Stopy v písku II. 3.

13. července 2010 v 10:15 | Saline A. |  Stopy v písku II.
Pro vílu, protože ona mě přivedla na místo, Kde déšť nebude bolet. :) ♥
"Jsem nervózní," ošíval se vedle mě Tom. Za několik minut jsme měli přijít na řadu na ultrazvuk a on byl nervózní mnohem víc, než já.
"Tak nebuď," usmála jsem se a pevně mu stiskla ruku.
"Slečna Prestová a tatínek dítěte?" usmála se na nás ode dveří sestřička.
"Bratr tatínka," opravila jsem jí.
"Tak to je mi líto, ale dovnitř nemůžete."
"Bude semnou dítě vychovávat. Chtěla bych, aby byl u ultrazvuku semnou. Prosím," usmála jsem se a pevně stiskla Tomovu ruku.
"Tak dobrá. A tatínka dítěte mám napsat tedy koho?"

"Bill Kaulitz."
"Jste si jistá?" podezíravě se na mě podívala. Bylo mi jasné, že nevěří tomu, že TEN slavný Bill Kaulitz by mohl čekat dítě semnou.
"Nestála bych tu s jeho bratrem, kdybych si nebyla stoprocentně jistá," podrážděně jsem si od ní brala svou kartu.
"A proč tu tedy tatínek není s Vámi?" jízlivě podotkla.
"Protože se rozešli. Chcete vidět mojí občanku, pas, nebo můžeme jít k paní doktorce na ultrazvuk?" osočil se na ní Tom, který mě do té doby mlčky objímal kolem pasu.
"Běžte," procedila mezi zuby a sedla si na svou židli.
"Děkujeme," líbezně jsem se usmála a šla k mé doktorce.
o.O * O.o
"Tak si tady lehněte a vyhrňte si tričko po prsa, abych Vám mohla namazat takový gel, který nám pomůže snímat Vaši dělohu," usmála se na mě paní doktorka a sledovala, jak mi Tom pomáhá vylézt na lehátko. "Vy jste tatínek?" podívala se na něj.
"Bratr tatínka."
"Ach tak. Doufala jsem, že se dali rodiče znovu dohromady."
"Myslím, že tato varianta nehrozí," zašeptala jsem.
"No, každopádně, vidíte tuhle malou černou tečku?" ukázala prstem a obrazovku a počkala, než s Tomem kývneme. "To je Vaše miminko," usmála se.
"Takhle malinké?" zděsil se a v hlavě si porovnával své vzpomínky na novorozenecké miminko s touhle tečkou.
"Nebojte, to vyroste," zasmála se doktorka.
"To doufám, protože to miminko, můj budoucí synoveček nebo neteřinka musí být pořádně silné, aby mohlo přijít na tenhle svět," mumlal si pod nosem a já se musela smát.
Se slzami dojetí v očích jsem se usmála na Toma, který mi stále pevně svíral ruku. Opětoval mi úsměv a na čelo mi vtiskl jemný polibek.
"Ještě nějaké otázky?"
"Otázky ne, jen…" utřela jsem si bříško od gelu. "Chtěla jsem Vás poprosit, kdyby se KDOKOLI ptal, chodím jen na prohlídky, ano? Nikdo se to nesmí dozvědět, dokud to nebude na první pohled jasné."
"Samozřejmě, to není žádný problém, Viktorie," usmála se na mě a podala mi mou těhotenskou kartičku, kterou jsem si okamžitě schovala do kabelky.
"Jsem Vám moc vděčná, paní doktorko. Uvidíme se za měsíc," pousmála jsem se, a zatímco tom, který mě držel kolem pasu, rozdával úsměvy na všechny strany, já si v hlavě rovnala veškeré nové myšlenky. Slyšela jsem své dítě!
o.O * O.o
"Nemůžu tomu uvěřit. Opravdu jsme slyšeli srdce miminka o velikosti hlavičky špendlíku! To je něco tak úžasného! Panebože, to je prostě dokonalost, Viky! Jsem tak rád, že to všechno můžu prožívat s Tebou!" pobíhal kolem mě a neustále mě zahrnoval pozorností.
Já jsem ležela na gauči, zabalená ve slabé dece a dívala se na televizi.
"To ano. Je to skvělé," usmála jsem se, se stopou smutku v hlase.
"Copak je?" okamžitě si ke mně sedl a mou hlavu si položil do klína.
"Víš, někdy přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby to s námi mohl prožívat i Bill. Jaké by to asi bylo, kdyby slyšel to srdíčko, kdyby byl u toho, jak mi rostě bříško," vnímala jsem jeho prsty v mých vlasech a pak si povzdechla. "To se ale nestane."
"Proč?"
"Podvedl mě jednou, dokázal by to i podruhé. Asi už bych mu nedokázala věřit," zašeptala jsem.
"Vážně si myslíš, že by to nešlo?" nahnul se těsně nade mě a díval se mi do očí.
"Ne," zamumlala jsem. Tom se přiblížil ještě blíž ke mně, dýchal mi na rty.
"Byl by to skvělý otec," pronesl pevným hlasem, přičemž způsobil, že naše rty se letmo dotýkaly.
"A ty budeš skvělý strýček," usmála jsem se a pohladila ho po tváři. "jen mě mrzí, že Tě oberu o devět měsíců života," s povzdechem jsem se od něj odklonila a opřela se o opěrku gauče.
"Jsem si jistý, že to bude nejkrásnějších devět měsíců mého života," políbil mě na nos.
"Děkuju, Tome. A nejen za dnešek. Děkuju za každý den, kdy stojíš při mně a staráš se o nás," pohladila jsem si bříško.
"Ale to je přeci samozřejmost!" usmál se a znovu mě pevně objal.
o.O * O.o
"Ehm, Viky?" přitočil se ke mně Tom, když jsem míchala těstoviny.
"Copak?"
"Víš, dlouho jsme neměli zkoušku," hladil mi něžně bříško.
"Ano, já vím," nechápavě jsem nakrčila obočí.
"Dohodli jsme se, že jí uděláme dnes."
"A proč už tam nejsi?"
"David by tě tam chtěl vidět," zamumlal.
"Proč?" otočila jsem se k němu čelem.
"Víš… Bude předávání nějakých cen a…"
"A co?" vypnula jsem plotnu.
"Chtějí, aby s Tebou Bill nazpíval duet," vyhrkl na jeden dech a se zavřenýma očima čekal, než promluvím.
"Cože?" zamumlala jsem nechápavě a pevněji jsem se chytla kuchyňské linky.
"Prosím!" zašeptal naléhavě Tom.
"Nepřipadá v úvahu," prohlásila jsem rozhodně a dál se věnovala vaření, abych uklidnila třes mých rukou.
 


Komentáře

1 AngeliQue | 13. července 2010 v 11:34 | Reagovat

hej coo to jako fakt bude chodit s Tomem..? To vypadá jako by se pomaloučku dávali dohromady! :D
Jako jina.. nemám slov, je to dokonalé.. myslím že vím až něco málo.. takže se těším na duet! :D:D :)

2 Saline A. | Web | 13. července 2010 v 12:00 | Reagovat

[1]: Uvidíš, uvidíš, uvidíš :) Ne vždy se všechno zdá tak, jak to ve skutečnosti je :))
A děkuji :) ♥

3 MiMi Madison H. | Web | 13. července 2010 v 16:49 | Reagovat

ať nejde zpívat ten duet :p
ale kapitolka je moc hezká, Tom je jako malé dítě :p těším se na další :p

4 Saline A. | Web | 13. července 2010 v 18:14 | Reagovat

[3]: Proč by ho neměla zpívat??? :D
Děkuji za pochvalu :))

5 MiMi Madison H. | Web | 13. července 2010 v 23:46 | Reagovat

[4]: protože, když tam půjde, určitě se něco semele :D

já taky děkuji za pochvalu :)

6 Saline A. | Web | 13. července 2010 v 23:58 | Reagovat

[5]: Hm hm hm... Uvidíš :D

7 Niky. | 14. července 2010 v 2:01 | Reagovat

Ikdyž nekomentuju každej díl, tak pořád čtu a...je to prostě dokonalé! <3

8 Saline A. | Web | 14. července 2010 v 11:22 | Reagovat

[7]: Děkuji moc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.