Doppelleben 31.

5. září 2011 v 20:20 | Saline A. |  Doppelleben
"Mami, ale já už vážně nemůžu," zopakoval jsem známou frázi, kterou jsem během dnešního oběda vyslovil třikrát, a přesto mi bylo přidáno znovu. Mamka vaří naprosto skvěle, ale můj miniaturní žaludek nebyl zvyklý na tak velké porce, kterými mě častovala, a byl jsem si jistý, že mi bude večer přinejmenším špatně.
"Jen si ještě dej, jsi jako špejle," zaprotestovala a už se ke mně hrnula s naběračkou.
"Špejle, která se pozvrací, jestli sní ještě sousto. Vážně už nebudu," odsekl jsem.
"Tak ho nech, mami. Bill vážně moc nejí," postavil se za mě Tom.


"Tím tuplem to sníš, jinak odsud neodejdeš," zavrčela neúprosně. Vrhl jsem zoufalý pohled na Toma, který se na mě konejšivě usmíval. Když mamka odešla, Tom se ke měn přišoupl a střídavě po lžíci krmil nás oba. Talíř byl během pár minut prázdny, přičemž jsem musel konstatovat, že Tom podváděl a snědl víc, než já.
"Děkuju, Tomi," políbil jsem ho na tvář a přitulil se k němu. "Myslím, že jsem za ty dva dny přibral alespoň čtyři kila."
"Jestli ano, tak Ti to moc sluší," něžně mě objal. "Neměj žádný strach, vůbec nic na Tobě není vidět."
"Nemůžu být tlustý," zaskučel jsem.
"Nejsi. Vypadáš naprosto skvěle, ano?" dvěma prsty zvedl mou bradu, abych se mu musel dívat do očí. Když jsem po nějaké chvíli kývnul, spokojeně se usmál. Toužil jsem ho políbit, ale nebezpečí v podobě mámy, bylo na každém rohu, proto jsem se jen opřel o jeho rameno a pevně stiskl jeho dlaň ve své.
"TOME!" ozval se hlasitý výkřik zaručující, že budu zase sám. "Nech Billa umývat nádobí a pojď mi pomoct na zahradu!"
"Mami, mám nově udělané nehty!" vyděšeně jsem vypískl.
"Neodmlouvej!"
"Vážně by sis měla pořídit myčku!" zavrčel jsem, ale neochotně se odploužil ke dřezu.
"Večer se zamkneme a budeme spolu," jemně Tom pohladil mé boky a vtiskl mi polibek na tvář. Souhlasně jsem přikývnul, přičemž jsem mu ještě vtiskl bleskový polibek na rty. Když se ozvalo Tomovo jméno, tentokráte s větším důrazem z máminých úst, s povzdechem se ode mě otočil a raději se za ní vydal. Čím dřív jí pomůže, tím dřív ho snad propustí ze svých služeb.
Znuděně a se značným odporem jsem umýval nádobí, dokud mi nezazvonil telefon. Vrhnul jsem se po něm, jako kdyby to byl záchranný člun na rozbouřeném moři a já se topil.
"Prosím?!"
"Bille, co se to ksakru děje?" zařval okamžitě David. V tu chvíli jsem litoval, že jsem to vůbec zvedal.
"Psal jsem Ti mail," zamumlal jsem a posadil se na židli.
"To je přesně ten důvod, proč Ti volám! Co jsi do hajzlu myslel tím, že se nahrávání musí přerušit? Vykradli vám dům i se všemi texty nebo co?" dál vřeštěl.
"Shořel nám celý dům a vážně pochybuju, že by pár papíru zdolalo oheň, ty idiote! Nemáme kde bydlet, jsme u mámy v Loitsche, stačí Ti to jako důvod pro přerušení nahrávání?!" naštvaně jsem se rozkřičel i já. Kdo si ksakru myslí, že je?
"Bille, to mě mrzí," ihned zkrotnul.
"Jo, to mě taky. Bude nějakou dobu trvat, než napíšu nové texty, až budu něco mít, ozvu se Ti, okey? Do té doby by bylo dobré, kdybychom měli klid, Davide. Ozveme se Ti s Tomem, zatím se mě a pozdravuj kluky," unaveně jsem se s ním rozloučil.
Opřel jsem se o ruku a díval se na Toma, na kterého pařilo odpolední slunce, jak pomáhá mámě sázet květiny. Šíleně se potil, tak snad nebude mít úpal, nedivil bych se vůbec ničemu, vzhledem k tomu, jaké je tam vedro. S povzdechem jsem vstal a vrátil se k umývání nádobí, aby máma neměla řeči.
***
Slastně jsem zafuněl, když jsem konečně zapadl do peřin a mohl se přitulit k Tomovi. Máma nás celý den zaměstnávala tak, že jsme spolu skoro vůbec nebyli.
"Díky bohu, že jde máma zítra do práce, že?"
"To jo. Možná konečně budeme moci být spolu i jinak, než si jen mávat přes sklo. Myslím, že jsem si na té zahradě spálil ramena."
"Chceš je namazat? Vzal jsem si bílý jogurt na večeři, ale jsem ochotný Ti ho obětovat," jemně jsem ho po zarudlých ramenou pohladil.
"Byl bys moc hodný, miláčku."
"tak si lehni na břicho, namažu Tě," s úsměvem jsem počkal, než se přetočí, načež jsem si sedl na jeho zadek a jeho záda zasypal nejjemnějšími polibky. Chvilku na to jsem vzal jogurt, lžičkou mu jím pokryl ramena a něžně ho vmasíroval do spálené pokožky, občas jsem to proložil pár polibky pod jeho ucho.
"Je něco, na co nejsi talentovaný?" slastně zabručel.
"Hraní na hudební nástroje," zasmál jsem se.
"Samozřejmě, Tvá obvyklá odpověď. Ale lžeš, na klavír ti to celkem jde, jen ti chybí trpělivost na učení, nic jiného."
"Ano, to je zase Tvá obvyklá odpověď. Myslím, že kdybych opravdu chtěl, dokázal bych se naučit hrát na něco," odkulil jsem se z něj a lehl si na bok, abych měl dobrý výhled na jeho obličej. "Nebo možná, kdybych měl správného učitele. Nevím, myslím, že když jsem to před lety vzdal, už na to nenavážu."
"Možná bych Tě mohl učit já," pousmál se.
"Jak nás znám, naučil bych se akorát tak novou sexuální polohu, Tome," rozesmál jsem se.
"Už by sis to měl jít sundat."
"Nechceš mi pomoct?"
"A vlastně, proč ne?" pomalu jsme se postavili. Tom mezi dveřmi zkontroloval, jestli je vzduch čistý, a poté mě za ruku vtáhnul do koupelny. Ihned mě přitiskl na zeď a dychtivě se mi vrhnul na rty s dravými polibky.
"Tomi, musíš si to smýt," zamumlal jsem mezi líbáním.
"Nedosáhnu si tam," zašilhal na můj piercing v jazyku, když jsem si olízl suché rty.
"Já Tě umyju," s rozněžnělým úsměvem jsem ho postavil pod sprchu. Než si nastavil správnou teplotu vody, já si nachystal mandlový sprchový gel, který jsem krouživými pohybu vtláčel do jeho ztuhlých ramen. Po chvíli, když už byl všechen jogurt z jeho kůže vymytý, jsem se k němu sklonil a začal ho v oblasti zátylku a ramen něžně líbat.
"Masáž vážně patří mezi věci, které Ti jdou naprosto dokonale," slastně zamručel. "Jsi dneska nějaký pečlivý vůči mně."
"Zasloužíš si to, celou dobu se staráš o to, aby mi nic nechybělo, a já na Tebe kašlu. Teď, když mi dochází, že nikdy nejsme v bezpečí, chci, aby nic nechybělo Tobě. Chci, abys měl všechnu péči, kterou jsi dával ty mně," objal jsem ho kolem pasu a opřel se o něj hlavou.
"Ale Bille," zašeptal. Chytil mě za ruce a hlavu pootočil tak, abychom na sebe viděli a začal se pomalu pohupovat. "Já to všechno dělám, protože Tě miluju."
"Já Tě taky miluju, ale neoplácím Ti to. Já chci, abychom si byli rovni."
"Ale to my jsme, miláčku."
"Vždycky všechno zařizuješ ty, zatímco já čekám, s čím přijdeš," zašeptal jsem s povzdechem.
"Můžeš zařídit koupi nového domu," laškovně se usmál.
"Bytu. A ne, vybereme a zařídíme ho spolu," jedním krokem jsem ho předešel a objal ho kolem krku.
"Určitě?"
"Ano. Budeme to brát jako nový začátek nás," lačně jsem se vrhnul na jeho rty, které jsem ihned začal laskat mým jazykem, dokud ho Tom nevpustil za bránu jeho zubů.
 


Komentáře

1 tenshi88 | 6. září 2011 v 16:25 | Reagovat

Opět skvělý díl, jak jinak. Chudáčci, jsou pod drobnohledem maminky...to jim nepřeju. :) Další. :)

2 Saline A. | E-mail | Web | 6. září 2011 v 17:40 | Reagovat

[1]: Děkujů! :) Jo, drobnohled nikdy není dobrej. ;) :D

3 Olšanský | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 13:11 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.