Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel, jako jistota, že by nám pomohli

6. dubna 2011 v 20:34 | Saline A. |  myšlenkám dávám zelenou



Pondělí, 4.4.2011; 11.23

Mlčky jsem vyhlížela z okna, za kterým pršelo a přemýšlela o slovech, která jsem před několika minutami vypustila z pusy.

"Ale mě nezajímá, že mi chceš pomoct! Prostě mám špatnou náladu. Kdybych jí chtěla nějak zlepšit, řeknu si o to, ale skutečnost, že za mnou přijdeš s úmyslem zlepšit ji, naštve mě to mnohem víc! Nesnáším to, tak mi, prosím, dej pokoj!"

Byla jsem vzteklá a regaovala jsem možná "trochu" přehnaně, ale konečně jsem na něj vykřičela to, co jsem chtěla už hodně dlouho. Chápu, že to myslel dobře, ale byla to věc, ktrá mi byla silně proti srsti.
Nesnáším, když mi někdo svou pomoc vnucuje. Když pomoc budu chtít, řeknu si o ní. Jsou jen dva lidé, kteří vědí, kdy to pomoc potřebuji a u nich se nezdráhám ji přijmout. Jsou to mé dvě Víly, K. a T., u nichž se nebojím mluvit o svých problémech. Vážně je těžké to pochopit?
Všichni se na mě dívali jako na idiota, když jsem vyřkla, že se ve své špatné náladě chci chvíli topit. NO A CO?!

Tudíž, pro krátké shrnutí - nesnažte se mi pomoct, je to milé, ale dokud o pomoc sama nepožádám, akorát mi to přihoršuje.
Děkuji za pochopení.

Saline A.
 


Komentáře

1 Goddy | 6. dubna 2011 v 20:58 | Reagovat

Je sobecké se topit ve špatné náladě. Ale nevyčítám ti to. To ne. Sama to občas dělám..

2 AngeliQue | Web | 6. dubna 2011 v 21:01 | Reagovat

Chápu Tě :) úplně :) .... Zase pokud spatnou náladu premenis na dobrou moc rychle, nekde se uloží a příště je to 2x tak horší ...

3 Saline A. | E-mail | Web | 6. dubna 2011 v 22:09 | Reagovat

[1]: Možná je to sobecké, ale kdo říká, že to nakonec nemůže pomoci? ;)

[2]: Nepřekvapuje mě, že mě chápeš, princezno. A souhlasím s tím, co jsi napsala. ♥

4 Goddy | 7. dubna 2011 v 7:06 | Reagovat

Nepomáhá to lidem okolo tebe. A jo, mužou ti být u vylučovacího ve chvíli smutku, ale nikdy bys na ně neměla zapomínat.. A vždycky se najde důvod proč nebýt smutná. Proč se aspoň pokusit být šťastná. Vždycky je někdo, kdo je na tom o hodně hůř..

5 Saline A. | E-mail | Web | 7. dubna 2011 v 15:00 | Reagovat

[4]: To já moc dobře vím. Ale když mají právo na to být smutní ostatní, proč bych nemohla být smutná chvíli já? Nemůžu zůstat vždy silná, když se na mě ze všech stran snášejí starosti, trápení a zlosti jiných. Prostě neumím zůstat nad věcí.

6 Psycho Candy | Web | 7. dubna 2011 v 19:14 | Reagovat

...chápu o čem mluvíš
naprosto, jako kdybych tenhle článek psala
a věděl to i on? o těch dvou lidech?
..třeba si myslel že i on mezi ně patří

7 Fee | 26. dubna 2011 v 15:15 | Reagovat

Už jenom nadpis článku mluví za vše. Co říct? Každý má právo na to nemít svůj den, cítit se ubitý a občas reagovat neadekvátně a vyostřeně, jsme přece plní emocí a ne roboti. A stejně tak má každý potřebu mít někoho, kdo ho ukonejší, že všechno bude dobré. A já beru jako čest, znamenat to pro tebe. ♥

8 Saline A. | E-mail | Web | 26. dubna 2011 v 17:10 | Reagovat

[7]: ňuch. ♥ Co víc říct? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.