Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít

29. srpna 2009 v 21:05 | Saline A. |  myšlenkám dávám zelenou
Pokojem zavál chlad a ona se do huňatého svetříku zachumlala ještě hlouběji. Dnešní večer byl její.
Včera večer, když jsme seděly u počítače a dívaly se na historii s Ním. Když jsme se dívaly na rozloučení od Něj. Bylo mi to hrozně líto. Ale věděla jsem, že vedle mě sedí Ona. A že vše bude dobré.
Ale stejně, jako jsem se loučila s ní, jsem velmi dobře věděla, že se loučím s tím pocitem. S pocitem štěstí.
A měla jsem pravdu. Stejně, jako se zavřely dveře autobusu, zavřel se i dobrý pocit. V uších mi zněla pomalá píseň od malého Michaela Jacksona a v hlavě mi běžely vzpomínky na Něj. Vzpomínky na všechny.
Po několika krocích se na mě lidé udiveně dívali. Nechápali, proč někdo může v tak krásném počasí ronit slzy.
A já to věděla. Byly pro Něj...
 


Komentáře

1 AngeliQue | Web | 30. srpna 2009 v 14:03 | Reagovat

Ale no ták.. <3 :-*

2 Aiya | 30. srpna 2009 v 18:20 | Reagovat

Lásko, asi víš, že většinu toho článku nechápu, a ani to chápat nepotřebuju... Ale kdyby si něco potřebovala, jsem tady pro tebe... A nebuď smutná...
... Mám tě moc ráda x*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.