Consolador 1.

27. října 2010 v 20:45 | Saline A. |  Consolador
Vítám vás tu, s novou povídkou.
Je to povídka, která už od začátku pro mě vystavuje jakousi výzvu. Předem jsem totiž přesvědčená, že v mnohých z vás bude vyvolávat odpor, zhnusení a bůh ví co ještě a tudíž očekávám, že čtenost prudce klesne, ale já se za to na vás zlobit nebudu, jelikož vím, že ne každý má Twincest zrovna v lásce.
Přesně tak, pustila jsem se do Twincestu, po dlouhých dvou letech. To téma mě hrozně lákalo a já se konečně odhodlala k tomu sepsat něco takového a jsem na to zatím dost pyšná, nikdo mi radost z tohoto dílka nezkazí, upozorňuji předem! :)

Celou povídku bych chtěla věnovat GODDY, jelikož i díky ní (přestože o tom neví) jsem získala odvahu sepsat to a vím, že ona má twincest ráda :) Goddy, děkuji Ti za všechno a doufám, že alespoň trochu tohle dílo vysvětlí, co všechno pro mě znamenáš. Mám Tě ráda ♥

Consolador znamená v překladu Utěšitel, je to ze španělštiny (na googlu to nezkoušejte překládat, přeloží vám to totiž robertka :D). Příběh se odehrává v roce 2016, ve městě Berlín. Kapela Tokio Hotel se už dávno rozpadla a všichni se vydali svou cestou, ale stále jsou spolu v kontaktu. Bill se vrátil zpět k vyžehleným vlasům po ramena, Tom zůstal u copánku a tak, jako si kdysi slíbili, žijí spolu. To by pro začátek mohlo stačit.

A teď už ke čtení ;)

"Vstávej," zabručel vedle mě někdo naštvaně a hned poté do mě vztekle strčil. "Dělej, za chvíli budu mít návštěvu a nechci, aby Tě tu viděla!"
"Viděla? Už tu bude mít zase nějakou děvku?!" zuřivě jsem vyskočil z postele, obmotaný prostěradlem.
"Nic Ti do toho není!"
"To teda je! Já nejsem jako ony, abych přišel, když zrovna nemáš k dispozici některou z těch krav a nutně si potřebuješ zašukat!" křičel jsem na něj, přestože jsem moc dobře věděl, že se ničeho nedovolám.
"Prosím Tě, Bille, nehysterči tady," zabručel a pevně mě chytil za zadek, až jsem vypískl. "Víš moc dobře, že jenom v TOBĚ se pořádně uvolním," zasyčel mi do ucha. "Ale prostě mi nestačíš, copak jsi ochotný mi dát třikrát za sebou?"
"V žádném případě!" vyhrkl jsem zděšeně. "Není to zrovna nejpříjemnější, když do mě bez jakékoli přípravy vstoupíš!"
"Zvykneš si," poplácal mě po zadku a hbitě mě oblékl. "A teď jdi, vážně nechci, aby Tě tu viděla."
"Idiote," prskl jsem.
"Zavolám Ti, broučku!" jízlivě se usmál a já zase se slzami v očích odcházel domů.
* *
"Bille?" usmál se na mě něžně Tom, sotva jsem vstoupil do obýváku.
"Ahoj," zašeptal jsem a pomalu se posadil k němu.
"Už zase?" smutně zamumlal a pohladil mě po rameni. "Bille, musí to skončit," pevně mě chytil za ruku.
"Není to tak lehké, Tomi," povzdechl jsem si. "Když nepřijdu já k němu, přijde on sem. A já vážně nechci, abys to musel poslouchat."
"Zkusil by překročit práh našeho domu a neodešel by po svých, to Ti přísahám!" zavrčel.
"Jsi hodný," usmál jsem se a pohladil ho po tváři.
"A ty hloupý," sklopil hlavu a hluboce si povzdechl. Sledoval jsem jeho tvář, bolestí zkřivenou a najednou jsem měl pocit, že trpí mnohem víc, než já sám. Já trpěl víceméně zatím jen fyzicky, zatímco on trpěl psychiky a jen kvůli tomu, že mně někdo ubližoval.
"Mám Tě moc rád, Tomi," pohladil jsem ho na týle a pevně ho objal. "Já budu v pořádku, určitě."
"Tím si nejsem tak jistý," zamumlal. "Víš co? Zajdi si do koupelny, nalož se do vany, pak se uprav a vyrazíme ven, ano? Než se upravíš, skočím si něco zařídit," zářivě se usmál a políbil mě na líčko.
"Buď opatrný," oplatil jsem mu úsměv a pomalu se zvedl.
"To jsem vždycky," kývl.
* *
"Nemůžu uvěřit, že jsem našel tohle tričko! Hrozně dlouho jsem ho sháněl!" nadšeně jsem poskakoval kolem Toma, v ruce třímajíc čtyři tašky narvané oblečením.
"Jsem rád, že jsi našel, co jsi hledal," usmál se Tom a pocuchal mi vlasy.
"Hej!" zarděl jsem se. "Něco jsem koupil i Tobě!" zasmál jsem se.
"Vážně?"
"Samozřejmě! Našel jsem naprosto dokonalé tričko, když sis tam povídal s tím kamarádem. No a k tomu se tak úžasně hodily kalhoty a ten šátek… Musíš si to vyzkoušet, hned jak přijdeme domů!"
"Okey, můžeme si udělat módní přehlídku," se smíchem hledal klíče po kapsách.
"Výborně!" políbil jsem ho na tvář a proplul kolem něj do obýváku, kde jsem se svalil na gauč a začal třídit své oblečení.
* *
"No páni," obdivně jsem vydechl, když se mi Tom předvedl v modrobílé košili a o dvě čísla menších kalhotách.
"Co, sluší mi to?" usmál se na mě.
"Vypadáš skvěle!" radostně jsem zatleskal. "Měl bys to menší oblečení nosit častěji, dobře Ti zvýrazní postavu."
"Vážně? Tak už konečně vím, proč nosíš všechno tak upnuté," se smíchem se posadil vedle mě.
"Nemám co zvýrazňovat, nemám žádné svaly."
"Máš přesně takovou postavu, která se k Tobě hodí, Bille. Máš skvělou postavu, takže nezoufej. Nedokážu si představit, že bys měl svaly," objal mě kolem ramen.
"Děkuju, Tomi," stulil jsem se mu v náručí.
"Nemáš zač, jsi přece můj malý bráška."
"Mám Tě rád."
"To já Tebe taky," políbil mě do vlasů. "A teď musím jít do sprchy. Uvidíme se později."
"Dobře," usmál jsem se. Sotva Tom zmizel za dveřmi koupelny, natáhl jsem se po mobilu, který oznamoval příchozí zprávu.
"Za deset minut u mě."
Nemusel jsem se ani dívat, od koho je. S povzdechem jsem si vzal kabelku a vyrazil, Tomovi jsem pouze napsal sms, že jsem venku a nevím, kdy se vrátím.
* *
"Můžeš mi něco vysvětlit, drahoušku?" prudce a pevně mě přirazil ke zdi, sotva jsem překročil práh jeho domu.
"Nic jsem neprovedl!" instinktivně jsem se přikrčil a uhýbal pod jeho pichlavýma očima.
"Komupak sis vylíval dušičku?!" zasyčel.
"Nikomu," kuňknul jsem. Věděl jsem, že jsem udělal chybu, když jsem mu zalhal. On vždy spolehlivě pozná, že lžu.
"Víš, že nemám rád, když mi lžeš, viď že ano?" s ironickým úsměvem se na mě přimáčkl a ostrým nehtem prozkoumával mou kůži. Cítil jsem každý milimetr, kdy po kůži přejížděl a o to víc jsem cítil každé zarytí pěstěného nehtíku do mé pokožky pokaždé, když jsem sebou trochu škubl. "Na začátku jsem Ti říkal, že NECHCI, abys o nás někomu říkal a měl jsem k tomu dobrý důvod, Bille!"
"Jaký?" odvážil jsem se zeptat.
"Chtěl jsem předejít návštěvám starších bratrů," přimhouřil oči se zlověstným blýsknutím.
"Tom byl tady?" vystrašeně jsem vytřeštil oči.
"On se Ti nepochlubil? Milé… Ano, byl tady. A vidíš tohle?" ukázal na šrám na své tváři, který bez bližšího zkoumání není poznat. Zatím. "To mám od něj. Vyhrožoval mi. Ale vůbec si neuvědomil, že čím víc mě bude strašit, tím víc to Tebe bude co?"
"Bolet," zamumlal jsem se sklopenýma očima, ze kterých mi uniklo pár slz.
"Neplač," zašeptal k mému uchu. "Na to budeš mít čas za chvíli," zasyčel a silně trhnul mými vlasy. Ze rtů mi uniklo několik bolestivých vzlyknutí, načež mě násilím odvlekl do obýváku a nemilosrdně mě shodil na zem.
"Prosím," zkusil jsem zabojovat v předem prohrané bitvě, když na mě prudce dolehl.
"Mlč!" okřikl mě a vrazil mi pěstí. "Pros si toho svého podělaného Toma, ale o to, aby se mi už nikdy nezkoušel postavit, protože pak nedopadneš dobře ani ty, ani on!" pevně obmotal prsty kolem mého krku a silně stiskl.
S vystrašeným lapáním po dechu jsem se snažil jeho ruku odstrčit. Když se mi to konečně podařilo, začal jsem zuřivě kašlat.
"A teď si Tě vezmu. Tvrdě, bez lítosti, bolestivě," sykl a rychle ze mě strhal oblečení, nechal jsem se sebou manipulovat, jako s hadrovou panenkou.
"TOME!" vykřikl jsem zoufale, když do mě prudce vnikl.
 


Komentáře

1 Goddy | 27. října 2010 v 20:54 | Reagovat

Ach, Žabko.. Srdíčka k textu nahoře.. ♥ ♥ ♥ ♥ ♥!

Sem strašně ráda, že sem ti dodala odvahu to sepsat!
A bože- to je povídka skoro mého gusta! Bill je prostě slečinka, slečinka a ten bad boy skončí špatně! Jen do něj! Ukaž mu pak! Ať mu Tom dá co proto.. takhle týrat Billyho!

ACH BOŽE- Zbožnuju Tě! ♥

2 Suzzy | 27. října 2010 v 20:55 | Reagovat

Áách to néé ... dokonalé, dokonalé, dokonalé! ♥
Ale jako, chudáček Bilíí :( Co si ten svinák o sobě myslí? :D
No prostě nemám slov, princezno :) ♥

3 Saline A. | Web | 27. října 2010 v 20:56 | Reagovat

[2]: Myslí si o sobě celkem dost :D ♥

4 Saline A. | Web | 27. října 2010 v 20:56 | Reagovat

[1]: Nini! ♥
Ani nevíš, jakou radost jsi mi udělala tím, že se Ti to líbí. Bála jsem se, hrozně jsem se bála, že Tě zklamu, vím, že jsi v tomhle tématu sečtělá, znáš spoustu úžasných povídek, proti kterým se nemohu měřit a... spadl mi obrovský kámen ze srdce, DĚKUJI! ♥

Já Tebe zbožňuju víc! ♥♥♥

5 Suzzy | 27. října 2010 v 20:57 | Reagovat

Tom by mu měl zmalovat xichtík, až by se divil!
Ale prostě nádhera :)

6 Goddy | 27. října 2010 v 20:57 | Reagovat

Sem si jistá, že nespadneš do mého deníčku SEM SI JISTÁ NA 99,9999999999999999% PROCENT! :D (to leda že bys to nedopsala! :D)

7 Saline A. | Web | 27. října 2010 v 20:59 | Reagovat

[5]: No, ale v tom případě by to nedopadlo dobře s Billem, viděla jsi v tomhle díle ;)

[6]: To jsem moc ráda :D A dopíšu to, slibuji! :D ♥

8 MiMi Madison H. | Web | 28. října 2010 v 16:09 | Reagovat

no, jako je to zajímavé...ještě jsem twincest nečetla, takže pro mě je to něco z cela nového, takže jsem zvědavá...chudák Bill...Tom mu ale zavařil

9 Saline A. | Web | 28. října 2010 v 18:40 | Reagovat

[8]: Tak doufám, že se Ti to zalíbí a nezhnusí jako několika lidem ;)*

10 MiMi Madison H. | Web | 28. října 2010 v 20:08 | Reagovat

[9]: no to poznám, až přidáš další kapitolu a další a další, abych mohla posuzovat ...i když tak malinkato tuším, o co se bude jednat, a není to nějak moc podle mého gusta...ale uvidím, až se začtu do dalších kapitolek :P

11 Saline A. | Web | 28. října 2010 v 20:27 | Reagovat

[10]: Íík, myslím, že se Ti to nakonec moc zamlouvat nebude =X

12 MiMi Madison H. | Web | 28. října 2010 v 23:14 | Reagovat

[11]: no uvidíme :P

13 MoNik | Web | 29. října 2010 v 1:04 | Reagovat

Páni..je to fakt moc hezkýýý, pokračuj, honem :)

14 Saline A. | Web | 29. října 2010 v 9:11 | Reagovat

[13]: Moc děkuji, pokračování vložím do konce týdne :))

15 Alien | E-mail | Web | 29. října 2010 v 16:20 | Reagovat

ňufíí! Je to nádherné Žabičko! Bylo mi ho tak líto až mi ukápla slza a to už se dlouho nepodařilo! <3 nádherné!

16 Saline A. | Web | 29. října 2010 v 17:53 | Reagovat

[15]: Nuniii, neplakat! Je neplakat, na to bude času ještě dost :D Děkuji, vážím si toho ♥

17 MiMi Madison H. | Web | 29. října 2010 v 20:25 | Reagovat

jsem ráda, že ses potěšila tolik očekávanému zvratu v mé povídce :D hehe

18 MiMi Madison H. | Web | 29. října 2010 v 20:49 | Reagovat

no, to já vím :D

19 AngeliQue | Web | 29. října 2010 v 21:39 | Reagovat

áááááááááááááááááá
éééééééééééééééé
ííííííííííííííí
moje mladá léta se vrací :D
Miluju to ♥

20 Saline A. | Web | 29. října 2010 v 21:41 | Reagovat

[19]: :DDDD
Děkuju! ♥

21 Chris.* | Web | 29. října 2011 v 10:30 | Reagovat

O rok a 2 dny později, ale nevadí! :D

Do povídky jsem se pustila s nadšením - a to velkým (jelikož jsem si myslela, že to bude nějaký krásný slaďáček :D a hele, co tu na mě vybaflo - týrání!:D), ale to nadšení vystřídala vlna strachu! :D Potom ovšem vlnu strachu o Billa, vystřídala potřeba číst rychle dál, takže se pokusím tento svůj komentář zkrátit.

Jednoduše jsem takový děj vůbec nečekala. Myslela jsem si, že ten násilník bude Tom, ale hele! On je Tom ten hodnej. Doufám, že té svini co Billa tak týrá dá co proto!

Letím na další dílek! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.