Rebelka ani coulem duše 26.

5. října 2009 v 17:22 | Saline A. & AQFee |  Rebelka ani coulem duše
Dnes malinká změna, tento díl psala ~-~ MiMi Madison H. ~-~ :) A moc se povedl ♥

(z pohledu Kačky)
Po tom co jsme s Krisem oznámili naši rychlou, malou, ale i přes to všechno krásnou svatbu Gábi a Ellí, pozvali jsme na oběd i mé rodiče. Byli hrozně moc překvapení, ale moc nám to přáli a já byla neskonale šťastná. Protože teď už jsem byla vdaná za toho nejlepšího muže na světě. Když říkám nejlepšího, myslím to doslovně, protože když nebyl zrovna v práci, nebo na nějakém jednání, tak se věnoval mě a našemu malému broučkovi, který si spokojeně vyčkával v mém bříšku na den D.

Za poslední dva měsíce jsem docela pěkně přibrala na váze a moje bříško, teď už vlastně břicho, dosáhlo obvodu Elliina bříška těsně před porodem malé Miley. Často sem chodívala hlídat ty dva malé prcky, Miley a Samuela, a pomalu se připravovala na svoji rolu maminky. Poslední dva týdny ale sedím jenom doma. Kris je u mě jak nejvíc to jde, ale někdo musí chodit i do práce a já to nejsem. Těhotenství mi i ze začátku dělalo menší problémy, nejdříve to zvracení, pak moje oteklé nohy, a jako kdyby nestačilo, náš malý brouček si smyslel, že by se mu mohlo chtít ven i trošinku dříve než byl stanoven termín mého porodu. Moje lékařka mi proto nařídila odpočinek a taky se prý nemám moc namáhat. No, ale má to alespoň jednu výhodu, protože už jsem kompletně navrhla celý pokojíček pro miminko. S Krisem jsme nechtěli vědět, co to bude, i když nás holky přemlouvali, abychom se na to zeptali, tak jsem ho sladila v neutrálních barvách. Trochu žluté a hnědé přeci nemůže uškodit. Já jenom plánovala a vybírala s časopisů a Kris za pomocí Gábi vše vždy jeli vybrat a nechali přivézt.
Musím říct, že Gábi je úplně jiná, od doby kdy se dala dohromady s Maxem. Moc jim to spolu sluší a je vidno, že Max bude dobrým náhradním tátou pro malého Sama, který ho zbožňuje už teď. Ani nevím proč mě dneska napadlo, že bych je chtěla jít navštívit. Venku bylo docela krásně a mě se nechtělo jen tak sedět v pokoji a sama, se šálkem heřmánkového čaje v ruce. Dopila jsem, pak šálek položila na stolek a zvedla se. I když bylo venku poměrně teplo, přehodila jsem si přes ramena svetr, vzala jsem si kabelku a klíče od našeho domečku. Mohla jsem si přivolat taxík, ale mě se nechtělo znovu jen tak nečinně sedět, proto jsem si řekla, že se ten kousíček projdu a pozdravím holky.
***
Zazvonila jsem na zvonek u dveří. Nejdříve jsem si myslela, že holky nejsou doma, ale pak jsem zaslechla kroky blížící se ke dveřím. "Kačko…co tady děláš? Jak jsis přijela? Neslyšeli jsme auto." Zpovídal mě jemně šokovaný Sebastian hned ve dveřích. "No přeci pěšky. Vždyť je to jenom kousíček. Ahoj Maxi. Ahoj holky." Řekla jsem rychle na vysvětlenou a pozdravila. Ani mě nepřekvapovala Maxova přítomnost. Najednou jsem však ucítila silné šťouchnutí v mém bříšku a instinktivně se ho chytla. Vydala jsem přitom slabý, ale přesto výrazný sten. Seb mě chytil za ruku a já jsi všimla šokovaného výrazu holek. Gábi zbledla a malého Sama podala Ellí. "Maxi, pomoz Sebastiánovi odvézt Kačku k autu. Já za tím nastartuju. Ellí, zavolej prosím tě Krisovi, ať za námi přijede do nemocnice." Vydala všem své pokyny a zmizela na dvorku. "Ale, mě nic není." Namítala jsem vzdorovitě, i když mě to malé zase šťouchlo. "Prcku, no tak. Ještě ne, ještě je moc brzo…" snažila jsem se to malé uklidnit, nebo spíš sebe.
***
"Kačko! Kačko, proboha cos dělala?! Promiň, měl jsem být u tebe."
"Krisi, uklidni se ano? Nic se neděje."
"Ale přeci ti lékařka říkala, že máš odpočívat. I ložnici jsme ti teď přesunuli na přízemí, abys byla ve větším klidu a nemusela chodit po schodech. Tak co se stalo?" Chrlil ze sebe Kristián větu za větou a já se ho pokoušela uklidnit.
"Poslouchej. Já…já jsem se chtěla projít a tak jsem šla pěšky k holkám domů." Špitla jsem a zadívala se na něj tak provinile, jak jsem se v tu samou chvíli i cítila. "Promiň…" špitla jsem to sotva slyšitelně, i když jsem věděla, že mě slyší dobře, protože seděl na posteli hned u mě a hladil mi bříško. "Já, ohrozila našeho prcka. Promiň." Řekla jsem ještě jednou a cítila jsem, že se mi do očí hrnou slzy. "Ne, Kačko neomlouvej se. Je to má chyba. Nechal jsem tě doma samotnou a neuvědomil jsem si, že ti tam musí být celý den smutno. Víš ty co? Já si až do porodu našeho miminka vezmu dovolenou." Chtěla jsem něco namítnout, ale přiložil mi prst ke rtům, zadíval se mi těma krásnýma očima do těch mých a já se pak nechala unášet jeho sladkým polibkem. Vyrušila nás až lékařka, která se objevila ve dveřích. "Promiňte, nechci vás rušit, jenom sem vás přišla informovat o výsledcích testů." Řekla a pak za sebou zavřela dveře. "Děťátko je v pořádku. Jenom trochu špatně reagovalo na vyšší hladinu některých hormonů, samozřejmě vyvolanou vaší neuváženou přecházkou. Nasadila jsem vám nějaké vitamíny a vše se zase ustálilo, no i přesto si vás tu na noc necháme, ale zítra už můžete klidně jet domů." Vysvětlila všechno, co chtěla a pak odešla. Kris se odmítal ode mě pohnout co i jen na malý krůček a tak si vybavil, aby mohl ostat i přes noc u mě na nemocničním pokoji. Celý večer mi pak, až do chvíle kdy jsem neusnula, hladil bříško a malému broukal ukolébavku.
 


Komentáře

1 AngeliQue | 5. října 2009 v 17:39 | Reagovat

Juuu MiMi je naše šikulkáááá <3

2 ~-~ MiMi Madison H. ~-~ <3 Aff <3 | Web | 5. října 2009 v 18:45 | Reagovat

holky...já se budu červenat :D

3 Aiya | 7. října 2009 v 15:36 | Reagovat

Moooc hezký :D

4 ~-~ MiMi Madison H. ~-~ <3 Aff <3 | Web | 7. října 2009 v 18:16 | Reagovat

děkuji :)

5 ~-~ MiMi Madison H. ~-~ <3 Aff <3 | Web | 8. října 2009 v 18:55 | Reagovat

yeeeo...ten design je krásnej :)
ste mě inspirovali..já chci taky něco novýho :D..asi si udělám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.