Ich lass dich gehen

28. dubna 2012 v 18:53 | Saline A. |  myšlenkám dávám zelenou

Krásné sobotní odpoledne přeji :)

Už od minulého pátku si plánuji, že vám napíšu článek. Vím, že jsem tu na to hrozně kašlala, nepřidala žádný nový díl povídky, článek, písničku, nic, ale celý týden jsem se potácela na hraně čehosi, co ani nedokážu přesně specifikovat, protože nevím, co to bylo. Minulý pátek jsem se pohádala s otcem, hnusně jsem se s ním pohádala a od té doby spolu nemluvíme. Chci říct, před mamkou vždycky zazní nějaká fráze, ale většinou na sebe vrháme nenávistné pohledy a občas i slova. A já ani nedokážu říct, jestli jsem ráda za to, že na mě nemluví. Jsem protivná sama sobě už několik dní, takže se omlouvám všem, komu jsem řekla něco ošklivého, zlého, namyšleného nebo cokoli. Jsem hnusná tenhle týden a vím to, ale ... neumím to zastavit. Hmpf.

Aby toho nebylo málo s otcem, zase jsem se dostala do stádia stýskání po Mírovi. Je to šílené a neuvěřitelně se za to stydím, ale nevím jak tomu zabránit. Jak mám prostě zapomenout, když pokaždé když vyjdu venčit psa doufám, že ho potkám? Je moje prokletí!



Venku je neuvěřitelně krásně, všude hlásí, jak padají teplotní rekordy, před chvílí jsem se dokonce dočetla, že je u nás tepleji než v Itálii, což je nádhera. I když, dneska jsem vylezla z domu a dostala takovou facku dusnem, že jsem se modlila, abych už byla v chládku doma a mohla se napít. A vlastně, co si budu nalhávat, od středy ani nevyhledávám nějaké procházky venku (krom nočních se psem), nechybí mi to. Začala jsem si dělat testy do autoškoly (a co, že mám ještě dva měsíce čas). Začala jsem se pomalu psychicky připravovat na vodu, na kterou pojedu absolutně poprvé. Jsem zvědavá, jak budu sjíždět Vltavu -_-' Ale bude sranda, to je hlavní, ne? :)

No, končím. Zase se začínám litovat a to není dobré, jdu raději hrát s Péťou hru (absolutně jsem tomu propadla, do čtyř do rána mi tak nedělá problém sedět u PC a hrát, ale jen s ní ;D :*), zkusím u toho psát HfU nebo YLOTS a třeba brzy přidám nějaký díl. :)

Mějte se krásně a užívejte si krásného počasí, narozdíl ode mě.
Pac a pusu, Saline A.

PS: Zase máme blog na FB, pokud se chcete připojít a být se mnou v nepřetržitém kontaktu, zajděte SEM, budu se těšit! :))

"Tak těžce na mě padá, že se s tebou loučím. Nechám tě jít.
Děkuju ti za pěkné časy. Doufám, že se znovu uvidíme."
 


Komentáře

1 Pétina | Web | 28. dubna 2012 v 19:48 | Reagovat

Já si tě ani nedovedu představit protivnou nebo zlou, jak píšeš, že pokud si na někoho byla hnusná, tak se omlouváš :D :O
Na otce prď, čim budou starší, tím to bude horší. Myslím že vím, jaký pocity se ti kolem něj vytváří, ale řekněme si, že ŽÁDNÝ chlap nám nestojí za nervy;) Bude líp, you will se :-*

To vedro je fakt hnus, ještě že musim sedět doma nad těma testama:D Ale ráda bych šla třeba na kolo - maximálně na hodinu, protože pak se taky vždycky těšim domu do chládku:D

A vůbec, hrajem! :D ;*

2 Saline A. | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 20:17 | Reagovat

[1]: Jé, to přijde, uvidíš. Takhle ze začátku se zdám všem milá :D Ne, snad to nebudeš muset poznat =*
No, toho se taky děsím, že to bude akorát horší O_O Ale máš pravdu, žádný chlap za to nestojí ^^

Já než na kolo bych si šla zaběhat, ale těším se až vyloženě na léto, jak budu chodit, teď na to ještě prdím :DD

Joo, hrajem! :D Nekecáme, hrajem :DD*

3 Shadow. | Web | 29. dubna 2012 v 14:30 | Reagovat

Nechápu, že to ty otce baví furt se hádat se svými dcerami. :-/
Já jsem teda ten člověk, co vedra nesnáší. Už chci zase zimu. Stokrát radši se klepu zimou, než že se potím. :D

4 Eclipse | Web | 30. dubna 2012 v 0:33 | Reagovat

Oh, to je mi líto. Já osobně bych si nedokázala představit, že bych se pohádala s taťkou na život a na smrt. Nejčastěji se popravdě hádám s mamkou a ne, že bych ji neměla ráda, ale je to proto, že jsme stejné nátury a to nikdy nemůže fungovat. Proto je mi táta blíž než mamka.

A stesk po milým... Mým prokletím (nevím zda je to to správé slovo) je Hawaiské slunce. A tak se ptám dokáže člověk milovat a zároveň nenávidět?... Ale doufám, že u tebe to bude lepší a kdo ví, čas nás všechny honí a občas nám přinese i jedno velké překvapení ;)) I když já osobně už jen život přežívám a nežiju, tudíž tobě doporučuji ho žít. A pokud jde o sebelítost, tak to jsem ráda, že tě znám, protože aspoň vím, že v tom nejsem sama a mohli by jsme si rozumnět :D :D A kdykoliv tě tahle nálada přepadne tak mi věř, když tvrdím, že můžeš kdykoliv napsat ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.