Rebelka ani coulem duše 17.

23. srpna 2009 v 23:35 | Saline A. & AQFee |  Rebelka ani coulem duše
(Z pohledu Gabriely)

Slyšela jsem výkřik Kaččina jména a polevení na levé straně mého boku. Kristián odběhl a jen matně jsem poznala, že místo něj mě drží Samuel.
Dívala jsem se před sebe a dívala se na úhledně, do obdelníku vykopanou, díru a myslela na to, že pod tou hromadou hlíny, kterou ta díra byla zasypána, leží můj přítel. Můj snoubenec. Člověk, se kterým jsem vyrostla. Nenáviděla jsem ho, milovala jsem ho.
A teď mi není dovoleno ani nenávidět, ani milovat.
Nyní je mi dovoleno pouze vzpomínat.

***



"Tak co, zlatíčko, jak ti je?" Starostlivě jsem Kačku pohladila po vlasech. "Je ti lépe?" usmála jsem se a pořádně ji zachumlala do deky, ve které ležela.
"Mně? Na mně přeci nezáleží, jak je tobě?" utřela mi stopy po slzách.
"Já ti jdu připravovat svatbu. O nic se nestarej, máš starostí nad hlavu s …" zasekla jsem se. Nevěděla jsem, co říct. "Postaráme se o to s Krisem. A šaty uvidíš až na svatbě. Postavu máme stejnou takže to vyzkouším na sobě a tvůj vkus znám, tak se neboj, že bych ti vybrala pytel od brambor. A odpočiň si pořádně," políbila jsem ji na čelo a běžela se do svého pokoje převléknout. Dělala jsem, že jsem si vyděšeného pohledu v jejích očích nevšimla.
Vybrala jsem si delší, růžové šaty se vzorem. Byla jsem ráda, že je mohu využít - bála jsem se, že nebude příležitost, obléct si je.
A jaká jiná, než zařizování svatby by mohla být vhodnější?
Jistě… Zařizování MÉ svatby…

Seběhla jsem shody a usmála se na Krise, když se seshora ozval pláč. Ohlédla jsem se tím směrem, s panikou v očích.
"Gabi, skočím tam prosím? Kris mi nechce dovolit vstát, dokud neodejde."
"Ale vždyť… Já myslím, že by nebyl problém, kdyby vstala," začala jsem zoufale couvat. Ale bylo mi jasné, že se z toho nevykroutím. A Kris mi to potvrdil zavrtěním hlavy a něžným polibkem Kačce na čelo.
Zadívala jsem se nahoru, na schodiště, odkud vycházel pláč. Povzdechla jsem si, kabelku položila pod schody a pomalým, váhavým krokem jsem se vydala nahoru.
V půli schodů jsem se ještě ohlédla na Kačku s Krisem, kteří se povzbudivě usmívali a kývali hlavou.
Udělala jsem ještě několik kroků a ocitla se v úzké chodbičce. Vešla jsem do třetích dveří vlevo a zůstala v nich stát. S postýlky na mě koukal malý, uplakaný uzlíček, rudý pláčem. Dva kroky a stála jsem přímo nad ním. Zadívali jsme se do očí jeden druhému a najednou to bylo.
Jeden křik ustal a druhý začal.
Prudce jsem vyběhla z pokoje a aniž bych si pod schody sebrala kabelku, vyběhla přímo ven do auta. Seděla jsem na sedačce a rozdýchávala předešlou scénu.

"Gabi, je mi to tak…"
"Vzal jsi mi prosím tě kabelku?"
"Jo, máš jí v kufru."
"Díky," vděčně jsem se usmála a počkala, až nastartuje. "Tak, jdeme ti zařizovat, svatbu, ženichu," zasmála jsem a poplácala ho po rameni. Jenom uvnitř sebe jsem věděla, jak hořce se ta slova vyslovovala.

***

"Zajeď sem, ukážu ti místo, které se mi přímo vybízí, abych ho zamluvila u starosty na svatbu," zaťukala jsem prstem na okýnko, aby alespoň zhruba věděl, kam má jet.
Zajeli jsme na menší parkoviště a před námi se rozprostřelo úhledné místečko.
"páni, to je krása."
"Kdysi jsme s Filipem plánovali, že se tu jednou vezmeme," trpce jsem se pousmála našim plánům.
"Gabi, jsi chvíli po pohřbu… Nemáme si to s Kačkou zařídit sami?" Přistoupil ke mně a pevně mě chytl za ramena. Snažila jsem se vykroutit, ale prostě to nešlo. Měl příliš pevný stisk,ale zároveň mě nic nebolelo.
"Potřebuju něco dělat! Potřebuju se položit něco, co zahltí mojí mysl, mojí duši, všechno! Nemůžu na to myslet, chápeš to?! Nemůžu myslet na jeho polibky, na jeho plány, na naší budoucnost, kterou jsme mohli být! Nemůžu, chápeš?" zoufale jsem zašeptala. Byla jsem ráda, že mě držel tak pevně, jinak bych se sesunula k zemi v přívalu pláče.
"Tolik mi chybí," pevně jsem ho objala. Potřebovala jsem vědět, že právě v tuhle chvíli je tady, aby mi ho alespoň na chvíli nahradil.
"To nám všem, Gabi, to nám všem," políbil mě na čelo. "Ale ty teď musíš být silná. Máš syna! Máte s Filipem krásného syna, který je celý po něm. Musíš ho vychovat, aby byl stejně tak skvělý, jako jeho táta."
"Kdybych bývala byla věděla, co se stane, jmenoval by se Filip."
"Stačí, že nosí jeho příjmení. On nepotřebuje jméno, aby byl podobný svému otci, Gabi. On potřebuje tebe, jeho matku, abys ho vychovala k podobě jeho otci. Vzhledem mu je podobný už teď. Ale jen ty jsi ho znala tak skvěle, abys věděla, jak vychovat Sama. Nebuď hloupá Gabi. Je to jediné, co ti po něm krom vzpomínek zůstalo. Nevzdávej se ho. Žij pro něj."
"Já… Ještě na to nejsem dost silná… Já si ho vezmu po svatbě, jo? Slibuju!" Na důkaz toho, že vše myslím vážně, jsem si otřela slzy a trošku vrávoravě se postavila.
"Jdeme připravovat svatbu, ne?" Pousmála jsem se o poznání veseleji a ověšeni jeden do druhého jsme došli k autu.
"Krisi, hrozně mi ho připomínáš," zašeptala jsem, když už jsme seděli v autě.
"Vyrůstal jsem s ním odmalička, Gabi. Hodně zlých mravů jsem pochytil od něj," zlostně na mě mrkl.
"Já nevím, jestli sis toho všiml, ale… Od té doby, co tu není, jsem se na tebe hrozně upnula. Tím, jak mi ho připomínáš, zvyky, mluvou, gesty… Jsi takový můj druhý Filip.. Ale, kdykoliv by ti to nějak vadilo! Řekni, ano?! Nechci být vdova na obtíž… Chci být ta stará dobrá Gabi…"
"A já pro to udělám cokoliv. Jestli chceš, můžeš mi říkat Filipe," zasmál se a nastartoval.
"Díky," líbla jsem ho na tvář a zavrtala se hlouběji do sedačky.


 


Komentáře

1 AngeliQue | Web | 23. srpna 2009 v 23:47 | Reagovat

Aa jestli mi ho přebereš :D :D :D
krásný! <3

2 ~-~ MiMi Madison H. ~-~ | Web | 24. srpna 2009 v 1:39 | Reagovat

ježinku...len ho prosim ťa nedavaj dokopy s Gabi..žiadne zapletky..on ma byť s Kačkou..tak je to správne...ničiť vzťahy netreba...stačí, že filip už tu nie je..nie je za potreby rozbiť za pomoci Gabi vzťah Kačke a Krisovi..to by ma odrovnalo už totalne

ale inač, veľmi pekne napísane :)

3 Saline A. | 24. srpna 2009 v 14:10 | Reagovat

Ááá, co si to všichni myslíte? :D
Já nejsem rozbíječka vztahů!:D

4 ~-~ MiMi Madison H. ~-~ | Web | 24. srpna 2009 v 14:22 | Reagovat

[3]: no to len preto mi napadlo, lebo uz si jeden rozbila, ked si nechala zomriet filipa a teraz sa gabi upla na krisa..a to uplne vyzera ako keby ho kazdu chvilu mala začať aj bozkávať, lebo jej tak veľmi pripomína filipa..pak sa to zvrtne..a šetko sa poserie :D...mno...to len moj myšlienkový pochod...tiež píšem príbehy, takže zápletky viem vymýšľať tiež :D

5 Saline A. | 24. srpna 2009 v 14:41 | Reagovat

Á né, to nedovolím :D
On bude jen jako mooc dobrej přítel! ^^
Něco, jako byl pro ní Sam :))

6 ~-~ MiMi Madison H. ~-~ | Web | 24. srpna 2009 v 21:14 | Reagovat

tak potom je to v poriadku :) hehe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.