Řekni sbohem, ještě jednou, dovol mi odejít zpět do života

26. února 2011 v 15:50 | Saline A. |  myšlenkám dávám zelenou
Náš vyřčený příběh
Je čas říct sbohem
Tahle místnost je chladná
Je kam se schovat



Přeji krásné sobotní odpoledne :)
Nikdy jsem nebyla z těch, která by věřila na potrhlé horoskopy, na každé internetové stránce jiné, ale po včerejším dni... Jsem trochu na pochybách.
Jelikož jsmě měli ve škole počítače a byli jsme zbaveni učitelského dozoru, brouzdali jsme si po netu (ne, že bychom to nedělali i za uč. dozoru :P) a jedna ze spolužaček předčítala horoskopy nám ostatním.
Přestože mě nepřekvapilo, že se střelcem mám velmi negativní vztahy a mám se s ním pohádat, moc vážně jsem to nebrala a dál si hrála nejrůznější hry.


Když jsem o dvě hodiny později nasedla k tátovi do auta (on je střelec), všechno začínalo naprosto v pořádku, ale později, cca po dvaceti minutách se ukázalo, že tento horoskop se výjimečně trefil. Začalo to nevinně, jen jsem řekla, že mi je zima a už se to spustilo.
Nebylo by to nic neobvyklého, na hádky jsem zvyklá víc, než dost. Ale včera to byla hádka s velkým "H". Křičeli jsme na sebe přes celý dům, parkoviště, několikrát zazněly i výhružky že mě zbije, pak že odejde a podobně. Byla to taková hádka, kterou jsem ještě nikdy nezažila, ta, která bolela ze všeho nejvíc.
Vím, že slůvek lásky se od něj nikdy nedočkám a obejmutí také ne, tudíž to už od něj ani nežádám. Mně by stačilo, kdyby mě vyslechl, kdyby poslouchal mé názory, ne aby mi řekl "Tvoje názory tu nikoho nezajímají". Jak se pak mám cítit?


Jak se mám naučit říkat "Mám Tě ráda", když to doma neslyším? Když nemám od koho naučit se dávat najevo lásku? Jediné, co jsem se "díky" němu naučila, je hádat se. Být tvrdá v hádkách a nemyslet na následky. To jsem se naučila a je to ta nejhorší vlastnost, kterou jsem od něj mohla získat.


Končím s tímhle článkem. Nechala jsem vás nahlédnout do mého soukromí víc, než bych měla, tak snad toho nijak nezneužijete.
Krásný víkend,
Saline A.
 


Komentáře

1 AngeliQue | 26. února 2011 v 16:58 | Reagovat

Stejně tak jako já věděla že Ty jsi tu pro mě, tak chci abys věděla, že jsem tady pro Tebe já .. :)
Chtěla jsem být ve chvíli kdy jsem se pohádala s mamkou sama a nechat si to projít hlavou, ale kdyby náhodou <3
Já nevím, nechápu, proč je k Tobě táta takový. Snažíš se, neodmlouváš.. děláš v podstatě vše, co řekne.. Nechápu ho, měl by si vážit toho, jakou dceru má .!

2 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 17:02 | Reagovat

[1]: ♥♥♥ Děkuji! ♥♥
Myslím, že my dvě máme mezi rodiči stejné (nebo velmi podobné) vztahy, akorát že ty to máš s mámou a já s tátou. Ti dva by se měli chytnou za ruku a táhnout do světa.
Včera jsem byla už tak zdrcená, že jsem měla sto chutí mu vpálit do očí, že i Tvůj tatínek mě má radši, než on sám! Ale myslím, že to by mi akorát pomohl sbalit kufry a vyhodil mě =X

To samé, co jsi napsala princezno, si já myslím o Tvé mámě...

3 AngeliQue | 26. února 2011 v 17:10 | Reagovat

Tak bys přijela a bydlela bys u nás .. :D <3

4 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 17:10 | Reagovat

[3]: Uí! :D ♥

5 AngeliQue | 26. února 2011 v 17:12 | Reagovat

:D

6 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 17:22 | Reagovat

[5]: To by bylo asi ještě lepší, než žít v Německu :DD
Jinak, můžeš říct tatínkovi, že už píšu do toho jeho bloku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.