Consolador 8.

9. prosince 2010 v 20:48 | Saline A. |  Consolador
Nezlobte se na Billa, on už jiný nebude :))


Nevěřícně jsem couval, až jsem o něco zakopl a skončil na zemi.
"Vůbec se ke mně nepřibližuj!" křiknul jsem na Toma, když jsem viděl, jak se pokouší vstát a jít ke mně. "Věděl jsem, že proti Tobě něco má, ale… pane bože. Proto jsi chtěl odejít z kapely, že ano?!"
"Chtěl se s Tebou rozejít, nechtěl jsem to dovolit," pomalu přikývnul.
"Kvůli tomu mě celý ty roky znásilňoval. Kvůli tomu, aby Tě viděl trpět, stejně jako trpěl on," polykal jsem slzy a stále nedokázal uvěřit.
"Bille, věř mi, snažil jsem se Ti to říct, už tolikrát."
"Ale neřekl! Celou dobu jsem si myslel, že za všechno můžu já, že já jsem ten špatný!"
"Snažil jsem se to řešit i s ním, PROSIL jsem ho o vztah, jen aby Tebe nechal být."
"Ty jsi u něj už byl? Tenkrát… když jsi ho zbil, vypadalo to, jako kdybys tam byl poprvé!" zmateně jsem se postavil. Jak dlouho ten začarovaný kruh trval?
"Byl jsem tam už ten první den, Bille. Chodil jsem tam pokaždé, když jsi usnul. A pokaždé jsem se domů vracel s tím, že jsem Tě zklamal. Že to není David, kdo Ti ubližuje, ale já," zamumlal, zatímco se mu po tvářích linuly potůčky slaných slz.
"Tome," klekl jsem si před něj a pohladil ho po tváři, maskujíc stopy slz.
"Zničil jsem Ti život, odpusť mi to, Billy," vrhnul se mi kolem krku a dál vzlykal.
"Miluju Tě, Tomi," zašeptal jsem a pevně ho objal.

* ♥ *

Leželi jsme v posteli, Tom mě pevně objímal kole pasu a spal, zatímco já s hrůzou zíral na můj mobil, který se právě rozsvítil. Nová zpráva. Kdo jiný, než David by mi teď mohl psát?
Třesoucí se rukou jsem vzal mobil do dlaně a modlil se, aby to byl Gustav s tím, že se omlouvá, že nepřišel. Zbytečně. V tu chvíli mi došlo, proč tolik věřících od své víry odchází. Je to úplně zbytečné.
Zklamaně jsem telefon odložil na noční stolek a pomalu se snažil vymanit z Tomova náručí. Nedovolil jsem si Davidovi odporovat, natož po tom, co provedl Tomovi.
"Kam jdeš?" zesílil Tomův stisk.
"Na záchod," pípnul jsem vystrašeně.
"Nelži, psal Ti David, že jo?" syknul rozzlobeně.
"Ne, potřebuju vážně na záchod."
"Když Tě pustím, tak se nevrátíš!"
"Dobře, psal mi David. Musím tam jít, Tomi, jinak to bude zlé, ublíží nám!" otočil jsem se čelem k němu a jemně ho políbil. "Dovol mi to, Tome. Prostě tam musím."
"Já Tě tam ale nepustím, bude muset přese mě, jestli Tě bude chtít."
"Ale to nebude žádný problém, nejsi v takové formě, aby ses ubránil," pohladil jsem ho po tváři.
"Pokud jde o Tebe, tak bych to dokázal, veř mi, Billy," změnil tón z naštvaného na žádoucí, prosil mě, abych mu věřil. "A navíc, domluvil jsem nám ochranku. Nikam se bez nich nehneme, ani ty, ani já."
"Já nechci ochranku, Tomi! Nechtěl jsem ji ani v době slávy!"
"Tak s Tebou budu všude chodit já a já už tu ochranku mít budu. Řeknu Ti to takhle, Bille," začal mluvit uklidňujícím dojmem, trpělivě. "Nejsme v bezpečí a těm všem se ubránit nedokážu, tudíž nedokážu ochránit ani Tebe. Kdysi jsem Ti slíbil, že Tě ochráním a já Ti to splním!" prudce mě políbil. "Prosím, dovol mi Tě udržet v bezpečí," dál mě naléhavě líbal.
"Dobře, Tomi," pousmál jsem se a pevně ho objal kolem krku. Vnímal jsem jeho chtivé dlaně, kterými hladil má stehna a jeho rty, které přejížděly po mém hrudníku. Bylo nám jedno, že by měl být Tom v klidu, že by něco takového dělat rozhodně neměl. Spalovala nás obrovská touha a my se rozhodli, že ji poslechneme.

* ♥ *

Tom se natěsnal mezi má stehna a rukou sjel na můj zadek. Pochopil jsem, kam směřuje a oč mě žádá, když prstem obkroužil můj vstup. Slastně jsem se prohnul v zádech pod intenzitou toho doteku.
"Panebože, Tomi, udělej to znovu!" zasténal jsem a pánví šel naproti jeho ruce.
"Oh kruci, Billy!" vrhnul se na mé rty. Dravě si je bral, zatímco prstem jemně pronikal do mého těla. Hlasitě jsem vykřikl, když narazil na mou prostatu.
"Tam, Tomi, ještě jednou, prosím!" pevně jsem ho chytil za ruku a snažil se ho dovést k tomu místu, které mě posílalo do nebe, zatímco Tom přidal další dva prsty. "Oh bože," zasténal jsem, když se toho místa znovu dotknul. Před očima jsem měl mžitky, prožíval jsem neskutečnou slast a věřím, že ještě chvíli by mě Tom dráždil a já bych to nevydržel.
"Potřebuju, Billy. Potřebuju to cítit, musím do Tebe," sténal mi do ucha, zatímco jsem se narážel na jeho prsty.
"Na nic nečekej, čekal jsi už moc dlouho," přitáhl jsem si jeho tvář ke své a políbil ho. Vnímal jsem, jak se na mě nervózně tiskne, proto jsem mu napomohl a pánví prudce přirazil k jeho klínu.
"Panebože," pevně mě chytil kolem boků a vzpamatovával se z prvních, nejintenzivnějších pocitů. "Jsi tak úzký, Billy," opřel se čelem o mé.
"A ty tak úžasně velký, Tomi," políbil jsem ho a opatrně přirazil k jeho klínu. Potřeboval jsem, aby si uvědomil, že on je tady pán a on bude vybírat intenzitu pohybů.
Pomalu do mě začal přirážet, a až když si všiml mého slastí zkřiveného obličeje, začal tempo pozvolna zrychlovat.
Naše zpocená těla do sebe narážela pod náporem přírazů a steny se mísily s divokými výkřiky.
"Billy, už to moc dlouho nevydržím," zintenzivnil ještě své tempo a začal mě divoce líbat.
"Miluju Tě!" vykřikl jsem, když se naše těla zachvěla v posledním přírazu.
"A já Tebe, jako nic na světě," zašeptal do mých rtů. "Promiň, zapomněl jsem na Tvé uspokojení," pevně mě objal, když ze mě vyšel.
"Ani jsi nemusel," zasmál jsem se, ukazujíc na jeho bříško upatlané bílou lepkavou hmotou. "Bylo to DOKONALÉ," kousnul jsem ho do ucha a přivinul se k jeho tělu.
"Měli bychom jít do sprchy," políbil mě Tom do vlasů.
"Druhé kolo?"
"Zruinuješ mě!" zasmál se, ale s vášnivým polibkem mě odtáhnul do koupelny.

* ♥ *

"Billy?" přivinul se ke mně Tom a jemně mě políbil pod ucho.
"Copak?"
"Jsi pořád naštvaný kvůli tomu Davidovi?" pevněji mě stiskl.
"Vlastně ani ne," povzdechl jsem si. "Moc dobře jsem věděl, že mě podváděl kdykoli jsem byl příliš unavený na nějaké sexuální hrátky, což bylo celkem často."
"Přesto ses k němu vracel. Proč?"
"Miloval jsem ho. Tenkrát. Byl na mě moc hodný, něžný a neustále mi připomínal, že jsem jedinečný," pousmál jsem se.
"To já nedělám," zašeptal Tom.
"To máš pravdu," souhlasil jsem a otočil se k němu čelem. "Ty mi ale každý den dáváš jistotu, že Ti na mně záleží, že mě miluješ, Tomi. Zahrnuješ mě láskou, staráš se o mě a jsi tu pro mě, od rána do noci. A to je mnohem víc," jemně jsem ho políbil a objal kolem krku.
"Bille?" vyhrkl najednou.
"Ano?" zvedl jsem k němu pohled.
"Zavři oči."
"Proč?" nechápavě jsem nakrčil obočí, ale pokorně jsem je zavřel.
"Neotvírej je!" pomalu mě směřoval z domu, na zahradu. "Můžeš otevřít," otřel se svými rty o mé ucho. Lehce jsem se pod tím dotykem otřásl, a poté otevřel oči.
Zíral jsem na zahradu, na kterou se pomalu snášela sněhová nadílka. S hlasitým smíchem jsem se rozběhl do středu zahrady a s rozpraženýma rukama chytal jednotlivé vločky.
Tom se s úsměvem opřel o dveře. Bavilo ho pozorovat mě, jak pobíhám kolem a snažím se vločky chytit na svůj jazyk, přičemž pokaždé, když se mi to podařilo, jsem nadšeně vypískl.
"Tomi, pojď sem!"
"Je zima, Bille," shovívavě se usmíval a pomaličku se ke mně šoural. "Máš rád zimu?"
"Miluju sníh!" vesele jsem ho objal. "To, že sněží po našem milovaní, je znamení. Znamení, že máme být spolu, že to, co děláme, je správné," políbil jsem ho na začervenalý nos. "Miluju Tě, Tomi!"
"Já Tebe taky, to přeci víš," zabořil obličej do mých vlasů a pevně mě objímal.
 


Komentáře

1 Suzzy | 9. prosince 2010 v 21:24 | Reagovat

Dokonalé! to je to nejlépe vystihující slovo :)

2 Saline A. | Web | 9. prosince 2010 v 22:07 | Reagovat

[1]: Děkuji ♥

3 AngeliQue | 9. prosince 2010 v 22:47 | Reagovat

Áááách nini to je tak sladký :D <3

4 Saline A. | Web | 9. prosince 2010 v 22:51 | Reagovat

[3]: ninini to jsem ráda! :D Je to citofý nátlaaak :D ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.