Doppelleben 3.

26. února 2011 v 17:03 | Saline A. |  Doppelleben


Místo, aby mě ráno budily Christianovy polibky, mi prudce vibroval mobil. S úsměvem jsem se vymotal z Chrisova objetí a vycupital na chodbu, abych ten "děsně důležitý hovor" mohl vzít.
"Kde si sakra myslíš, že jsi?!" okamžitě na mě zařval Tom.
"A kdo si sakra myslíš, že jsi ty, Tome, abys mě kontroloval?! A vynech ty dojemný kecy, jak jsi můj bratr a záleží Ti na mně."
"Mám o Tebe strach, Billy."
"Nemusíš, jsem v pořádku. Uvidíme se později, ahoj," spěšně jsem zavěsil, když jsem na posteli zaregistroval pohyb.
.
"Kdo to byl?"

"Stíhačka v podobě mého bratra," usmál jsem se a vlezl si zpátky pod peřinu, do Chrisova náručí.
"Musíš domů?"
"Nechci," políbil jsem ho a nechal se objímat a hladit po těle.
.
***
.
"Co máš v plánu na dnešní den?" obmotal jsem ruce kolem Chrisova pasu a políbil ho na rty.
"Podle toho, jak se dívám, tak asi Tebe," pousmál se.
"To by bylo moc fajn. Mohli bychom třeba zajít k nám, a pak někam na večeři."
"Proč ne?"
"Zblázním se z Tebe," se smíchem jsem od něj poodstoupil a opřel se o kuchyňskou linku. "Připadám si jako zamilovaný huberťák po měsíci vztahu. Jako kdybych měl na očích růžové brýle, víš?"
"Nemusíš je mít, Bille. Já budu pořád stejný," zašeptal a natisknul se na mě.
.
"Kam jsi schoval kameru?"
"O čem to mluvíš?" nechápavě nakrčil obočí.
"Jestli nemám růžové brýle, tak jsme v telenovele nebo ve filmu, nemůžu totiž uvěřit tomu, že si během jednoho večera najdu takovou koketu, se kterou je mi tak úžasně," se smíchem jsem ho cvrnknul do nosu a slastně zabořil ruce do jeho vlasů. Probíral jsem se těmi oříškovými pramínky a hledal v jeho očích alespoň nějaký náznak zákeřnosti, špatnosti, ale nic jsem nenašel.
"Jsi blázínek, Bille," s rozjařeným úsměvem mě políbil.
.
***
.
Po cestě domů jsme si náležitě užívali diamantového sněhu, který byl všude kolem nás, ale já na to tvrdě doplatil.
Před naším domem mě Chris totiž povalil do obrovské hromady.
"Ááá! Já Tě zabiju!" se smíchem jsem mu hrst sněhu narval pod tričko.
"To Ti spočítám!" zasyčel, ale s něžným úsměvem mě políbil. Obtočil jsem ruce kolem jeho krku a polibky mu vroucně oplácel, bylo mi absolutně jedno, že mi ten sníh zalézá do všech možných i nemožných míst, a že mě to zebe. V tu chvíli mi bylo jedno všechno.
.
"Bille?!" ozvalo se ode dveří.
"Máme po zábavě," zabručel jsem a nechal se vytáhnout do stoje. "Můj velectěný bratře, zvaný Stíhačka, tohle je Chris, můj…" zasekl jsem se a pátravě k Chrisovi vzhlédl. Odpovědí mi bylo krátké pokrčení ramen a letmý úsměv. "Můj přítel. Chrisi, to je Tom," představil jsem je.
"Rád Tě poznávám, Tome. Hodně jsem toho o Tobě slyšel."
"Za jeden den? To sotva," posměšně si odfrkl Tom a zkoumavě pozoroval Christiana.
"Nechovej se jako idiot, Tome, ano? Buď tak laskavý, děkuju," odsekl jsem jeho směrem a ruku v ruce s Chrisem si to pomalu vykročil k sobě, ale zastavil mě pevný stisk na paži. "Jdi po schodech nahoru a hned ty první dveře napravo, přijdu za Tebou, ano?" s úsměvem jsem ho políbil na rty, a poté se otočil ke vždy stíhajícímu Tomovi.
.
"O co se tu kruci snažíš?" zasyčel mi přímo do obličeje.
"Neměl bys mi tohle náhodu říct spíš ty, Tome?! Odkdy funguješ jako stíhačka?"
"Od tý doby, co se neobtěžuješ upozornit mě na to, kdy se hodláš vrátit domů!"
"Nejsi moje matka, Tome! A jen tak mimochodem, ani ona mě nebuzerovala tolik, jako ty!"
"Je to můj dům!"
"Jen půlka, Tomi, jen půlka!" ironicky jsem se zasmál. "Jestli máš chuť mě vyhodit, tak to udělej, ale počítej s tím, že v kuchyni, obýváku, pokoji pro hosty, koupelně pro hosty a v našem pokoji se udělá uprostřed čára," odsekl jsem.
"Proč mi to děláš, Bille?" unaveně si povzdechl.
"Protože svého práva ne mě ses předevčírem vzdal," zamumlal jsem.
"Počkej, to znamená, že už nebudou naše večery?!" vyděšeně vyjekl.
"Nevím, Tome. Musím jít, Chris na mě čeká," otočil jsem se na patách a rychle vyběhl za Chrisem.
.
***
.
"Všechno v pořádku?" přitočil se ke mně Chris téměř okamžitě, co jsem za sebou zavřel dveře a pevně mě objal kolem pasu.
"Jde to, děkuju," vděčně jsem se k němu přitulil.
"Máš to tu moc hezké, Bille. Myslím, že máš, na zpěv nehledě, umělecké cítění. Měl bys dělat do bytového designu," se smíchem mě povalil na postel a automaticky si lehl ke mně.
"Zatím mě uspokojivě vyčerpává kapela, ale kdo ví, co bude pak?" pousmál jsem se. "Rozhodně bys mi s tím pak pomáhal!" rozverně jsem mu na hrudníku kreslil nejrůznější útvary - kolečka, čtverečky, srdíčka, kočičky, domečky a kytičky.
"A jakpak, prosím Tě?" hlasitě se rozesmál.
"Budeš mi dodávat obrazy."
"Copak víš, jak kreslím?" poodhrnul mi vlasy z obličeje.
"Když jsi v noci spal, tak jsem zkoumal ten obraz nad postelí a všiml si tam tvého uměleckého podpisu!" se smíchem jsem na něj vyplázl jazyk, který vzápětí Christian zajal mezi své rty.
"AU!" vykřikl jsem a svými (ani mouše neubližujícími) pěstmi jsem do něj zabušil. "Jak si vůbec dovoluješ mě kousnout?!"
"Nečerti se," podrbal mě na bradě.
"Co za to?" rozesmál jsem se.
"Co třeba tohle?" sklonil hlavu k mému bříšku a vtiskl mi několik polibků pod tričko.
"Hm, možná," rychle jsem tričko přetáhl přes hlavu a odhodil ho na gauč.
"Jsi umělecké dílo, Bille," slastně vydechl a jazykem začal obkreslovat všechna má tetování, centimetr po centimetru.
 


Komentáře

1 AngeliQue | 26. února 2011 v 18:46 | Reagovat

Ninííííííííííí čím dál lepší, at se nevrací k Tomovi a je s sem! :D

2 AngeliQue | 26. února 2011 v 18:47 | Reagovat

Chrisem *

3 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 19:06 | Reagovat

[1]: :DDD Muchechtík :D Uvidíš, jak to bude :D Ale je fakt, že Chrise jsem si taky absolutně zamilovala :D Uvidíme! :D

4 Fee | 26. února 2011 v 19:15 | Reagovat

Aww, slečinko autorko, já se do toho úplně zakoukala! ♥ :D Miluju koketky a miluju slashe Bill plus kdokoliv a ty to navíc píšeš tak rozkošňounce, že si nemohu pomoci. :D Tomovi to, co se děje, tak nějak kompletně přeju. A přimlouvala bych se za to, aby Billi s Christianem zůstal minimálně hodně hodně dlouho. A že mi uděláš radost a dáš sem příští díl dřív? Ano? :P :D

5 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 19:17 | Reagovat

[4]: Proč mě tvoje komentáře vždycky úplně rozesmějou a nahodí mi úplně výbornou náladu? :D Ty máš určitě nějaký prášek, který rozprašuješ pro rozveselení, že jo? :D Na každý slovo tunu prášku! :D
Co můžu předem potvrdit je, že Bill s Chrisem zůstane rozhodně docela dlouhou dobu, mám v plánu trápit Toma ještě hodně dlouho :D
A co se týče přidání příštího dílu... Musíš mi to připomenout někde, kde není možné si toho nevšimnout, protože já dost často zapomínám na to, že vůbec nějaký blog existuje :DD

6 Fee | 26. února 2011 v 19:28 | Reagovat

[5]: Jej, teď jsi přišla na mou tajnou zbraň! :D Jistě že ne, za to prostě můžeš ty, protože píšeš tak pěkně, že nemůžu než se ze všeho toho culení se vypsat (a působit přitom jako absolutní trotl :D). Tak to je dobře. :) Mhm, tak kde jinde? Třeba na tvém osobním Facebooku (umím se krásně nenápadně vtírat, nevadí ti to? :D)?

7 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 19:30 | Reagovat

[6]: Áá ty mě vždycky uvedeš do takových rozpaků, že dostávám podezření, že mám horečku! :D (Někdy si Tě vypůjčím, až budu mít zápal simulace :DD)
Nevadí, nevadí, vůbec nevadí! :D Já sama už jsem přemýšlela, že se trošku vtírnu :DD

8 Fee | 26. února 2011 v 19:33 | Reagovat

[7]: :D :D Tak dobrá, jdu ti tedy poslat žádost. :)

9 Saline A. | E-mail | Web | 26. února 2011 v 19:34 | Reagovat

[8]: :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.