Doppelleben 20.

20. června 2011 v 14:38 | Saline A. |  Doppelleben


"Panebože kluci, já jsem tak rád, že vás vidím!" vesele jsem vtančil do studia, kde se na sedačkách spokojeně rozvalovala Géčka a za nimi s telefonem u ucha David.
"A já si říkal, že mám doma ticho. Teď nevím, jak mi to mohlo chybět," ušklíbl se Georg, ale všichni jsme mu odpověděli hlasitým výbuchem smíchu.
Bylo mi jasné, že to bylo myšlené na mě, ale byl jsem tak šťastný, že tam jsou, že jsem na něj jen vypláznul jazyk a svalil se na gauč, opíraje se o Tomovo rameno.

"A já nevím, jak mi mohlo chybět to jejich pouto dvojčat," se smíchem na nás poukázal Gustav, ale dřív, než by stihl říct švec, ho Tom dobře mířenou ranou trefil polštářem do obličeje, z čehož se strhla polštářová bitka, kterou zastavil až David hlasitým odkašláním.
"To je lásky na rozdávání," zabručel, když jsme se všichni uklidnili a znovu se poskládali na sedačky. "Nicméně jsem rád, že jste se mi ozvali, jelikož stůl se mi začal plnit nabídkami k rozhovorům, vystoupením a spolupráci. Tudíž jsem vám všechno přinesl," s uličnickým úsměvem ukázal na obrovskou hromadu papírů. "A vaším prvním úkolem je protřídit to a rozhodnout, kterou nabídku přijmete a kterou odmítnete. Nechávám to na vás, abyste si později nemohli stěžovat, pánové."
"Davide, to nemyslíš vážně, že ne?" s hrůzou v očích k němu vzhlédl Gustav.
"Smrtelně vážně," rozesmál se. "Vzmužte se, jste na to čtyři, to zvládnete. Mimo to, zahlédl jsem tam pár vážně dobře vypadajících nabídek, které by vás měly zaujmout."
"Jsi tak hodnej!" zabručel Tom se silnou dávkou ironie v hlase. Pevně jsem mu stiskl zápěstí, aby se trochu uklidnil a jemně se usmál.
"Něco si můžeme vzít k nám," prohlásil jsem, s pohledem zabodnutým do Tomova, kterým se ujišťoval, zda jsem se dočista nezbláznil.
"To je skvělé! Vezměte si rozhovory a spolupráce, Géčka si vezmou vystoupení. Je to barevně rozlišené," okamžitě na to přistoupil David, dřív, než jsem si tu velkorysou nabídku rozmyslel.
Ještě nějakou chvíli jsme si uvolněně povídali, než se kluci začali sbírat, aby mohli pracovat na nabídkách.

"Bille, zbláznil ses?" sykl Tom hned, jak jsme osaměli a zlostně se na mě podíval.
"Oh, vážně Tě nenapadlo, proč jsem to navrhl?" překvapeně jsem zamrkal, zatímco jsem ho rukou jemně hladil po břiše.
"Ne, vážně mě to nenapadlo," zabručel, ale pousmál se, když jsem rukou zabloudil i pod jeho tričko.
"Můžeme zůstat přes noc tady, nebo v našem pokoji," zavrněl jsem a kousnul ho do krku. "Což znamená co? Máme volný čas jen pro sebe s dokonalou i pravdivou výmluvou."
"Jak o Tobě někdy někdo mohl říct, že jsi hloupý?" krátce zasténal, zatímco rukama sjel na můj zadek, který pevně stisknul.
"To nevím, ale když zjistím, kdo to byl, rozcupuju ho jako hada," obkročmo jsem se na něj posadil. "Kde tedy zůstaneme?"
"Tady a řekneme, že se nám to nechtělo tahat," zamumlal a hladově se vrhnul na mé rty. Zasténal jsem do toho polibku a nechal se Tomovými dlaněmi tisknout na jeho tvrdý klín. "Bože, svlékni to!" dravě se mi snažil dostat pod tričko, které jsem poslušně svlékl, ale rovnou se vrhnul na to jeho. Přeci nebudu svlečený sám, no ne?
"Později si můžeme roztáhnout gauč," mělce jsem zašeptal, když jemně skousnul mou bradavku.
"Nebo to můžeme nechat takhle a jen se celou noc na sebe mačkat, Billy. Anebo, ještě lepší, v Tobě můžu zůstat celou noc," vypustil z hrdla táhlý sten, když jsem se na něm zhoupnul.
"Kdyby neexistovala možnost, že někdo může přijít, klidně bych Ti to dovolil, miláčku," usmál jsem se a rychle z něj stáhnul kalhoty i boxerky.
"Bože můj, asi to nevydržím," dravě mě políbil, zatímco svlékal i mě. "Nemám tu žádný gel, Billy," starostlivě mě pohladil v pase. Druhou rukou mě pomalinku připravoval.
"Nemusíš se bát, Tomi. Jsem na Tebe zvyklý, bude mi stačit chvilinka, než se přizpůsobím," s úsměvem jsem ho políbil. Líbali jsme se dlouho a něžně, než jsem ucítil, že do mě Tom vstupuje. To se jeho polibek změnil v konejšivý, zatímco mě hladil po zádech.
"Billy," zasténal a já se jemně zhoupnul v bocích. Zopakoval jsem to ještě několikrát, vděčný za Tomovu obrovskou výdrž. Skousával jsem jeho bradavky, zatímco jsem se mu podvolil a nechal ho udávat tempo. Jednou rukou si mě za týl přidržoval u svých rtů, druhou mě přiváděl do ráje v mém klíně a divoce přirážel do mého těla, které jsem v pravidelných intervalech stahoval kolem něj.
"Vždycky jsem věděl, že máme být jedno tělo."
"Vždycky jsem věděl, že jedině s Tebou můžu být úplný," zašeptal jsem mu do rtů, zatímco si mě k sobě tisknul ve chvíli, kdy vyvrcholil.
"Přál bych si být s Tebou takhle navždy."
"My jsme věčnost, Tomi. Všechno, co se děje, je navždy."
"Díky bohu, že TY budeš navždy," věnoval mi láskyplný polibek, po kterém jsem se mu stulil do náručí.
"Asi bychom měli udělat ty nabídky," zasmál jsem se.
"Pak můžeme pokračovat tady," pohladil mě po zádech a vtiskl mi pár polibků do vlasů.
"Musíme pokračovat," zamumlal jsem.

***

Oněměle jsem zíral na nabídku, kterou jsem držel v roztřesené ruce a jen stěží vnímal, že do mě Tom opatrně šťouchá.
"Co je?"
"Tomi, napsali nám z Vogue! Chtějí s námi fotit!" nadšeně jsem vypískl.
"Vážně? S kým vším?"
"S námi dvěma. Chtějí, abychom byli na titulní stránce!"
"No, předpokládám, že to chceš vzít," pobaveně se zasmál.
"Je to Vogue! Takováhle nabídka se neodmítá! Dají Ti jen jednu šanci, když odmítneš, jako bys neexistoval. Víš vůbec, jak těžké je dostat se na titulku Vogue?" švitořil jsem a cítil, že mé oči září jako dvě hvězdy.
"A co termín?"
"Máme zavolat a domluvit se v případě zájmu. Panebože, to je tak skvělé!"
"Zítra jim David zavolá," usmál se Tom a jemně mě pohladil po koleni. Vesele jsem mu skočil do klína a vrhl se mu na rty, které jsem začal divoce líbat. "Oh, takové nabídky by Ti měly chodit častěji," slastně zabručel, když jsem dlaní stiskl bouli rostoucí v jeho boxerkách.
"Tak moc se na to focení těším, Tomi," jel jsem rty pomalu dolů, zanechávaje za sebou vlhkou stopu cesty, kudy jsem přejel jazykem. "Víš, co jsem dlouho nedělal?" ďábelsky jsem se usmál, zatímco jsem mu boxerky pomaličku stahoval.

"Ne, Bille, ne! Víš, že dlouho nevydržím," zoufale se rozkoktal, když jsem jazykem přejel po jeho špičce, ale ruce mi zabořil do vlasů.
"To vůbec nevadí. Pak mi to vynahradíš, až bude zase ve mně, hm?" krátce jsem ho políbil na rty, a poté znovu sjel dolů, kde jsem ho bral celého pomalu do úst.
"Dneska mě zřídíš," zamumlal a pevně stiskl mé vlasy mezi prsty.
"Přesně tohle mám v plánu," usmál jsem se.
Zuby jsem jemně přejížděl po celé jeho délce, odpovědí mi bylo slastné sténání vycházející z Tomových rtů, což byla ta nejkrásnější odměna.
"Jsi ďábel!"
"Párkrát jsem to už slyšel," zasmál jsem se a znovu ho začal dravě sát. Užíval jsem si ten pocit, kdy jsem ho mohl mít hluboko v ústech, zatímco Tom do mě vášnivě přirážel. Sotva jsem ucítil, že se blíží k vyvrcholení, zrychlil jsem tempo a přidal jsem ruku, kterou jsem ho začal dráždit u kořene.
"Panebože!" slastně vykřikl a naposledy do mě hluboce přirazil.
"Nebyl jsem ještě před chvílí ďábel?" ušklíbl jsem se a vyškrábal se do jeho náručí.
"Ty jsi obojí, miláčku," usmál se a vášnivě mě políbil. "Dnes večer mám v plánu užít si s Tebou všude."
"Skvělé! Právě jsem chtěl vlézt do sprchy," zasmál jsem se a hbitě se postavil. "Přidáš se?" naoko jsem se zasmál, ale se smíchem vyběhl do koupelny, když se za mnou Tom rozběhl.
 


Anketa

Čtu Doppelleben

Ano

Komentáře

1 tenshi88 | 20. června 2011 v 16:02 | Reagovat

Jo, takový by mohli být všechny díly, já jse mspokojená. :D Skvělý díl, já tu jejich "pouto dvojčat" taky žeru. :) Já si to vždycky přečtu a potřebuju hned další.

2 Saline A. | E-mail | Web | 20. června 2011 v 16:59 | Reagovat

[1]: Oh, děkuji moc! Jsem ráda, že se Ti to líbí, jelikož se dostáváme do fáze, kdy takových dílů bude víc a víc. :))

3 Miška | Web | 21. června 2011 v 12:33 | Reagovat

Ahoj :) chtěla bych tě pozvat na můj blog, kde nabízím výrobky z fima :) Jedná se o:
→řetízky
→přívěsky
→naušnice
→klíčenky
a další :) tak se přijď podívat :) a budu ráda, když zanecháš komentář a nebo třeba si i něco objednáš :)

4 A. | Web | 21. června 2011 v 14:01 | Reagovat

Moc krásný díl! ♥__♥

5 Saline A. | E-mail | Web | 21. června 2011 v 17:29 | Reagovat

[4]: Děkuji! :)) <3

6 Andrea | Web | 23. června 2011 v 11:03 | Reagovat

Saline mohu se zeptat kde bereš ty krásné okraje?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.