Doppelleben 2.

18. února 2011 v 20:32 | Saline A. |  Doppelleben
Nikie Black
Druhý den ráno jsem se vzbudil s naprosto příšernou náladou. V noci jsem vůbec nemohl usnout, byla mi hrozná zima a navíc se nějací idioti rozhodli, že si v půl třetí ráno udělají diskotéku. Patřičně jsem se postaral o to, aby si jí mohli dělat na policejní stanici za rušení nočního klidu.
.
S táhlým zabručením jsem vstal a šouravým krokem rychlosti postiženého šneka se vydal na průzkum lednice.
"Dobré ráno," blýskla po mě Carrie zářivým úsměvem.
S letmým kývnutím hlavy jsem jí obešel a hlavu zabořil do lednice.
"Buď opatrný, má zase tu svou náladu," ochranitelsky zamumlala k Tomovi stojícímu ve dveřích.
"A stále mám dobrý sluch!" odsekl jsem.

"Billy," snažil se mě trochu uklidnit Tom.
"Nech mě být!" zavrčel jsem a do hrnku s mlékem si přidal další lžičku kakaa, už pátou.
"Billy, prosím!"
"Neříkej mi Billy. Nemám náladu, dej mi pokoj."
"Ale…"
"Uhni mi z cesty, jdu si zalézt do studia a nepřeju si, aby mě kdokoli rušil, tím myslím hlavně Tebe, Tome," ušklíbl jsem se, když mu na tváři zamrznul úsměv, a pomalu se po schodech šoural do studia.
 .
***
 .
Bylo to už několik hodin, co jsem seděl ve studiu a jen tak bezmyšlenkovitě si něco hrál na klavíru. Chvílemi to dokonce i znělo jako kousek nějaké písně, ale nepřikládal jsem tomu žádnou váhu - na skládání písní mám ještě dost času.
.
Mátožně jsem se uráčil zvednout svůj velectěný zadek ze stoličky od klavíru a naprosto znuděně vyšlapal schody až ke svému pokoji, kde jsem se líně obléknul a lehce nalíčil.
.
"Někam jdeš?" opřel se o dveře Tom.
"Něco Ti do toho je?" nadzvedl jsem jedno obočí.
"Jsi můj…"
"… brácha, mám Tě rád, záleží mi na Tobě, jistěže mi do toho něco je," dořekl jsem za něj mně velmi známou frázi. "Už jsem to slyšel, Tome."
"Bille, nech toho, prosím."
"Jdu do baru, nemusíš mít strach. Spokojený?" odsekl jsem.
"Nevracej se tam, odkud bylo těžké Tě dostávat," starostlivě promnul mé rameno.
"Uvidíme se později, Tome," s povzdechem jsem kolem něj prošel a po cestě si zavolal auto, které mě mělo dovézt na mně důvěrně známé místo.
 .
***
 .
"Bille! Co se stalo? Dlouho jsem Tě tu neviděl!" s úsměvem mě přivítal barman.
"Ahoj, Joe," posadil jsem se na stoličku a rozhlédl se po okolních lidech. "Našel jsem si přítelkyni, nějak jsem neměl čas."
"Ty na nás zanevřel kvůli holce? Neřekl bych, kdyby kvůli klukovi, ale holce? Styď se, Bille!" se smíchem přede mě postavil zázvorovou limonádu.
"Měl jsem ji rád, Joe!" odsekl jsem. "Několikrát jsem Ti vysvětloval, že nejsem gay."
"Já vím, ty jsi bisexuál," odfrkl.
"Ano, jsem. Něco proti?"
"Ale kdeže!" uštěpačně se zasmál.
"Jdu si sednout k sobě do boxu," unaveně jsem se zvedl.
"Bille, měl bys…"
"Zatím se měj, Joe," nenechal jsem ho domluvit a s krátkým kývnutím hlavy jsem se davem lidí probíral k nejzadnějšímu boxu, který podle nepsaných pravidel patřil mé skromné maličkosti.
Svezl jsem se na sedačku a pohledem jen nepatrně zavadil o kohosi usazeného proti mně.
.
"Promiňte?" ozvalo se z jeho úst a já k němu znuděně vzhlédl.
"Hm?"
"Je tu obsazeno, jestli jste si nevšiml," trpělivě mi vysvětlil.
"Pokud alespoň trochu znáte "pravidla" tohoto klubu, tak víte, že je to můj box."
"To asi sotva, jedině, že byste byl…"
"… sám Bill Kaulitz?" s rozverným úsměvem jsem se naklonil pod světlo, aby pořádně viděl na můj obličej.
"No ne," obdivně vydechl, a také se naklonil ke mně. V tu chvíli jsem obdivně vydechl já a s pootevřenou pusou na něj nepokrytě zíral. "Já jsem Christian. Moc mě těšilo, Bille," zářivě se usmál a pomalu se zvedal k odchodu.
.
"Zůstaň!" vykřikl jsem, když byl několik kroků od boxu. Překvapeně se otočil a vyčkával, co ještě mu sdělím. "Chci říct… Jestli máš čas, tak… Zůstaň, prosím," nervózně jsem koktal a v duchu si pořádně nafackoval - kam se ztratila moje jistota?!
"Určitě by Ti to nevadilo?" ladně o kousek popošel ke mně.
"Uděláš mi radost, když zůstaneš," pousmál jsem se a trochu se odsunul, abych mu dal najevo, že svá slova myslím naprosto vážně.
"Tak dobře, děkuju," zašeptal a s odzbrojujícím úsměvem zlehka dosedl vedle mě.
"Omlouvám se, že jsem byl ze začátku tak nepříjemný, dnešek není jeden z mých nejlepších dnů a poslední dobou nemám kde ventilovat napětí."
"Nemusíš se omlouvat. Doufám, že Ti ten den alespoň trochu vylepším."
"To se nemusíš bát, jelikož už jsi ho o sto procent vylepšil," zářivě jsem se usmál a hypnotizoval jeho rty.
 .
***
  .
Procházeli jsme se nočními ulicemi, povídali si a šťastně se smáli - ne jednou se nám stalo, že na nás někdo vyletěl, když jsme byli uprostřed záchvatu smíchu.
"Pojďme ke mně," protnul Christianův hlas nastalé ticho a jednou rukou mě zlehka objal kolem pasu. Okamžitě jsem se k němu vděčně přitulil a po mém letmém kývnutí se nechal vést staršími uličkami až k jeho domu.
"Bydlíš sám?"
"Už pár měsíců, ano," bleskově odemkl a nechal mě vejít.
V rozlehlé předsíni jsem se zul a všechny ostatní věci, krom mobilu tam také nechal.
.
"Bille?" zavrněl mi Chris u ucha a dlaněmi pevně stiskl mé boky. Přivřel jsem oči a lehce se vzrušením otřásl, ale hlavu pootočil k němu na znamení, že poslouchám. "jsem moc rád, že jsi šel semnou," stále šeptal.
"Já taky," otočil jsem se k němu čelem a dlaněmi se opřel o jeho hrudník. "Chci, abys věděl, že tohle nedělám často, ale něco mě k Tobě táhne, chovám se úplně jinak než na veřejnosti, po dlouhé době si připadám svůj," nesměle jsem k němu vzhlédl.
"Bille," přiložil mi prst na rty, abych konečně zmlknul. "Nemusíme spolu spát. Pokud budeš souhlasit s tím, že se ještě uvidíme, tak mi to vadit nebude," usmál se.
"Kde ses tak dlouho schovával?" zašeptal jsem a pomalu zaútočil na jeho rty. S potěšením jsem zjistil, že jeho ruce mě pevně objaly kolem pasu a on si mě k sobě tisknul.
 


Komentáře

1 Fee | 18. února 2011 v 21:11 | Reagovat

Tohle je první slash, který od tebe čtu, zatím jsem znala pouze Consolador z twincest blogu. Moc se mi to zalíbilo. Máš unikátní éterický styl. Druhý díl mi udělal radost; to tím, že se Bill sblížil s chlapcem a ještě ke všemu s takovou koketkou broučkatou. :) Pro mě mnohem lepší než Amber. On a slečna? Ne, ne. Nyní už budu pozorně kontrolovat stránku tvého blogu na Facebooku a věřím, že se pokračování dočkám brzy. ^^

2 Saline A. | E-mail | Web | 18. února 2011 v 21:22 | Reagovat

[1]: Oh, ani nevíš, jak jsi mi svým komentářem zpříjemnila páteční večer! Hrozně moc si vážím všeho, cos mi napsala, moje srdce se zahřálo a neuvěřitelně mě to nakoplo k psaní dalších dílů, přičemž zrovna v téhle chvíli mžourám do sešítku a sepisuji už 11. kapitolu, a to, cos mi napsala, mi dává sílu psát dál a dál.
Děkuji za přízeň, za Tvá slova!

Co se týče povídky samotné, popravdě řečeno, Amber jsem se chtěla zbavit hned, jak jsem jí byla nucena zapsat :D Nedokázala jsem si představit Billa s dívkou, rozhodně ne v této povídce. U Toma mi to nevadí, ten je.. Tom :D Ale u Billa mi to bylo proti srsti  a Christian byl o miliardu procent lepší, než Amber :)

3 Fee | 18. února 2011 v 21:43 | Reagovat

[2]: Aaa, to je skvělé, že už jich existuje tolik! ^^ A naopak já jsem potěšená, že jsem si v moři odkazů na Facebookové hlavní zdi povšimla tohohle a objevila díky tomu tvoje spisovatelské doupátko. :) Vypadá to tady velmi nadějně. :)

Tom je Tom, a proto doufám, že tu svojí Carrie (i když je moc půvabná :P) nějak elegantně pošle pryč a změní svůj tupoučký názor na typ vztahu s Billem. :D

4 Saline A. | E-mail | Web | 18. února 2011 v 21:54 | Reagovat

[3]: Á, ty jsi zlatíčko! Přezdívka Fee na Tebe stoprocentně sedí, protože jen víly mohou být tak milé a okouzlující! Znovu děkuji! :))

Co se týče Carrie... No, myslím, že tam to bude na delší dobu, ale Carrie zmizí, kdo ví, třeba jí přejede autobus plný ječících fanynek? :D (Tuhle představu hrozně dlouho toužím někde zrealizovat a pořád nevím, kde! :D)

5 Fee | 19. února 2011 v 11:29 | Reagovat

[4]: Jéje, tak to buď ráda, že mě neznáš osobně. Asi bys potom byla překvapená, co se ze mě vyklubalo za netvora. :D

Páni, to je velice originální způsob. :D Určitě bych se za něj přimluvila.
A nemůžu se dočkat, až trochu lépe poznám Christiana. ♥

6 Suzzy | 19. února 2011 v 11:52 | Reagovat

Bože, krásné! Ale jako, jako. Už jsem si dělala iluze, jak hned bude s Tomem a on se tam objeví nějaký krásný neznámý? :D Doufám, že pokračování bude brzy..? Jsem napnutá :))**

7 Saline A. | E-mail | Web | 19. února 2011 v 12:27 | Reagovat

[5]: Netvor? :D Nevěřím!!! :D
Jsi pro autobus?! :D Tak to jsi první :DD Zatím byli všichni proti :D
A Christiana poznáš už brzy ♥

[6]: Hned s Tomem? :D Princezno, na to si ještě dooost dlouho počkáš :D Ale děkuji :)

8 S. | Web | 19. února 2011 v 16:26 | Reagovat

Dočetla jsem se až sem a.. Wow.
:) Krásáá..:D

9 Saline A. | E-mail | Web | 19. února 2011 v 16:28 | Reagovat

[8]: Děkuji :)

10 AngeliQue | 20. února 2011 v 12:43 | Reagovat

Jééé to je krásný!! To se mi líbí dokonce víc než ta předchozí povídka! :D

11 Saline A. | E-mail | Web | 20. února 2011 v 13:06 | Reagovat

[10]: Muhehe :D To jsem ráda! ♥

12 Psycho Candy | Web | 20. února 2011 v 21:17 | Reagovat

on bože ten týpek na obrázku na levo je sexyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy

13 Saline A. | E-mail | Web | 20. února 2011 v 21:25 | Reagovat

[12]: Nini :D v Obrazový příloze je větší fotka ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.