Chemin de vie 7.

31. srpna 2010 v 15:56 | Saline A. |  Chemin de vie
Saline A.


A Hezky poděkujte Bratříčkovi Syhrael za krásný obrázek! ♥
Krásné počtení! :)

"Smím?" ozval se za mnou na terase mužský hlas.
"Jestli chceš mluvit o tom, co jsem řekla Billovi, tak jdeš zbytečně, Tome. Já o tom nechci mluvit," posadila jsem se na barovou židličku v kuchyni.
"Dostala jsi mě!" zvedl ruce na znamení, že se vzdává. "O tom se teda bavit nebudeme," zářivě se usmál.
"A jaké jiné téma jsi narychlo vymyslel?"

"Máš smůlu, myslel jsem, že k tomu dojde, takže jsem nad tím trochu už přemýšlel."
"Věděl jsi, že Tě odpálkuju?" udiveně jsem nadzvedla obočí.
"Znám Tě," krátce se zasmál a posadil se vedle mě. "Co takhle zajít na večeři?"
"Tome…"
"Fajn, tak nachystáme gril a zůstaneme u Tebe!"
"Tome, nemyslím si, že je to nejlepší nápad."
"Tak můžeme jít na sklenku vína!"
"Nevzdáš se, viď?" zoufale jsem se na něj usmála.
"Ani náhodou!" začal se smát.
"Fajn, v tom případě beru grilování. Nikam se mi nechce a nechci nechávat Trubku samotnou," vyplázla jsem jazyk a seskočila ze židličky, abych naložila maso.


*O.o*

"Nebo, pamatuješ, jak jsem se Tě snažila zlochtat na té pláži a na TEBE zavolali polici, že mě obtěžuješ?" se smíchem jsem šťouchla do Toma.
"To je teda sranda!" zašklebil se. "Jsem si jistý, že kdybys to neuvedla na pravou míru, dávno bych seděl mezi nějakými vrahy!"
"Ti policisté byli milí…"
"Hm, to teda jo," ušklíbl se.
"Neříkej, že se Ti ta policistka nelíbila!" se smíchem jsem do něj strčila.
"To neříkám!" smál se semnou. "Ale zápis by nebyl nejlepší."
"To by se nějak zamluvilo. Bylo to v době, kdy by se od Tebe něco takového očekávalo, spíš se všichni divili, že se nic podobného nestalo, Tome."
"To je sice hezký, ale… nevím, cítil bych se divně vůči mamce, protože… Snažila se z nás vychovat slušný lidi a já bych udělal tohle? To ne, zas takovej zmetek nejsem."
"Nikdy jsi nebyl zmetek, Tome. Vždy jsi byl ten, který přijde a pomůže, ať noviny napsaly, co napsaly. Lituji lidí, kteří v životě nemají ani jednoho člověka, který je jako ty. Ten život musí být tak smutný!" pohladila jsem ho po rameni.
"Noviny toho o nás napsaly tolik, že už ani nevím, co je pravda," povzdechl si.
"Pravda je, že…" zasekla jsem se.
"Co?"
"V poslední době, jak mezi mnou a Billem vznikaly ty problémy… Litovala jsem, že jsem se kdysi nezamilovala do Tebe, že jsem neměla úžasnou svatbu s Tebou… Mohlo být všechno jinak, třeba bych nikdy nezačala pít, Bill by se nikdy nestal anorektikem, všechno… mohlo být dokonalé," nervózně jsem sebrala talíře a hodila je do dřezu.
"Di…" pohladil mě po ramenou a donutil mě otočit se k němu. "Nikdy nevíš. Nakonec by všechno mohlo být mnohem horší."
"Tomu nevěřím," sklopila jsem hlavu.
Dvěma prsty mě chytil za bradu a donutil dívat se mu do očí. Dívala jsem se do té rozpuštěné čokolády a nedokázala uvěřit, že mohlo existovat něco, co mě kdy přitahovalo víc.
Nepřekvapilo mě, když se naše rty setkaly v bojácném polibku. V těle mi explodovala atomová bomba a naplnila každičký kousek, ve kterém nebyl strach.
"Neříkej to Billovi," zašeptala jsem, ale vzápětí naše rty znovu spojila, tentokrát mnohem jistěji.


*O.o*

Když jsem se ráno vzbudila, cítila jsem, jak se mi po zádech s úsměvem procházela husí kůže pod náporem Tomových dotyků, jemných jako peří. Slastně jsem se usmála, když k prstům putujícím po linii páteře přidal i polibky tak lehké, že jste je téměř necítili, a tak horké, že jsem mohla cítit, jak se mi vaří krev.
"Dobré ráno," zašeptala jsem, jakmile polibky přeměňoval na můj krk.
"Nejkrásnější za celý život," políbil mě na rty. "Jak se Ti spalo?"
"Nádherně."
"Zdál se Ti tak krásný sen, že nechceš otevřít oči?"
"Bojím se, že tohle celé je sen, a když otevřu oči, tak zmizíš," pevně jsem s ním propletla prsty.
"I kdyby to byl sen, vrátil bych se," políbil mě na spánek.
"Takže když teď otevřu oči a ty zmizíš, vrátíš se? Slibuješ?"
"Slibuju," se smíchem mě pohladil po vlasech a já opatrně otevírala oči. "Stále tu jsem?" roztomile se usmíval.
"Překvapivě ano," vrátila jsem mu uspokojivý úsměv a zavrtala se mu do náručí.
"Co bude dál?" začal se mi jemně prohrabovat ve vlasech.
"Já nevím. Seběhlo se to tak rychle!"
"Chceš to ukončit?"
"Rozum mi říká, že bych měla, ale…" odmlčela jsem se a položila mu ruku na místo, kde mu tlouklo vystrašené srdce. "Tohle mi říká, že Tě nesmím nechat jít," usmála jsem se a na to místo ho políbila. "Hodlám to poslechnout."
"Mám pocit, že mi ze srdce spadl samotný Mount Everest," krátce se zasmál. "Měli bychom to říct Billovi."
"NE!" okamžitě jsme vyhrkla. "Já… Raději bych počkala. Nechci, aby zase spadl do těch problémů s anorexií."
"Miluješ ho?"
"Po tom, co udělal na té párty?" nadzvedla jsem hlavu a zadívala se mu do očí. "Ani nevíš, jak rychle mě ta láska opustila. Chci říct, mám ho ráda, samozřejmě, záleží mi na něm. Ale ne jako na člověku, se kterým bych chtěla být, sdílet s ním jednu ložnici, po probuzení vidět jeho úsměv a tak…"
"A na mně Ti tak záleží?"
"Myslíš, že bys tu teď ležel, kdyby ne?"


*O.o*

"Bille!" vyděšeně jsem za ruku chytila člověka, který až nápadně připomínal kostry používající se k výuce.
"Potřebuješ něco?" zesláble zašeptal.
"Vědět, že jsi v pořádku!"
"Jsem ve skvělé kondici, nevšimla sis?" zavrčel.
"Můžu Ti nějak pomoct?" pohladila jsem ho po rameni. Bála jsem se, aby se nerozsypal jako prach.
"Dej mi šanci!"
"Bille, já…" sundala jsem ruku. "Někoho jsem si našla, nechci Ti dávat nějaké naděje…"
"Jsi stejná jako Tom, dejte mi oba pokoj."
"Jsem ochotná vídat se s Tebou, když s tím problémem začneš znovu bojovat," zoufale jsem zašeptala.
"Znám ho?!" tvrdě mi pohlédl do očí. "Zabiju ho!"
"Já…" zasekla jsem se a dívala se do jeho rozzuřených očí. "Neznáš," zamumlala jsem nakonec raději a sklonila hlavu.
 


Komentáře

1 AngeliQue | 31. srpna 2010 v 23:33 | Reagovat

ninniii Tom :)) ae opravdu se mi nelíbí že Bill se vrátil k anorexii!!

2 Saline A. | Web | 1. září 2010 v 11:13 | Reagovat

[1]: Hmm ono to bude ještě hodně zapletené, co se té anorexie týče, každopádně... Málokdo se z toho nakonec vyhrabe úplně.

3 Mishell | Web | 4. září 2010 v 13:14 | Reagovat

pana, tušim to začnem čitať :O

4 Saline A. | Web | 4. září 2010 v 13:27 | Reagovat

[3]: To bych byla moc ráda! :)

5 MiMi Madison H. | Web | 14. září 2010 v 22:45 | Reagovat

ooo páni, tak tohle je hodně hezká kapča :p jdu na další :p hehe

6 Saline A. | Web | 15. září 2010 v 6:00 | Reagovat

[5]: :D♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.