Stopy v písku 7.

29. dubna 2010 v 20:35 | Saline A. |  Stopy v písku
Budu na vás hodná :D Krásné počteníčko :) ♥

"Pane Kaulitzi, jak je to mezi Vámi a paní Forestovou?"
"Již půl roku tvoříme pár," pevně mě stiskl za ruku a usmál se.
"Bude v blízké době svatba?"
"Zatím ji neplánujeme, jsme toho názoru, že je ještě příliš brzy."
"Slečno Forestová, jakou práci vykonáváte?"
"Jsem architektka a částečně i bytová designérka."
"Seznámili jste se s panem Kaulitze při navrhování nyní už vašeho společného domu?"
"Ne, naše seznámení probíhalo za zcela jiných, emotivně silnějších okolností," usmála jsem se.
"Jakých?"

"To si necháme pro sebe, myslím, že tato věc nepotřebuje zveřejnění," vzal Bill otázku na sebe a zářivě se usmál. "Chtěli bychom vám poděkovat, že jste dnes v tak hojném počtu dorazili. Zároveň vás ale žádáme o shovívavost. Vzhledem k tomu, že jsme vám poskytli veškeré informace, o které jste žádali, chceme vás poprosit, abyste nás již zbytečně neobtěžovali, co se vztahů týče. Budeme již odpovídat pouze na otázky ohledně kapely, ve které se vůbec nic nemění, přestože mám nyní šťastný vztah. Byl bych rád, kdyby fanynky pochopily můj vztah a respektovaly mou přítelkyni, Viktorii. Doufáme, že nebude potřeba nějakých zvláštních ochranných opatření. Děkuji za pozornost," vstal a s úsměvem mi pomohl vstát. Novináři nám tleskali, dokud jsme nezapadli za dveřmi šatny. "Zvládla jsi to skvěle," políbil mě.
"Protože jsem téměř pořád mlčela," zasmála jsem se. "To ty jsi to zvládl skvěle. Lépe jsi to říct nemohl."
o.O * O.o
Od té doby, co jsme vydali oficiální prohlášení, náš vztah se hodně změnil. Scházeli jsme se teď buď u mě, nebo u Billa, jelikož Bill nechtěl, aby naše schůzky byly veřejné, nechtěl, aby náš život žila polovina Německa. Nemůžu mu to samozřejmě zazlívat, myslí to jen pro naše dobro. Ovšem z toho, že z domu vycházíme jen kvůli nejdůležitějšímu, se vyvinula spousta problémů, které se hrotily v hádky. Jednou nebavilo mě být mezi čtyřmi stěnami uzavřená, podruhé to nebavilo jeho a my si nakonec vyčetli i noc mezi očima.
Vždy jsme se usmířili, ale těžký vzduch po hádce stále zůstával. Nejdelší krize nastala na týden a to jsme se ani jednou neviděli, ani spolu nemluvili. Komunikovali jsme přes Toma, ovšem pouze jedinkrát - Bill chtěl trenýrky, které si u mě zapomněl a nakonec si pro ně ani nepřijel. Neměl čas.
"Viky?" objal mě zezadu kolem pasu a lehce mě políbil na krk.
"Copak?" usmála jsem se.
"Omlouvám se."
"Za co?" vylekaně jsem se na něj otočila.
"Vzal jsem Ti Tvé návrhy na dům."
"Proč? Vždyť některé pokoje nebyly zcela hotové," nakrčila jsem obočí a usilovně přemýšlela, na co by bral návrhy na dům, který ještě nebyl hotový. V ložnici chyběly nějaké doplňky a v koupelně v prvním patře byly jen základy vany.
"Dnes jsem mluvil s několika lidmi z jedné menší firmy. Přes všechny neshody, které jsme v poslední době měli, Tě miluju a chci s Tebou žít, Viky. Necháme postavit ten dům, nastěhujeme se tam a budeme žít spolu, už napořád," pevně mě objímal a naléhavě mi šeptal do ucha.
"Já… nevím, Bille. Co když nám to spolu nebude klapat, až se k sobě nastěhujeme?"
"Bude nějakou dobu trvat, než dům postaví, než tam nakoupíme nábytek… Do té doby si to můžeme zkusit, u mě nebo u Tebe, to už je jedno!"
"A když to nevyjde?"
"Tak Ti dům nechám s tím, že mi půlku vyplatíš," usmál se, jako kdyby to bylo to nejjasnější řešení.
"Ale…" nadechnu se, abych mu nadhodila tucet poznámek, ale umlčel mě polibkem.
"Nechci nic slyšet, lásko," usmál se. "Život je krátký a já ho chci prožít s Tebou. Chci s Tebou mít rodinu! Miluju Tě, Viky, tak to konečně pochop."
"Ani nevíš, jak je těžké zvyknout si, že mě miluješ právě ty. Kdykoliv se na mě usměješ, kdykoliv na mě promluvíš, kdykoliv se mě dotkneš, kdykoliv mě políbíš, musím se ujišťovat, že nespím a nezdá se mi ten nejkrásnější sen. Až pak mi dochází, že to není sen, ale že si mě z nepochopitelného důvodu vybrala šťastná ruka osudu a že je to doopravdy skutečnost - ta nejkrásnější skutečnost," políbila jsem ho a pevně ho objala kolem krku.
"Pokud je to sen, nikdy se nechci probudit," zašeptal.
"Taky nemusíš," usmála jsem se a jemně ho pohladila po tváři.
Začal mi tu ruku líbat, dokud nedošel až ke krku, odkud se přesouval na tvář a znovu na krk. Natlačil mě na zeď a mé zasténání po tom, co mě začal vzrušeně líbat, si vyložil jako souhlas a rychlým pohybem mi sundal tričko a okamžitě své polibky přesunul na můj hrudník, zatímco jsem mu také sundávala tričko a on mě tlačil do ložnice.
o.O * O.o
"Dobré ráno," políbila jsem ho, zatímco jsem si nandávala náušnice. "Měl by ses začít oblékat, miláčku.
"Proč?" podivil se a upravil mi tričko, které se mi lehce pomuchlalo.
"Jedeme k mým rodičům."
"Cože?" spadl mu z ruky banán, do kterého se chtěl zakousnout.
"Mluvili jsme o tom minulý týden, Bille. Říkal jsi, že dneska Ti to vyhovuje, protože nemusíš do studia," trpělivě jsem mu připomněla a ukázala na vzorně vyžehlenou hromádku oblečení, položené na konferenčním stolku.
"Za jak dlouho tam máme být?"
"Za dvě hodiny," upila jsem z čaje.
"Takového času!" zakousl se do banánu, který zvedl ze stolu.
"Jede se tam hodinu a půl, Bille. Bylo by dobré, kdyby ses oblékl, rychle najedl a my vyjeli. Můj otec je sice velmi trpělivý, ale co doopravdy nesnáší, to je nedochvilnost. Tuhle vlastnost jsem zdědila po něm, jak jistě víš," usmála jsem se a pomohla mu zapnout stříbrný náramek.
"Ano, to moc dobře vím," ušklíbl se. "Musím si udělat něco s vlasy."
"Tak se lehce nalíčíš a já Ti zatím udělám něco s vlasy, hm? Vyžehlím Ti je a dám do podoby, kterou měly v době, když jste natáčeli Monsoon. To byla doba, kdy Ti to slušelo nejvíc," pohladila jsem ho po krku a následovala ho do koupelny.
"Udělám si jen slabé linky."
"To budeš moc hodný, broučku," políbila jsem ho. Zatímco Bill se líčil, já mu upravovala vlasy a vážně byla šťastná, že mám vlasy, které žehlit nepotřebují.
 


Komentáře

1 AngeliQue | 29. dubna 2010 v 20:42 | Reagovat

Opice :D ukousnu jí .. grr :D
ale je to krásné!! :) Další prosím! :D :)

2 Saline A. | Web | 29. dubna 2010 v 20:52 | Reagovat

[1]: Wráu, musíš mi to kontrolovat, já už se trošku ztrácím :D:D:D
Děkuji, další bude.... asi příští týden :) ♥

3 AngeliQue | 29. dubna 2010 v 20:57 | Reagovat

[2]:COŽE příští týden?? :D :D

4 Saline A. | Web | 29. dubna 2010 v 20:59 | Reagovat

[3]: No time :D:D:D

5 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 29. dubna 2010 v 22:15 | Reagovat

u mě na blogu malé překvápko a už aj jdu číst stopy v písku :p

6 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 29. dubna 2010 v 22:43 | Reagovat

krásné...btw: není tam chyba?...ze začátku v těch přijmeních? nemají být stejné?..ale jinak se ti to moc povedlo, já jsem tedy zvědavá, co vše jim ještě vleze do cesty

7 Saline A. | Web | 30. dubna 2010 v 9:49 | Reagovat

[6]: Stejné příjmení? Nene, proč by měla mít stejná? :) Možná si to pleteš s Triviem, kde svatba byla, ale tady zatím ne :)
A děkuji :)

8 MiMi Madison H. | Web | 30. dubna 2010 v 11:20 | Reagovat

[7]: ne, já jenom, že v první větě je napsáno: "Pane Kaulitzi, jak je to mezi Vámi a paní Forestovou?"

a pak se novinář ptá: "Slečno Prestová, jakou práci vykonávate?" tak teď nevím, jestli je Forestová, nebo Prestová, tohle jsem měla na mysli :)...jinak nic mno...nepletu si to s Triviem :P

...a co se týče Jane, a hlavne Lisy, přesně když jsem psala o smrti Lisyni maminky, tak právě tam to skrslo...ten nápad na to pokračování :D...vážně jsi šikulka :P

9 Niky. | 30. dubna 2010 v 11:41 | Reagovat

To je prostě dokonalé!
Já chci umět takhle psát! :P

10 Saline A. | Web | 30. dubna 2010 v 12:09 | Reagovat

[8]: Ach, tak to se omlouvám ,toho jsem si nevšimla, asi mi kočička ve Wordu zazlobila, ona má zvrácený smysl pro humor a jména mi zaměnila. Jmenuje se Viktorie Forestová, hned to tam půjdu opravit, děkuji za upozornění :)
:) ♥

[9]: Děkuji, ale jsem si jistá, že umíš :)

11 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 30. dubna 2010 v 12:20 | Reagovat

[10]: není zač zlato :) ...jsem tady od toho,abych pomáhala, já jsem kouzelný skřítek :p hehe ♥♥♥
..už aby bylo pokračování :p...se těším :p moc

12 Saline A. | Web | 30. dubna 2010 v 12:41 | Reagovat

[11]: A úžasný kouzelný skřítek! :)
Jak jsem řekla už výše, pokračování bude v příštím týdnu :) ♥♥♥

13 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 30. dubna 2010 v 17:15 | Reagovat

[12]: no, těším se :p hihi

14 T E R Y | Web | 3. května 2010 v 15:49 | Reagovat

Ale jako, já vím že to byl nejlepší den, uznávám, musíme to zopakovat :*
A nejde mi to, a jsem děsně neštastná díky tomu kotníku, nevím jestli to budu moct ještě dělat a já se do toho tak zamilovala :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.