďme nahoru," zašeptal. S úsměvem jsem ho chytil za ruku a pomalými kroky doplňovanými láskyplnými polibky jsme se vydali do ložnice, kde mě téměř okamžitě položil na postel. Slastně jsem se prohnul v zádech, když mi vyhrnul tričko a jazykem mi polaskal bradavky. Rukama mě hladil v bocích, prsty třel mou kůži.

"Anisi!" zasténal jsem dlouze. Dravě mě líbal, zatímco jsem mu svlékal tričko. Během toho týdne se mi tak moc stýskalo po jeho těle, že jakmile byl bez trička, jen jsem ho nenasytně sledoval. Po chvíli, co jsem se na něj jen díval, se ke mně sklonil a tvrdě, bez servítek, mě políbil. Sténal jsem mu do úst, zatímco jsme se přes kalhoty jemně třeli. Rychle jsme se oba svlékli a hned poté do mě Anis strčil dva prsty. Nadšeně jsem ho přijal a rukama stisknul jeho pevný zadek. Tak moc se mi po tom pocitu stýskalo!

"Hrozně jsi mi chyběl," mimoděk mi zašeptal mezi polibky do rtů.
"Tak už si mě vezmi!" vykřikl jsem, když narazil prsty na mou prostatu. Víc, než ochotně je vysunul a zaměnil je penisem. Nadšeně jsem přijímal každý kousek, jímž do mě vstupoval. Líbal mě na krku, klíčních kostech a mezi prsty mi třel bradavky, zatímco do mě tvrdě přirážel. Nezmohl jsem se na víc, než hlasitě sténat a nehty mu zarývat do pasu. Držel jsem se ho jako klíště, nepřicházelo v úvahu, že by se ode mě odtáhl dál, než na pár centimetrů, a i ty jsem povoloval jen, aby se svými rty mohl přemístit z mého hrudníku k hlavě.

Zpocení a vysílení, ale naprosto spokojení jsme dopadli do peřin, když do mě Anis vyvrcholil. Přitulil jsem se k jeho tělu, strašně moc jsem se chtěl mazlit, což mi Anis milerád splnil. Prsty mi přejížděl po linii páteře a rty mě jen jemně líbal na čelo.

"Vyřídil jsi vše, co's potřeboval?" nehty jsem přejel přes jeho bříško. Roztomile zatnul svaly, objevila se mu husí kůže.
"Víceméně," přikývl souhlasně. "Každopádně, konečně jsem doma, bylo to pro mě utrpení," s povzdechem si mě ještě víc přitáhl k sobě.
"Proč?" se zájmem jsem k němu vzhlédl.
"Moc dobře s otcem nevycházím," pokrčil rameny. "To je jedno, nechme to být. Teď je důležité, že jsme spolu," něžně mě políbil. Slastně jsem zafuněl a objal ho kolem krku, byl pro mě nevýslovný zážitek zase ho po týdnu líbat a objímat. S nadšením jsem se díval do jeho čokoládových očí, tak podobných a zároveň tak odlišných těm mým.

"Jsem rád, že jsi doma," přiznal jsem s úsměvem. "Špatně se mi spalo, přestože jsem z postele skoro nevylézal."
"Tolik ti chyběl pocit, jak do tebe přirážím a v noci se na ten tvůj maličký rozkošný zadeček tlačím svým vzrušeným klínem?" pobaveně se usmíval, přičemž rukou ten můj "maličký rozkošný zadeček" pevně stiskl.
"A taky mi vadilo, že se nemůžu uprostřed noci otočit a zničehonic tě kousnout do krku," se smíchem jsem ho skutečně kousnul. "Bylo tu ticho a smutno."
"Tak ještě, že jsem tady, abych to napravil," rozesmál se a překulil se na mě, tudíž skončil mezi mýma roztaženýma nohama. Velmi ochotně jsem ho tam pustil a navrch ještě jeho boky sevřel koleny, aby mi nikam neunikl.
"Chceš druhé kolo?"
"A víc, než to," hrubě mě políbil. Vypadalo to na další vzrušující jízdu.

*

Když jsem se ráno vzbudil, bolelo mě celé tělo. Anis vedle mě neležel, takže jsem krátkým protáhnutím zjišťoval škody způsobené minulou nocí. Bolely mě záda, krk a cítil jsem nepříjemný tlak v zadečku. Krom toho mě ale už nic nebolelo, tak jsem vykonal každodenní ranní hygienu a vydal se na pátrací akci domem, abych našel Anise. Netrvalo mi to moc dlouho, našel jsem ho hned v kuchyni u barového pultu, skloněného nad notebookem a žvýkajícího topinky s marmeládou.

"Ahoj," líbnul jsem ho na rameno a žádostivě se natáhl po kávě.
"Už jsi vzhůru? Skvěle," blýskl po mně zářivým úsměvem, přičemž si mě k sobě přitáhl za pas. "Jak ses vyspal?"
"Všechno mě bolí," dramaticky jsem protočil očima a zdrceně fňuknul. "Ty tvoje nálety mi daly dost zabrat. Ale spalo se mi líp, než za celý minulý týden," s úsměvem jsem se natáhl pro polibek. Byl skvělý pocit, když byl Anis díky barové židli přibližně stejně vysoký, jako já.
"V noci se ti ty moje nálety líbily," prstem mě poškádlil pod bradou.
"To nemohu popírat," přikývl jsem se smíchem. "Co vyvádíš?" hlavou jsem kývl k notebooku, zatímco jsem usrkl ze svého "zabijáckého" kafe, jak mu Anis přezývá. Nevím, co má proti čtyřem lžičkám cukru a mléku navrch.

"Jen pár formalit, potvrzuju několika lidem nájem studia, aby nevznikaly nějaké problémy. Ale ráno jsem se koukal na tu tvojí Kouli," vyčítavě jsem ho praštil během šplhání na stoličku, "naší Kuličku," opravil se pobaveně a pokračoval, "a vypadá to, že by z ní mohla vyrůst stejně velká potvora, jako je Pralinka. Porovnal jsem jejich vzhledy."
"No nazdar, já tajně doufal v něco malinkýho, abych si jí mohl nechat uvnitř," zahučel jsem nespokojeně.
"I kdyby to byla čivava, miláčku, šla by ven. Jako štěně doma sice zůstane, ale rok a výš a půjde na zahradu, žádný rozmazlování se nekoná."
"Ani nevíš, jak mi Kulička pomohla překonat naše rozloučení."
"Vážně? Šukala tě stejně tvrdě jako já?" s úsměvem se ke mně naklonil.
"Anisi!" praštil jsem ho do ramene, rozpaky rudý určitě až na zadku. "Hezky mě hřála," dodal jsem na vysvětlenou.
"Aha, to chápu," se smíchem se chtěl zase odtáhnout, ale za krk jsem si ho přitáhl k sobě, abych mu mohl věnovat jeden z našich nejhlubších polibků. "Věřím, že ani tohle ti Kulička neumožnila."
"Aby ses nedivil," rozesmál jsem se. Z ošatky na pečivo jsem vylovil pozůstatky včerejších zásob, tedy croissant a loupák. "Měli bychom nakoupit, Anisi. Je tu úplně pusto."

"Zhruba za půl hodiny nákup přivezou, než jsi vstal, objednal jsem vše potřebné na internetu," prohlásil nezaujatě, lovíc lžičkou ve svém hrnku kafe drobek z topinky.
"To jde?" překvapeně jsem zamrkal.
"V dnešním světě už jde všechno, lásko," přívětivě se usmál. "A mimochodem, v lednici máš nějaké zákusky, promiň," zamumlal, když si všiml, jak žužlám ztvrdlý loupák ve snaze kousnout do něj. Ze své stoličky jsem po tom zjištění vystřelil jako namydlený blesk, bolest nebolest a po pár vteřinách už jsem slastně okusoval větrník napěchovaný čokoládovou šlehačkou. Orgasmus pro mé hladové tělo. "To jsi taky objednal?"
"Ne, to přinesla mamka," pobaveně se usmál.

"Marie? Ona tu byla? Kdy?" vykulil jsem oči. "Proč jsi mě nevzbudil?"
"Ráno, měla cestu do centra a rozhodla se znásilnit tvoje chuťové buňky. A nechtěla tě budit, přišla jen na otočku, měla nějakou schůzku, ale já myslím, že to bylo rande," ušklíbl se.
"Vážně? To je sladké," zaculil jsem se. "Taky bych šel na rande. Nebo podnikl jinou romantickou bláznovinu."
"A co třeba dům zasypaný lístky růží, po okrajích schodiště svíčky, šampaňské a tak?"
"Naprosto perfektní!" rozesmál jsem se. "A nesmíš zapomenout na jahody v čokoládě!"
"Mám ty tvoje čokoládové tužky, ty vynahradí všechno," se smíchem se ke mně sklonil pro jemný polibek. "Pokreslím ti celé tělo."
"No, to zní víc, než dobře. Ale dnes budeme dělat co?"
"Vzhledem k tomu, že tě bolí celé tvé drobné tělíčko bych řekl, že budeme odpočívat. Do postele tě tahat nebudu, ale můžeme se rozvalit v obýváku na gauči a pustit si zase nějaký film. Když budeš hodný, udělám ti masáž," svůdně zamrkal.
"To beru. Ale zabírám si místo na tobě," jemně jsem rukou pohladil jeho rozkrok, zatímco jsem pomalým krokem mířil do obýváku.

*

Během našeho sledování filmu, ze kterého jsem jen tak mimochodem viděl jen úvodní titulky, jsme dělali všechno možné. Anis vyložil nákup, který konečně dorazil, já ho pak nakrmil. Poté, co mě velmi láskyplně namasíroval, jsem ho já na oplátku velmi láskyplně udělal pusou. Naplno jsem si užíval pocit, jak mi jeho penis pulsuje v puse, zatímco Anis mi mezi prsty drtil vlasy a pár jich i dokonce vytrhl. Kdyby to nebyla tak skvělá akce, určitě bych to i oplakal, ale takhle jsem byl ještě spokojený za dobře odvedenou práci. Tuhle část "filmu" jsme ještě několikrát zopakovali, oba jsem se prostřídali, a tak jsme teď oba leželi na pohovce a jak jinak, než nazí a upocení.

"Měli bychom jít do sprchy," zafuněl jsem.
"Chce se ti zvedat?" překvapeně ke mně shlédl.
"Ani v nejmenším," se smíchem jsem ho pevněji objal kolem pasu. "Ale budeme smrdět."
"Ty nikdy nesmrdíš," štípnul mě do boku. "Ale jestli vážně chceš, nějak se odsud vyhrabu a do koupelny tě donesu."
"Hodně se snažíš uhnat si kýlu, viď?"
"Jsi lehký jako pírko," otráveně protočil očima.
"Přibral jsem tři kila," zaprotestoval jsem a na důkaz zatahal za přebývající kůži na mém břiše. "Vidíš?"
"Bille, máš minimálně o deset kilo míň než já. Když ty jsi tlustý, co jsem pak já?"
"Ale na tobě to není vidět, ty to máš jako svalovou hmotu, já jako tuk," zabručel jsem.
"Leze ti to na mozek, Bille," odstrčil se ode mě a unaveně se posadil. "Nejsi tlustý ani v nejmenším, naopak by ti nějaké kilo navíc prospělo, tak nad tím přemýšlej."

"Kam jdeš?" zmateně jsem k němu vzhlédl.
"Do sprchy, abych nesmrděl. Až přijdeš na to, že nejsi tlustý, tak přijď," zamumlal. Bylo zřetelné, že ho tahle konverzace naštvala. Neustále mi opakoval, jak jsem krásný a já mu pak naservíruju jak si myslím, že jsem tlustý. Bylo mi ho líto, měl se mnou akorát starosti a trápení, ale jak jsem se měl zbavit pocitu, že nejsem tlustý? Chtělo se mi brečet.

Rychle jsem se zvedl a vyběhl schody do patra, kde jsem zamířil do koupelny. Vlezl jsem k Anisovi do sprchy, objímaje ho zezadu kolem pasu. "Promiň."
"Nech to být," zavrtěl hlavou. "Ale už to přede mnou prosím nikdy neříkej," obrátil se ke mně a objal mě kolem ramen. "Pro mě jsi krásný takový, jaký jsi a tlustý rozhodně nejsi."
"Miluju tě," omluvně jsem zašeptal a sklonil se k němu pro polibek.
"Já tebe taky."
 


Komentáře

1 Pétina | Web | 3. června 2012 v 11:04 | Reagovat

Ani nevíš, jak nádherný je to, když vylezu ráno na terásku si sednout s noťasem, otevřu se tvojí povídku, mám u toho dokonalý výhled na Třeboňský rybníček, slyyším kapříky a svítí mi sluníčko do obličeje! :P :P :P

Díky tomu mi celá tahle idylická část povídky náramně sedla. Já se chci taky válet s Anisem u televize a dělat všechno možné, jen ne sledovat film! :D Úplně si dokážu tu 'pohodu' mezi nima představit a strašlivě závidím! :D

Jinak Bill a špek? Já se ani nedivím, že  se trochu Bu naštval, já to taky nesnáším, když o sobě někdo tvrdí, že je přetučněný, přestože kdyby zafoukal trošku vítr, odneslo by ho to a rozpláclo na první tvrdý stavbě kolem.:D

Dokonce s tím, že 3 kila se na Billovi zvedla mě napadlo, jestli nááááááhhodou sis nepohrála s nápadem jít do mpregu, ale to bych si dělala zbytečné naděje :D nevadí! :P

Jo a: 'Nevím, co má proti čtyřem lžičkám cukru a mléku navrch.' . . taky nechápu, co má proti, tohle je běžnost a povinnost,. jinak to kafe nemá žádnou cenu! :D :)

Niah, chtělo by to další <3

2 Saline A. | E-mail | Web | 3. června 2012 v 12:38 | Reagovat

[1]: Ježiš úplně mě tenhle komentář dostal, jen jsem si tu idylu v Třeboni vážně představila a chce se mi brečet O.o
Škoda jen, že jsi tuhle idylku nemohla prožívat i s příštím dílem, protože to teprve bude idyla jako idyla, já jsem nad ní nadšeně ňuchala, bude to super romantický! ^^

Já to taky nesnáším, mlátila bych takový lidi >.< A Bill je blbej, jemu by to akorát prospělo! :D
No, mě to napadlo teď zpětně, ale natolik to téma nemám prozkoumané, abych si s tím troufla do povídky, nechám to nám dvěma do her jako privilegium :D <3

Já to taky nechápu, já když to takhle nemám, tak to kafe odmítám pít :D:D:D To je prostě naprostá nutnost, bez které bych umřela :D

Další ti klidně pošlu až budeš onlájn ♥

3 Danchen | 3. června 2012 v 19:10 | Reagovat

O muj ty svaty boze na nebi!! :D Jeslti jak ctu spravne v pristim dile bude nejaka ta romantika, tak to snad obrecim a nevim proc :D strasne se mi libi, kdyz Anis je hodny a neni nejaka svine .. :D :) opravdu sou takovy nadherny roztomily parecek :)
A tenhle dil? ten byl naprosto dokonaly :)
A Billanovi bych asi za ty jeho trapne kecy o tom, ze je tlusty pleskla :D

4 Saline A. | E-mail | Web | 3. června 2012 v 19:32 | Reagovat

[3]: Jojo, bude tam romantika jako blázen, brečet budeš, já brečela! :D Anis je nejhodnější chlap na světě O.o
Že, že, že? ^^
Jééé, děkuju moc :*
Zbijeme ho! :D :D

5 Danchen | 3. června 2012 v 20:12 | Reagovat

[4]: si k tomu pustim nejakou ormantickou pisnicku a bude to :D Sakra to bdue romantika  aja zase skoncim u toho, proc vlastne ja jsem SAMA :D

6 Saline A. | E-mail | Web | 3. června 2012 v 20:31 | Reagovat

[5]: To si pusť :D Já u toho končím s každou povídkou, takže buď v klidu :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.