Stopy v písku 4.

12. dubna 2010 v 18:47 | Saline A. |  Stopy v písku
Krásné počteníčko :) ♥

"Musíš ji zas někdy přivézt, Bille," křičel Tom ode dveří, když jsme šli pomalu k autu.
"Někdy můžeš klidně přijet, Tome, mně to vadit nebude," křikla jsem z okýnka a vesele mu zamávala.
"Nebudu narušovat plány," naznačil pár pohybů a divoce se rozesmál.
"O to se vážně nemusíš bát! Prostě někdy přijeď s Billem, ahoj," naposledy jsem mu zamávala a poté už jsme s Billem vyrazili k nám domů.
"Bavila ses?"
"Samozřejmě, děkuju," usmála jsem se a prsty propletla s jeho, na řadící páce. "Až dodnes jsem nevěřila, že někdo může sníst dvě a čtvrt pizzy na posezení. Tak si říkám, že ode mě po těch malých porcích musíš odcházet úplně hladový. Musím se naučit vařit ve větším množství."
"Neblázni, to není třeba. My takhle hladoví nejsme pokaždé, to je dneska, protože jsme oba byli líní jít nakoupit, čekali jsme na podnět k tomu, abychom někam zavolali. Ale velikost i chuť tvých jídel mi bohatě vystačuje, miláčku," zářivě se usmál a zaparkoval u nás před domem.
"To jsem moc ráda," opřela jsem se o auto a políbila ho. "Přespíš dnes u mě? Nechci být sama," zašeptala jsem, zatímco mi rukama bloudil po zádech.
"Budu jedině rád," usmál se a pevně mě políbil.

o.O * O.o
"Dobré ráno," zamumlala jsem a pevněji se stulila Billovi do náručí. Volnou rukou mě hladil po zádech, zatímco mi do vlasů tiskl jemné polibky.
"Dobré," usmál se a lehce mě políbil na rty.
"Jak dlouho jsi vzhůru?"
"Několik desítek minut."
"Měl jsi mě vzbudit," vzdychla jsem a trochu nepřesvědčivě zívla.
"To je dobré," rozesmál se. "Díval jsem se, jak spíš. Jsi sladká, chvíli jsi něco žvatlala."
"Žvatlala?" udiveně jsem pozvedla obočí.
"Něco o tom, abych Ti okamžitě vrátil Tvého medvídka Brumlu, že mu musíš obléct ty rozkošné fialové svatební šaty," smál se.
"Bože, mně je tak trapně!" schovala jsem se mu pod ruku, rudá až na zadku.
"Ale prosím Tě, je to roztomilé!" smál se a vytahoval mě zpět k sobě do náručí. "Každý z nás někdy mluví ze spaní. I já."
"Vážně?"
"Vlastně, ještě nikdy se mi to nestalo," znovu se začal smát.
"Tě praštím!" začala jsem se smát a na důkaz svých slov ho pořádně přetáhla polštářem, což rozpoutalo polštářovou bitku. Běhali jsme po bytě a smáli se jak šílení, zatímco jsme se mlátili hlava nehlava.
"Fajn, vzdávám to," skočila jsem po půl hodině na gauč, jelikož jsem byla úplně vyčerpaná.
"Alespoň, že Tě to napadlo," vzdychnul a svalil se na mě. Zaskučela jsem, když na mě dopadlo jeho těžké tělo a ihned do něj strčila, tudíž spadl na zem.
"Au," zaskučel, sotva se dotknul země a ihned se sbíral na nohy.
"Nemáš na mě skákat, víš, jak to bolelo?" praštila jsem ho polštářem a se smíchem uhýbala jeho rukám, které se mě snažily zlochtat. "Nech mě," smála jsem se. "Chtěli jsme se nasnídat."
"To ano, chtěli," zastavil lechtání. "A co bude dobrého?"
"Můžeš si vybrat mezi ovocem, zeleninou nebo nějakým včerejším celozrnným pečivem. Také jsou tam jogurty a možná někde vzadu i nutela, kterou jsem kupovala po neteř. Myslím, že ji tenkrát nesnědla."
"A piškoty máš?"
"Samozřejmě, proč?" usmála jsem se a z čela mu odhrnula neposlušný pramen vlasů.
"Abych si měl kam natřít nutelu," prohlásil, jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě a pomalu ze mě vstával. "Jdeme na snídani?" usmál se okouzlivě a nabídl mi ruku.
"Samozřejmě," usmála jsem se a za ruku se nechala vytáhnout na nohy. "Postavíš mi vodu na čaj, prosím?" usmála jsem se a sladce zamrkala.
"Měl jsem to v plánu, chtěl jsem si uvařit kafe," letmo mě políbil.
"Díky."
o.O * O.o
Seděli jsme na pohovce, já stulená v Billově náručí, a zatímco v televizi hrál nějaký film, my si povídali.
"Víš, jak jsme se tenkrát poznali… Pořád mi vrtá hlavou, proč jsi tam, na té pláži tenkrát byla?" jemně se mi rukou prohraboval ve vlasech.
"Čekala jsem na Tebe."
"Jak jsi věděla, že tam budu?"
"Měla jsem sen. Zdálo se mi, že jsem na té pláži. V tom snu jsem hrozně zmatená, bloudím po pláži a nevím, co hledám. Mockrát se mi ten sen opakoval, až jednou… Jednou ten sen pokračoval. Rozpoutala se silná bouřka, neviděla jsem na krok, až jsem se přiblížila nebezpečně blízko k rozbouřené řece. Ale pak přišel muž, neviděla jsem mu do tváře. Když na mě promluvil, bouře pominula a já věděla, že to, co jsem hledala, jsem našla. Když jsem se ráno vzbudila, bylo mi jasné, že tam musím jít. Jenže, nic se nedělo. Chodila jsem tam měsíc, každý den, ve stejnou dobu, až dokud jsi nepřišel. Ve chvíli, kdy jsem viděla Tvůj obličej, věděla jsem, že ty jsi muž z mých snů," usmála jsem se a políbila ho.
"Vůbec jsme se nemuseli setkat… Kdyby mi nedošel benzín, ani bych si Tvých stop nevšiml."
"Začínám mít ráda Tvoje auto."
"Máš snad něco proti mému autu?" hrozivě se nade mnou vztyčil.
"Ne, pokud ho neřídíš ty, broučku," pošimrala jsem ho pod nosem.
"Tím chceš říct, že neumím řídit?"
"To bych si samozřejmě nedovolila. Jen jsem nikdy nemusela jezdit s někým jen jako spolujezdec, je to nezvyk, tak se zatím trošku bojím, nic víc, lásko."
"Já vím, je to nezvyk. Já také, když někam jedu s Tomem a řídí on, mám strach a nejen kvůli tomu, že jezdí jako šílenec. Vždycky se držím sedačky a brzdím nohama o zem," smál se a já s ním.
"Já si zvyknu, uvidíš," políbila jsem ho.
"To by bylo vážně fajn, protože já Tě za volant nepustím."
"Jsi tak hodný!" ušklíbla jsem se.
"Takže, ty jsi říkala… Já jsem Tvůj vysněný muž?" usmál se.
"No, když se to tak vezme, tak v podstatě ano," políbila jsem ho. "Ale nemysli si, to nic neznamená. Pořád přeci existují noční můry."
"Myslíš, že jsem noční můra?"
"Zatím ne. Zatím je to jen nádherný sen," znovu jsem ho políbila.
 


Komentáře

1 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 12. dubna 2010 v 19:11 | Reagovat

páni...hezké...ta polštářová bitka...a taky to s tím medvídkem bylo roztomilé..hehe :)...se těším na pokračování...vůbec si neumím představit konec povídky, když už teď bydlí spolu...ale zatím spolu nespali..myslím, no víš jak ..nebo jo?..protože si nejsem jistá :)

2 my-romance | 12. dubna 2010 v 19:41 | Reagovat

Juu zajímavé :) jak jsi tam dodala ten výklad snu, který jsem já chytře nepochopila :D
Krásné, těším se na další díl :)

3 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 12. dubna 2010 v 20:00 | Reagovat

[2]: nejsi sama, kdo to na začátku nechápal...ale tak už teď vše víme a je nám to jasné :D hehe

4 Saline A. | 12. dubna 2010 v 21:27 | Reagovat

[1]: Hmmm kdo ví, co bude nakonec? :) A máš pravdu, ještě spolu nespali :) Nač spěchat? :)

[2]: No, původně jsem neměla v plánu to tam dále zamotávat, ale jak jsem dneska psala, tak mě nějak chytl výklad snu kamarádce a rozhodla jsem se, že tady to být musí také :) Dodá to na estetice :) Na dalším dílu pracuji :)

5 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 12. dubna 2010 v 23:51 | Reagovat

[4]: takže jsem nic nepřehlédla, to je dobře..hihi..protože jak mi tak z děje dochází, jsou spolu už delší dobu...ale vyložila jsem si jejich vztah docela správně...jsem zvědavá, jakou zápletku ještě vložíš do děje..hehe..když je tohle ještě jenom čtvrtá kapča a tipuji, že to bude mít alespoň přes deset... :)

6 Saline A. | 13. dubna 2010 v 18:22 | Reagovat

[5]: Ano, jsou spolu delší dobu, už téměř půl roku! :) Zápletku...? :D No, nevím :D Až něco přijde, tak to přijde :) A ano, tipuješ správně, dílů bude minimálně deset :)

7 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 13. dubna 2010 v 18:26 | Reagovat

[6]: mě se líbí, když se alespoň do něčeho strefím..i když při této povídce se mi hodně těžko uvažuje...normálně se musím nechat překvapit, nic jiného mi nezbývá :p hehe..se těším na další dílek :p

8 Saline A. | 13. dubna 2010 v 18:35 | Reagovat

[7]: Máš to štěstí, že jelikož u toho uvažuješ, tak se většinou strefíš, to je dobře, to mám ráda :) ♥
A je pravda, že u téhle povídky se špatně uvažuje.. Je trošku.. zamotaná :D

9 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 13. dubna 2010 v 19:37 | Reagovat

[8]: ale vážně jenom trošku...alespoň se budu moci nechat plně překvapit :p hehe...jsem zvědavá, co bude mezi nima dál :) ..se tam nenápadně vmísila Tomova osůbka :D..jsem zvědavá, co z toho bude :D

10 Saline A. | 13. dubna 2010 v 20:03 | Reagovat

[9]: no, Tomova osůbka. Šmejd jeden proradnej, nevím, kam ho strčit, abych od něj měla klid :D

11 MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 13. dubna 2010 v 21:47 | Reagovat

[10]: dej ho ke mě do šuplíka :D...odtamtud se nedostane :D...mám šuplík, který se těžko otevírá :D...budeš mít od něj klid :D hehe ♥♥♥

12 Saline A. | 14. dubna 2010 v 18:52 | Reagovat

[11]: To zase né :D Potřebuju někoho, kdo bude srážet Billa z nebes a on je na to skvělej! :D

13 *EMOgirlEMO* | Web | 14. dubna 2010 v 19:12 | Reagovat

Krásně napsané :) Určitě začnu číst pravidelně :))

14 Saline A. | Web | 14. dubna 2010 v 20:44 | Reagovat

[13]: To jsem moc ráda! :) A děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.