Chemin de vie 15.

10. října 2010 v 16:03 | Saline A. |  Chemin de vie
Saline A.
"Zlato, kde má Trubka vodítko?" křikla jsem na Billa. Už skoro půl hodiny jsem ho hledala snad po celém domě a nenašla ho.
"Tady, našel jsem ho v garáži," zářivě se usmál a políbil mě.
"Takže můžeme jít?" objala jsem ho kolem pasu a pohladila Trubku.
"Samozřejmě."
Sotva jsme vyšli z domu, náš zrak se stočil na protější dům. Všechno se zdálo být klidné, ale rány vycházející odtamtud nás utvrzovaly o opaku.
"Neboj se. Zvládneme to," pevněji sevřel má rameny, když si všiml, že jsem se lehce otřásla.
"Mám Tě moc ráda," zašeptala jsem a políbila ho na tvář.



*O.o*

"Hej, Diano!" ozval se za mnou nepříjemný křik. Překvapeně jsem se otočila a byla nucena dívat se do Maxmiliánových očí.
"Co chceš?" rozhodila jsem rukama.
"Nebuď tak milá," ušklíbl se a přešel blíž ke mně. "Předělávám ten mizerný dům a pod okny jsem našel něco, co Ti zřejmě patří," podíval mi polorozpadlý rámeček s fotkou.
"Panebože," vydechla jsem. Na fotografii jsme byli já s Billem, zachyceni ve chvíli kdy jsme si dávali první, novomanželský polibek. Byla to fotografie, kterou jsem v opilosti vyhodila z okna a poté si myslela, že jsem jí ztratila při stěhování. "Děkuju," vzhlédla jsem k Maxovi.
"Stejně Tě zase opustí. I Tom Tě opustil. Každý Tě opustí, nikdo s Tebou nevydrží," sykl mi do tváře, načež jsem mu vrazila facku.
"Vypadni odsud. Alespoň někde měj trochu úcty!"
"Je to jen hřbitov!"
"Jsou tu stovky, možná tisíce mrtvých včetně našich rodičů! Milovali Tě, tak jim teď nedávej příčinu, aby Tě nenáviděli!"
"Jsou mrtví!"
"Tak jim dej alespoň trochu úcty, Maxi. Prosím."
"Fajn! Tak já už jdu," zasyčel a prudce se otočil, rychlým krokem odešel.
"Omlouvám se," otočila jsem se k hrobu rodičů a položila na něj kytici. "Bude to v pořádku, uvidíte. Vlastně, přišla jsem za Tebou, tati," klekla jsem si před hrob. "Víš, chtěla jsem Ti poděkovat, tati. Tenkrát, když jsme se s Billem rozváděli, byla jsem hloupá, když jsem Ti říkala, že's mi zkazil život. Ale teď už vím, že jsi mi ho daroval. Dvakrát. Poprvé, když jste mě s mámou počali a podruhé, když jsi mě seznámil s Billem. Děkuju Ti za to tati a omlouvám se za vše špatné, co jsem Ti kdy řekla. Miluju vás, chybíte mi."


*O.o*

"Bille, máme doma nějaký rámeček?"
"Mám pocit, že ne. Proč?"
"Potkala jsem Maxe a… Pamatuješ, jak jsem na Tebe křičela, když jsem byla opilá a něco vyhazovala z okna?"
"Pamatuju…"
"Byla to tahle fotografie," podala jsem mu ji a založila ruce na prsou.
"Páni," vydechl. "Nevěděl jsem, že taková fotografie existuje."
"Fotili ji naši… Našla jsem ji v jejich albu."
"Pamatuješ si na ten polibek?" vzhlédl ke mně.
"Jako na nic jiného," usmála jsem se. "Pamatuju si, že jsi mi jednu ruku položil sem," nasměrovala jsem jeho levou ruku na můj pas. "Druhou jsi položil sem," položila jsem fotografii a jeho pravou ruku položila na můj týl. "A já Tě chytla tady," zabořila jsem ruce do jeho vlasů.
"A já Tě takhle zaklonil," názorně předvedl. "A takhle Tě políbil," vášnivě se přisál na mé rty.
"Nedokážu uvěřit, že si pamatuješ i tu obrovskou míru vášně," zamumlala jsem.
"Tvé šaty na Tobě vypadaly božsky, špatně jsem se ovládal."
"Dnes je na sobě ale nemám," pousmála jsem se.
"To neznamená, že mě tyhle šaty nemůžou dostatečně vzrušit," zajel rukou pod lem šatů.
"Víš, chtěla jsem si zajít do sprchy," odtáhla jsem se a pomalým krokem mířila ke koupelně, po cestě ze sebe sundávajíc šaty.
"Také jsem to měl v plánu," zamručel, rychle mě doběhl a sundal si tričko.
"Ještě, že máme dvě sprchy, viď?" usmála jsem se, otočila se k němu čelem a do koupelny pomalým krokem couvala.
"Víš, ráno tam netekla teplá voda," svlékl si kalhoty.
"Vážně? To je ale škoda. To asi budeš muset jí do sprchy semnou, že?" rozepnula jsem si podprsenku a odhodila ji stranou.
"Nic jiného mi pravděpodobně nezbývá," přimáčkl mě na stěnu sprchového koutu.
"Asi budeme muset být na sobě namáčknutí, že?" zahákla jsem prsty za lem jeho trenek a sundala je dolů.
"Ano, tahle koupelna je menší, než ta nahoře, tudíž jsme se museli trochu uskromnit," napodobil mě a sundal mi kalhotky.
"Uskromňuji se ráda," políbila jsem ho na klíční kost.
"To já taky, když mám před sebou Tvoje tělo," zaútočil na můj krk.
"Budeme se uskromňovat častěji, Bille," zasténala jsem, sotva si mě vyzvedl do náručí a já obmotala nohy kolem jeho pasu.


*O.o*

"Bille? Co se děje?" zírala jsem na něj.
"Nic, proč?" překvapeně se na mě otočil.
"Tyhle kalhoty Ti byly ještě minulý měsíc těsné, tak proč Ti teď padají?" přimhouřila jsem oči a položila před něj ošatku s pečivem. "Jez."
"Díky, nemám hlad," zabručel a usrkl si kafe, znovu něco dokreslujíc do nějakého návrhu.
"Bille, musíš něco sníst, hrozně jsi zhubl," pevně jsem sevřela jeho ramena.
"To nic není, jen teď byla spousta zakázek, stresu a tak, neměj strach, broučku," vzhlédl ke mně a unaveně se usmál.
"Měl by sis odpočinout, takhle to dál nejde," posadila jsem se vedle něj a návrhy odsunula stranou.
"Zvládám to."
"Nemyslím si. Potřebuješ chvilku klidu."
"Musím to dodělat," povzdychl si a rukama si promnul spánky.
"Mám nápad," pousmála jsem se.
"Jaký?"
"Zajdi si na zahradu, sedni si pod strom a přečti si nějaké časopisy."
"Ale co ty návrhy?"
"Dodělám je, ty si odpočiň," usmála jsem se.
"Vážně?"
"Samozřejmě. Potřebuješ volno a já mám teď čas, takže to dodělám."
"Děkuju," letmo mě políbil na čelo.
"Hlavně se musíš dát do pořádku," pohladila jsem ho po tváři.
 


Komentáře

1 lowa | 10. října 2010 v 16:46 | Reagovat

super... a hned dáál

2 MiMi Madison H. | Web | 10. října 2010 v 17:58 | Reagovat

ale už to na Billa zase leze?..snad se z toho dostane...a pěkná kapitolka :)

3 Saline A. | Web | 10. října 2010 v 19:00 | Reagovat

[1]: Budu se snažit ;)

[2]: Uvidíme, uvidíme :) A děkuji ♥

4 Suzzy | 11. října 2010 v 7:50 | Reagovat

Ach, krása, nádhera, hmmm :)
Uplně se bojím dne, kdy tam dáš konec :D :( .... moc krásné zlatíčko :-* ♥

5 AngeliQue | 11. října 2010 v 20:57 | Reagovat

♥♥♥

6 Goddy | 12. října 2010 v 0:09 | Reagovat

Je nechutné, že sem znovu začala číst hetero. Ale to bude tím, že většina hetero se nedá porovnávat kvalitou s twincestem a chlapeckými páry. (Femslash mi dělá prostě problémy! :D)

Je to uplně něco jiného než na co sem zvyklá a to mě těší. A sem ráda, že se můžu bát Billovy anorexie, Diina alkoholismu a Tomových podlých plánů!
Jen tak dál.. dej nám plody tvého ďábelského já Obojživelnice! ^^

7 Saline A. | Web | 12. října 2010 v 6:49 | Reagovat

[4]: No, mám takový dojem, že to bude VELMI brzo... Ale snad to nebude tka hrozné :))

[5]: :) ♥

[6]: Muhehe :D Jsem nskutečně ráda, že jsi se přemluvila ke čtení tohodle výtvoru (V rubrice mám i jednu slash povídku, ale... nevím, už na ní nejsem tak hrdá, jako dříve.).
Vážím si Tvé podpory, zlatíčko a moc Ti děkuji! :) ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.