Stopy v písku 9.

11. května 2010 v 17:50 | Saline A. |  Stopy v písku
Chtěla bych tento díl věnovat Kačce, protože... Prostě proto :D ♥
Přeji krásné počtení :)

"Doufám, že si neplánuješ nic na pátek, miláčku," objal mě Bill zezadu, sotva jsem zavěsila telefon.
"Samozřejmě, že ne. Ale v sobotu máme přijít na večeři k mým rodičům."
"Ale v pátek je Comet, bývá po něm dlouhá afterparty, kdo ví, v kolik se vrátíme," upravil mi vlasy.
"Proto jsem řekla až večeři. Neboj, nebude to na dlouho, jen se najíme, dáme si kávu a můžeme zase jít," usmála jsem se. "A navíc jsem řekla, že to není stoprocentní, že se rozhodneme podle toho, v kolik přijdeme z Comet domů."
"To je dobře. Raději bys měla mamince napsat, že spíše nedorazíme. Comet bývá dlouho do noci."

"A to nebudeme smět odejít dřív, či co?"
"To samozřejmě budeme moct, miláčku. Mimochodem, každou chvílí by měl přijít někdo od mého známého, který Ti vezme míry, ušije Ti nějaké krásné šaty, ano?"
"Šaty? Myslela jsem, že zajdu do nějakého obchodu a koupím si nějaké obyčejné slavnostní šatičky," nervózně jsem se ošila.
"Byla by lepší nějaké honosnější róba. Nemyslím samozřejmě šaty prošívané diamanty, ale něco, co je vhodné pro dámu z vyšší vrstvy. Neboj, přesně jsem mu vylíčil, jaká jsi, tudíž při navrhování na to bral ohled. Posílal mi už nějaké opravdu krásné návrhy, ale říkal, že až bude znát Tvé přesné míry, asi navrhne úplně jiné a ty pak ušije," políbil mě na nos.
"Já… tak dobře," pokorně jsem svěsila hlavu. Představa, že si budu muset hrát na luxusní paničku, se mi moc nezamlouvala.
"Neměj strach, lásko. Vše bude v pořádku, celou dobu budu s Tebou. Nespustím Tě z očí."
"Miluju Tě," zašeptala jsem.
"Stejně, jako Tebe," usmál se a já se oddala jeho něžným polibkům, kterými mě zasypával. "Musím jít. David jde zařizovat ochranku, chtěl jsem ji pozatuž teď. Je to vůbec první oficiální akce, na které se objevíme jako pár, tudíž raději pro jistotu domluvím nějaká vyšší opatření. Kdo ví, jak to tam bude vypadat.
"Naháníš mi strach!" pevněji jsem ho objala.
"Neboj, já Tě nedám."
"No, to vyjde nastejno, jako kdybych se bránila sama," naznačila jsem na jeho téměř nulové svalstvo.
"Ty, ale!" začal se smát a šťouchat mě do břicha.
"Běž, určitě jdeš pozdě," smála jsem se s ním a uhýbala před jeho hbitými prsty.
"To máš pravdu. Kluci mě zabijou!" prudce se zasekl. "Měj se krásně, pa!" v rychlosti mě políbil a utíkal dolů.
Raději jsem se sebrala a šla se převléct z pyžama do něčeho normálnějšího, jelikož se mi nechce představovat v pyžamu se žirafou.
o.O * O.o
"Nemůžu dýchat!" zasípala jsem, když mi Tom zavazoval korzet. "Povol to trošku, několik let bych ještě chtěla prožít!" praštila jsem ho do ramene. "Díky," slastně jsem se nadechla a vydechla, když šněrování na nádherných (předpokládám) svatebních šatech povolil.
"No jo, no jo. Nemysli si, povolil jsem to jen kvůli tomu, že jsem si do toho zavázal prst," zasmál se. "Jinak bych to nechal být."
"To Ti teda pěkně děkuju," smála jsem se s ním a zatahala ho za dready. "pojď, jdeme. Bill už je určitě nervózní, vsaď se," šťouchla jsem ho do břicha.
"V tom případě se vsázím o deset babek, že na něj budeme čekat," napřáhl ruku.
"Fajn," pevně jsem jeho ruku stiskla a se smíchem scházela ze schodů jejich domu.
Došla jsem do obýváku s tím, že si na chvíli sednu, než přijde Bill a alespoň si na chvíli odpočinu od lodiček, než si na ně budu muset stoupnout. Ukázalo se to jako dobrá volba, protože Bill dorazil až po půl hodině, tudíž Tom, který mě celou dobu provokoval, jen se smíchem napřáhl ruku.
"Příště vyhraju já!" zašklebila jsem se, když jsem mu do dlaně vtiskla 10 Euro.
"O něco jsem přišel?" udiveně mě chytil Bill kolem pasu.
"Ne, jen Ti hrozně dlouho trvala Tvá příprava, miláčku."
"Jedině dobře!" se smíchem si uklízel Tom své peníze do peněženky.
"Aha," vedl nás Bill k autu. "Mimochodem, jsi nádherná," zašeptal mi do ucha, když mi pomáhal do auta. Na poděkování jsem ho políbila a sotva si sedl vedle mě, stulila jsem se mu do náručí.
o.O * O.o
"A nyní tu vítáme Tokio Hotel!" uvedl moderátor kluky, kteří měli vystupovat s písní Lass uns Laufen.
Seděla jsem v hledišti a dívala se na ně, jak si energicky poskakovali po pódiu a rozdávali úsměvy na všechny strany.
"Myslíš, že vyhrají?" zašeptal mi z levé strany Jost.
"Vím to!" usmála jsem se a přidala se k bujarému potlesku pro kluky.
"Jsi sebevědomá," pokýval spokojeně hlavou.
"Ne, jen jim věřím. Vyplatí se to," znovu jsem se usmála a pevně chytla příchozího Billa za ruku.
"Cenu za nejlepší kapelu roku přichází předat Bushido!"
"Dobrý večer. Jsem rád, že letos mohu znovu předat cenu za tuto kategorii, jelikož v ní mám své favority. A je mi ctí vyhlásit, že první místo vyhrává…" udělal dramatickou odmlku a Bill mi nervózně drtil ruku. "TOKIO HOTEL!" zakřičel a celá kapela, včetně mě a Josta vesele vyskočila. Zatímco se ostatní objímali, Bill mě zběsile líbal. Poté mě pustil a já je všechny ještě rychle objala a poté je nechala dojít si pro svou cenu.
"Dobrý večer! Ehm, chtěli bychom vám poděkovat za obrovskou přízeň, kterou jste nám projevili. Za tuto cenu jsme nesmírně vděční! Chtěl bych jménem celé kapely poděkovat našim rodinám, přátelům, producentům a hlavně fanouškům, bez kterých bychom tu nestáli. Ještě jednou díky a krásný zbytek večera!"
o.O * O.o
"Dobrý den," přicupitala ke mně malinká holčička, když jsme po afterparty čekali s Billem na auto.
"Ahoj, copak bys chtěla?" usmála jsem se a přidřepla k ní.
"Můžu se s Vámi a s Billem vyfotit? A podepíšete se mi?" podstrčila mi růžový památníček posetý flitry.
"To víš, že jo," opatrně jsem jí památník vzala i s tužkou. "Jak se jmenuješ?"
"Dianka!" pyšně zahlásila.
"Milé Diance Viktorie Prestová," naškrábala jsem, přestože jsem se snažila o krasopis a památník podala Billovi. "Jdeme na tu fotku?" usmála jsem se na maminku Dianky a rozpřáhla náruč, aby se mi do ní mohla vyšplhat a od Billa se nechala obejmout kolem pasu.
"Děkuju!" mávala nám ještě nějakou dobu Dianka poté, co jsme se vyfotili a oni pomalu odcházeli domů.
"Jedeme?" usmál se Bill a s jemným stiskem dlaně mi pomáhal do auta.
"Podle čeho mě poznala?" udiveně jsem se na něj otočila.
"Jsi má přítelkyně, začni si na to zvykat," políbil mě se smíchem a my vyjeli domů.
 


Komentáře

1 AngeliQue | Web | 11. května 2010 v 20:36 | Reagovat

To je tak krásný když ji fanoušci berou.. a ne jako u mě kde jsou na ni zléé! :) dáál :)

2 Niky. | 11. května 2010 v 20:42 | Reagovat

Je to naprosto...úžasné a dokonalé! <3

3 MiMi Madison H. | Web | 11. května 2010 v 20:45 | Reagovat

no páni...krásny diel :)...tá malá bola zlatá...len neviem, čo je tá akcia, na ktorej boli..a prečo mala tie krásne šaty...keď som čítala, že jej ich šnuroval Tom a boli svadobné, som si myslela, že snáď zle čítam a už sa idú s Billom brať :)
ešte raz...nádhera :)..teším sa na ďalší diel

4 Saline A. | Web | 11. května 2010 v 20:49 | Reagovat

[1]: U mě je to svět, ve kterém fanynky mají rozum... Alespoň někde :)

[2]: Děkuji :)*

[3]: Viva Comet je německá soutěž pro hudební interprety :) Je to vždycky velká událost a chodí se tam v těch nejluxusnějších róbách :)
A děkuji :)

5 AngeliQue | 11. května 2010 v 21:24 | Reagovat

[4]: To ano.. :)

6 MiMi Madison H. | Web | 11. května 2010 v 21:56 | Reagovat

[4]: jéé..díky za vysvětlení, zlato :)...já nevěděla, páč nejsem moc fanynkou německa, ani německýho jazyka..a z německých tv, znám jenom vivu a i tu již nesleduji, páč ji jaksi nemáme na satelitu :D...takže v takovýhle věcech jsem někdy mimo :)

7 Saline A. | Web | 11. května 2010 v 22:02 | Reagovat

[6]: Není zač, jsem ráda nápomocna :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.